Rituály vody

28 09.02.2022

(+ SPOILER) čteno na přeskáčku..jako poslední. A možná by se i dalo říct, že to nejlepší na závěr. stále trvá, že mi prostředí a ladění knížky připomělo islandskou sérii od Indridasona. A tento díl i zavoněl Hebridami a Peterem Mayem...

Díky předchozím dílů, jsem už znala prostředí, Unaje, ale i tak mě kluk ušatá dokázal překvapit svou natvrdlostí. Jak se s Estíbaliz nechali svést na špatnou stopu bylo až trapné..no nevadí..
A pak teda pro překladatele - bylo opravdu nutné překlad tak "počešťovat" ? nebo mi chce tvrdit, že ve Španělsku mají taky pivo s tlustým mnichem s tonzurou na obalu ? a že mají esíčka ? jako by si Unai s Golden nemohli dát ke kávě třeba madaleny nebo tak něco :D
a že koukají na studio Kamarád ? (sklenice mléka a pečivo ke studiu Kamarád)...a nebo věta, že Unai se vrhnul lovit informace a okouzlit recepční stylem "Evžen, lovec žen"...tak to bylo moc..a byla tam ještě minimálně jedna takhle do očí bijící věc, ale tu si naštěstí už nepamatuji....

Tak..trochu jsem vychládla..a teď - námět mě zaujal. Tajemné vraždy s nádechem keltského mystéria. Tajemství "loňského" léta v druhé, paralelní lince bylo dobře vymyšlené, až na to, že ze Saúla udělala autorka padoucha tak nechutně krutého ražení, že to snad ani víc nešlo..pěkně ukázala řetězení a následky traumatického dětství. Zjevně si také oblíbila jistou šablonu - třeba že jedna z významných postav dějě se zaplete s vrahem. Unai řeší svou afázii, nepátrala jsem, zda je možné takhle rychle začít komplexně mluvit, ale třeba jo. Akorát mi nesedělo to jeho psaní - jestli by se mi chtělo vyťukávat tak květnaté věty do mobilu či tabletu. Jeho váhání a nadšení pro Albu a dceru - celkem k němu sedělo. ale to jak sedl i s Estíbaliz hlavnímu podezřelému na lep, jak už jsem psala v úvodu, bylo trochu hodně doleva. Pořád nám opakuje, jaký je to skvělý vyšetřovatel, specialista a přitom se dá opít rohlíkem. Každá trapná slepá ulička , kterou laskavý čtenář vídí a neodbočí, byla pro Unaje velmi silným lákadlem a samozřejmě do ní zaplul. Dramatický závěr s Golden a Metou byl jak z béčkového akčňáku.
Vyjasnila se mi role Tasia a Ignácia, ale když srovnám s Pány času, kde bylo toto extempore s Tasiem zmíněné, na rozdíl od popisu v tomto díle bylo v trojce zveličené a hodně rozmáznuté.
Dědeček nezklamal, tak jako vždy :) akorát jablek bylo pomálu...

takže - i když mě hrdinové štvou často svojí natvrdlostí, i když jsou někdy tak trochu umělí a šroubovaní (autorka nebo překlad ?) i když mám spoustu výhrad, i tak to nedokáže předčít čtivost..a něco..to něco, co mě nutí číst dál..a to něco, po kterém se mi bude stýskat, protože už další díly nejsou (čtu v nesprávném pořadí, připomínám). Sérii jsem si oblíbila a nevylučuji, že přečtu ještě někdy znovu :)
a jen taková třešnička - včera jsem se začetla do knížky kolem 18:00 a co myslíte ? musela jsem to dát (neděste se počtu stran, hrubý papír, poměrně velká písmena), budík nebudík...takže do půlnoci maraton...no jo, dnes nevyspalá, ale to je důkaz toho, že mě fakt bavila :)
Doporučuji ! a hrdinové ze Sněžného města, budete mi chybět !