Dámaskloboukem komentáře u knih

Když se povznesete nad nevystiznou a nijak zajímavou obálku + přečkate první kapitolu, u které jsem zvažovala, ze knihu odlozim, tak se vám do ruky dostane moc pěkný a poměrně realisticky příběh.
Jakousi vloženou nití knihy je fakt, ze cokoli člověk začne dělat z důvodu pomsty, většinou to nedopadne dobre a vybere si svou daň.
Hlavní hrdina Cooper mi pripomel jednoho mého známého, který se nepříjemně rozcházel se svou přítelkyní a ta ho ze zoufalství podvedla. Podvedla ho, aby dala najevo nezvratnost svého rozhodnutí. Jenomže ho povedla se ženou. Dotyčného to strasne urazilo a rozhodl se, ze se jí pomstí. A pomstil. Svedl kamarádku, kuli které ho jeho bývalá opustila.

12 04.11.2023

Tak pozor, věda jako taková je ve všech oborech včetně farmacie a medicíny naprosto exaktní, dosahující neuvěřitelných výsledků, které pomáhají spoustě lidí. Teď mám na mysli třeba biologickou léčbu v onkologii.
Ovšem, za vším je člověk, tudíž peníze a zisk. A farmacie je vhodné prostředí pro nepřeberné množství leváren, lží a podvodu.
V církvi se kdysi kupovaly odpustky. Teď zhresis ( každý si muže doplnit na kterém poli ) a v každé lékárně vam ochotně prodají vysoce účinné přípravky - na snížení cukru a cholesterolu, na zhubnutí, na játra, na spaní, na kojení, na křečové žily, od bolesti
A ještě když se řekne, ze to není lék a tudiz není tak škodlivý, to jsou pak tržby!
Mě jen za minuly týden okradli v drevoprodejně, špatně mi vrátili v pizzerii a do očí mi lhal instalatér. Když jsem ho usvedcila smskou s jeho šéfem ani se nezacervenal a už vůbec neomluvil.
Je to ve všech oblastech.
Teď potáhnu s autorem knihy za jeden provaz. Takové malé doplnění.
Až půjdete s receptem do lékárny pro lék X a lekarnice vás mile přesvědčí, ze vám lék X vymění za úplně stejný, ale bez doplatku, vězte, ze to nečiní ze solidarity k vám, ale pro vlastní prémie. Místo leku originálního (z receptu) nabídne kopii vyrobenou v Číně. Bohužel tyto přípravky mají povoleno lišit se až o 40% účinné látky ve svém obsahu od původních, originálních preparátu. Pojišťovna proplatí lék z receptu, a rozdíl v ceně, který lekarna získá je základem premií zamenujiciho lékárníka. Každý den zaměstnavatel počítá procenta záměn tím správným směrem a podle toho jsou bonusy.
Především velké řetězce, s reklamou v hlavním vysílacím čase televize, jsou na to specialisté.
Takže ano, čtete podobné knihy a užívejte VLASTNÍ rozum.

Mne se to líbilo moc. Příjemně plynoucí dvě linky příběhu ovoněné čokoládou a atmosférou Paříže, kterou autorka pěkně zachytila.
Naprosto autenticky vyjádřené pocity třicetileté Anny, která v zahraniční svádí boj s novou, pro ni odlišnou kulturou, jazykem, kuchyní. Po překonání počátečních slzicek je odměněna blaženým pocitem vítězství, protoze prvotními nezdary se nenechala zviklat. Navdavkem ještě získá Laurenta.
Příběh mi zpříjemnil prazdniny.
Trosku roztrpcena jsem z cokoladovych receptu na konci knihy. Dnes jsem zkoušela čokoládové brownies a dost pochybuji, ze to má vypadat, jak to vypadá. A to jsem se přesně držela receptu.
Pozor - nezkoušejte. Jednak to nejde ( ani po vychlazeni druhy den) dostat z keramické formy, takže hrozí, ze ji při vyprošťování buchty rozbiju a vyproštěným kouskem lze se 100% ní úspěšností zlomit zub.

