Mít, nebo být?

od:

Mít, nebo být?

Kniha, která by neměla ujít žádnému čtenáři, který chce přemýšlet o světě. Cítíme, že se světem není něco v pořádku, i když bychom těžko definovali, v čem to vlastně vězí. Věda odpovídá na řadu otázek, ale je všemocná? Erich Fromm – psycholog, sociolog a filozof světového jména – vidí podobně jako vědci varující před bezuzdným vyčerpáváním přírodních zdrojů úskalí budoucího vývoje. V této knize předkládá analýzu naší orientace na vlastnění majetku – ono „mít“, na touhu po moci, kdy nás druhý člověk zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu nebo rozkoš. Za tuto lačnost však draze platíme – úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, citovou deprivací, beznadějí. O Erichu Frommovi se psalo, že je apoštolem lidskosti a soucitu, a autor nás o tom přesvědčí v této své nejslavnější knize, která srozumitelně osvětlí mnohé problémy lidské psychiky....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/23310/mit-nebo-byt-23310.jpg 4.4187
Originální název:

To Have or To Be? (1976)

Žánr:
Filozofie, Sociologie
Vydáno:, Aurora
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Přidat komentář
pindo
07. září

"Konzumný postoj, by najradšej zhltol celý svet. Konzument je večný kojenec, ktorý kričí za fľaškou." Mať alebo byť, to je základná otázka životného postoja, na ktorú si musí každý sám bez ohľadu na teórie pána Fromma odpovedať. Odpovedať úprimne, a odhaliť tak kus seba samého. To, že riešenie problematiky sa zdá byť utópiou nie je predsa chybou toho, kto na problém upozorňuje. Ten problém je veľmi silno vnímateľný a dožaduje sa pozornosti každým dňom. Ten, kto odhodí túto knihu s verdiktom "naivné", podobá sa Ezopovej líške, ktorá sa načahovala dlhý čas za strapcom hrozna a keď už vedela, že odíde s prázdnou, len skonštatovala: "Aj tak je kyslé!"

Melic
19. dubna

Ze začátku velice poučné a zajímavé, i dále se objevovaly obohacující myšlenky. Ovšem nemůžu říci, že bych plně souhlasil s autorovou teorií, není úplně zcestná, ale problém je asi kapku širší. Je pravda, že dnešní společnost se na majetek upíná mnohem více, než by bylo zdrávo. Autor by měl hodně námětů na rozšíření myšlenek, když dneska už můžete
"mít" imaginární vybavení v počítačových hrách, lidé řeší sebeprezentaci na instagramu místo užívání si "bytí" v oněch zajímavých chvílích. Ke konci knihy už jsem se cítil kapku rozpačitě, určitě doporučuju přečíst (hlavně těm lidem, co jsou vyloženě "vymytí" obrazem společenské popularity a majetku), ale nebrat jako absolutní pravdu, spíše věc k zamyšlení a dost možná to tak autor i chtěl.

fojtikjirik
03.12.2017

Mít, nebo být? obsahuje velkou zásobu zajímavých myšlenek. Je pravda, že některé vize hraničí s utopismem a ne se všemi názory se jde ztotožnit, ale přesto se stojí za to nad mnohými postřehy zamyslet. Nikoho nejspíš nepřekvapí autorův pesimistický pohled na současný stav západní civilizace. Vydělávání co největšího množství peněz se stalo hlavní náplní života pro velkou část lidstva.

LadyKet
15.11.2017

Úžasné! Srozumitelně napsané, takže snadno pochopitelné i pro běžného čtenáře. Jen jsem pak po přečtení měla lehkou depresi z toho stavu naší společnosti a jak všichni jen chtějí mít a tím pádem nejsou/nežijí... Tato kniha mě přinutila se dívat na svět trochu jinak a snažím se více být a méně mít (postupně se zbavuji mnoha zbytečných věcí). Doufám, že mi to vydrží! A když ne, tak si to přečtu ještě jednou.

