eviah
komentáře u knih
Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
Moje srdcová záležitost a za mě rozhodně nejlepší kniha od tohoto autora.
Dědina
Petra Dvořáková
Příjemná krátká oddechovka, tři hvězdy bych dala za příběh, ale nakonec dávám čtyři, protože psaní dialektem bylo vynikající a dodalo to celému příběhu autentičnost.
Jmenuji se Červená
Orhan Pamuk
Kniha je skvěle promyšlená a četla jsem ji "jedním dechem". Nevšední, akční, se skvělým nápadem i zápletkou. Pamuk nechává čtenáře vyhodnocovat, přemýšlet, pracovat s informacemi...
My
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Skvělé antiutopistické dílo tohoto nedoceněného autora. Přestože byla tato kniha napsána před více než devadesáti lety(!), má stále co říci a je rozhodně nadčasová.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Norské dřevo se od všech Murakamiho knih odlišuje. Především asi tím, že všechny prvky jsou reálné a nejsou zde taková překvapení, jako v dalších jeho knihách. Z toho, co doposud Murakami napsal, mi Norské dřevo přijde nejslabším článkem - tím ovšem nechci říci, že nestojí za přečtení.:)
Putování slepého hada za pravdou
Ladislav Klíma
Vítejte v Klímově Stupidii, Velké Nesmyslii a Malé Skotáčtině...společnost vám budou dělat mravenec Všislav, slepý had a jejich „moč ohnivého draka“ (= rum). Karikatura velkých dobyvatelů, vypočítavých politiků a zkorumpovaných režimů. Z úst hlavních protagonistů zaznívá Klímův filozofický "systém" a pod všemi srandičkami skrývá se téma války a moci.
Kříž u potoka
Karolina Světlá (p)
Myslím, že toto dílo má i v dnešní době stále co říci. Čtenáře, který si jej přečte jen zřídka neosloví. Ani mi nepřišlo, že by popisných pasáží bylo nějak moc, zprvu může dělat problém styl, jakým je kniha napsána, ale po cca dvou až třech stránkách už není problém. Mně se tento starší styl psaní nakonec i líbil. Příjemně strávené dva večery s Karolinou Světlou.
Idiot
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Byl to boj, ale došla jsem až do konce:)..a nakonec to stálo za to.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
První kniha, kterou jsem od Murakamiho četla. Řekla bych, že i jeho nejlepší kniha celkově.Nevšední, neotřelá..zkrátka skvělý zážitek. Nebudu zde opakovat, co už v předchozích komentářích zaznělo. Rozhodně se k této knize budu ráda vracet.
Spolčení hlupců
John Kennedy Toole
Hlavní hrdina opravdu dokáže čtenáři lézt na nervy (stejně jako postavám v jeho okolí). Nebavily mě snad jen mnohdy zdlouhavé Ignáciovy deníkové záznamy. Celkově zajímavá kniha, avšak neřekla bych, že něco převratného. Dobré na odreagování, určitě se u některých částí pobavíte.
Pan Blouznil
Robert Pinget
Moje první setkání s francouzským novým románem. Útlá knížka, kterou přečtete "na posezení". Jedná se o dílo, které je rozhodně odlišné od ostatních,ale pokud přistoupíte na autorovu "hru" může být celkem zábavnou záležitostí.