Ewik komentáře u knih

Do první poloviny jsem se nějak nemohla začíst, nějak moc se táhla a detektivku skoro nepřipomínala. Ale druhá půlka neměla chybu, četla se téměř sama. Matt má své pomocníky a spojky úplně všude....to by bylo aby to nezvládl.

4 24.10.2015

Nové ilustrované vydání je opravdu velmi pěkně zpracované. Kresby jsou jako živé, moc se mi líbí.

Opravdu krásná, velice krásná kniha. Zaplavovala mě spousta emocí...láska, zármutek, radost i bolest. To všechno a ještě víc jsem prožívala, když jsem knihu četla, nechtěla jsem ji ani odložit.
Tolik mě pro Archera bolelo srdce a zároveň jsem byla moc ráda, že se na něj po dlouhé době usmálo štěstí, vždyť si to tak zasloužil. Tohlo klučinu jsem si hned zamilovala. Neuvěřitelně něžná, dojemná a silná kniha. Párkrát jsem se přistihla, že skoro ani nevidím na řádky přes uslzené oči. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, už jen název se mi moc líbil. Rozhodně doporučuji...neváhejte.

9 04.10.2015

Blaire stále nemám ráda. Trpí komplexem obětního beránka, je nemilovaná, nechtěná a na všechno sama. Takhle na mě celou knihu působila. Zato jsem si mnohem víc oblíbila Rushe, Beth a Woodse.
Autorce se musí nechat, že to napsala čtivě, i když je to už hodně nastavované, ale i tak jsem si četbou zpříjemnila odpoledne.

1 01.10.2015

Při čtení se mi udělal knedlík v krku. Hluboký text plný nevyřčených citů, které však čekají pod povrchem. Asijská literatura je oproti té evropské zcela jiná, zastává jiné hodnoty a na život nahlíží z jiné perspektivy.
Pro mě je máma člověk nezměrné hodnoty, je to osoba, která je ochotná se rozdat a vždy stát po mém boku. Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela a brala to tak nějak jako samozřejmost, tu její lásku, ale po přečtení téhle knihy je to jinak. Slovo "matka" má pro mě teď mnohem hlubší význam....

2 22.09.2015

Nedá se říct, že jsem si knihu užila. Byl to mrazivý příběh nešťatných a podvedených mladých dívek a žen, které se nechaly nalákat na vidinu nečeho lepšího. Nedivím se jim. Všechny chtěly pomoci svým rodinám a některé z nich mnohdy neměly na výběr.

Je to vskutku naprosto jiná kultura, protože našinec nikdy nedokáže pochopit, jak je možné, že rodina odvrhne své dítě a je schopna úplně popřít jeho existenci, Z toho mi bylo opravdu velmi smutno. Jak to, že i ze dvou sester se rázem můžou stát dvě naprosto cizí osoby? Jak to, že rodina nedokáže pochopit? Jak je možné, že ani po 80 letech, kdy pár z přeživších bylo ochotno podat tohle hrůzné svědectví, se nedočkalo žádné satisfakce a vlády zemí, kterých se to týkalo (především Japonska), odmítlo přiznat vinu a alespoň se omluvit (i když jako by omluva něco zmohla) ? Mei-An a její spolutrpitelky dostaly nějakou finanční částku a tím vším se to celé uzavřelo a smetlo z povrchu země. To je opravdu velice smutné.

Chvílemi bylo vyprávění takové nastavované, jako by bylo třeba něčím vyplnit stránky, ale myslím si, že o tzv.Utěšitelkách by se mělo vědět víc. Zaslouží si to. To co jsem četla, bylo zvěrstvo, ale ve válce se snad ani nic jiného čekat nedá. Jako cenu má tedy člověk a žena konkrétně?

