Zvuk slunečních hodin

Zvuk slunečních hodin https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410230/bmid_zvuk-slunecnich-hodin-7bd-410230.jpg 5 1205 303

Román vynalézavým způsobem spojuje několik rovin a časových pásem - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Před čtenářem se odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. Za svůj debutový román získala autorka v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku.... celý text

Přidat komentář

Doubravka1975
23.02.2024 4 z 5

Pěkný, silný příběh. Ale zpracování takový trochu zmatek. Chvílemi jsem vůbec nevěděla, kdo zrovna příběh vypráví ani kde a kdy se zrovna nacházím. Ani ten květnatý jazyk mi moc neseděl.
Střídá se několik časových rovin a míst. Československo v době okupace. Hned jste ve Zlíně, hned zas v Praze, Olomouc, nechybí Terezín, posléze Osvětim. Chvílemi jste v Indii ve 30.letech minulého století. Ty sny a vzpomínky mě nebavily vůbec. A ta třetí časová linie je Amerika, konec roku 1989. Ještě příběh vypráví víc osob. Normálně s tím problém nemám, ale tady mi to nějak nesedlo.
Příběh je fikce, ale historické události v knize jsou skutečné, tak jako místa a některé postavy, které se prolínají s těmi smyšlenými postavami.
I tak doporučuji

jopp
07.12.2023 4 z 5

"To vzpomínky dělají. Vracejí se v podobě snů, zrazují a popírají samy sebe, vysmívají se paměti. Ve spánku se mozek proměňuje ve zmatenou telefonní spojovatelku, která strká kolíky s telefonními hovory do nesprávných dírek,, spojuje lidi, kteří spolu nechtěli a neměli mít nic společného. Vznikne zmatek, zašmodrchaný chumel, který nerozluští ani ti nejlepší vykladači snů."

Kniha mě mile překvapila, na českou autorku (bohužel již nežijící) hezký jazyk, příběh z různých koutů světa... pokud by to bylo "jen" o holokaustu, asi bych to ani nečetla. Díky autorce na mě opravdu dýchlo kouzlo Indie. Bohužel se nemůžu ubránit dojmu, že od Ráchel byl návrat a setrvávání v Československu před válkou čirý nerozum... ale asi si ani v nejdivočejších snech nedovedla představit, co ji čeká. Moc jsem si přála šťastný konec.


miroslava0880
28.11.2023

Příběh začíná v Americe, krátce po Sametové revoluci v Československu. Daniel v Coloradu na zimní dovolené náhodně potkává krajanku z Českoskovenska, která znala jeho matku Ráchel. Vzápětí se propadáme časem - do třicátých let dvacátého století a sledujeme Danielova otce, stavebního inženýra Tomáše Kepplera, a jeho začátky v Baťových závodech ve Zlíně a v Otrokovicích, i jeho pracovní pobyt v Indii, kam se k němu později připojuje i jeho žena Ráchel. Následně do osudů dvojice razantně zasáhne druhá světová válka, se všemi hrůznými atributy jako byly rasové čistky a holokaust. Pořád jsem se při čtení vztekala stylem „proč v té Indii, sakra, nezůstali?“ Autorka popisuje postavy, jejich motivace, radosti i velké utrpení tak věrohodně, až z toho mrazí. Jak se příběh rozvíjí, časové roviny se proplétají, což mi připomíná podobné žonglování, jaké můžeme zažít třeba v románě Očista od Sofi Oksanen (nedávno jsem se o něm zmínila), a jak tam i zde je to ku prospěchu věci. Je velká škoda, že autorka a velká spisovatelka Hana Androniková zemřela tak mladá.

Ivule9
29.10.2023 5 z 5

Výborná kniha! Před 21 lety získala Magnesii literu za objev roku.

Celý příběh se odehrává na několika místech - začínáme v Americe, pak se přesouváme do Olomouce, do Zlína, do Indie, do Prahy, do Terezína, do Osvětimi.

Autorka neotřelým způsobem a velmi bohatým jazykem popisuje život Tomáše Keplera - baťovského stavitele a jeho nespoutané a paličaté ženy Ráchel a syna Daniela.

Část příběhu sledujeme právě očima Daniela. Rodina přesídlí do Indie, kde Tomáš dohlíží na stavbu továrny a prodejen Baťa. Části z Indie jsou neuvěřitelně barevné a nádherně popsané a dávají celé knize "něco navíc". Rodina se ale po několika letech na popud Ráchel vrací do Československa. Ráchel je Židovka a časem dostane předvolání k transportu do Terezína. Tomáš s Danielem zůstávají bez Ráchel jako bez duše.