12 16.08.2023

Tato kniha je nádherně napsána. Autorka má vybroušený styl, není tam ani slovo navíc a zároveň nic nechybí.
Mě osobně ale nezaujal vlastní příběh.

Málo kdy si něco pujcim z tzv. hecu. O teto knize jsem byla přesvědčena, ze bude plná zvráceností, a že jí vysoké hodnocení na DK nepatří. Předesílám, ze hardcore-punková subkultura mi opravdu NIC neříká.
Toto vyprávění mi dalo životní lekci. Je pohodlnější ( a tudíž lidské) neznámou věc odsoudit, než najít odvahu a seznámit se s ní.
Budu si to pamatovat.
I když kniha popisuje životní osudy, zásady a priority diametrálně odlišné těm mým, je plná rozumných názorů a adekvátních životních postojů, které jsou citlivě a čtivě podány.

12 10.07.2023

Slovy mé pubertální neteře: Tak tohle byl mega salát a vůbec to nebylo hustý. Takže jsem občas čuměla jak losos.

Kniha je opravdu salátem různých forem, stylů, námětu, myšlenek, přirovnaní
Pohádka je to možná ze začátku, kdy je to i mírně vtipné. Pak to přechází v bajku, aby následně autor obhajoval vegany a nenechal nit suchou na konzumní společnosti. Poté přidává trosku fantasy a své názory na náboženské problémy blízkého východu. Končí v zaslíbené Indii, aby se nakonec zjistilo, ze nejlepší je to stejně v Americe, přesto, ze je konzumní a přízemní, z čehož vyšel na začátku.

Dej občas prokladá rozhovory s redaktorkou a četnými hudebními a filmovými postřehy.

Kupodivu jsem to dočetla. Ještě teď se tomu divím.

David Duchovny je mnohem lepší herec, než spisovatel. Těžko říct, co ho přivedlo k tomuto literárnímu počinu.

12 19.06.2023

Nevím, jestli mám právo se ke knížce vyjadřovat, když jsem ji přečetla asi do třetiny.
Ne, nechytlo mě to.
Nejsem cílová skupina.
A odkládám, protože mě nezajímá co dál potká Matta, Erika, Ness, otce neurochirurga, jeho přítelkyni/novomanželku Alex ani společenského labradora.
Pokud je smyslem tohoto příběhu ukázat teenagerovi, ze homosexuální orientace u středoškoláků není nic nenormálního, tak uznávám i literární cenu, kterou knížka dostala.
Cely příběh je napsán velmi citlivě a jemně. Rovněž větná skladba je na dobré úrovni.
Já mám trosku problém s autenticitou, kdy holka ze severní Moravy naroubuje svůj příběh o dvou kamarádech na americkou střední školu. Těžko uvěřitelné.
Autorku nezatracuji. Pokud bude pokračovat, za několik let si s radostí od ní něco přečtu. Předpokládám, ze časem se vypíše k ctivejsimu stylu a bude psát o tom, co opravdu zná, co zažila.
Vždyť přeci i v našich končinách je mnoho osudů, které si zaslouží literární ztvárnění.

12 04.06.2023

Jedna se o druhy díl nově vznikající série, ale to vůbec nevadí, dá se číst i bez znalosti prvního dílu. V obou případech je čtenář poměrně rychle vtažen do děje, kdy mladá - na tu dobu stará - panna Beatrice, pátrá na vlastní pěst po vrahovi. Jejím pomocníkem je vysoce postaveny vévoda, jehož společenské úrovně ani zdaleka nedosahuje. To jim ovšem nebrání navázat jakési rovnocenné detektivní přátelství.
Dej je líčen úsměvným způsobem, autorka poukazuje na charakterové nešvary tehdejších ( mnohdy dost nadčasové :) členů společnosti.
Jednu hvězdu ubírám za ten závěr. Čekala jsem, ze se Damien nějak konkrétněji vyjádří směrem k Beatrici. Zasloužila by si to a mé romantické srdce by zaplesalo. Nu což, aspoň má autorka vyslapnuto na další díl.