Jacck
28.07.2017

socialista + budhista + psychoanalytik = Erich Fromm. Frommova studie lidské chamtivosti

bakjo95
30.01.2017

Po dočtení se tato kniha stala mojí nejoblíbenější a tak nějak jsem to tušil už podle názvu...
Autor se zamýšlí nad rapidně převažujícím počtem nevýhod a naprostou debilitou žití v takzvaném modu mýt, tedy způsobem života, který je charakteristický těmito činy: všechny lidi chtít MÝT u sebe jen kvůli slávě, věhlasu či kvůli postupu ve společenském žebříčku, snažit se MÝT co nejvíc, MÝT nejlepší výsledky, „nejlepší přátele“, vztahy...i přes tuto na první pohled absurditu a naivitu tohoto způsobu žití ale většina lidí, troufnu si říci, že přes 80% Evropanů takto žije, možná lepším a výstižnějším slovem by bylo přežívá. Lidi...zkuste radši BÝT než jen podřadně mít... Doporučuji - 110%

Jeronym
09.01.2017

Tato kniha mě velmi potěšila, neboť pojednává o něčem, co mám dlouho v hlavě. Jsem rád, že to sepsal někdo známý a uznávaný.
Pak už si tedy kladu jen otázku, proč se pořád nic neděje?

Vytknul bych jen spoustu na mě složitých slov. No jo, ale moje neznalost přeci nemůže ubrat hvězdu takové modle. :)
Od čtení mě zdržovalo hledání těch slov, neboť jsem nechtěl, aby mi cokoliv uniklo.

Určitě přečíst! Nemám rád teror, ale tuhle knihu bych nakázal každému přečíst a myslím, že by se nám žilo lépe.

yenda1
18.02.2016

Až po mnoha letech jsem zjistil, že Fromm navazuje svou knihou, svým názvem, na mého milovaného Marcela. Ten byl první, který tyto dva mody, vztahování se ke světu znovu přivedl do širšího povědomí 20.století. (Jedná se samozřejmě o dlouhou tradici)
Jako mladík za časů malin nezralých jsem Fromma hltal. Každý řádek jakoby mi mluvil z duše. Kritika kapitalismu z marxistických, humanistických pozic (nelekejte se) byla trefná a v mnoha ohledech pravdivá. Rodák z Frankfurtu měl z Frankfurtskou školou mnoho společného.

Tržní charakter doby není sám o sobě problém. Jádro pudla je v tom, když tento tržní, předmětný, užitkový charakter vstoupí na pole kam nepatří. Třeba mezilidské vztahy. Asi cítíme, že vztahovat se k druhému jako k objektu, který vlastním (což je iluze z největších), není úplně košér. Je to strašně pohodlné. Druhý nás baví, dokud plní funkci, kterou po něm chceme. Je jako nástroj, který se používá do té doby, dokud slouží - k rozkoši, v kariéře, jako sluha. A pokud se takový nástroj ukáže být již dále nepotřebným, objeví se třeba hezčí, mladší a výkonnější objekt, tak tento starý vyhodíme. Bez výčitek, bez emocí. A tak pořád dále.

Když člověk slyší přívlastek "filosofická", padá do mdlob, nechce se mu pronikat houštinou slov a obratů autora, který dává na odiv svou "vzdělanost". U Fromma toto nehrozí. Text je psán čtivě, živě a žádných do nikam vedoucích dišputací se zde nedočkáme. Mám rád knihy, které nabádají k přemýšlení. A myšlenkami je nabitá.

Mít, nebo být je přesně tím typem knihy, která by v knihovně čtenáře chybět neměla. Není nutné ji číst od začátku do konce. Sem tam si ji vytáhněte a přečtěte pár odstavců. Vstřebejte pár řádků a klidně se s autorem pohádejte. Je to zcela na místě.

(Parafráze z knihy, z kapitolky o čtení)
Čtenáři, čtěte s vnitřní účastí, tvořivě. Nehltejte text jako televizní show, jako bramborové lupínky. Nečtěte ve modu spotřebním, v modu míti. Nepapouškujte učené věty z učených knih. Vykašlete se na tuhle lichou kulturní výbavu. Klaďte otázky. Nepřijímejte knihu, i třeba ceněnou, jako něco hotového. Nebojte se kritizovat. Včetně knihy této a Fromma též.

Augustina
24.01.2016

Měla jsem velkou snahu knihu číst, ale bohužel ji v polovině odkládám. Téma nanejvýš zajímavé a aktuální, leč text pro mne nepochopitelný. Ztrácela jsem se snad v každém odstavci. Je mi to líto, protože tuším, že kniha má potenciál obohatit. Takto si odnáším pouze text Haiku básníka Bašó:
Když se pozorně zadívám
Co vidím?
U plotu kvete nazuna!

Zsolt
24.09.2015

Přesto, že kniha byla vydaná v 1976, pro mě překvapivě sedí na tuto dobu konzumu, z čehož plyne, že když už tehdy jsme (lidstvo) byli na tom tak špatně jak si myslíme, že jsme teď, tak dnes jsme o pěkný kus dál na cestě do pekel a navíc si závažnost situace ani neuvědomujeme. Což nemůže znamenat nic jiného, než že za dalších 40 let budeme úplně v pr... za předpokladu, že nezačneme něco dělat.

