edysy komentáře u knih

Ke knížce jsem zpočátku přistupovala s trochou ostražitosti. Totiž o jejím autorovi se všude píše, že vykazuje vysoké IQ. Takovéto informace nemám moc ráda, tak jako nemám ráda, když si někdo na vizitku napíše titul. Aby každý věděl… Knížka je ale psaná dost moderně, racionálně až vědecky, i když popisuje pro běžného člověka západní společnosti alternativní způsob výživy. Každopádně stojí za přečtení a doporučila bych ji každému, kdo chce zlepšit své zdraví a zvláště milovníkům zvířat.

Vánoční povídky jsou spíše vážnějšího rázu, většinou ze světa chudých dětí i dospělých z různých koutů světa. Líbila se mi povídka z totalitních Čech o evangelickém faráři, kde jsem si poznačila v textu tuto větu:

…a právě mě napadlo, že jen ti, kteří v temnotách jsou, mohou to světlo spatřit a milovat je.

2 16.12.2013

Je fajn, když se kněz nebere moc vážně a když si dokáže i ze své práce, či chcete-li poslání, dělat legraci a trochu to odlehčit. Co byste řekli v katolickém kostele tomuto kázání z pera autora knížky: „Drazí přátelé a drahé přítelkyně, slyšeli jste 1. čtení, žalm, 2. čtení, evangelium. Co byste chtěli slyšet víc? Nevíte, že všeho moc škodí? Amen.“
To přeci nemá chybu a navíc je to i poučné. Lepší než obšírná a nevěrohodná kázání některých katolických hodnostářů.

4 10.12.2013

V knížce je minimum pasáží o autorčině duchovních názorech, se kterými bych se asi zcela neztotožnila. V tomto případě mi ale jiné duchovní naladění nevadilo, neboť autorka stále opakuje, že je každého osobní rozhodnutí, jakým směrem se v životě vydá. V zásadě se ale se základním sdělením knihy, kterým je v podstatě soucit s veškerým životem a vztah k Zemi jako takové, ztotožňuji. Takže bych knížku doporučila každému, kdo se zajímá o zdravý životní styl i s trochou duchovna.

2 07.12.2013

Fejetony pana Stránského, protikomunisticky laděné, jsou v každém případě trefné. Jeho témata připomínají zajímavě totalitní minulost. Zřejmě abychom nezapomněli. Krátká paměť se totiž trestá opakováním stejných chyb. I když dnes je na pořadu mimoto i hrozba mocichtivých bohatých podnikatelů, bývalých přisluhovačů totality.

Přiznám se, že jsem se odhodlávala k četbě dost dlouho. Bála jsem se, že taková "klasika" se bude těžko číst. Ke svému překvapení jsem byla knížkou potěšena. Jen jsem v půli vynechala pasáž o Paříži, zas takový fajnšmekr nejsem... K Hugovu dílu se ještě jistě vrátím, asi k Bídníkům.

13.11.2013

Pěkně, čtivě a výstižně psané. Zvolená témata jsou často spíše vážného rázu, postřehy k zamyšlení nad jevy doby dnešní i minulé, té totalitní. Ale ani humor knížce nechybí, vzpomínám si například, jak by pan Klíma jako posluchač rádia zavřel hudebního redaktora do cely na 24 hodin a pouštěl mu šlágry, které pouští v rádiu on jemu. Celkově se mi knížka líbila, i když mnohé úvahy a jejich závěry takzvaně "k líbení" nejsou.

Používám spíš jako stručný přehled gramatiky. Upřímně, nechtěla bych být v kůži úplného začátečníka, který se učí z této knihy.

1 11.10.2013

Hlavními postavami jsou dvě zcela kladné osoby: starostlivá Malá Dorritka a její dobrý přítel Artur Clennam. Přesto to pro mne byly postavy nejméně záživné, knížka získává své kouzlo právě díky plejádě nafoukanců, byrokratů, takzvaně zbožných lidí… A tak si člověk uvědomí, že bez těchto lidí, tedy v případě, že bychom všichni byli dokonalí, by na tomto světě byla vlastně nuda.

3 08.08.2013

Oba autoři strávili velkou část svého života s umírajícími. Umírající, zbaven svých životních rolí a s vědomím omezeného času svého života, má mnohem opravdovější náhled na život. Tedy zkušenost s umírajícími je předávána jako inspirace a životní moudrost pro všechny lidi. Životní lekce jsou cestou k opravdovosti, hledáním našeho autentického já a odhalováním naplnění možnosti dobra v nás.

