het2 komentáře u knih

Parádní (a za pár let nejspíš i dost aktuální) příběh z pera Bartosze Sztybora tentokrát sráží naprosto blbá (a fakt to nejde napsat jinak) kresba, která je kvalitou a barvami tak někde v 80.letech. A tady ta retro stylizace, pokud byla vůbec umyslná, nemá žádný význam.
3,5* (čteno loni v originále)

1 16.04.2024

Strašně dlouho jsem přemýšlel, co sem napsat. Nic jsem nevymyslel. Někde v půlce čtení jsem tvrdil, že je to jako kdyby "Modlitbu za Owena Meanyho" napsal místo Johna Irvinga Stephen King, ale, i když se obě knížky odehrávají v přibližně stejné době, není to pravda.
Prostě si to přečtěte. Nedostanete žádný velký příběh, ale dostanete krásnou knížku. A možná se pak zase aspoň na chvíli dokážete přestat dívat na svět těma dospělýma, unavenýma očima, co přestaly vidět kouzla, i když je jich všude kolem plno.

4,5*

7 29.02.2024

Rovnou se přiznám, že posledních 50 stránek jsem spíš prolistoval než přečetl (a to se snažím poctivě dočíst skoro všechno).
Začátek "Hlubiny" je celkem fajn, sice je hlavní hrdina krajně nesympatický a to neustálé líčení střídajících se absťáků s rohypnolovými výtuhy vyloženě otravné (zejména proto, že je to pořád dokola to samé), ale je tam aspoň náznak tajemna a pár celkem děsivých momentů.
Ale někde za třetinou se z toho stává krvavá fraška, kde se většina postav chová jako idioti a i ten zbytek atmosféry jde někam. Partyzánská backstory (minispoiler) o tom, jak drsný partyzánský vůdce nechá zraněnýho bráchu ve vesnici a doufá, že ho protipartyzánské komando nenajde a vesničany ušetří, je jen těžko uvěřitelná. Za něco stojí až poslední cca tři stránky, které mají sílu, na druhou stranu už jsme to viděli/četli mockrát.
Myslel jsem si, že "Smršť " a "Tma" byly omyl a Karika naváže, když už ne na skvělou "Trhlinu", tak alespoň na solidní "Strach", ale tohle je brak a ztráta času. A myslím, že naše cesty se tímto definitivně rozešly...

10 28.02.2024

Mně se to nelíbilo. Příběh mne sice na začátku celkem bavil, akorát mi nesedla kresba, ale ke konci jsem se vyloženě musel nutit to dočíst.
Možná je to tím, že mi to nepřišlo vlastně vůbec překvapivý, možná tím, že nemám rád tahle témata, a možná se Ed Brubaker až moc snažil být Chandler nebo Polanski (Čínská čtvrť) a v té době prostě neměl ani na jednoho. 2,5*

1 26.01.2024

Jedna z nejkrásnějších knih, jaké se mi dostaly v poslední době do rukou, a to jak po stránce výtvarné (ty kresby jsou prostě nádherné), tak po stránce obsahové.

7 06.12.2023

S hodnocením počkám, až knížku se synem (11) dočteme. Mírné varování je potřeba ale vyslovit hned.
Jsme zhruba ve čtvrtině a skoro v každé kapitolce (tudíž zhruba na každé druhé stránce), chlapci nebo dospělí muži uloví nějaké zvíře a občas je to na literaturu pro děti celkem drsné. Většinou Vám nejdřív autor popíše, jak je zvířatko roztomilé, aby vzápětí umřelo bídnou smrtí. Mamut tedy zabere stránek víc, ale o to větší je to řezničina (navíc mi způsob zabití nepřijde moc reálný). Až si říkám, co ještě autor prostřednictvím našich hrdinů zprovodí ze světa. Pprávě to byl na jedné stránce lumík a sovice sněžná a podle obrázků předpokládám, že v další kapitolce nás čeká labuť. I můj syn, který je zvyklý na ledasco, prohlásil, že knížka je dost morbidní. Číst chce ale dál....

Příběh o tom, že na starý křivdy je sakra těžký zapomenout.
Má to parádní nápad a ta alternativní historie je skvěle podaná a hlavně uvěřitelná. Hodně tomu pomáhá provázání se skutečnými historickými osobnostmi a událostmi. Líbilo se mi, jak tam vlastně vůbec nic není černobílé (snad jen s výjimkou ústřední dvojice). Vlastně jsem se přistihnul, že mám svým způsobem rád, dobře, možná ne vyloženě rád, ale že alespoň chápu toho starýho nácka Uweho, komunistu Frankeho i herr Gablera.
Akorát je to hodně pomalé, akce a napětí je pomálu a víc než o thriller jde spíš o jakousi meditaci na téma vyrovnání se s historií, křivdami minulosti a naději na smíření. Což samozřejmě není špatně, jen možná trochu knížka klame tělem, anotací a literární minulostí autora.