Janek
02.07.2015

"Jestliže má nemocný jen nepatrnou naději na přežití, žádný zodpovědný lékař mu neřekne: "Vzdejme to," a nespokojí se jen podáváním utišujících léků. Naopak učiní všechno myslitelné pro záchranu pacientova života. A nemocná společnost nemůže očekávat nic menšího."
Amen.

17.06.2015

Ericha jsem potkala na střední škole. Je to už let... Na nám. Svobody v Brně na rožku, bylo malé knihkupectví. Bylo teplo a těsně před prázdninami. Vešla jsem tam náhodou. Byl výprodej. Nejdříve mě upoutal Franz Brentano. Snad mi Erich odpustí, že byl až druhý. Snad to dělala ta lesklá černá obálka, která mě u Franze upoutala. Až později jsem našla světle zelenou , tenoučkou knihu a na ní bylo napsáno jeho jméno. ERICH FROMM - Mít nebo Být. Vlastně nevím proč jsem ji z toho množství knih vytáhla. Byla tak tenká. Tenké knihy jsou podezřelé. Jako by autor neměl sílu napsat více. Erich byl podezřelý. Když se chci seznámit s někým koho neznám, obvykle prolistuji pár stránek. Něco málo si přečtu. A buď mě zaujme - nebo taky ne. U Ericha to bylo jiné. Nečetla jsem a ani nelistovala. Jen jsem si ke knize přivoněla. A potom… otočila jsem ji a na zadní obálce v levém rohu uviděla malou černobílou fotografii. Zamilovala jsem se do té tváře. Tak laskavé ! Do těch vrásek, hustého obočí a brejliček. Musel se mnou odejít ! Nemohla jsem ho tam nechat ! 50 Kčs… tolik mě ten vztah stál. Kromě této světlé zelené knihy jsem s sebou vzala také sytě modrou - Strach ze svobody. 65 Kčs. Ericha jsem poznávala přes jeho myšlenky. Jeho názory, zvláště v Mít nebo Být, byly tak čtivé. Tak lidsky a srozumitelně nabídnuté čtenáři. Souhlasila jsem. Vlastně se vším. Byl to vskutku jednostranný vztah. Moudrý, starý muž a já. Nemohla jsem uvěřit, že studoval u Sigmunda. Ano u toho tvůrce Psychoanalýzy. Termínově omezeného přítele C.G.Junga. Až po přečtení jeho knih jsem ho chtěla blíže poznat. Jako obyčejného člověka. Jako obyčejně neobyčejného člověka. Chtěl být rabínem. Paradoxně se rozhodl ortodoxní judaismus později opustit. A musel utéct. Před Hitlerem. Tři manželky, mnoho práce a několik infarktů. Miloval českou filozofii. Zvláště Egona Bondyho. Vytvořil Koncept zla. Nevěřil, že by člověk byl od přirozenosti dobrý nebo zlý. Tvrdil, že jedinec má stejnou možnost stát se dobrým jako zlým a sám si vybírá, kterou cestou se vydá. Přiznal, že svou roli hraje také prostředí ve kterém se jedinec vyvíjí. Především v raném dětství. Vydání Mít nebo Být se nedožil. Knihy, která mě tak ovlivnila. Knihy, kterou by si měl přečíst každý.
-----------------------------
"Kdybychom si uvědomili, co skutečně víme o sobě a o druhých, nemohli bychom dále žít tak, jak jsme žili dosud, nemohli bychom přijímat tolik lží ! "
Erich Fromm přezdívaný Apoštol lásky

Hanka_Bohmova
27.08.2014

Neodvažuju se knihu hodnotit, mám sporné dojmy :o)

Ústřední myšlenka je cenná. Dnes, po 40 letech, asi část společnosti nepřekvapí, pro část společnosti bude jak z jiného vesmíru. Z knihy je cítit určitá naděje na obrodu (vyšla v 70. letech), ale nemám pocit, že byla výrazněji naplněna. Možná jsem pesimista, ale zdá se mi, že jsme zabředli o to více. Dost možná, že by se autor zhrozil, jak v éře sociálních sítí a několikaměsíčních globálních mód konzumujeme i non-konzumismus.