12 31.05.2023

Spíš než A. Christie mi to připomínalo O. Wildea. Agatha není žádná troškařka a ve svých příbězích si většinou s jednou mrtvolou nevystačí.
Poťouchlé líčení vyšetřování vraždy na vlastní pěst jsem si užila. Omylem jsem nejdřív četla druhy díl, takže jsem věděla kdo je vrah, ale příjemný pocit z knihy mi to nepokazilo.
Hlavním smyslem není ona detektivní zápletka, ale trefné líčení různých lidských charakterů.
Za mě byla nejlepší úzkoprsá teta Vera, která pobavila vždy, když přišla na scénu.
Obzvlášť musím ocenit naprosto luxusní překlad !!! V současné literatuře bývá u podobně jednoduchých, usměvavých a literárně nijak významných počinů vzácný jak zuby u slepice.

12 31.05.2023

Příběh mě uchvátil skvěle vycizelovaným začátkem - čtenářská lahůdka.
Autorka si pro svou první knihu vybrala dobré téma: biologičtí kontra genetičtí rodiče.
Dej pěkně plyne, v postavách se lze snadno zorientovat, kapitoly jsou krátké.
Trosku mi vadilo přerušení dějové linky a její znovu navázání náhlým setkáním celé německé rodinky v Praze.
Knihu hodnotím pozitivně.

12 28.04.2023

Číst se to dalo, ale žádný zázrak. Za mě nejslabší, co jsem od Krausovych četla.
Velkou devizou Jana Krause je jeho pohotovost v dialogu na jakékoliv téma, což je pěkně vidět v pořadu s červenou pohovkou, ale v psaném textu to nemá šanci vyniknout.
Když se řekne - Jan Kraus - pořád mi jako první naskočí: prvorozený královský syn z pohádky Jak se budí princezny.

12 26.03.2023

Tohle není pro mě. Že by to bylo věkem? ;)
Rady na super videa na YouTube nevyužiji a ten příběh, nevím, zda měl pobavit nebo vyšokovat.

Nedočteno.

Praktická příručka. Obsahuje spoustu užitečných informaci, názorné obrázky, je přehledně zpracována, kroužkové vazbě svědci opakované listování.
Jen nevím, jak široké má v dnešní době užití.
Kolik z nás umí šít a kolik z nás opravdu šije?

Já jsem po knížce sáhla z nostalgie.
Moji trosku starosvětští rodiče nám vštěpovali, ze správná holka musí
- dobře se učit ve škole ( to se dá pochopit)
- umět několik cizích jazyku ( já jsem to zkoušela celkem se čtyřmi, ale ne všemi se domluvím)
- hrát na hudební nástroj a zpívat
- být správnou hospodyňkou, což čítá - umět vařit, péct, uklízet, zahradničit a postarat se o domácí zvířata od drůbeže, přes kraliky po větší domácí savce.
- umět vyšívat, hačkovat, plést a šít.
A pokud to neumí, určitě o ni nebude stát žádný správný ženich.

Tak jsem se snažila. O prázdninách jsem šila na babiččině šlapacím stroji a k jedněm Vánocům jsem dostala elektrickou Veritasku…
Na tu teď tiše sedá prach.
A když došlo na ženichy, se zklamáním jsem zjistila, ze rodiče neměli tak docela pravdu.

