gersie komentáře u knih

Přečetl jsem už několik knih od autora, ale musím se shodnout s těmi co je tento vychvalovaný KONEC SVĚTA moc nechytil. Pro mne jedna z jeho slabších knih. Musím to přiznat , ač mám tohohle autora rád. Bojoval jsem s knihou neuvěřitelně dlouho , abych ji nakonec zdolal. Bylo to pro mne až zbytečně moc uměle natahovaný, stačila by snad polovina stránek ke stejnému výsledku.

3 28.09.2016

Dlouhé hodiny jsem se díval na její tvář na pozadí tmavých fasád domů a připadalo mi, že rysy toho obličeje byly vytvořeny jako linie v písku proudem,který bez ustání přitékal z minulosti.

1 15.09.2016

Pokud někdo dokáže napsat balet na téma filosofické knihy, je to opravdový machr.
Pokud někdo dokáže děj baletu barvitě popsat v nějaké knize je to obdivuhodný spisovatel.
Ale naprosto jsem netušil , že dokáže někdo obojí najednou.
Popsat tak barvitě děj na jevišti, odehrávající se podle toku myšlenek filosofa, aby čtenář mohl "sledovat" ten úchvatný rej baletek, to dovede jen naprosto vyjímečná osobnost.
Pan spisovatel má můj neskonalý obdiv , smekám až k zemi nad jeho jedinečností a umem.
V dnešní době , kdy se zdá že všechna témata už někdy někdo napsal, stále nachází naprosto originální situace a příběhy. Jeho knihy jsou pro mne úžasným zážitkem......Děkujeme.

4 15.09.2016

Hezky udělaný komix. A co se týká příběhu ?? Prostě boj s větrnými mlýny. Kdo jednou narazil na úředníky co si o sobě myslí že jsou bohové co tvoří tenhle svět, tak ten ví o čem to je. A hlavně ví jaký vlastně tito lidé svět stvořili.

Co je na knize nejúžasnější je , že je ze všech stran popsaná skvělými recenzemi , a zřetelně označená jako SVĚTOVÝ BESTSELLER. Asi je to nutné , protože jinak by si toho leckdo ani nemusel všimnout. Jistě je nanejvíš úžasné , že zjistíme o kolik centimetrů je jeho sestra menší, jestli nosil do práce v botách ponožky , nebo jestli měl někdy půjčené klíče od knihovny. Jsou to velice důležité okolnosti co by jistě měl celý svět vědět. Ale o jeho cestě a zážitcích toho vlastně ani moc vědět nepotřebujeme. Blablabla.....divím se , že neměla tato kniha alespoň 600 stran, jistě by se dalo vyšťárat spousta věcí co si řekl třeba na pískovišti se sousedovic chlapcem při stavbě báboviček. Nafouknutá americká bublina o ničem......je třeba mít co nejvíc takových novinářů a zaplatit jim dovolenou, aby sesmolili co možná nejvíc tak "úžasných" příběhů......už se na ně třeseme....

5 24.08.2016

Taky se mi ze začátku líbila víc a pak už to jaksi uvadalo......snad budu muset pokus se čtením někdy opakovat a uvidí se. Snad jsem se jen nemohl správně soustředit.

Hezky se to četlo, zajímavé myšlenky v povídkách. Ale asi pro mne byly ty povídky nějak nerozřešené, snad bych si představoval víc propracované konce u jinak velice hezky psaných příběhů.

1 19.08.2016

Velmi zvláštní těžko popsatelná kniha.Střídají se zde dva druhy kapitol. Jedny týkající se pozorování , pocitů a myšlenek napadajících běžného leč důkladného pozorovatele a druhé filosofického zaměření zaobírajících se záležitostí starého japonského kláštera.
Pro mne kniha co po sobě zanechala velmi příjemný melancholický pocit.
....vnuk prince Gendžiho hledá nejjednodušší, nejdokonalejší a nejkrásnější zahradu světa. Doufá , že tato zahrada mu odhalí smysl bytí.....