Mě to nepřekvapuje, ale já narozdíl od autora nemyslím, že lidé se všeobecně mohou (sami od sebe) napravit, jen uspořádáme-li vhodně podmínky a přesvědčíme-li je o vážnosti situace. Stručně řečeno, já věřím na dědičný hřích :o)

Větší problém jsem měla s formou argumentace. Je možné, že jsem byla nepozorná, zaujatá... ale přetrval ve mně dojem, že autor na mnoha místech nevysvětluje, nýbrž dokládá na příkladech. Nemám tedy "brát" věci proto, že si řeknu "ááá, to dává smysl, jasně", ale proto, že "např. ten a ten říká to a to". Jenže to je dost zavádějící. Znáte to: přece všechna sudá čísla jsou prvočísla, žejo. Si vezměte třeba... třeba takovou dvojku. Je sudá a je prvočíslo. No tak vidíte.
Tak asi v tomto smyslu. Kdekoli autor říká, že "mnoho, většina, řada"... a pak uvede jeden příklad, mám sto chutí kontrovat s Jimem Hackerem z Jistě, pana ministře - "Jmenujte šest!"

OK, to je věc důvěry, že autor nezamlčel nebo pro neznalost neopominul nějaký významný protipříklad. Ale mou důvěru poněkud narušuje, když pozoruju místy dost volné zacházení s informacemi, které náhodou celkem dobře znám - tedy např. s věcmi okolo křesťanství. Tam vidím, že na několika místech je skutečně "přání otcem myšlenky" a autor si vyzobává to, co se mu zrovna hodí. Když pak argumentuje obdobně buddhismem, nemůžu se ubránit přemítání, nakolik jde skutečně o buddhismus, a nakolik jde o západní módní odvar buddhismu, zvlášť když přihlédnu k době vzniku knihy a tehdejším módním vlnám.

Sečteno a podtrženo - prakticky po celou dobu jsem byla s autorem v duchu alespoň částečně ve při. Ale to mi nijak nebránilo zhodnotit některé z hlavních myšlenek jako cenné a pravdivé a pokusím se k nim přihlédnout ve své životní praxi.

Pokud to mám pojmout tématicky vzhledem k tomuto webu - možná, že přečtení této knihy velmi ovlivní kolik, čeho a jakým způsobem budete v budoucnu číst. :o))

Stammel
30.05.2013

Myslím, že vtip, který Weil zvolil pro svůj komentář, Frommovu knihu nevystihuje ani trochu. Vlastně je úplným opakem Frommovy absolutní, byť nenaivní, důvěry v kvalitu člověka (čímž nemyslím v sučasnou civilizaci). Povýšená lhostejnost a rezignovanost, na kterých se daná anekdota zakládá, jsou Frommovi (na rozdíl od mnohých jiných filosofů a vizionářů) vzdálené mnoho světelných let.

edysy
26.05.2013

Tuto knížku jsem si poprvé přečetla na střední škole a nikdy nepřestanu děkovat osudu, že jsem se seznámila s dílem Ericha Fromma právě v období mládí. Je to autor, ke kterému jsem měla absolutní důvěru, a jeho myšlenky mne velmi oslovily a snad i trochu formovaly, doufám. Ale samozřejmě člověk je na cestě a je stále co zlepšovat, je to celoživotní úkol: Být tím, čím jsem, a nikoli tím, co mám.

Gizminek
15.04.2013

Parádní začátek, trošku zdlouhavý prostředek (nejsem věřící, tak mě zdlouhavé přirovnávání k příběhům z bible atd. moc nebavily), a dále pěkný konec. Velice aktuální kniha k dnešní situaci. Měl by si přečíst každý.

vejnar
27.06.2012

Konec mě už příliš nebavil, ale jinak jsem si toho hodně podtrhal a přepsal; je fajn, když za vás někdo formuluje myšlenky;) Dávám čtyři a půl hvězdy.. a 'mám' pokoj:)

Ikkju
09.02.2012

Při čtení jsem v duchu přizvukoval: jednoznačně "být"! Nedávno jsem ale (po letech od přečtení) od pana Sokola slyšel, že to není tak jednoduché...

Etela
06.01.2011

Mohla být delší. Autor mohl jít více do hloubky tématu-problému. Odborněji rozebrat problematiku, ale zase na druhou stranu, tím, že kniha je populárně napsaná, tak je čtivá pro většinu lidí, hlavně tu masu, která dává přednost - "mít" před "být".

WEIL
20.12.2010

Užiji zde raději vtipu, který vystihuje i podstatu knihy:
Povídají si dvě planety. Jedna z nich si stěžuje druhé: "Jsem napadená nějakým virem, říkají si homo sapiens." Druhá ji konejší slovy: "Neboj, to nebude dlouho trvat."