Markéta Lazarová

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Klasický román Vladislava Vančury přináší příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpečí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka. Uprostřed nelítostné sebranky kupodivu nenachází jen ponížení, ale i lásku, pokoru a pokřivený, leč upřímný smysl pro čest. Poprvé román vyšel v roce 1931 a v roce 1967 na jeho motivy František Vláčil natočil film, který se zařadil k vrcholům české kinematografie....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40381/big_marketa-lazarova-qe2-40381.jpg 3.6965
Žánr:
Literatura česká, Historické romány

Vydáno: , Československý spisovatel
Originální název:

Marketa Lazarová, 1931


více info...
Nahrávám...

Komentáře (154)

Kniha Markéta Lazarová

Jassem
26. listopadu

I přes vysokou literární a jazykovou hodnotu, kterou Marketa Lazarová má a bude mít, to Vančura s formou zjednodušeně řečeno už skutečně přehnal. Jako by si to sám i uvědomil, protože např. Obrazy z dějin národa českého, které jsou podobné formou i obsahem, jsou sice také psané historizujícím jazykem, ale v rozumné míře. V Markete Lazarové už se jen autor s vypravěčem předhánějí v tom, kdo to čtenáři znepříjemní více. Na druhou stranu, to jestli se to tzv. čte dobře nebo ne je jedno, stejně tak je u téhle knihy jedno o čem to je, důležité je to dílo pro úplně jiná hlediska, byť osobně si pro výše uvedené myslím, že ani tuhle chválu si příliš nezaslouží (tohle konkrétní Vančurovo dílo). A když už to tak musí být, tak je o to víc škoda, že se autor nedržel vypravěčova: „Ale nač vypravovati obšírně; věc, která se vleče, za nic nestojí.“

Adla173
17. listopadu

Na složitost jazyka a Vančurův specifický styl je třeba chvíli přivykat, ale jakmile se začtete a naladíte se na správnou vlnu, knížka už vás nepustí. Líbí se mi vyprávění, jako kdyby bylo vypravěčem oko kamery. Pokud čtenáře neodradí prvních pár stran, určitě pro něj bude kniha obohacením.


J.P.S.
01. listopadu

Toto dílo bych shrnul následovně: Krásný a hluboký příběh, leč podaný naprosto kostrbatým a nestravitelným jazykem.

Vím, že právě jazyková hodnota je v souvislosti s touto knihou nejvíce vyzdvihována a již v době prvního vydání byla velmi oceňována. Jenže já asi bohužel ještě nedozrál k tomu, abych Vančurovskou češtinu docenil. Dle mého (čistě subjektivního) názoru právě jazyk, jímž je kniha napsána, neskutečně sráží úroveň jinak velmi zajímavého příběhu. Ten se totiž opravdu povedl, prostřednictvím příslušníků dvou znesvářených zemanských rodů, které se živí loupežemi a drancováním, je velmi dobře vylíčena syrovost středověkého života. Ale ten způsob podání je prostě utrpení! Být týž příběh napsán "normálním" jazykem (či dokonce ve stylu příběhů Stein&Barbarič od J. Červeňáka), tak tleskám jako malé děcko a bez váhání hodnotím plným počtem hvězd. V tomto případě si však autor svůj kvalitní námět totálně pohřbil jazykovou rozbředlostí, díky které je jeho dílo na samé hraně čitelnosti. Přečteno opravdu s vypětím všech sil, celkový dojem spíše negativní (2* dávám čistě za příběh a úctu ke klasice).

….literární kritici mi snad prominou, ale opravdu nikdy nepochopím, jak něco takového může být dáváno za příklad literárního jazyka vysoké hodnoty.

(velmi zajímavý komentář od maki6607 - takto jsem nad tím nepřemýšlel... ale nějak si nejsem jistý, jestli takto nad tím přemýšlel i sám autor :)))

RADOST
21. srpna

Vančura se mi vždycky četl těžce a období, ve kterém Markéta žila, mě přímo odpuzuje. Není tedy divu, že se mi kniha nelíbila. Četla jsem jen z musu, povinná četba. Později jsme se školou šli opět povinně na stejnojmenný film, kritiky velmi oceňovaný. U mnohých scén jsem zavírala oči, film byl dlouhý, měla jsem z něj velmi stísněný pocit. Protrpěla jsem knihu i film a jsem ráda, že v dospělosti byl výběr četby nebo filmů ponechán jen na mém úsudku.

andrii24
19. srpna

Kraji kraj věru bratrem není. Pálí líce, rty, dusající stíny. Pálí nicota, p/r/ach morbidity. Valí se mýty, proudy temné atmosféry. Krev spáleništěm lidství, popelem života.

Zuna1990
11. srpna

Uff...miestami som sa strácala a mala som chuť knihu zavrieť a odložiť. No na druhej strane prišli pasáže, ktoré ma vtiahli do deja a úplne dostali. Veľmi oceňujem spôsob, akým autor píše, poetickým, opisným, nadčasovým a pomerne náročným. Naozaj treba čítať veľmi pozorne. Avšak, po druhýkrát po knihe pravdepodobne nesiahnem.

georginaa
06. srpna

Povinná četba ze školních let. Osudu se člověk nevyhne a lásce už teprve ne. Příběh je psán velmi jednoduše, ale za to krásným stylem české mluvy. Díky zfilmování se dílo dostalo do nezapomenutelných děl Vančury.

Vlk.kh
26. července

Velmi krátce, protože bych v podstatě jen rozváděl myšlenky v hodnoceních přede mnou. Příběh je jednoduchý, ale pěkný. Archaická mluva a styl vyprávění jsou za mě osobně velké plus a čtenáře to přiblíží tehdejší době. Ovšem ustavičné rozvláčné tlachání vypravěče, tvořící zbytečnou vatu, to bylo utrpení, nuda a vskutku lotrovské trápení čtenářovo. Za tahle rozvláčná a z mého pohledu hluchá místa, co odvádí pozornost od děje musím hodnocení knihy významně strhnout směrem dolů.

1 ...