harvan69
komentáře u knih
Hadrový panák
Daniel Cole
Taky mě konec trochu zklamal, takový nedotažený, jinak místy jsem se v té hromadě postav ztrácel, ale děj dobrý, knihu jsem přečetl za dva dny, takže zaujmout mě nějak musela. Taky mám po přečtení knihy pár otázek, na které jsem nenašel odpovědi, třeba jak byly oběti, těch 6, zavražděny, kde jsou těla, proč Wolf servírku tak složitě ukrýval s dvojím přestupem až v Austrálii, když se s ní mohl sám schovat, že by je bývalý voják nenašel, a pak ho eventuálně zlikvidoval. Vůbec, proč měl být Wolf poslední obětí, když si vraždy vlastně sám objednal. Zase nevím, jak vojáka zkontaktoval, asi si to budu muset znovu přečíst, prostě z celé knihy víc otázek než odpovědí, jak to vlastně autor myslel.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Napínavá, dobře napsaná kniha, i když na můj vkus až moc detailně popsané drsné vraždy. Už se těším na druhé pokračování - Popravčí.
Anděl smrti
Richard Sklář
První díl Vila na Sadové se mi líbil asi víc. Mám rád, když se prolínají děje z minulosti, zde 2. světová válka, se současností, ale i tato kniha se mi líbila. Mám rád humor Bo, jejího vnuka, už se těším na pokračování.
Ledová princezna
Camilla Läckberg
Moje první seznámení se spisovatelkou a určitě ne poslední. Kniha se výborně četla, je tedy spíše útlejší, ale výborná včetně zajímavého konce. Trochu mi to tedy připomnělo hru Cimrmana Vichr z hor-dítě není dítě, ale vnučka, sestra není sestrou, ale matkou.
Vila na Sadové
Richard Sklář
Mám rád Bo, jejího roztomilého vnuka (i v pokračování Anděl smrti), Vila na Sadové se mi zdá akčnější, dobrodružnější než Anděl smrti, ale obě knihy mě nadchly, četly se samy.
Selfies
Jussi Adler-Olsen
Knihu doporučuji, i když i mně vadilo víc různých příběhů, zločinů z různého období, u kterých jsem místy trochu ztrácel přehled, ale které se na konci knihy naštěstí spojily v ucelený smysluplný
celek. Na to, jak Anne-Line systematicky postupovala ve vraždění, byla na konci knihy dost naivní. Taky z Carla a Asada v některých pasážích dělá Jussi hloupé policajty. Nechyběly zase Asadovy vtipná přísloví o velbloudech, to se vždy zasměju.
Oběť Molochovi
Åsa Larsson
Výborná detektivka. Mám rád, když se prolínají dvě dějové linie. Nedivím se, že mají severské knihy takovou oblibu.
Synové ďábla
Wolf Serno
I mně se kniha četla dobře. Spisovatele už znám ze série o Ranhojičovi, která se mi moc líbila.
Ranhojičova láska
Wolf Serno
Také jsem toho názoru, že čtvrtý díl je nadbytečný a ke všemu jasně nejslabší. Taky nechápu, jak se Vitus mohl zblbnout do potvory, že ji věřil, i když umírala na lodi. Přitom objednala vraždu jeho ženy, ještě že se to nepovedlo. Celou knihu mě z Vituse braly nervy. Na to, co ve světě zažil, neuvěřitelně naivní.
Macbeth
Jo Nesbø
Trochu mě to zklamalo. Hlavně tím, že mám radši hlavní postavu sympatickou, se kterou se můžu ztotožnit. Macbeth jde za mocí přes mrtvoly, vystřílení rodiny včetně dětí, to je hodně za hranou. Ani se mi nezdá, jestli to Nesbo s fantazií nějak nepřehnal, protože takového padoucha policajta si neumím představit, ale třeba jsem naivní. Podotýkám nejsem policista.
Plavba smrti
Yrsa Sigurðardóttir
Konec se mi moc nelíbil. Nemám rád špatné konce a na tomto nebylo dobré nic, snad jen, že vrah byl potrestán. Myslel jsem, že aspoň holčičky nějak, sice nevím jak, to by asi bylo nereálné, cestu přežily. Nejnapínavější díl série to byl určitě, takové vyvrcholení, i když doufám, že by se k sérii Yrsa mohla vrátit.