2 15.09.2015

Příjemně plynoucí kniha na pár večerů. To,že se konec dozvíme už na žačátku mi ani moc nevadilo. Samanthě jsem fandila, protože to opravdu neměla jednoduché. Také jsem se pobavila u jejích přebreptů ve francouzštině.
Ale jak už napsala JanaDor, knize opravdu scházela jiskra. Ovšem, hezky se četla, autorka zbytečně nevyplňovala stránky nesmysly a našlo se i pár skutečně emotivních momentů, ale když jsem knihu dočetla, nemohla jsem říct žádné "Wow, to bylo něco".
Každopádně, jsem skutečně ráda, že se Samanthě začalo opět dařit a do života se jí vrátila láska a radost. Jeana-Luca jsem jí skoro záviděla. Líbila se mi i autorčina fotografie na záložce knihy. Působí velmi mile a sympaticky.

4 13.09.2015

Výborné počteníčko na jedno odpoledne. Na knihu jsem se moc těšila a s ještě větší radostí se do ní ponořila.
America u mě má už od 2.dílu mínus a to se nezměnilo ani v tomto díle. Skoro všechny postavy jsem měla kvůli nečemu ráda, ji ale ne. Je to obyčená nána. Když jsem četla dopis, co jí zanechal otec, vyvolávalo to ve mně dojem, že je to buď Johanka z Arku nebo Matka Tereza. Naopak se mi moc líbily Anne, Lucy a Mary a Marlee.
To, jak to asi skončí bylo naprosto jasné, i přesto jsem se občas přistihla, jak nekočkavostí přeskakuju řádky, abych se dozvěděla, co bude dál. Najednou se blížil konec a PRÁSK!!! V salonku se strhla kvavá bitka a po chvilce bylo po všem. A konec byl dost odbytý, dalo se z toho vytěžit mnohem víc. Tohle bylo jen ŠUP ŠUP a konec knihy.
Stejně jsem ale ráda, že jsem si sérii přečetla. Mohla jsem u toho úplně vypnout mozek a na chvíli se ponořit do příběhu moderní Popelky. Docela se těším na filmové zpracování. Anthony Head by byl dokonalý pro roli krále Clarksona. Herce mám ráda, ale postavu krále ne. :-)

5 12.09.2015

Krásná kniha. Ruské pohádky jsou takové trošku jiné. Vzpomínám si, že mi ji mamka četla pořád kolem dokola. Čím strašidelnější pohádka byla, tím to bylo lepší.
S odstupem času, když jsem ji po dlouhé době opět četla, mi vykouzlila na tváři úsměv. Moje nejoblíbenější byla pohádka o čarodějnici a chaloupce na kuří nožce. Samozřejmě nelze opomenout Kostěje Nesmrtelného. Je to jako současné Rusko, strašidelné a určitě ne pohádka. :-)

13 04.09.2015

Výborná kniha. Skoro jsem cítila všechny vůně Konstantinopole a navštivila tolik dnes známé památky. Děj se prolínal s Altairovým a přechody nebyly nijak násilné. Skoro mě dojal konec, když Ezio konečně otevřel zapečetěnou knihovnu a "setkal se" s Altairem.
Kniha se mi moc líbila a přečetla jsem ji jedním dechem.

1 04.09.2015

Bratrstvo mělo už trošku víc akce a i Eziova postava byla vyzrálejší. Moc se mi líbila a jsem ráda, že jsem si ji koupila. Potěšil mě i italský slovníček na konci knihy. Sice se slova podle kontextu dala odvodit, ale takto to bylo jednodušší. :-) Moc mi ale neseděla postava Lucrécie Borgie, která je dosti kontroverzní postavou. Četla jsem toho o ní dost a mám pocit, že tady se autor moc nedržel historie, ale o to v knize zase až tolik nejde.
Přečetla jsem za 1 večer.

1 04.09.2015

Prvně jsem hrála hry, pak teprve četla knihy. Pravdou je, že jsem díky tomu moc nemusela namáhat fantasii, což je škoda, protože veština scén v knize popisovaných dost kopírovala hru.
Ezio byl lehkovážný floutek, který z ničeho nic dostal od života pár facek. Myslela jsem si, že se o životech hlavních hrdinů dozvím víc a že psychologie postav bude trošku barvitější.
Děj plynul rychle, byl čtivý, ale tak trošku jsem čekala poetičtější jazyk, vždyť děj se odehrává v renesanční Itálii. Bohužel tato atmosféra na mě nedolehla.