10 17.11.2023

Parádně nakreslená, naprosto nekompromisní a sakra drsná revenge story. Bartosz Sztybor si jde za svým stejně neochvějně jako La Muerte. A daří se mu to. Ten příběh je dobrej a takovej konec jsem fakt nečekal. Tohle se Vám bude líbit. Máte moje slovo. 4,5*

6 07.11.2023

Uhtredův příběh se uzavírá a já si říkám, jak těch 14 let, od doby, kdy mne doslova okouzlilo "Poslední království", uteklo. "Válečník" není ani nejlepší, ani nejhorší díl "Saských kronik", ale je bezesporu jejich důstojným zakončením.
Jeho problém je jistá dějová roztříštěnost a také fakt, že se historicky odehrává v nějakých cca deseti letech, a v bitvě u Brunanburhu by Uhtredovi už muselo být hodně k 80 (ne-li přes), ale moc to na něm vidět není. Má strach a nechce se mu už do další války, ale přišlo mi, že v díle předchozím byl jakožto stárnoucí, o sobě samém již pochybující válečník vykreslen mnohem lépe. /*mini spoler*/ Tady jsem jen čekal, kdy přijme Anlafovu výzvu, a rozdá si to s ním jeden na jednoho. Naštěstí to tak nedopadlo. /*konec spoleru*/
Jenže bitva u Brunanburhu je parádní a když na konci čtete "Jsem Uhtred, syn Uhtredův...", budete mít zkrátka husinu a na všechny výhrady, které jste snad mohli mít, zapomenete.
(čteno v originále)
4,5*

9 15.10.2023

Po prvnim sešitu tak nějak tušíte, kam to celé povede (lehký spoiler: v tom smyslu, kdo komu odpustí, kdo všechny zachrání a kdo se obětuje), a Lemire Vás tentokrát nepřekvapí. Jediné, o čem nemáte ani šajn, je povaha krize, kterou bude Val se skupinkou dětí překonávat. To, co se stane při a po příletu k čerpací stanici, nabídne pár twistů (mimochodem tady fyzika mezihvězdných letů dostává v zájmu příběhu totálně na prdel, protože tahle zastávka je naprosto nesmyslná), ale stejně si nakonec řeknete, že takovýhle konec jste tak nějak čekali.
Přes všechnu tu brutalitu je to vlastně milé čtení a anotace nelže, že pohladí po duši, ALE až na ten první sešit, který je skvělý, to bohužel nemá žádné grády. A to je škoda.
3,5*

7 25.08.2023

Taková fajn jednohubka. Nejlepší o tom vlastně nic nevědět, takže napíšu jen, že příběh se mi sice líbil, ale až na pár opravdu originálních prvků - sekera, košík a něco málo dalších, je to, co se na ostrově děje, vlastně jen snůška mnohokrát viděných či čtených klišé. Ale zas tak moc to nevadí, protože to rychle odsejpá a člověk se u toho baví. A ta trochu oldschool Leomacsova kresba se k tomu perfektně hodí. Takže jo, je to fajn, ale že by to byl zázrak na absolutní hodnocení, to to teda ne. 3,5*

7 30.06.2023

Kniha obsahuje dva příběhy rozvíjející původní Kastu Metabaronů.
První z nich - Castaka - je vlastně rozepsané "Tetování Castaků", které jsme si mohli přečíst už v Kastě, a pojednává o tom, jak se Castakové dostali na planetu Marmolea a jak přišli ke svému tetování. Na jednu stranu přidáva spoustu detailů, na druhou stranu to podstatné už bylo řečeno v "Tetování". Das Pastoras také není Juan Gimenéz, takže kresba Castaky se "Tetování" nevyrovná ani náhodou (což ovšem neznamená, že by nebyla dobrá). Co mne zaráželo a rušilo jsou odlišné názvy (nanotechnové vs. technotechnové a řada dalších), jelikož oba příběhy překládal Richard Podaný, asi tohle jde na vrub Jodorowskému, ale nějak nechápu důvod.
Příběh druhý, "Metabaronovy zbraně", je zhruba polovičního rozsahu, originální je, o tom žádná, bohužel je ale i dost těžko (po/u)chopitelný. Skoro se nelze ubránit pocitu, že ani sám Jodorowski netušil, co tím vlastně chce říct. Ale možná si to zaslouží ještě jedno přečtení. Uvidíme :) O příběh se tentokrát podělili dva kreslíři a ta Charestova část se mi líbila výrazně víc.
Hodnotí se mi to těžko, nebýt toho, že existuje "Tetování", váhal bych nad 4*, takhle je to jen za 3,5*

7 25.06.2023

Neskutečně těžká (do ruky i na čtení :)) epická sága v dokonalé vizualizaci Juana Gimenéze.
Incal i Poslední Incal se mi četli výrazně lépe, ale tohle je tak nějak osobnější. Možná jednou napíšu dlouhatánský rozbor (a možná taky ne), teď bezprostředně po dočtení na to nemám sílu. 4,5*

8 21.06.2023

Třetí příběh sira Edwarda Greye a moje definitivní rozloučení s ním. Už dvojka ("Ztracen navěky") nebyla žádný zázrak, ale "Záhada ve Vodozemi" je s těží průměrný příběh s nevěrohodnými postavami a jejich motivy. Takový easy money grab, který těží z popularity Hellboy univerza, ale nemá s nim vlastně nic společného a bez té značky by po něm ani pes nevzdechnul. Jo jasně, ta poslední dvoustránka je cool, ale to je tak všechno.

