Husitská epopej I.: 1400–1415. Za časů krále Václava IV.

1 26. března

Hrozně jsem se na tuto ságu těšil, dlouho jsem si nepřečetl nic tak obsáhlého, a to byla chyba.
Podle mě to má obrovský potenciál, ale bohužel nebyl využit. Celé to na mě působí jako kdyby mi někdo vyprávěl film. Možná, že na přednáškách historie to může mít úspěch, ale pro knihu takovéto vyprávění asi není to nejlepší.
Všechno stylem: postava A udělala tohle a proto postava B udělala tohle.
No zkusil jsem to a snad bych to i dočet, ale v řadě čeká spousta dalších slibných titulů. Takže odloženo na neurčito. Z toho důvodu hodnocení jaké je.

3 24. února

Vondruška je z hlediska faktografie hodně zpochybňovaný autor. Já mám ale jeho díla ráda. Navodí mi atmosféru tehdejší doby, nezabředá zbytečně do detailů a dokáže vykreslit postavy tak, že si snad každý musí najít tu svojí oblíbenou. A jestli jsou díla po historické stránce správně sepsaná? Myslím, že většina čtenářů, kteří se nezajímají o historii si stejně po měsíci od přečtení ani nevzpomene, kdo tenkrát vládl.

21. února

Kniha je velice čtivá a člověk se díky ní dozví, jaká doba kdysi v naší zemi panovala.

2 08. ledna

Taková škoda, jak tady historie a fakta dostávají zabrat. Jinak je to čtivé a chytlavé.

6 28.12.2020

Hektické životy vykreslené na pozadí hektické doby reformačního hnutí v zemích Koruny české. Co se týče reálií, je nutno vzít v úvahu, že všichni historici, byť vycházejí z dochovaných faktů, valnou část si domýšlejí a občas se někteří i shodnou. Objektivní a absolutní pravdy, existuje-li vůbec, nelze nikdy dosíci. Jak již řekli klasici: Dějepis je to, o čem si dějepisec myslí, že to tak bylo. (Fr. Vymazal). Nebo: Jinak voní seno koňům a jinak milencům (S. J. Lec). Či: Historie je jen hřebík, na nějž věším svůj vlastní obraz (A. Dumas). Jednu hvězdu strhávám za poněkud ploché charaktery postav a poněkud ploché výrazivo. Jinak mohu doporučit.

3 26.12.2020

Pěkná kniha, ovšem chyba je v nedostatečnosti faktů a přemíry sexu.

4 10.12.2020

Velmi příjemně podaný obraz ze života běžných obyvatel Českého království na počátku 15. století. Vzorek zástupců z jednotlivých sociálních skupin byl dobře vybrán a plnil svůj účel. Ani vystupování skutečných postav mi nevadilo. Ale některá odklonění od historických faktů mi připadala zbytečná (např. Žižka nepřišel o oko v bitvě u Grunwaldu, ale již jako asi desetiletý). Trochu to degraduje důvěryhodnost, což je škoda.