Smrt obchodního cestujícího

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedno z nejvýznamnějších děl americké dramatiky 20. století je kritickým pohledem na moderní zkomercionalizovanou společnost. Příběh rodiny postaršího obchodního cestujícího, která ztrácí kontakt s realitou. Hlavní postava Willy Loman žije v iluzi dokonalosti a nepřipouští si, že věci už nejsou jaké byly nebo jaké by si je přál. Seznamte se s nevyzpytatelnou pomíjivostí lidského úspěchu a popularity....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39184/big_smrt-obchodniho-cestujiciho-uNp-39184.jpg 4140
Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry

Vydáno: , Artur
Originální název:

Death of a Salesman, 1949


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Smrt obchodního cestujícího

flurr
28.08.2020

Opravdová... srdcovka. Aneb: nechat jít ten sen... pochovat sen než sebe... nadechnout se čerstvého vzduchu pravdy, která volá a brečí... podat ruku realitě... smířit se a přežít, zůstat pohromadě... Skvělé drama, důležité. Díky za něj.

poiu
17.04.2020

Skvěle napsané a dojemné drama... Celou dobu mi bylo hrdinů nějakých způsobem líto, pachtili se za sny, které vlastně ani nechtěli...

Popisek z knihy: Je to obraz promarněného života v prosperující společnosti, poukazující na pomíjivost našeho postavení, kdy člověk lehce ztratí svou popularitu a s tím související pracovní i společenské úspěchy.

Hlavní hrdina Willy Loman žije ve svém světě plném vzpomínek na lepší doby, jeho žena Linda je prototypem láskyplné manželky a milující matky, neustále Willyho podporuje v čemkoli co dělá... (svým jednáním mi hrozně připomínala moji mamku, o to dojemněji na mě působila). Willyho synové Biff a Happy, kteří jsou nešťastní ve svých současných životech...

LINDA: Můj zlatej Biffe, když nemáš kouska citu pro něj, tak ho nemůžeš mít ani pro mě.
BIFF: Jak to, že ne?
LINDA: Ne. To nejde, abys jezdil jenom za mnou, protože já ho mám ráda. Pro mě je tatínek ten nejdražší člověk na světě a nedovolím, aby si před někým musel připadat nepotřebnej, marnej a ubohej. A tak se, milej zlatej, musíš rozhodnout - nic jinýho ti nezbejvá. Buď je to jednou tvůj otec a budeš se k němu podle toho chovat nebo sem nebudeš jezdit. Já vím, že není lehký s ním vyjít - to neví nikdo líp než já, ale...


Vilma232
10.04.2019

Vynikající hra, těším se na jevištní zpracování. Četla jsem hodně starý scénář (z roku 1959). Poválečná americká dramatika je zajímavá, ale asi neumím zhodnotit, nakolik přesně odráží místo a čas vzniku.

Sam33
04.03.2019

Smrt obchodního cestujícího mě velmi mile překvapila. Kniha je plná zajímavých myšlenek, kterými se člověk začne zabývat až v určitém věku, proto jsem byla ráda, že jsem si knihu přečetla. Jen si kladu otázku, zda autor zamýšlel čtenáře mást tím, že nijak výrazněji neodlišil, kdy se Willymu protíná minulost do současnosti. Často bylo zmíněno jen to, že právě přicházející postava na jeviště vypadá mladě (př. přichází Linda, vypadá jako kdysi). Ale asi ano, aby se čtenář mohl lépe vcítit do Willyho. Za mě dobré, smutné a bolestně pravdivé.

mirektrubak
23.09.2018

„Proč se pořád pachtím za něčím, co nechci bejt? Co mám co pohledávat v nějaký kanceláři a chovat se jako samolibej, směšnej prosebník, když přece všechno, po čem toužím, je tam venku a čeká to jen na okamžik, kdy si přiznám, co jsem zač. Proč si to nemůžu přiznat, Willy?“

V prvním plánu je Millerova hra kritikou amerického snu a života zaměřeného na zvyšování prestiže skrze hromadění majetku. Ale byla by škoda číst ji jen takhle a nevidět hlubší významy, které Arthur Miller do příběhu schoval.
Protože je zde zjevně vidět, jak destruující vliv na nás má, pokud nežijeme vlastní sny, pokud si necháme vnutit životní cíle, které nejsou naše vlastní. Že to vede k umrtvení našich srdcí. To neplatí jen o poválečné Americe, to je nezávislé na čase i místě.

