Jen šmouha po nebi

Jen šmouha po nebi https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157118/jen-smouha-po-nebi-157118.jpg 4 28 5

Spisovatel Ivan Binar ve svém novém románu v proudu snů, záznamů současnosti a vzpomínek představuje na půdorysu intimního příběhu poválečné české dějiny až k dnešku v celé jejich obludnosti. Román, v němž se všechny zmíněné linky přirozeně proplétají, popisuje skupinu dobou stigmatizovaných zoufalců vyhnaných do vysídleného pohraničního městečka, kde se postupně z prašivého houfce, který však svým způsobem tvoří idylickou komunitu, rodí „nové socialistické" maloměsto s jeho přirozenými klady a zápory a také s oním perverzním prvkem převrácených perspektiv raného socialismu. Příběh napsaný krásným jazykem plyne navzdory všem hrůzám, které popisuje, v jakémsi smířeném poklidu až k závěrečné katastrofě a ve svém plynutí opíše kruh – hlavní hrdina se vrací do míst, kde jeho příběh začal. Protipól zdivočelé doby tvoří lidské porozumění, skutečné city a soucit.... celý text

Přidat komentář

Magrat_von_G
12.06.2021 5 z 5

Krásným poetickým jazykem napsaný příběh o kruté době poválečných let, o zbytečných obětech a rozvrácených rodinách. A o tom, jak je těžké minulosti uniknout, protože hluboké šrámy na duši se špatně hojí.

Teckovana
09.11.2019 5 z 5

Výborný autobiografický pohled na poválečné dějiny jednoho původně německého městečka. Osamělý Antonín Bartoš na konci své pouti vypráví svůj osud kamarádce kočce a nachází vykoupení v podobě přízračné modré lodi, v níž většina lidí vidí jen šmouhu na nebi. Poetické vyprávění o ošklivých dobách s nezbytným absurdním humorem mě velmi bavilo číst i poslouchat jako četbu na pokračování.


denib
02.10.2017 4 z 5

Nenapadá mě lepší slovo, než že to je psané krásně "snivě". Úplně jsem si představovala obrazy. Věřím, že to nesedne úplně každému, ale mně se to moc líbilo. A samotný příběh je zajímavý - nucené stěhování, emigrace, vztahy. Prostě jeden neobyčejný život od začátku do konce. Překvapuje mě, že knihu skoro nikdo nečetl. Je to škoda.

DooFooS
23.11.2014 5 z 5

Obdivuji to umění měnit časové roviny děje s takovým citem, že na sebe navazovaly snad i věty! Poetické vyprávění o syrových událostech jednoho života, který byl prožit především v okolí nuceně osídlené vesnice Spálené. Příběhy a osudy několika postav očima mladého snílka pohladí, ukolébají a to všechno napříč tomu, že budete svědky nejedné lidské tragédie.

Hustoles
29.10.2014 4 z 5

Syrový start poválečných vyděděnců, odpadlíků ve vesnici Spálené, někde za Opavou? Bruntálem, pohledem dospívajícího chlapce - sirotka.