1. Domů
2. Autoři
3. Arthur Miller
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 21
• Bazar 6
• Životopis
• Citáty 3
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 21 knih

Nové komentáře u knih Arthur Miller

Jana

„Knížka našeho dětství... Naši ji koupili sestře, aby také byla "v nějaké knížce" - Kateřin totiž bylo všude plno, a Jan pomálu... Mám ji moc ráda, citlivá, s krásnými ilustracemi.“... celý text
— Katerina.Gabrie

---

Čarodějky ze Salemu

„Bohužel. Na drama jsem se těšil, ale vůbec se mi nepodařilo do příběhu začíst. Obrovské množství postav na tak krátký příběh. Ztrácel jsem se ve jménech.“... celý text
— ondra1995

---

Incident ve Vichy

„Tíživé... Na lavici zatčených se setkává nesourodá skupinka mužů. Zprvu nevědí, proč je zatknuli. Doufají, že jde jen o preventivní kontrolu dokladů. Jenže je druhá světová válka a jejich město, s půlkou země, kolaborovalo s nacisty. Postupně se propadají do zoufalství a sdílí spolu, co se kdo doslechl o neuvěřitelně znějících zločinech, které páchají nacisté v Polsku na Židech. Muže navíc spojuje víc, než si na začátku byli ochotni přiznat. Každý po svém se pak vyrovnává s nevyhnutelným momentem, kdy budou předvedeni k výslechu... Velmi silná hra.“... celý text
— memphisz

---

---

Čarodějky ze Salemu

„Zrádné dívky se sirkami, co mají "jiskru" zapálených, Héfaistonových schovanek, satanek s panenským úsměvem. Sirný čep(ec), rusý šleh. Rusalky vater, co hnětou hněv. Roztápějí pece, temný (t)var v tepnách pohan, ohniska očerňování a smrtí. Nemalé, syčící Salomé, za hranicí.“... celý text
— andrii24

---

Smrt obchodního cestujícího

„Již od prvních řádků si čtenář řekne: „Ano, takto vypadá povinná literatura.“ Rozhodně se zde dá najít spousta plusů: + silné emoce; i přes formu divadelní hry vidíme hlavní postavě do hlavy a prožíváme s ní všechny situace + kritika doby onoho Amerického snů aneb vydělávám peníze, aby se měli moje děti lépe + otázka nad hodnotou života; člověk se může dostat do momentu, kdy má větší cenu mrtvý než živý Zároveň se zde objevuje několik nepříjemností. - postavy na scénu přichází, jako by je čtenář měl už znát. Jen málokdy se u nové postavy objeví alespoň drobnost ve formě povolání. Zkrátka křestní jméno a hotovo. Na vztah si přijdi sám. - hodně velký důraz tu byl kladen na kousek hadičky, kterou našli ve sklepě, a která všechny postavy přesvědčila o touze ukončit život. Nevím, zda je to dobové, ale samotná jsem tam logiku neviděla (jednou ta hadička byla v pojistkách, podruhé u bojleru, manželka ji tam vracela...) Poté tu je bod, u kterého netuším, zda jej vidět kladně, nebo záporně. +/- střídání linií přítomnosti a minulosti. Hlavní postava se někdy baví s někým z minulosti, ale do toho k ní promlouvá syn z přítomnosti. Na jednu stranu se to nádherně mísí a ukazuje to úpadek mysli. Na druhou to dokáže být nepříjemný chaos, který funguje na jevišti, ale ne v knize. Dílo čtenáře může mile překvapit z hororového hlediska. Byť se tam neděje nic extrémního, postupná ztráta racionality a vlastně i touha zemřít zahraje na ty správné struny. Toto není stáří, které bychom si pro sebe přáli. K maturitě bych si knihu však nevybrala, je tu hodně věcí, na kterých může být student nachytán. Ani já jako dospělá netuším, zda jsem vše pochopila správně.“... celý text
— @majkaBeni