12 19.02.2023

Co se vám vybaví, když se řekne únor?
- Únor bílý, pole sílí. -
Vegetariánům možná Valentýn a nám ostatním Měsíc zabijaček.
A aby nás ostatních rapidně neubývalo, je tu tato kniha.
Jejím hlavním přínosem je nezapomenout, co to taková zabijacka byla a někde ještě je. Že se jedna o venkovskou významnou tradici, která je - teď mi vegetariáni odpustí - oslavou několikaměsíční práce většinou nejednoho člověka, důvodem setkání cele rodiny, v minulosti významný zdroj k zajištění potravin na následující měsíce, a teď v době přeplněných masen, taky studnice vtipných netradičních situací.
Mně se nejvíce líbily krásné fotografie.
Ze by někdo podle receptu začal vařit, tak říkajíc od nuly - tlacenka: zabijeme vepre domácího, poté … to dost pochybuji.
Ze by si to nalistoval reznik pri zabijačce, to taky dost pochybuji. Navíc tito jedinci mají své zavedené a dlouhodobě ověřené postupy, které se liší okres od okresu.
Nám dnes při zabijačce vyrobil mimookresni reznik paštiku, se kterou jsem nikdy před tím na teto akci nesetkala, ale nemohla jsem mu vysvětlit bílý prejt, u nás nazývaný bílé kroupy, se kterými se zase nikdy nesetkal on. Omlouvá ho bydliště a nízký věk - těsně přes třicet let. Provádění domácích zabijaček má jako hobby.
(Pro mě v dnešní době dost neuvěřitelné.)
Abych uvedla věci na pravou míru.
Jsem hodně šetrný tvor. Vadí mi, když se vyhazuje jídlo. Od doby, co si doma peču chleba a vím, kolik to stojí času a úsilí, mě vyhazování pečiva irituje dvojnásob.
Tak jsem vymyslela projekt.
U nás na sídlišti jsem zřídila takový veselý barel k odkladani starého pečiva a nepotrebneho jídla pro domácí zvířata.
To, co moji spoluobčané odložili (velké díky, ze to nehodili do popelnice ) vyživilo čuníka do úctyhodných 172 kg. Měl hodně pestrý jídelníček! Základem bylo pečivo. Ovšem snědl víc vánočního cukroví než já, v konzumaci čokolády vedl na cele čáře a mohla bych pokračovat.
Takže ať mi nikdo nevykladá, ze je krize a ze se máme špatně.

Původně jsme si tuto venkovskou tradici chtěli užit mezi Vánocemi a Silvestrem. Jak přišly prosincové mrazy, prase se podchladilo a onemocnělo. Zatímco ostatní hospodyňky pekly Linecké, já jsem natahovala do krmiku prodlužovačku, ležící prase zahrabávala do sena a foukala na nej fénem teplý vzduch. Prasátku se to líbilo, ovšem rodinní elektrikáři šíleli, ze takto podpálím seno a shoří cely dřevěný krmik se mnou i s prasetem.
: Opět neměli pravdu.

Knihu doporučuji procitat nalačno - to si zaslintate!

12 11.02.2023

Nebylo to špatné.
Oceňuji neokoukané prostředí rozhlasu, to je v tomto žánru, kde je opravdu težké přijít s něčím novým, osvěžující.

12 02.02.2023

Úplně zbytečná kniha.
Pel-mel všeho možného- trosku kuchařka, trosku psychologie, par návodu pro kutily, něco o úklidu, sem tam zdravoveda.
Pokud bude “člověk dnešní” něco z toho potřebovat a nebude-li mít možnost se zeptat, určitě pomůže YouTube.
Ilustrace průměrné.
Čtenáři to moc neocení. Autorka je určitě hrdá, ze publikací učinila patřičnou zásluhu pro lidstvo.
Nebylo by úplně od věci si zjistit, jaký dopad na životní prostředí má vznik takové zbytečné knihy.

12 03.01.2023

Na tento komentář jsem se obzvlášť těšila.
Teď musím ale podstoupit jakysi cestovatelsko-spisovatelský coming out: Nejsem na Ziburu.
Opravdu.
Ladislav Zibura mi nic neříká.
Líbí se mi design jeho knih, předpokládám, ze autorův exteriér bude podobně povedený, ale to, co píše, nejsou cestopisy.
Pro mě je tam málo informací, údajů i popisu. Přírody, geografie, lidí, kultury, gastronomie, cen. Toho, co danou destinaci charakterizuje. Nepotřebuji vědět, co kde snědl, ani s kým kolik čeho a s jakými důsledky, vypil.
Vadí mi despekt vůči všemu místnímu, který z jeho vyprávění cítím.

Co postrádám u Zibury, nacházím v cestopisech ZA KAČKU.

Tuto cestovatelku sleduji už dlouho a jsem rada, že zápisy z jejích cest vyšly knižně.
Dostanou se k více čtenářům.
Jak sama uvádí, v zahraničí se snaží nic nekritizovat, neodsuzovat, jinou životní kulturu spíš pochopit a vstřebat.
Její zápisy jsou neuvěřitelně optimistické. I v dost vyhrocených případech ji neopouští dobra nálada ani úsměv na tváři.
Obdivuji pečlivé shánění informaci ke každé cestě, ochotu podělit se o ne s ostatními i její životní filozofii plnou respektu k okolí.