Oproti tomu kratičká povídka "Na opa opatrně", která doplňuje hlavní příběh, je vtipná a výrazně lepší (taky za ní namísto Kima Newmana, autora Vodozemě, stojí Mike Mingola).

celkově 2,5*

3 11.06.2023

První dvě třetiny jsou famózní, asi jako kdyby setkání s Rámou napsal H.P.Lovecraft. Je to originální, parádně napsané a astronauta Garyho, ztracného uprostřed mimozemského artefaktu, si prostě zamilujete. Někde kolem těch dvou třetin (setkání se "skřítky") se to ale změní a měl jsem pocit, jako kdybych najednou přepnul na hodně temnou a krvavou epizodu z Červeného trpaslíka. Škoda. Pořád je to příjemné čtení, ale na konci jsem měl trochu pocit promarněného potenciálu.

8 23.05.2023

Tak se budu opakovat. Barrona mám fakt rád, jeho povídky zbožňuju, ale tohle je prostě jen skvěle napsaná nuda. Příběh se posunuje odnikud nikam a ta nosná linka je tak maximálně na povídku. Celou dobu jsem se do toho nemohl začíst, souvislý děj to nemá a dát v kuse víc jak dvě kapitoly bylo utrpení. Je tam pár napínavých míst, pár skvělých obrazů či zajímavých úvah a dialogů (Gene), ale v součtu je toho hrozně, hrozně málo. Překlad tradičně výborný.

4 08.05.2023

Dočteno a je to pecka, každá další kniha je lepší než ta předchozí. A ten konec je dobrej, všechno to krásně zapadne a motivace a skutky hlavních postav jsou uvěřitelné, stejně jako ta "věda", na které to celé stojí. A nezbývá mi něž opakovat, že ten příběh je parádní a kresba taky. Pro mne obrovské překvapení.

6 29.04.2023

Příběh je pořád skvělej a je to sakra hustý :) Opravdu jsem zvědavý, jak to celé skončí.

Mám snad jedinou výhradu. Trochu mi tam vadily ty odkazy na stávající firmy/značky (KFC, CitiBank, Coca Cola), úplně jsem nepochopil jestli je to sranda (v případě Mekáče nejspíš jo) nebo je autor má jenom rád a nebo je to prachsprostý product placement, co dorazil už i do komiksu.

Co je ale fakt na ránu, a za co nemůže autor, ale vydavatel, je zadní stránka s megaspoilerem, kterej je možná ještě horší než ten, co se povedl Comics Centru u Posledního Rónina. A kterej si prostě omylem přečtete, protože je už v první větě.

4,5/5

6 29.04.2023

Parádní kresba, zajímaví hrdinové a solidní příběh, který zatím více otázek vyvolá než zodpoví. Citáty z Kanaánské bible jsou cool.

5 24.04.2023

Výrazně lepší než Šmehlíkova románová prvotina "Slyšet jeleny zpívat", kterou kromě přepáleného závěru zabíjelo hlavně příliš velké množství vyšetřovatelů. Tady je hlavní hrdinka jasná - komisařka Sára Norenová ... teda pardon Laura Ara :D Nicméně je to prostě Sára Norenová z vynikajícího seriálu Most, Šmehlík si jí sice přejmenoval a ze severské blondýnky udělal snědou tmavovlásku, ale to je tak jediný rozdíl.
Případ sám je jasně inspirovaný případem vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky (včetně jeho celospolečenského dopadu), nicméně nebyl by to Šmehlík, aby do toho nepřimíchal zvráceného sériového vraha a témata jako zneužívání a sexuální násilí. Bohužel identitu "Porodníka" s přehledem uhodnete nejpozději někde za polovinou (po příjezdu chorvatských policistů). Autor si toho asi byl sám vědom a tak na konec přibalil pár překvapení, ale ve finále to působí až moc překombinovaně.
Byla tam nějaká snaha o přesah (politika vs. morálka) a opravdu hodně se mi líbily postavy těch starých matadorů (policejní prezident Svoboda, generál Provazník) a jejich interakce s vyšetřovateli. Parádní byla Lauřina vzpomínka na jejího trenéra a následný rozhovor. ("Víš co opravdu bolí? Bezmocně přihlížet.")
Napsané je to prostě dobře. Takže jo, za rok dva, až vyjde pokračování, asi mu dám šanci... 3,5*

5 16.01.2023