ForiCZ
komentáře u knih
Bylo nás pět
Karel Poláček
Tohle se mi nečetlo dobře. Poprvé jsem knihu četl v dětství, protože se mi docela líbil ten televizní seriál. Jenže v polovině děje už jsem se nudil natolik, že jsem to vzdal a knihu odložil. Podruhé mě ke čtení vrátil maturitní seznam. V maturitní četbě jsem našel hned několik zajímavých knih, které bych si klidně přečetl znovu. No... Bylo nás pět k nim nepatří. Nebavilo mě to a žádné hlubší dojmy to ve mně nenechalo.
Maryša
Vilém Mrštík
Klasika od českých autorů, která mě osobně nijak nevtáhla. Nářečí se mi mnohdy dost špatně louskalo a jediné, co mi na knize zaujalo, bylo to, že celý příběh má reálnou základnu. A tu si pamatuju díky wikipedii asi víc, než děj téhle knihy. Čtená z donucení k maturitě.
Panenka
Ed McBain
Četl jsem povinně k maturitě a musím říct, že po Smrti obchodního cestujícího to bylo pohlazení. Z časové tísně jsem knihu přečetl během jediného dne a styl autora mě docela chytil. Četlo se to dobře, mělo to spád, prakticky žádná hluchá místa, super! McBaina si rád přečtu znovu.
Nakonec to byla ta knížka, kterou jsem si u ústní zkoušky vytáhl. Zajistila mi osm bodů z deseti, takže si nemám nač stěžovat.
Povídky malostranské
Jan Neruda
Generace Májovců a samotný Mácha je pro mě nečitelné období. Líbí se mi ta myšlenka... napsat o skutečných věcech a lidech, ale to, jak je to napsané, je pro mě nezvladatelné. Přečetl jsem z donucení tři povídky (Jak si pak Vorel nakouřil pěnovku, Přivedla žebráka na mizinu a U Tří lilií) a knížku odložil poté, co se v povídce "O měkkém srdci paní Rusky" na stránku a půl Neruda rozepisuje o chlápkovi, který už v době "začátku příběhu" nežije. Po této informaci jsem to zbaběle vzdal. A vracet se k celému Nerudovi zřejmě nechci.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Až na poslední baladu (Věštkyně) se mi tahle kniha četla velmi dobře a docela se mi líbila, byť ve mně občas vyvolala poněkud zvláštní asociace (u Svatební košile jsem si vzpomněl na Müllerovo "Srdce jako kníže Rohan", ehm). Nedokážu říct, která z těch balad byla nejlepší, všechny byly perfektní.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Tak tahle knížka mi z těch maturitních dostala asi nejvíc. Skvěle se mi četla a příběh mě pohltil. Nepřikrášlená krutost pracovního tábora, perfektně popsaný jeden den z místa, kam se dostat nechcete. Jo, tahle knížka mě dostala a hodlám si od autora přečíst další a dobrovolně. Nejvíce se mi vryla do paměti prakticky dětinská konverzace o hvězdičkách a měsíci na nebi ve chvíli, kdy čekali v mrazu na to, až je konečně propustí z pracoviště. Dojemné, kruté, realistické.
Romeo a Julie
William Shakespeare
Klasika a vůbec první věc, co jsem začal číst ze svého maturitního seznamu. Zpočátku jsem měl problém zjistit, kdo je kdo, ale poté jsem se začetl a měl dočteno snad za 4 hodinky. Překvapilo mi to, čekal jsem od Shakespeara puritánskou Anglii (Itálii, dobře) a místo toho se třináctka líbá už na prvním rande s někým, u koho ani neví jméno. Nemluvě o těch vstupech Merkuccia. Ale ano, poměrně hezká kniha a příběh, který zná celý svět.
Smrt obchodního cestujícího
Arthur Miller
Další kniha z maturitního seznamu, kde jsem trpěl jak zvíře. Obecně se dá říci, že chápu, co tím autor chtěl říci. Chápu, že chtěl shodit ten slavný americký sen na něco, co zas tak úžasné není, ale četlo se mi to jen velice špatně. Skoky mezi minulostí a přítomností mě mátly, měl jsem v tom bordel a vlastně stále mám. Jsem rád, že jsem si tuhle knížku nevytáhl u ústní zkoušky, protože můj přednes o obsahu by byl asi dost katastrofální. Ačkoliv musím říct, že divadelní hry obecně nejsou zrovna to, co bych v budoucnu vyhledával.
Třeba do toho jednou dospěju.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Upřímně? Byl jsem rád, že jsem to mohl z maturitního seznamu odškrtnout jako přečtené. Pro mě zdlouhavé a osobně jsem v tom žádné zvláštní kouzlo nenašel. Ale kdo ví, třeba k tomu jednou dospěju.
Dítě boží
Cormac McCarthy
Jediný McCarthy, který mi zaujal, přestože jsem se v něm malinko ztrácel.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Četla se jedním dechem. Jde spíš o pohádku pro dospělé, než děti a člověka nutí v mnoha věcech k zamyšlení. Velice zajímavá kniha, kde člověk najde hodně životních mouder. Svět dospělých je přece tak zvláštní...
Nezbytné věci
Stephen King
Jednoduše geniální myšlenka, přestože jsem se musel trošku dějem prokousávat. Pan King zkrátka umí vždy překvapit.
Běh o život
Richard Bachman (p)
Perfektní dílo, které má rychlý spád a famózní závěr, umí čtenáře vtáhnout do děje. Vřele doporučuji. :)