Edda18 komentáře u knih

nádhera

1 21.05.2023

Musela jsem pořád číst a číst, postava otce v mých očích naprosto odporná, bohužel ne nereálná. Název knihy je pak krásným zobrazením počinů jeho pubertálního syna, krásně to autor vystihl. Ale pro mě smutné čtení.

10.12.2022

Bezesporu nejlepší kniha, jakou jsem o Kambodži četla. I když čtení to bylo safra těžký, rovněž oceňuji dovětek autora o osudu hlavního hrdiny.

2 08.12.2022

Tak to byla nesmírná odvaha autora pustit se s takovým pohledem na dané téma, obdivuji a smekám, i když zcela jistě můj "neautistický" mozek nepobral vše tak, jak ten autistický,

3 23.11.2022

Bezva čtení, optimismus je třeba hýčkat.

Přenádherný příběh, plný tak obrovské lásky a úcty k rodičům.

02.03.2022

Velmi oceňuji každou autobiografii, právě tak i tuto knihu. Pro mě bylo zajímavé počtení o životě po válce v Americe a nejvíce zapamatovatelné z toho období je pro mě zmínka o pocitech autora, jak nastoupil do dopravního prostředku a sedl si na místo, které bylo určeno pouze černým. Zkrátka nikde to není dokonalé.

Kniha určitě stojí za přečtení, doplňuje další osudy Poláků, kteří opustili válečnou Varšavu. Já například neměla o polské vesničce v Africe ani tušení. Velmi oceňuji rodinné fotografie na konci knihy, k hlavním postavám jsem měla tak nějak blíž. Jednu hvězdičku ubírám, a to skrze sloh, který mně moc nesedl, ale to bude zřejmě tím, že předtím jsem četla Rutu Sepetys.

1 31.08.2021

Ruta nikdy nezklame. Velmi oceňuji, kolik různých materiálů autorka nastudovala, její osobní přítomnost ve Španělsku. O čem nejvíce přemýšlím, je ten Pakt zapomnění Španělů. Je lepší v tomto konkrétním případě vracet se do minulosti a mluvit o ní nebo udělat tlustou a čáru a mlčet. Zajímavé téma k diskuzi.

Krásná kniha.

07.08.2021

Na posledních 100 stránek si nachystejte kapesník. Krása to byla.

Včera kniha vyzvednuta v knihovně, přečteno 1x odpoledne, 1x večer, prohlédnuto asi 10x, dneska sjedu druhé kolo. Musím ještě psát něco dalšího?

Musím se přidat k těm méně nadšeným. Občas jsem musela nasadit rychločetbu, výsledek je tedy - tak nějak přečteno a zapomenuto. Bohužel.

Za mě dobrý, našla jsem v tom při čtení úlevu, když jsem byla zrovna naštvaná a neměla něco "u prd....." a o to, myslím, jde - nebýt v mínusu, když to jde v plusu, a jakým způsobem se tam člověk vyškrábe, je jedno, tato kniha je rozhodně jedním z mnoha způsobů.

Smát se, brečet, koukat jak blázen, přemýšlet, souhlasit, nesouhlasit, zažít překvapení, něco vytušit, v neposlední řadě obdivovat překlad, to všechno mi tato kniha dala a já s vděkem přijímám.

Se začátkem knihy mě přepadla myšlenka, že tento vánoční dárek se moc nevyvedl. Jak jsem ale četla dál a dál, můj dojem z knihy se měnil a měnil a po dočtení musím říct, že kniha je mimořádná, a postava mámy tak obdivuhodná. Příštích pár dnů vím určitě, na co budu myslet.

.. a mně se kniha moc líbila, jednotlivé kapitoly končily tak, že mě nutily číst dál a dál. A závěr knihy? Pro mě nečekaný, ale když tak se zpětným pohledem o tom přemýšlím, tak krásný a v souladu se "skutečným životem".

Důkaz toho, že kniha nemusí mít 500 stran, aby čtenář dostal "pořádně naloženo".Nechtěla bych zažít to, co je popsáno v knize, nechtěla bych projít peklem, kdy opustíš své rodiče....ale mám pocit, že to píši jen pro to, že se bojím přiznat, že i já bych toho byla schopna a ani bych neplakala.

Tak za mě super, super a ještě jednou super. Určitě mi unikly technické detaily, na to nejsem zařízená, ale tak jsem se pobavila, že jsem si ráno chtěla dát i "nicotný čaj"...... pak jsem to vzdala. Kdo se chce naladit na vlnu nefalšované pozitivity, ať po ní sáhne.

Když řeknu "krásně podaný, ale smutný příběh", nelze než neříct "Anna a Vlaštovčí muž". Tak bych to asi nějak shrnula cestovštinou. Zvláštně napsané, přemýšlivé psaní, rozhodně krásně přeložené, tak bych to shrnula databázovštinou.