haWranka
komentáře u knih
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Klasika všech klasik a zároveň jedna z mých nejoblíbenějších dětských knížek. Všechny příhody jsem prožívala jako člen Bullerbynských dětí - pila jsem malinovou šťávu slámkou, pekla jsem bábovku a utekla i z domova. A to všechno v pohodlí mojí dětské postýlky a s baterkou pod dekou, když mi rodiče přikazovali jít spát a já prostě musela číst dál.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Nejsem velká fanynka LOTRa, ale Hobita ano. Hobita miluju. Četla jsem ho několikrát, líbí se mi snad všechny jednotlivé epizody putování celé skupiny. V tohle příběhu je napětí, akce, záhadno a temno, ale i veselo a taky spousta naděje. A ještě bych měla zmínit jednu věc, proč se mi tohle dílko tolik líbi - je to totiž skvělá pohádka a pohádky já ráda.
Andělská tvář (1)
Hana Marie Körnerová (p)
Když jsem poprvé viděla film, moc se mi líbil. Herci teda žádný zázrak, ale příběh mě zaujal. Pak jsem zjistila, že existuje knižní předloha, neváhala jsem a knihu si přečetla. Od té doby nemůžu film vystát! V knížce jsou postavy vykreslené jinak, mnohem sympatičtěji. A to se ani nezmiňuju o atmosféře, popisu přírody a temného sídla v temném lese. Oddechová literatura, která se ale rozhodně dá číst.
Učiteľ lásky
Robin Schone
Na tuhle knížku jsem si vzpomněla okamžitě po tom, co jsem dočetla dnes tolik populární 50 Shades of Grey. A proč jsem si vzpomněla? Protože linie příběhu je podobná - nezkušená žena (ne tak moc jako přihlouplá Ana z 50...) se učí od velice zkušeného muže. Ten je ještě ke všemu temný a tak podobě. Jenže! v tomhle případě má kniha i děj, trochu detektivní zápletku a postavy maj víc než jeden rozměr. Netvrdím, že je to literární poklad, to ne. Ale v souvislosti s tou vychvalovanou sado/maso blností musím The Lady´s Tutor hodnotit vysoko.
Sophiina volba
William Styron
Přečetla jsem tuším v sedmnácti. Za dva dny. A od té doby mi tahle kniha vrtá hlavou (pro informaci je to pěkných pár let). V té době jsem toho samozřejmě spoustu nepochopila, proto ještě počkám pár dalších let a znovu se začtu. A budu mít zase o čem přemýšlet... Po těch téměř deseti letech jsem knihu přečetla znovu. Objevila jsem určitě mnohem více významů, historii znám také víc, takže dost věcí je mi jasnějších. Ale něco přetrvalo - mrazení přebíhající po zádech a husí kůže. Prostě Sofiina volba ve mně vyvolává pocit chladu, možná až hnusu.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Tak tuhle knížku jsem dostala jako dárek. Vůbec jsem o ní předtím neslyšela, ale než jsem ji otevřela, trochu jsem si zabrouzdala po netu. Současný knižní trhák? Originální a velice smyslné? Sen každé ženy? Ale kdeže! Jelikož jsem v pubertě měla trochu romantickou duši, svého času jsem přečetla mraky červené knihovny, všelijakých harlequinek a o pár let později i několik dost odvážných erotických románů. Takže pár věcí můžu s klidem říct: 50 Shades of Grey je splácanina. Autorka prostě psát neumí a neumí a nikdo mě nepřesvědčí o opaku. Kdyby mi tvrdila, že praktiky z knihy zažila na vlastní kůži, nevěřila bych jí - popisy milostných scén jsou jak z manuálu v nějaké sexuální příručce. Hlavní hrdinové jsou naprosto mimo realitu, především pak hlavní hrdinka. Většina těch knih z červené knihovny strčí tenhle poklad do kapsy. Kdo jste ještě nečetli, nekupujte, jsou to vyhozené peníze. Autorce přeji hodně štěstí, ať si užije svou chvilku slávy a tím tady končím. Možná se odhodlám přečíst pokračování... ---------------------- Tak po dopsání tohoto komentu jsem si přečetla ten od MessiáŠe - mluví mi z duše! :)
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Možná je to trochu klišé, ale Pride and Prejudice je moje nejoblíbenější knížka. Jednou za čas se k ní vracím a vždycky se k ní vracet budu. Já vím, já vím, jde o opravdu romantický pohled do historie, ale já prostě miluju všechny postavy - některé víc, nekteré míň... A pokaždé si říkám, jak moc bych chtěla znát skutečnou Jane A., jak moc bych chtěla kamarádit s Lizzie a Jane, a jak moc bych chtěla znát chlapa, jako je pan Darcy.
Pochoutka
Muriel Barbery
První knížka, kterou jsem od autorky četla. Začátek mi přišel trochu zdlouhavý, ale když jsem přišla na chuť stylu vyprávění, dočetla jsem příběh s chutí. A chuť na cokoli, co se dá sníst je něco, co vás po celou dobu čtení neopustí.