Daniel už jako dědeček a americký emigrant potkává v Coloradu paní Anne, která znala Ráchel právě z Terezína a Osvětimi a pomůže Danielovi doplnit mozaiku příběhu o jeho matce.

Strašně se mi líbil způsob, jakým je kniha napsána, jak autorka vykreslila vztah Tomáše a Ráchel. Pokud někdo tuhle už starší knížku nečetl, nenechte si ji ujít...

"Zavřel svůj svět jako okenice. Ano, jistě, pan opatrný. Když konečně vystrčil hlavu, malinko pootevřel dveře, jen na dva prstíčky, v euforii se k němu přihnala. Zbrkle se na něj vrhla - a on vyděšeně zalezl. Tvrdý krunýř, tvrdá ulita. Citový přizdisráč."

"Váránasí je starší než Jeruzalém, říkal táta. Město, které bylo staré už v době, kdy zakládali Řím. Nejsvatější místo na Ganze, střed světa. Mikrokosmos. Zemřít ve Váránasí znamená splynout s vesmírem."

"To takoví jako ty, seriózní a uvážliví, vymysleli všechny tyhle nesmysly! Pravidla, daně, náboženství i ty kravaty, co se v nich tak nenuceně škrtíš!"

"Přestaň myslet. Jedině tak najdeš to, čemu říkáš Bůh."

julifox3
20.10.2023 5 z 5

Jsem opravdu nadšená, kniha má krásný, leč smutný, dojemný příběh, avšak nejvíc mě dostal bohatý jazyk, poetický sloh a moudrost skrytá mezi řádky. Zaujala mě práce s reáliemi a časovými rovinami, které mě v jiných dílech mírně obtěžují, ale tady byly geniální. Jedná se o dílo vysoké literární hodnoty, je mi líto, že už se žádného dalšího nedočkáme. Za mě opravdu objev, škoda, že jsem autorku a její tvorbu nepoznala dřív.

Martooni
09.08.2023 5 z 5

Kniha Zvuk slunečních hodin je nádherné dílo. Autorka měla geniální styl psaní. Skoro nad každou větou, nad každým odstavcem nutila k zamyšlení.

Příběh Kepplerových mě velmi zasáhl. Hnala mě touha dozvědět se, jestli Rachel přežila a setkala se se svými kluky. Miluji postupné otevírání dveří osudu a rozkrývání minulosti.

Velmi zajímavé bylo, že nad každou novou kapitolou jsem musela kus přečíst a zorientovat se, kde a u koho jsem. To mě bavilo!

Ale co mě naopak nebavilo, byl ke konci návrat Daniela k minulosti do Indie. Ke konci jsem to přeskakovala.

Dámaskloboukem
29.07.2023

Tato kniha je nádherně napsána. Autorka má vybroušený styl, není tam ani slovo navíc a zároveň nic nechybí.
Mě osobně ale nezaujal vlastní příběh.

Peggy2711
22.06.2023 5 z 5

Úžasné, i když téma smutné. Krásný košatý jazyk a styl psaní mě vedou k přečtení dalších autorčiných knih. Škoda, že jich už nebude více.

karolina1545
20.06.2023

Krásná kniha- nejen příběhem, ale především jazykem. Člověk si ani neuvědomuje, jak je čeština bohatý, tvárný a rozmanitý jazyk a co vše jím lze vyjádřit. Moc se mi líbila, zanechala ve mě spoustu myšlenek, úvah a otázek, které byly, jsou a budou aktuální po celou dobu lidského života, potažmo existence lidského rodu.

bacouch
11.06.2023 5 z 5

Krásně psaný, neuvěřitelně dojemný příběh plný lásky a krutosti.

Filomena1961
20.05.2023 5 z 5

Obdivuhodně zpracovaná kniha, kde se prolínají časové roviny, různé lokality s množstvím postav.Nádherný barvitý poetický jazyk, silný, hluboký a jedinečný vztah Tomáše a Ráchel, krutý osud,který se dotkne každého srdce. Ten smutný příběh dokáže v člověku vyvolat celou škálu emocí, a proto na tuto knihu nelze zapomenout. Člověka nutí se zastavit a zamýšlet se nad životními hodnotami. Neobvyklý styl psaní, vysoká literární úroveň a mimořádný čtenářský zážitek, to všechno můžete nalézt v této knize. Vřele doporučuji.

