eiramka komentáře u knih

Letošní rok mám celý Červený - na jaře Stýskání zakázáno, na podzim Stýskání zažehnáno. A celou tu dobu jsem byla v milé společnosti, rozmazlováná nádhernou češtinou a večery jsem měla naplněny zajímavým vyprávěním moudré dámy. Právě v dnešní době by měl člověk člověk vyhledávat taková setkání - dávka ušlechtilosti a krásy jako protilátka proti marasmu a zupáctví .

7 23.10.2017

Nejsem zrovna milovnicí historických románů, ale manžel má Vodrušku rád a já mu jej ráda kupuji - takže jsem nakonec podlehla a sáhla po Husitské epopeji.Kniha je to tedy obsáhlá, což by možná mohlo někoho odradit, ale mám pocit, že hlavním cílem páně Vondrušky je pobavit - styl jeho vyprávění je jaksi velmi současný (jeho hovorová reč je pochopitelně řeč našeho století - a to se přiznám mě v některých větách cituji: "fakt štvalo") Ale to snad je jen taková menší vada na kráse - nedokážu posoudit jevy a děje historické (doufám jen, že s nimi nezachází tak volně, jako s jazykem). Účelu tedy bylo v mém případě dosaženo, pobavila jsem se a ráda strávila s rodem Prokopů několik večerů.

7 12.07.2017

Sime je sympatický policajt, který se topí v osobních problémech a vy mu už po pár stránkách budete přát, aby se už sakra pořádně vyspal. Odjíždí na kanadský ostrov Entry, kde má vyšetřovat vraždu bohatého podnikatele - všechno ukazuje na manželku (jak jinak) - ale Simovi na tom něco nesedí . Druhá dějová linie jsou deníky Simova předka - ale nebojte se, přechody do minulosti nejdou vůbec rušivé, všechno do sebe zapadá a ke konci dospěje do bravurního vyvrcholení - skvělá detektivka!

Dámu jsem četla poprvé asi před třiceti lety a v mých vzpomínkách to byla skvělá detektivka - tento víkend jsem si ji dala podruhé a musím s radostí konstatovat, že neztratila nic ze své brilantnosti. Je to skvěle vystavěný příběh, který nabere na prvních stránkách své tempo a vy prostě musíte hltat stránky, protože "jak to doopravdy bylo" je otázkou života smrti. Je to chytré, skvěle napsané, hlavní hrdinka je sympatická - co víc si od detektivky přát?
P.S. Jen poznámka - kdo napsal v anotaci: "brzy pochopí hru a začne mařit vrahovy kalkulace" - četl tu knihu vůbec?!

7 21.02.2016

Městečko Three Pines uprostřed lesů a v něm plejáda zajímavých postav - člověk se neubrání srovnání s Midsummers - a sympatický inspektor Gamache, který tentokrát nejen vyšetřuje vraždu, ale sám musí čelit útokům na sebe a svoji rodinu - dobrá detektivka

7 20.10.2015

Číst tuto knihu o Izraeli je jako skládat mozaiku - postupně jednotlivé kamínky převracíte v ruce, potěžkáváte a pak se snažíte vložit na to správné místo - výsledkem nebude dokonalá mozaika, ale jakýsi náznak, obraz spíš tušený, bez pevných obrysů a tvarů.
Jednotlivé rozhovory a postřehy někdy připomínají spíš filozofické úvahy, ale přesto čtenář má pocit, že vidí konkrétního člověka, dokáže pochopit jeho postoj a nahlédnutím do jeho životního příběhu pochopit alespoň trochu dnešní izraelskou realitu. Skvělá kniha (a jak jsem ráda přečetla knihu o Izraeli od Jazairové - tohle je vyšší liga)

7 23.02.2014

Nic není takové, jaké se to zdá na počátku. Tak bych asi uvedla tento příběh, aniž bych chtěla čtenáře připravit o překvapení. Protože pečlivý čtenář bude překvapen, tím jsem si jista. A jista jsem si také, že zdejší anotace ke knize nemá nic společného s knihou Kazuo Ishigura. Ecuko rozhodně není "poddajná ženuška" (ach bože...). Mohu jen radit - čtěte pomalu, vnímejte detaily, soustřeďte se na jemné nuance vyprávění a vzpomínek. A pokud už budete úplně v koncích, najděte si rozhovor s autorem, kde o této knize - své prvotině - hovoří.

