ddkk komentáře u knih

Je radost číst téměř sto let staré zápisky lékaře z Dobré u Frýdku, který pocházel ze starého selského rodu a byl vášnivým nimrodem. Dneska už si jen s mírným údivem čteme o tehdejších zvyklostech týkajících se "cikánů", i o nesmiřitelném vztahu k dravcům a škodné všeobecně. Z vyprávění však především plyne obrovská láska k přírodě i cit pro potřeby lovné zvěře:

"Chcete-li mít hojnost zvěře i bažantů, řiďte se především zásadou: Mnoho hájit a šetřit - málo střílet!"

V té době hajné i majitele a nájemce honiteb trápili hlavně pytláci. Těch tedy zkraje 20. století musely být desítky! Ovšem pan doktor se s nimi asi moc nepáral:

"...někteří soudcové posuzují pytlácké případy velmi blahovolně a diktují tak mírné tresty, že jimi svádějí pytláky spíše k opakování, místo aby je od těchto činů odstrašovali. Proto zůstane přece jen všeobecným prostředkem pořádný býkovec, a to mezi čtyřma očima. Je to prostředek laciný, není k němu potřeba advokátů, ušetří se nájemci mnoho času i tahanic. Jeden z mých hajných používal tohoto prostředku s velmi dobrým výsledkem. Mnoho pytláků tím vyléčil z myslivecké vášně."

Milé setkání s dávno uplynulou dobou i rodným krajem...

71 25.12.2023

Přiznávám, že se mi kniha z edice První čtení šikovně hodila do letošní výzvy. A vnukovi se hodila do čtenářského deníku. Takže společnými silami jsme si přečetli hezký a nenáročný příběh Alenky a jejich kamarádů, od kterého jsme neočekávali nic víc než splnění úkolů.

63 25.12.2023

Nejprve jsem mnohokrát viděla stejnojmenný film. Teprve později se mi dostala do ruky Brdečkova kniha. A je vidět, jak moc posloužila jako pouhá předloha scénáře filmu Oldřicha Lipského a...Jiřího Brdečky s podtitulem: Koňská opera. Hodně na něm společně zapracovali a vytvořili dílo značně odlišné od původního textu. Neočekávala jsem scénář, ale knihu s dost jiným příběhem, a tak jsem ani nemohla být zklamaná.
U mne za čtyři a doporučuji.

72 25.12.2023

Další z úžasně zpracovaných naučných knih pro děti. Se spoustou názorných pohyblivých obrázků, skrytých kapsiček, šoupátek i trojrozměrných maket. Velmi doporučuji.

57 25.12.2023

Nezaměnitelný Vančurův jazyk povýšil prostý příběh na klenot české literatury. I když pro mnohé asi špatně čitelný - čím to asi je?

80 25.12.2023

Vzpomínka na má studentská léta - ano, tahle kniha je stále základem pro pochopení všech zákonitostí, souvislostí a vazeb, týkajících se fyzické geografie. Napsali ji uznávaní profesionálové: geomorfolog prof. Demek, hydrolog doc. Netopil, klimatologové prof. Brázdil a prof. Prošek, který navíc proslul jako zakladatel české antarktické stanice Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Jsem ráda, že jsem kdysi byla jejich studentkou...

62 25.12.2023

Kukačka s Erikou a Patrikem mi perfektně kápla do noty. Výborně vypointovaný příběh, vlastně dva, které spolu na první pohled moc nesouvisí - samozřejmě víme, že souvislost tam bude a je - mě po delší době dokázal vtáhnout do děje a těšit se na čtení. Sice jsem tak trochu tušila, co se asi mohlo stát, ale na řešení případu několika vražd ve Fjällbace jsem stejně nepřišla.
Doporučuji.

69 25.12.2023

Tohle bylo k neučtení. Nudné, zdlouhavé, s nesmyslnými dialogy a detaily, které nemají vůbec žádný význam (viz už zmíněný popis čůrání). Pořád jsem doufala a průběžně zapomínala o čem to vlastně je.
A stýskalo se mi po Joonovi...jak tohle mohli napsat stejní autoři?!
Dávám milosrdné dvě hvězdy a moc nedoporučuju, leda by po ruce nebyla žádná jiná kniha...