Rihatama
07.04.2023 5 z 5

Poutavé, snové zpracování nelehkých událostí první poloviny 20. století viděno z různých úhlů pohledu spíše nesourodé dvojice protagonistů přelévajících se v čase i prostoru. V principu generační román, na jehož počátku stojí Tomáš Baťa, který roztáčí kolo rodinné historie Kepplerů, když je zavádí do kulturně odlišného prostředí Indie 30. let. Před očima mi vyrůstaly planoucí pohřební ohně a protékala živoucí řeka. Androniková zaujme jazykovou vytříbeností, záviděníhodnou schopností metaforického vyjadřování i lehkostí zpracování témat jako válka, odloučení, bolest, hlad, násilí, smrt... Už jsem si říkala, že koncentrákům a Hitlerově Německu se budu aspoň nějaký čas vyhýbat. Díky renomé autorky i samotnému titulu knihy mi můj záměr ale příliš dlouho nevydržel. Slyšeli jste už někdy zvuk slunečních hodin? Nejspíše ne, dokud se neponoříte do Hanina díla. Musela to být výjimečná osobnost.

Vendula39
02.04.2023 5 z 5

Vynikající nápad, propojit více příběhů a zasadit je do více míst. Někdy jsem měla potíže se v příběhu vyznat, došlo mi to až po několika stránkách, že danou pasáž nevypráví předpokládaná osoba. Úžasně zpracovaný život všech postav, líbilo se mi to, jak si Daniel doplnil dané mezery v paměti a to, že si na každé zemi našel něco pěkného. Bylo mi ho trochu líto, že nemohl na brusle dokud bude led, ale to k životu patří. Nebo celý pohled na Indii, kde každý v ní vidí jiné stránky, u někoho ty světlé převažují, u dalších osob se projeví spíše ty negativní. Knihu jsem si vybrala proto, že mě zajímá tematika Bati a jeho konceptu. Přiblížilo mi to aspoň styl vyspělosti daných zemí. Československo nebylo nijak vyspělé v tu dobu, ale indičtí lidé, kteří se báli lopaty byl trochu extrém. Dávám pět hvězdiček za snahu, nápad a propojení dějových linek i tématem války.

SumýšIrena
30.03.2023 4 z 5

Kniha má velmi zajímavý námět. Setkání syna s přítelkyní matky po půl století a vyjasnění neznámých částí jejiho příběhu je perfektní nápad. Ke konci mi ale začalo vadit to věčné vrácení se ve vzpomínkách do Indie. Proto dávám jednu * dolů.

Christeene
25.03.2023 3 z 5

Pribeh je krasny, tam neni co vytknout, vcetne pouziti realnych udalosti v mistrne kombinaci s fikci. Provedeni a jazyk je za me uz moc kostrbaty. Provedeni vazne v tom, ze nekdy neni jasne, kdo je kdo a kdo je prave vypravecem. Jazyk? To je mnohdy takova silenost, ze jsem mela problem nektere pasaze uplne nepreskocit. Mnohdy nebylo pres samou obraznost ani jasne, co chtela autorka sdelit. Nektere pasaze pro me byly opravdu utrpenim.

DidiM
10.02.2023 5 z 5

Krásná, smutná, nezapomenutelná…

AURIL
27.11.2022 5 z 5

Laskavost... slovo, které mě při Zvuku slunečních hodin napadalo opakovaně, a to i přes to, že příběh uvnitř knihy laskavý není vlastně ani trochu. Androniková zachází se slovy stejně umně jako malíř se štětcem a vytváří obraz plný odstínů života. Na stránkách předvádí nekonečný cit pro vyprávění. Přesně ví, jakým tónem promlouvá vzpomínka na Indii, voják ve válce, oči chlapce, žena s tetováním na předloktí nebo Rachel.

Smutné, že talent Hany Andronikové dostal jen tak málo času...

Abroš
12.10.2022 5 z 5

Neskutečná kniha.A myslím,že nedoceněná.
Krásný a smutný příběh o velké lásce.
Nádherné myšlenky.Odzbrojující popis osudové lásky.
Čtivé,pochopitelné..Jsem na kusy...Uf..Nedostává se mi slov.Skvělé.
Tahle kniha by měla patřit do zlatého fondu

JarníBouře
24.08.2022 5 z 5

Tak už dlouho mě žádná kniha takhle nezaujala. Nemohla jsem ji odložit. I přesto, že část knihy se odehrává v koncentračním táboře. Líbilo se mi proplétání děje, času minulých a ještě minulejších, cestování mezi válečnou dobou a dobách prožitých v Indii. Člověk si tak na chvílí oddychl od těžkého tématu. Kniha plná smutku a zároveň naděje....

JJJ007
17.08.2022 5 z 5

Krásný a velmi smutný příběh. Na čtení této knihy je dobré mít čas a možnost nechat příběh projít skrze nás.
Určitě stojí za přečtení.