Jela jsem podle ní Island a Tenerife a opravdu to, co píše, funguje!

Považuji za velké štěstí, ze u nás v rodině není cenzura tisku. Pro mě. Zatím.
Kdyby tušili, ze na své “praštěné” nápady, kam se musím podívat a co je nutné podniknout, chodím právě sem, určitě by mi zmíněný zdroj zatrhli.
Nedivila bych se jim.
V rámci čtení této knihy jsem už zase na portálech hledala letenky

12 09.11.2022

(SPOILER) Úžasné, hluboké, lidské a uvěřitelné.
Naprosto se ztotožňuji s postřehem, ze kniha je určena příznivcům Muž jménem Owe a Eleanor se má vážně skvěle.
Hlavním hrdinou je Andrew, který je vykreslen jako podivín. Myslím si, ze se jedna o člověka s Aspergerovym syndromem, stejně jako u Eleanor . Aspergeruv syndrom patří mezi PAS /porucha autistickeho spektra/.
Mít pro co žít mi i přes sarkasmus, kterým je psaná, přijde jako nejemotivnejsi ze všech tří zmiňovaných titulů.
Na příběhu je poznat, jak odlisnou cenu má přátelství pro jednotlivého člověka.
Pro extroverty je to téměř automatická, promenlivá a pomijivá veličina. Pro lidi “sociálně méně zdatné”, kam lidé s PAS patří, je to jedna z nejvzácnějších a nejhodnotnějších věcí v životě.
A to jen z toho důvodu, ze je jim málokdy dopřána. Většinou žijí sami ve svém bezpečně známém světě. Bohužel, se nemohou vyhnout kontaktu s vnějším prostředím, ve kterém se neumí správně pohybovat, často se setkávají s neúspěchem, nepochopením až výsměchem a to u nich umocňuje stres, nepohodlí, úzkost i sebevražedné sklony.
Přitom jsou to lide s křišťálovou duší, která není schopna zášti, závisti nebo pomsty. Jako partneři jsou extrémně věrní.
Jen jsou jiní.
Pokud si takového člověka pustíte do života, získá přátelství i pro nás nový, hlubší rozměr.
Zkuste to;)
PS: se mnou do školy chodil takový zvláštní spolužák. Nosil příšerný hubertus, zastaralé hodinky a všichni se mu smáli. Já jsem tenkrát netušila, ze existuje nějaký PAS, ale pro jistotu jsem se mu vyhýbala.
Dnes je to ctyřatestovany lékař, fotograf, cyklista ( letos dojel sám na kole do Řecka), zahrádkář, včelař, klavírista … a kdoví co ještě.
Taky muj kamarád.
Jestli on mě považuje za kamarádku, upřímně nevím. Nejsem si jista, jestli po tom všem, co zažil v našem “normálním” světě, je schopen ještě někomu věřit.
Jediné po čem touží je vlastní rodina - partnerka a děti. I když bych mu to moc přála (a občas se i snažím mu k nějaké dopomoci), nevím, zda teto, pro nej zázračné životní mety, někdy dosáhne.

12 14.07.2022

Další z edice Srdcovky aneb čtení pro dobrou náladu. Toto je první, co si přečtete, když knihu otevřete.
Musím bez výhrad souhlasit.
Titul krásně ladil k mému povalování se u moře.
Na druhou stranu je to táák nepravděpodobné, ze spíš uvěřím v Leprechauna na začátku duhy, než ze by cokoli z tohoto příběhu se mohlo reálně stát.
Autorka píše vtipným až lehce poťouchlým jazykem, takže jsem se při čtení pořad mírně usmívala.
I velké holky občas ocení nějakou tu prazdninovou pohádku.