„V tomto domě ještě nikdo nemluvil deset minut pravdu.“
Na té nejzákladnější rovině je příběh rodiny Lomanu o životu ve lži. O dobrovolném uvedení se do stavu permanentního sebeklamu. A o tom, jak je tento stav neslučitelný s normálním fungováním, s obyčejným lidským štěstím. Protože sami sebe nikdy neobelžeme zcela, vždy budeme v nějakém nejhlubším suterénu své duše vědět, že nežijeme pravdu. Neutečeme tomu, neschováme to, pokaždé to na nás někde vybafne. Protože pravdu nejsme schopni umlčet definitivně (bohudík, jsem přesvědčen, že bohudík) - nakonec to vždy povede ke konfliktu, ke srážce s realitou, k rozbití té vratké stavby vlastních iluzí.
Myslím, že přestože srážka s pravdou je zničující a při čtení Millerovy hry by se mohlo zdát, že by pro všechny bylo lepší, kdyby dál žili s hlavou v písku, tak jsem přesvědčen, že je nutné pravdu v sobě hledat. Každodenně, znova a znova. Lomanovi jsou extrémní případ, ale pro nás užitečný v tom, že na nich můžeme vidět, kam až nás může lhaní si do kapsy dovést, kam až mohou baobaby vyrůst, když se nevytrhnou včas.

Smrt obchodního cestujícího je strhující hra, intenzivní, působivá, s vnitřním napětím – zkrátka skvěle napsaná. Hodně jsem si ji procítil. A překvapilo mě, že v mnoha komentářích je zmíněno, že v ní není žádná kladná postava, já jsem měl tendenci vnímat všechny postavy se soucitem, ne jako zlé lidi, ale jako lidi, kteří se snažili, jen bohužel – ne vlastní vinou? - svoji snahu zaměřili úplně špatným směrem. To vlastně bylo asi to nejsmutnější: tolik energie, tolik vitality a všechno to přijde úplně nazmar.

Knišíl
21.08.2018

Povedená hra. Občas byla trochu nepřehledná, když se Willymu prolínala současnost s minulostí, ale to byl asi záměr uvést nás do zkresleného světa Willyho. Hra neztratí na výpovědní hodnotě ani v současné době, právě díky její sociální kritice je dnes možná ještě aktuálnější.

Palivo
12.05.2018

Zastavte me nekdo! Ja snad prectu vsechny knizky na svete tenhle tejden!

Smrt vobchodaka je hra a prej jedna z nejlepsich, coz neni pravda, protoze nejlepsi hry jsou treba sachy, tetris, fotbal nebo zolik a autobus. Jelikoz jsem dement, tak to tedy musim dementovat.

Ja nevim, ale asi ocekavam od klasiky trochu vic no. Ale i kdybych to napsal ja a klasika to nebyla tak bych tomu taky nedal vic. Vlastnej sem nic neocekaval a dostal jsem tak za 6/10.

ZajDa37
02.07.2017

Je zvláštní číst knihu od autora, o kterém si v jeho životopise přečtete, že byl proti přehnanému kapitalismu a americkému snu a byl spíše levicový, když jste sám silně pravicový člověk, thatcherovec.
Já jsem ovšem v té knize nenašel kritiku amerického snu, ale něco úplně jiného. Život Willyho Lomana sestávající z jedné iluze o tom, že největší hodnotou je oblíbenost, že když jste oblíbený u ostatních, jste prostě úspěšný.
Willy je však postupně konfrontován s touto neodbytnou realitou, avšak nechce si ji přiznat, a tak utíká do minulosti, kde ty hodnoty byly, kde se mohl stát každý úspěšným, tak jako jeho bratr Ben.
Žádná z postav není kladná, Willy, který je uvězněn v minulosti, Linda, která je jata soucitem a přiživuje ve Willym jeho iluze, Biff, který stále neví, co dělat, i když ví, že z něj nikdy nic nebude, Happy, který má svou ctižádost v získání každého dívčího klínu.
Samotný konec později vzbuzuje spoustu otázek. Kdo má vlastně pravdu, Willy nebo Biff? Je lepší snažit se něčeho dosáhnout nebo je úspěch jen planá iluze a člověk se o něj nemá pokoušet a raději žít v souladu s přírodou? Je lepší raději všechno vzdát a živit se svobodně jako tesař či jít do džungle a vyjít jako milionář. Zdálo by se, že to jak skončil Willy nám dává jasnou odpověď, jenže neřekl snad Happy, že bude pokračovat v jeho díle? Je tedy lepší kapitulovat nebo se ještě probíjet? A když probíjet, jsou tu ještě nějaké hodnoty, na které se dá spoléhat? Nebo platí jen to, co se dá zpeněžit? A bylo to v minulosti lepší nebo si to Willy taky jen nalhával?
Celá hra je vlastně hrou iluzí. Ty se nejnázorněji bortí ve chvíli, kdy Biff načapá Willyho s milenkou. Biff je díky tomu částečně apatický vůči snům o bohatství a úspěchu narozdíl od Happyho a Willyho.
Jaký význam tedy mají v našem životě iluze?

1