6 13.04.2022

Tři sestry se vydají na cestu do Indie, země svých předků, aby splnily poslední přání své matky. Na tuto pouť se nevydávají příliš nadšeně, nejsou si moc blízké - život každé z nich se odvíjel rozdílně a dětská blízkost se již dávno vytratila. Postupně se před námi odhalují motivy a osudy jednotlivých sester, pouť po Indii jako terapie naordinovaná zemřelou matkou nese svoje ovoce. Tohle nebylo vůbec špatné a četlo se to výtečně!

6 09.12.2020

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. První díl mne hodně bavil a tak očekávání bylo veliké. Prostředí je sice opět atraktivní a počáteční motiv vypadal nadějně, i když první scéna vypadala jako připravena do akčního filmu - a to mne mělo varovat. Nějak se ztratilo to kouzlo, některé postavy jsou za hranicí uvěřitelnosti a to, co v prvním díle vypadalo občas trochu nemotorně, v tomto díle bylo už tak trochu trapné. Vydržela jsem až do konce, ale propad do průměru se bohužel potvrdil. Škoda.

6 30.08.2020

Stará dobrá anglická detektivka, při které jsem si báječně odpočinula. Napínavá právě tak akorát, sympatičtí detektivové, prostředí anglické vesnice, zločin, ze kterého nebudete mít noční můry - prostě pohodové čtení, když potřebujete vypnout. S chutí si přečtu další detektivku od této autorky.

6 05.08.2020

Všichni jsme "lidé z pláží" a písek uchovává jen na okamžik stopy našich nohou.
A tak mne napadá, kdo přede mnou četl tuto knihu, držel ji v ruce, listoval v ní. Které řádky musel číst znovu a znovu, protože na nich našel něco, co ho oslovilo, co ho okouzlilo, co ho rozesmutnilo. Kolik lidí v tichu večera četlo ten příběh o hledání, identitě, běhu života a času. A kolik lidí, až příště vstoupí do starého domu, pomyslí na všechny ty, kteří šli po schodišti před nimi.

6 05.08.2020

Tuhle knihu jsem dočetla už před pár dny a od té doby mne nepustila, pořád o ní musím přemýšlet. Je totiž o nás , o nás všech. Jsme ovlivněni dobou minulou, činy svých předků, tím co se stalo i tím co se nestalo. Tři generace žen před námi defilují a jejich zpověď by mohla být i tou naší - našich babiček, matek i nás samotných. To co je zasuto ve vzpomínkách, v podvědomí, o tom všem je tahle kniha. Snad se jí podaří vysvětlit na osudech Květy, Hany a Eriky, jak stíny let minulých dopadají na náš dnešní život, jak si je neseme v sobě . Velmi bych si to přála.

6 28.07.2020

Tohle mne hodně bavilo. Prostředí Baskicka, atmosféra starobylého města, zalidněného pitoreskními postavami, vztahy ve společnosti , kde dosud vládnou tradice a velmi se hledí na původ a dobré jméno. Poutavě vystavěný příběh, sympatický inspektor Ayala a jeho nezapomenutelný dědeček a zločiny, které obyvatelům města nedají spát. Velmi dobré čtení a inspirace k tomu, dozvědět se o tamním kraji trochu víc. Těším se na druhý díl, který právě vyšel.

6 16.05.2020

Tuhle knihu jsem si nadělila před Vánoci a četla ji pomalu, pomaloučku. Je to kniha, která pokorně čeká, až bude čtenář připraven ponořit se do petrkovského ticha, až bude naladěn na slovo a obraz, až otevře své srdce kráse bez pozlátka. Pro mne je tohle malý klenot, díky za něj!