12 09.07.2022

V nových komentářích jsem nedávno narazila na stať ohledně významu snu. Autorovo sugestivní líčení děsivých nočních můr mě zaujalo.
A to hned ze dvou důvodů.
Z hlediska lidského a taky vědeckého.
Uvědomila jsem si, že ač spánkem stráví člověk +- 50% svého života, odbyli jsme toto téma ve škole REM a non REM fází spánku a jejich změnami v souvislosti s věkem. ( REM je zkratka rapid eyes movement. Pokud pozorujeme spícího člověka, tak opravdu občas začne rychle hýbat očními bulby. V této fázi spánku vznikají sny.)
Z lidského úhlu pohledu - já opravdu ráda spím.
Nenapadá mne moc činností, které provozuji radši než spaní. Jedním z důvodů jsou právě mé 4D sny. Když jsem na louce, tak po chvíli začnu i ve spaní cítit vůni květin, pokud svítí slunce začne mne pálit obličej. Ve snech pozbývám gravitaci, takže je mi neuvěřitelně lehko a ještě je tam nějak víc jasno.
V mých snech se mi prostě líbí.
Překvapuje mě, že to má někdo úplně jinak.
Co na to světový guru psychoanalýzy?
Sigmund Freud se mi velmi špatně četl. Knihu měl přede mnou čtenář, který to zajímavé podtrhl, ale ani to mi nepomohlo. Najednou jsem dala tak maximálně pět stránek a musela jsem knihu odložit a čtení proložit něčím lehčím.
Konečně jsem se tím pracně prokousala, přesto si vůbec nejsem jistá, že jsem obsah pochopila správně.
Freud pracuje s nevědomím, předvědomím, vědomím a uvolňováním myšlenek z nich.
S tím musím souhlasit.
Já k tomu cíleně využívám alfa vlny, což je krátká perioda usínání, kdy vědomí postupně ustupuje předvědomí. Pokud si potřebuji na něco vzpomenout ( sekvence čísel, heslo, mailová adresa, kam jsem dala klíče…) a vím, že tu informaci v mozku mám, jen si ji nedovedu vybavit, tak se na ni intenzivně soustředím při usínaní v alfa vlnách. Není to jednoduché. Opravdu silně, navzdory nastupujícímu spánku, se snažím vybavit si situaci, kdy jsem naposledy držela klíče nebo používala heslo…až mi to naskočí, tak se klidně poddám spaní. Po probuzení to prostě vím. Informace přešla do vědomí.
Freudova teorie snu vychází z myšlenek, které někde v mozku máme, jen jsme je nerozvinuli nebo “správně” neprožili a nevstřebali. Problém nebyl vyřešen. Některými sny si plníme přání, ať vědomá či nevědomá. Úzkostný sen, ze kterého se probudíte, souvisí s fobií, často pocházející z dětství nebo sexuální frustrací.
Pokud ve snu vidíte např. velkou bílou tygřici zavřenou v kleci, snažíte se ji osvobodit, marně a ona pouze smutně kouká… tak to neznamená, jak by se možná dalo čekat, ze v budoucnu pojedete do Afriky s ochránci přírody pomáhat ohroženým druhům…. Ale tygřice představuje někoho silného, blízkého, příjemně známého, pravděpodobně mámu, ta klec je problém nebo nepříjemná životní situace ve které uvízla a zachránce se jí snaží s tímto problémem pomoci, ale nemá k tomu adekvátní prostředky, což vede k frustraci obou…
Sen nemame vnímat jako film, ale jen jako jednotlivé, na sebe nenavazující epizody - symboly.
Freud popřel význam snářů.
Sen není to, co nás čeká do budoucna.
Sen představuje již zažité, jen nějak přetransformované.
S tím musím taky souhlasit.
Známé “nevěstu viděti” = smrt, nefunguje. Já jsem se v bílých svatebních šatech viděla už aspoň desetkrát a pořád naštěstí žiju. Nebožtíci ve snu by měli do třech dnů přinést déšť. To musela lidová tvořivost vymyslet, dokud ještě nebylo takové sucho.

Téma se mi zdá zajímavé.
Tímto přestávám líčit okolí, co se mi v noci zdálo.
Co kdyby někdo z mých posluchačů četl Freudův Výklad snů :)

12 03.05.2022