DooFooS komentáře u knih

Kniha, která na mě zapůsobila, jako zjevení, chvíli náběh na historický román, chvíli kniha faktů a chvíli deník kata. To všechno smíchané do podoby, která se čte sama, jen místy je dobré vypnout představivost. Nejvíc mě dostala pasáž věnující se francouzské revoluci v rozmachu – Ve chvílích, kdy se na stránkách objevovaly přejmenované názvy měsíců spolu s denním výčtem počtů obětí, jsem si připadal, jak u čtení špatné sci-fi, která se snaží vše dohnat nesmyslnou brutalitou. Z historických událostí mě pak nejvíce překvapila pasáž o uvedení gilotiny, kdy ji jednomu z předků autora načrtl pianista po společném hraní.

2 26.02.2014

Detektivní zápletka posazená na historických faktech je něco, co mě vždy přitahovalo a pokud je to dobře a poutavě poskládané, tak, jako u této knihy, pak jsem obětí nutkavosti číst a číst a číst až do ouplného konce a pak hned pokukovat po dalších knihách autora. Je to má první kniha od Stevena Saylora a zdá se, že jsem pohlcen stejně, jako po přečtení první knihy od Vlastimila Vondrušky. Jen jedno si ještě nedopustím, za zdejší popis knihy bych někoho vytahal za uši a klidně i distributora, pokud je to jeho práce, páč veškeré napětí z toho, jaký úkol na hlavní postavu čeká a jak to všechno dopadne, je to tam. Celou knihu vám zbývá už jen otázka: Jak se to semele, aby to tak dopadlo?

2 26.02.2014

V celé trilogii mě nepřestávala překvapovat originální kombinace historie a smyšleného příběhu a to do nejmenších maličkostí. Příběhy nafuky Petra z Kukaně jsem si užíval a jeho dospívání a zrání mě bavilo, rozesmávalo a napínalo a nutilo číst a dál a rychleji a zvědavěji.

2 11.02.2014

Přes padesát let stará kniha mě s těžkopádným začátkem předstírající napětí nudila tak, že jsem prvních pár desítek stránek louskal snad týden. Zbytek jsem dočetl během několika hodin. Neuvěřitelné! Nadčasová záležitost nepůsobí vůbec tak směšně, jak se to sci-fi knihám staršího data stává, ba právě naopak. Politické intriky zkrátka nestárnou, ale nebojte, není to kniha o politice v budoucnosti, je to kniha o lidech a ti jsou stále stejní, jen možnosti mají v budoucnosti jiné.

1 23.11.2014

Mentorsky a výukově na jedničku, jen mi tam chybělo více příkladů z praxe - vím, že by se kniha díky tomu nafoukla, ale přiklady táhnou a to i mě. I s touto malou výtkou, mi tato kniha velkmi pomohla, minimálně v terminologii a efektivním plánování.

1 11.02.2014

Historii celé výpravy jsem znal dopředu, vím, jak katastroficky to skončilo a beztak jsem knihu hltal jak malinu. Okouzlující fantazie v kombinaci s fakty.

1 01.12.2013

Mám rád knížky, kde se nic neděje a na posledních stránkách se pak využije každičký detail z té nudy na začátku a vše do sebe zapadne. Tady se některé linky v příběhu ztratily, jiné se vyřešily sami a když něco drhlo nastupoval vždy jeden z hlavních (super)hrdinů. Vždy jsem si vzpomněl na Deus ex machina. Inu pokud je to jako první díl Harryho Pottera, který stál za starou bačkoru, ale představil svět, který mě uhranul v dalších dílech, tak proč ne. Ale zatím marně hledám, co mě na tom bavilo.

03.07.2022

První kniha ze sérii o Nadaci, kterou jsem nepřečetl během pár dnů. Nedokázal jsem se začíst. Spousta myšlenek, ještě více obratů, hutný text a sledování toku myšlenek, nežli děje mě zkrátka do děje nevtáhlo. Nadace na hranicích je ale stále knihou nadprůměrnou a v kontextu série i nezbytnou, jen si mě pan Asimov lehce namlsal předešlými díly.

08.12.2014

V pořadí s třetí knihou o Nadaci mám stále více pocit, že sleduji prozaicky sepsanou šachovou partii. Vzhledem k tomu, že jsem v polovině, nepadl žádný mat ani tentokráte, ale opět jsem byl svědkem strategického obětování několika figurek. Pokud použiji šachovou symboliku, tak každá z knih začíná stejně: Nesmyslným tahem. Tento nesmyslný tah vám v průběhu knížky začíná pomalu dávat smysl, ale to už se vezete ve víru tahů následujících, kde jste svědkem pádu další figurky. Jak prosté, jak geniální!

24.11.2014

Přes opět ospalý rozjezd, který jsem tentokráte hltal po zkušenostech s první knihou o poznání smířlivěji a hlavně rychleji, následoval ještě větší hukot v podobě dočtení během jediného dne. Opět obdivuji budoucí svět, kde mě věci běžného užívání nepřipadají úsměvné. Inu, zkuste si představit lidstvo za dvacet tisíc let, sepsat to a pak si to přečíst za padesát let tak, abyste se nad svou naivitou smířlivě neusmívali. Asimov to krásně zvládá tak, že nám předkládá minimalisticky popsané reálie a odvěký boj o nadvládu. Ten lidskou motivaci provází od nepaměti a ono to u mě překvapivě funguje.

24.11.2014

Obdivuji to umění měnit časové roviny děje s takovým citem, že na sebe navazovaly snad i věty! Poetické vyprávění o syrových událostech jednoho života, který byl prožit především v okolí nuceně osídlené vesnice Spálené. Příběhy a osudy několika postav očima mladého snílka pohladí, ukolébají a to všechno napříč tomu, že budete svědky nejedné lidské tragédie.

23.11.2014

Nejsem milovníkem sci-fi knih, které se mě nejméně v polovině svého obsahu snaží zasvětit do světa, kde se odehrává příběh, aby se mě následně s pomocí nových nejen fyzikálních pravidel snažila ohromit svým příběhem. A tady to všechno bylo a přeci jen jsem knihu dočetl a to nejen proto, že děj tvořily vztahy takové, jaké známe i dnes. No a právě povahy lidí ze všech možných úhlů já rád a navíc… Kdo by odolal knize, kde hlavní hrdina zemře hned na prvních stránkách, aby nám mohl vyprávět svůj příběh?

04.06.2014