6 18.01.2020

Autorka to opět dokázala. Úroveň detektivek neklesá, ba naopak. Líbí se mi, že se jí daří vytvořit hlavní hrdiny, které si člověk skutečně může oblíbit , držet jim palce a zajímat se o ně i mimo linii vyšetřování - všechno do sebe hezky zapadá a člověk se může těšit z kvalitně napsané detektivky. Bravo!

6 03.11.2019

Marně přemýšlím, proč zde má tato kniha tak špatné hodnocení - pro mne je to jeden z nejlepších letošních objevů. V anglické vesnici se ztratí dívka - tak kniha začíná, možná někdo čekal klasickou detektivku a proto je zklamán. To je škoda, protože tenhle malý poklad sleduje osudy vesničanů po dobu několika let od zmizení dívky, sleduje proměny přírody a proměny postav - je to kniha poklidná a obyčejná, jako život na anglické vesnici - a je tam přitom všechno: láska a nenávist, zrada, bolest i klidné štěstí. Snad se tohle všechno neztratilo v překladu, protože v angličtině se to četlo jako meditace, jako příležitost k přemýšlení o velkých i malých věcech života.

6 04.08.2019

Keiko si najde svoje místo v životě - je spokojená v obchodě, kde pracuje, kde je přesně stanoveno, jak se má chovat, jak se má tvářit, jak má komunikovat. Nic není ponecháno náhodě, vše je předem dané , existují zde přesná pravidla. To je její svět, tam se cítí bezpečně. Všude jinde je nejistá, protože nedokáže číst lidské emoce, nerozumí jim - myslím, že spisovatelka tady popsala to, jak se ve světě cítí lidé autistického spektra - vidí svět jakoby za sklem. Je to skvělá kniha, pro Evropany odhalující mnoho zajímavých aspektů života v Japonsku (např. problém mladých lidí, kteří odmítají opustit po celá léta svůj byt). Velmi dobře napsané a ráda si od autorky něco dalšího přečtu.

6 03.08.2019

V příběhu je dost postav a ještě se skáče v čase - takže zpočátku mi trvalo, než jsem se začetla - ale pak mne kniha strhla - prostředí malého městečka, staré hříchy, které postupně vyplouvají na povrch, postavy se vyvíjejí, postupně se před vámi odhalují jejich motivy , kniha má skvělou atmosféru a spád. Četla jsem ji v angličtině, nevím, jestli jí náhodou český překlad neublížil, špatná hodnocení tady mne trochu překvapila.

6 18.11.2018

Vrchotovy Janovice jsem navštívila před pár lety a tehdy jsem poprvé slyšela jméno Sidonie Nádherná - po přečtení této knihy mám sto chutí zase do Janovic zajet a podívat se znovu na zámek a park - díky Aleně Wagnerové už jinýma očima. Budu hledat stopy tužeb a lásek paní hraběnky..."Nashromáždilo se toho ve mně tolik, rok od roku víc - to přece musí mít nějaký smysl musí se nějak, někde, někdy projevit, možná až po generacích. Co víme o tom, jak všechno, co zakoušíme, co prožíváme s radostí i co vytrpíme, působí na budoucí svět, třeba na to, co právě kvete, na každý zelenající se list?"

6 03.06.2016

Tahle kniha není pro slabé jedince. A rozhodně ne pro někoho, kdo očekává legraci k popukání. Je to velmi detailní popis toho, co znamená zestárnout a žít v domově důchodců (pravda luxusním). Jak starý člověk najednou přestává rozumět světu, jak ho postupně opouští všichni, které měl rád - pokud se mu nepodaří včas zemřít. Detektivka to není a se členou Marplovou to nemá nic společného (spíš to někdy připomíná Přelet nad kukaččím hnízdem) - přesto ale to není špatný příběh. A chvilkama se dokonce zasmějete - protože autorce se povedlo , že celkově nevyznívá kniha depresívně - zjistíte, že i ve stáří člověk může navázat nová přátelství a zažít legraci - a už kvůli tomu je možná dobré si knihu přečíst.

6 14.01.2016