78 20.12.2023

Nesmrtelná pohádková knížka, která se u nás dědí už ve třetí generaci. A pořád si všichni pleteme Kubu s Kubulou a pořád se všichni bojíme Barbuchy. I když moje děti se strašidla asi bály doopravdy, zatímco jejich děti se mu spíše smějou (že vypadá jako štětka do komína!).

Prostě klasika z péra klasika.

92 25.11.2023

Je to taková příjemná oddechová knížka. Na Betty to samozřejmě nemá, ale zato se přesídlení do "venkovské divočiny" odehrává ve známém prostředí.

Je to docela vtipné a pro dlouhé skorozimní večery se určitě hodí...

68 25.11.2023

Velmi dobré, zajímavé, neotřelé, s tajemstvím a překvapivým rozuzlením. Závěr je hodně smutný...

Dávám plný počet a doporučuji.

82 25.11.2023

Příběh i prostředí, do něhož Helen Fields zasadila dost příšerné zločiny, jsou mimořádně atraktivní. Děj se odehrává na skotském ostrově Mull, poměrně vzdáleném od pevniny. Místní komunita je poněkud odtržena od moderního světa, vládnou tu mýty a legendy, místní věří v čarodějnice...

Příběh se dobře čte, je to napínavé a zamotané, konec je těžko předvídatelný. Je to ovšem hodně jiné, než autorčina série Dokonalé...

Vyšetřování podivného zločinu a postupné odhalování tajemství rodiny zavražděné dívky se z určitých (ale ne moc přesvědčivých) důvodů nestanou zrovna prioritou místní policie. A tak - dosti nepravděpodobně - se pátrání ujímá kanadská (!) soukromá vyšetřovatelka Sadie, která je schopnější než kdejaký profík.

Celou dobu jsem si říkala: jak to ta Helen umně spřádá, aby se tou ústřední hrdinkou za každou cenu stala právě ta trochu zvláštní Sadie. Kde jsou, sakra, ti schopní a chytří policisté? ...

Taky jsem chtěla dát jen ty tři hvězdy, ale konec mě přece jen přesvědčil o tom, že to ta Helen docela umí...

85 25.11.2023

I já jsem poslouchala četbu knihy v ČRo. Možná proto, že jsem se přitom jako obvykle věnovala i jiné dosti bezduché činnosti (upřesním, žehlení), osudy žen z Valašska jsem si úplně nepustila k tělu.

Příběh Marýny se mi zdál nejautentičtější. Nářečí, které docela dobře znám stejně jako kraj pod Beskydami, tvrdý a pro ženy obzvlášť těžký život uprostřed přírody (ach, jak romanticky to musí asi znít dnešní mladé generaci!) se všemi jejími rozmary a krutostmi i krásou na pohled, a do toho obě válečná období se všemi strázněmi a utrpením. Za její příběh jsem autorce nejvděčnější, je dobré občas si i dnes připomenout, jak těžké to měly naše babičky a dědové, kolik toho na ně neblahý osud naložil...

Ostatní příběhy mě vlastně moc nezajímaly, zdály se mi plošší, jakoby jen tak pluly po povrchu...

65 25.11.2023

Další znamenitý příběh Poea a Tilly. Bavila jsem se skvěle od začátku do konce. Craven výborně dávkuje napětí, humor, logiku, je v tom zločin i osobní vztahy a trable, prostě třaskavá směs, která si zaslouží plný počet a vřelé doporučení.

Nemám více slov, tleskám a těším se na pokračování!

P.S. Je neuvěřitelné, jakými cestami se skvělé knihy dostávají ke svým čtenářům. Nepříliš prodávané první dva díly jsem náhodou koupila za směšných 89 Kč ve výprodeji. A ejhle, co se z Loutkového divadla a Černého léta vyklubalo! Tohle se Vendetě vážně povedlo...