Knížka je psaná srozumitelně, některé lekce na mne působily jako: To je přece samo sebou jasné! Ale mnohdy mi knížka přinesla zajímavé postřehy a podněty, které by mne nenapadly, tudíž knížka je jistě přínosem a pozornost si zaslouží.

Oslovila mne např. lekce hry:
„Hráli jste někdy nějakou hru s člověkem, který ji bral příliš vážně? Není to vůbec žádná zábava. A stejně je to se životem, když jej prožíváme vážněji, než je zdrávo.“

A také lekce závěrečná:
„Nečekejte na chvíli, kdy vám bude zbývat poslední pohled na oceán, oblohu, hvězdy nebo na tvář milovaného člověka. Běžte se podívat hned teď.“

12 06.08.2013

Když jsem knížku četla poprvé od začátku do konce, tak jsem měla pocit, že nečtu nic objevného. Nicméně jsem se ke knížce vrátila, když mne ovládala emoce, konkrétně hněv. Dočetla jsem kapitolu a musela jsem se usmívat, protože jsem pochopila, že můj hněv pramení z pouhého nedorozumění, zkrátka, že špatně chápu situaci druhého člověka. Z tohoto důvodu musím knížku ocenit a jsem ráda, že ji mám v knihovně a v emočně vypjatých chvílích se k ní budu jistě vracet. Pomohla mi.

3 19.07.2013

Před dvěma lety se mi zdál sen o prodeji a koupi nového domu. Schválně jsem si zapsala cenu, za kterou byl starý dům prodán a nový koupen, protože jsem věděla, že čísla často něco symbolizují. Symbolika čísel je krátce a srozumitelně vysvětlena v této knížce, symbol domu také. Jsem vskutku zaskočena, protože dnes po dvou letech sen skutečně dává smysl. Snad se mi to nezdá… Už jen z tohoto důvodu musím knížku ocenit pěti hvězdami - dobrá koupě.

1 16.07.2013

Po smrti blízké osoby pro mne báseň Havran nabyla nových významů. A havranovo: „Už víckrát ne“ mne budilo ze spánku a zároveň uklidňovalo svou melodičností.

Původně jsem ohodnotila dvěma hvězdami: mám na knížku neblahé vzpomínky, přečetla si ji bohužel i naše paní češtinářka a každé její druhé slovo při charakteristice nás nedospělců bylo slovo komplex. Je dobré vědět, že psychologické knížky nejsou o nich, ale o nás. Tímto zdravím naší paní češtinářku z doby devadesátých let paní PhDr. S. A knížku nehodnotím.

Nenechte se mýlit, není to knížka o neurotických - nemocných kočkách, ale o kočkách - domácích mazlíčcích vůbec. Také bych zde nehledala nějaké vyloženě praktické rady pro soužití s kočkou, je to spíš knížka pro pobavení, vtipně napsaná. A bavila jsem se vskutku dobře - kočkám se to podobá.

1 30.06.2013

Příběh je napínavý od první stránky. Děj má dalo by se říci detektivní zápletku, ale je to samozřejmě dobrodružná knížka. Nechybí divoká příroda, indiáni a charaktery jasných barev, což mne k tomuto žánru vždy nějak poutalo. Zajímavé je, že se o autorovi nedá nikde najít ani zmínka, ať již v starších pramenech, nebo na Googlu. Přitom knížka je to opravdu výborná.

2 26.06.2013

Tuto knížku jsem si poprvé přečetla na střední škole a nikdy nepřestanu děkovat osudu, že jsem se seznámila s dílem Ericha Fromma právě v období mládí. Je to autor, ke kterému jsem měla absolutní důvěru, a jeho myšlenky mne velmi oslovily a snad i trochu formovaly, doufám. Ale samozřejmě člověk je na cestě a je stále co zlepšovat, je to celoživotní úkol: Být tím, čím jsem, a nikoli tím, co mám.

10 26.05.2013

Dobře se to četlo. Zajímavé úvahy, z nichž některé mi utkvěly v paměti, jiné méně. Často jsem se i pobavila - jako hned na začátku knížky, kdy stařík odmítl v supermarketu slevovou kartu s tím, že je to ouřad. Pro deštivá odpoledne příjemná knížka.

Zaujal mne název, je vtipný a má švih - a v tomto duchu se nese celá knížka.Tyto fejetony zaručeně zvednou náladu, nejvíce jsem se pobavila při humorném přepracování známých Biblických příběhů. Rozhovor Adama a Evy při pojmenovávání zvířat neměl chybu. Doporučuji.

2 23.05.2013

Poučení z knihy pro mne je, že věci se špatně dají do pohybu, když člověk jedná ze slabosti, a ne z vnitřního přesvědčení.

9 22.04.2013