4 04.09.2015

Poněvadž jsem hrála skoro všechny AC hry, myslela jsem si, že vím, co od knihy můžu očekávat, ale výsledek byl ještě mnohem lepší. Tento díl se mi zatím líbil úplně nejvíc. Altaira jsem si velmi oblíbila.
Co víc, Asasínové a Templáři byly skutečné historické frakce, takže kniha není úplně smyšlená.

2 04.09.2015

"Kapitán stráží se ze zahrady upřeně díval na mladou ženu na balkoně. Sledoval, jak o samotě tančí ztracená ve svých snech. Ale věděl, že pro něj v jejích myšlenkách není místo.
Přesto ji dál pozoroval, dokud si nepovzdechla a nevrátila se dovnitř. Ani ji nenapadlo podívat se dolů"

Z toho krátkého odstavečku jsem skoro cítila jeho smutek. Pocit, že milovaná osoba Vás nechová v srdci je vskutku bolestivá.

Postavy mi byly sympatické. Hlavně Chaol, který si mě získal. Je to můj favorit číslo1. Těším se na další díly série.

13 31.08.2015

Děj mohl být napínavější a některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé. Ale i tento díl jsem přečetla velmi rychle.

3 31.08.2015

Originální a příjemná četba. Děj byl svižný a příběh zajímavý.

4 31.08.2015

V doslovu knihy se píše: "Některé strašidelné příběhy ve vás vyvolají jedno či dvě zamrazení, ale jinak nabízejí poklidnou četbu. Dům Na Kopci vyvolává vleklou, lepkavou hrůzu."

Bohužel musím konstatovat, že u mě to bylo právě naopak. Našlo se pár situací, kdy mě opravdu běhal mráz po zádech, ale jinak se příběh odvíjel celkem klidně. Námět byl zajímavý, ale nijak zvlášť mě neoslovil, takže na to brzy po přečtení zapomenu. Ani žádný z hrdinů se mi nijak moc nezalíbil.

1 25.08.2015

Naprosto úžasná kniha plná hlubokých myšlenek. Stačí se nad nimi jen trošku zamyslet. Alan Alda je velký sympaťák a silná osobnost, kterou bych si přála poznat osobně, a nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že měl takový pestrý život, i když místy dost těžký. Dokázal se však vzdycky prokousat, protože byl vytrvalý a věřil si, což mi imponovalo. Přála bych si mít jen z půlky tolik odvahy, co měl on.
Když jsem se tak pročítala knihou, Hawkeye a Alan jsou opravdu velmi rozdílné osobnosti. Naprosté protiklady, ale i přes to mají některé věci společné.
Vážně jsem se ani na chvilku nenudila ajednu z mnoha věcí jsem si opravdu vzala k srdci - nenechám si nikdy vycpat svého mazlíčka. :-)

4 24.08.2015

Musím uznat, že příběh to byl vskutku čtivý. Nečekala jsem od toho žádné zázraky a žádné se taky nekonaly. Je to dobrá záležitost na odreagování a večer u toho báječně vysychají oči, když čtete až do ranních hodin. :-)
Na druhou stranu se dá vytknout několik věcí. Za prvé: spousta sprostých slov, která mě opravdu nevzrušují, opakují se tak často až to hezké není a Tessina hloupost mě vážně vytáčela. Všechno ví, všechno viděla a všude byla třikrát. Sama moc ohledy nebere a dostává se zbytečně do problémů a působí je i jiným. Docela jsem si oblíbila Landona.
A celkový dojem? Dobré na uvolnění a zabití času - po druhé číst knihu však nebudu, ale na další díly si počkám.

4 24.08.2015

Poněkud slabé na můj vkus. Začátek byl slibný, dost jsem se i bavila, hlavně když byli spolu v Alhambře, kde Gerarda poslala pravým hákem na podlahu a byl KO. :-) Taky když se opět vrátila po onom incidentu do pozice tajemnice a její výraz vyděsil doktora, který ji označil za vzteklou saň a děsivou ženu. Byly tam vážně pěkné momenty, ale konec mi už přišel slabý a moc rychlý.

2 16.08.2015