80 25.11.2023

Tak tohle je jedna z nejlepších Yrsiných knih, které u nás dosud vyšly. Je to tedy i výborný začátek její nové série. Skvěle propracované prolínání dvou časových os, kdy je hrozivý zločin odhalen už na začátku a s přesně dávkovaným napětím se postupně rozkrývá, co se v luxusní usedlosti vlastně stalo...

Už dlouho jsem nebyla tak připoutána ke knize jako tentokrát. Krátké kapitoly, končící v nejožehavějším okamžiku, mě nutily číst stále dál. A vlastně jsem si řešením celé zápletky nebyla jista až do samotného konce...

Tohle se Yrse opravdu povedlo. Věřím, že další pokračování série bude stejně výborné. Ostatně, další dva díly už jsou napsané...

77 25.11.2023

Dosud jsem byla trochu nekritická vůči Minierovi, neboť jednak je to Francouz a ještě k tomu z mé oblíbené Okcitánie, a hlavně - série s Martinem Servazem se mi hodně líbila. Výborné byly i jeho knihy z úplně jiných tematických i geografických oblastí Zkurvený příběh a Na okraji propasti. Ovšem s tou poslední, s Lucií, šlápl dost vedle. O to víc mě zajímalo, co provede s pyrenejskou sérií...

Ani já nejsem zrovna fanynkou hororů, i když pár jsem jich taky přečetla a viděla, koneckonců, v závěrečném přehledu hororových filmů jsem se nečekaně docela dobře orientovala. Dost mě pobavilo, že mezi reálně existující díla autor vtipně zařadil i údajné filmy nepřekonatelného (a fiktivního) režiséra s trochu morbidním jménem Morbus Delacroix. Je vidět, že Bernard Minier není žádný suchar a že se při psaní určitě docela dobře baví...

Při čtení jsem se bavila i já. Propletenec situací i vztahů, brutality, které nejsou úplně nezbytné, ale i napínavé vyšetřování a závěr, který naznačuje, že tohle ještě není konec. Do hry se vrací padouch s velkým P...

74 25.11.2023

Pokračování ságy Cliftonovy rodiny nezklamalo. Čekaly ji další nástrahy a zlé úmysly pomstychtivých konkurentů, politický i obchodní boj, překvapivá zjištění i smrt . Ale také úspěchy, radost a spokojenost. Konec, jako dosud vždy, zůstal otevřený...Docela se těším na pokračování.

A i když je autorovi občas vytýkána šablonovitost, vykalkulovanost a leccos jiného, mně to u Cliftonů zatím vůbec nevadí. Bavím se, jsem napnutá a nechávám se překvapovat...

71 24.11.2023

Výborný, ba mnohem lepší Bjørk. V dalším pokračování případů Holgera a Mii jakoby se konečně vrátil oběma nohama na zem. Mia už přestala blouznit, nešílí neustále z hlasů své sestry, Holger je zralejší a dospělejší, i když na můj vkus méně akční a méně rázný. Což mi ovšem vůbec nevadilo.
Bjørk se propsal k racionálnímu a docela uvěřitelnému thrilleru, který má dobrý začátek, prostředek i konec.

Ostrov je příběh, který se výborně čte, je napínavý, s neočekávanými zvraty a překvapivým řešením. Mia i Holger se mi na ostrově Hitra moc líbili. Dávám za pět a doporučuji.

74 24.11.2023

Další z nádherných vydání české klasiky z dílny Odeonu. Po Babičce a Kytici samozřejmě Máj s úžasnými ilustracemi Míly Fürstové. Ani tentokrát jsem neváhala a pořídila si luxusní vydání s vloženým grafickým listem. Je čirá radost číst verše KHM a současně obdivovat lehounké, jemné a přitom promyšlené ilustrace skvělé autorky...I Máj v tomto vydání je ozdobou knihovny.

Srnečku Sisi nám kdysi pradávno četla maminka před usnutím. Bydleli jsme na samotě u lesa a ke zvířatům jsme měli velmi blízko. Sisi jsme pak viděli v každé srnce a srnci, které jsme zahlédli...Moc hezký příběh s pěknými ilustracemi...

88 03.10.2023