2 18.08.2016

"Když jsem se probudil, zmocnila se mě jistota, jako by mi někdo neznámý ve snu zašeptal pravdu do ucha."
Když čtu tyto věty okamžitě mi naskočí pocit, který občas mám a velmi dobře si ho vybavuji. Takovýchto PŘESNÝCH vět , které člověku okamžitě něco vybaví je v knize mnoho. A proto si mě jednoznačně kniha získala.
Další věc , kterou velice vysoce hodnotím , je autorovo umění perfektně změnit styl , pokud v knize postavy něco vypravují. Každý se vyjadřuje jinak, naprosto geniálně napsané a neuvědomuji si, že bych četl nějakou jinou knihu ve které by právě tohle bylo tak dokonale zvládnuto.
Jsem z lidí kterým tato kniha sedla a naprosto je okouzlila.

5 05.08.2016

Podle mého názoru absolutně zavádějící obálka. Čtenář se dočte všechno jiné, než příběh Guru Járy. Jsou zde krátké příhody z osudů, vyprávěné spoluvězni. Jsou zde drobné denní příhody z pobytu ve vězení , vyprávěné autorem. A je zde plno pasáží vhodných pro vážné zájemce o duchovní techniky a znalce na vyšší úrovni, které "obyčejnému" čtenáři mnoho neřeknou. Jen se zde snaží vytvořit dojem velké znalosti autora a vážné zájemce zřejmě nikam vpřed neposunou. Je to taková směsice pro normální lidi často nepřehledná , či nudná a pro hledače nauk nesystematická gulášovitá směs všeho a ničeho. Škoda. Pokud by se autor vydal jedním , nebo druhým směrem , mělo by to asi větší význam. Velice hodnotím krásné obrázky !!!!

18.07.2016

Tak jsem na vážkách jestli jde tloušťka knihy k dobru, či nikoli.
Ze začátku dlouhosáhlý úvod,potom nekonečné probírání množství rodinných příslušníků a jejich
vztahů.....,ale autor to zvládl a potom se děj rozběhl a byl zajímavý, napínavý až místy morbidní.
Připadalo mi až zvláštní, jak se autorovi podařilo tak tlustou knihu napsat velmi čtivě.
Smekám před jeho mistrným uměním a nemůžu jinak , než dát plný počet hvězd.

5 04.07.2016

Musím souhlasit s komentářem "Evik30". Příběhy jsou hezké , dobré čtení.

17.06.2016

Na této knize je mi sympatické, že ji autor pojal ve stylu VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ, a popisuje tam své setkání s obdivuhodnými spoluvězni, což ho - zdá se - naplňuje vděčností.
Hezky napsaná kniha ....děkujeme.

4 16.06.2016

Pozoroval jsem, jak se palačinka svíjí pod tlakem ostří nože, jak se přitom ze spirálovitých škvír, které se pootevíraly na obou jejích nadzvedávajících se koncích, řine vytlačená marmeláda a v hustých kapkách dopadá na talíř,a dával jsem si v hlavě dohromady, co bych za příznivějších okolností dívce odpověděl.

Co k tomu dodat?? - "krásný jazyk, snová atmosféra, tajemný příběh. Je to taková knížka pro snílky, kteří se umějí zasnít i za bílého dne." - Jak napsal velice trefně TAŤKA HRABOŠ.

2 13.06.2016

Každoročně přejede Státy z jednoho konce na druhý a zase zpátky, v zimě na Jih, v létě na Sever, a to jenom proto, že pro něj neexistuje místo, které by ho začas nepřestalo bavit, takže nedokáže vydržet nikde, a taky proto, že když není kam jet, nejlepší je jezdit všude, toulat se sem a tam pod hvězdama, zvlášť jsou-li to jako v jeho případě hvězdy Západu.

Časně ráno jsem se s nima rozloučil a nastoupil do autobusu na New York.
Byla to ponurá chvíle.
Všichni jsme měli pocit, že se vidíme naposled v životě.....
......a nijak zvlášť nás to netrápilo.

Musím se přidat ke čtenářům, kteří tvrdí , že je to zvláštní kniha.
Pokud bych měl někomu povyprávět příběh psaný v této knize, asi bych moc nevěděl jak na to a spoustu věcí bych neuměl popsat , nebo si vzpomenout na sled událostí a zápletky atd.
Ale přesto musím tvrdit , že byla napsaná naprosto bravurně , i když vůbec netuším , čím toho autor dosáhl. Zřejmě do ní skryl nějaký zvláštní, jedinečný, kouzelný náboj co spoustu čtenářů uhrane a dodá jim zvláštní melancholický a přitom obdivný pocit sounáležitosti s hrdiny.

Kniha je především ovlivněna obdobím svého vzniku.
Autor se pokouší svou výpověď o společnosti v níž panuje naprostá kontrola myšlení občanů a současné manipulování veřejného mínění maskovat převládající masovou automatizací ,která postupně získává nadvládu nad NEDOKONALÝMI živými bytostmi.
Zdá se mi , že jde o dvě zásadní myšlenky , které by si zasloužily prostor být každá samostatně rozpracována. Jenže to by asi autorovi za socialismu neprošlo a tak vznikl tento komplikovaný , trochu nesourodý výtvor - kritika společnosti strachu , přetvářky a absence vlastního způsobu myšlení, - a Filosofické zamyšlení nad rozdílem normálního života se svými nedokonalostmi , oproti propočítanému přesnému strojovému chodu společnosti robotů.

1 18.05.2016

Velmi zajímavá kniha, také jsem ji četl na doporučení a jsem rád , že se tak stalo. Myslím , že velice pěkně vystihuje kontrast mezi USA a SSSR . Samozřejmě zde nemohli postihnout všechny klady a zápory života v těchto státech v tehdejší době a může se zdát , jak podotkl "Hellboy", že spisovatel opěvuje život na západě. Ale já to spíš pochopil jako pohled očima člověka přicházejícího z jiné země, který jen žasne nad tím co vidí , ale úsudek si musí udělat až po delší době a více zkušenostech sám vlastním selským rozumem........možná by se mělo uvažovat o zařazení této knihy do "povinné četby".

1 02.05.2016

Moc se mi tato kniha líbila.....
Ottova nespavost představovala nevyhnutelný a marný souboj se čtyřmi hodinami zoufalého bdění, kdy bilancoval svůj život s tak katastrofickým výsledkem, že se rozhodl raději se už nikdy neprobudit. Během čtyř bezesných hodin člověk dokáže úspěšně dojet do pekla bez zpátečního lístku a už tam zůstat, zaobírat se úzkostnými a děsivými myšlenkami, předvídat smrt milovaných osob a vyhrabávat vzpomínky, které měly zůstat skryty hluboko v minulosti, nedořešené hádky, potlačený vztek na ty, kteří už dávno zmizeli z očí, věci, které jsme kdesi zaslechli, ale neporozuměli jim, tragédie, špatné zprávy. Čtyři hodiny stačí, aby si člověk postupně prošel nejhoršími okamžiky svého života a s bušícím srdcem a přeleženým krkem se topil ve vlastním potu.
Zkoušel se vcítit do mrtvoly v lakované rakvi sedmdesát centimetrů pod zemí. Přemýšlel jak asi umře, jestli bude hodně trpět a jak budou vypadat jeho poslední chvíle, což si popravdě ani moc představovat nemusel. Věděl to moc dobře. Jeho poslední chvíle budou navlas stejné jako jeho bezesné noci. Beznadějné, opuštěné a zbytečné.

Je to příběh muže velké vůle a odvahy poprat se se životními nástrahami a tohle přesvědčení ho dovedlo až ke zdolání nejtěžší plavecké disciplíny. Jako muž jenž se sám učil plavat (svým osobitým stylem) , muž jemuž museli drátovat obratle a prorokovali invalidní vozík dokázal snad neuvěřitelný výkon. Klobouk dolů.......má náš obdiv......

4 21.04.2016

Další hezky čtivá knížka pana Zapletala. Jeho styl jsem si oblíbil. Používá velmi trefně kombinované jednoduché věty , krásně vystihující atmosféru , nebo pocity hrdinů.
Kniha by se obešla i bez tragického závěru a ani by neutrpěla na své kráse a dokonalosti.
Byl by to příběh obyčejných lidí potýkajících se s běžnou životní realitou.

3 20.04.2016