Cyanine
komentáře u knih
Pán prstenů: Návrat krále - Podrobný obrazový průvodce k filmu
Jude Fisher
Fantastické obrazy!!!
Bratr František
Julien Green
Na můj vkus příliš mnoho faktů a jmen v daném období. Znalci to asi ocení, ale pro mě tam toho bylo zkrátka moc. Samotné legendy se tu zmiňují jakoby okrajově, jako něco co už každý zná. Chtěl jsem něco jako povídání o životě Františka, něco více beletristického.
Čekání na Godota
Samuel Beckett
Nejlépe knihu pochopíte, pokud si ji přečtete v nějaké ospalé hodině. U mě to byla hodina biologie :).
Jméno růže
Umberto Eco
Jemná autorova ironie na pozadí či humorné vložky (např. přirovnání arabského písma k muším výkalům), poukazují na hlavní téma knihy - smích a udržují tak příjemnou lehkost. To na této knize oceňuju nejvíc.
Chaloupka strýčka Toma
Harriet Beecher Stowe
Velmi příjemná knížka o hrdinství v řádách otroků a dětí.
Únos čtvrté princezny
Julia Golding
Dobrodružné, napínavé, ale především ROMANTICKÉ a místy humorné. Kdo tyhle věci chce, bude spokojen.
Únos čtvrté princezny není fantasy, je to dílo zasazené do smyšleného středověkého světa. Autorka se ale na rozdíl od typické dobrodružné knihy (např. Robinson) nezabývá popisem krajiny, nezabíhá do detailů různých činností, bitev, určitě tu nehledejte nějaké líčení ("Kajuta se začala pohupovat." je zhruba tak vše o jízdě na plachetnici).
Kromě romantiky tu má velký prostor střety rozdílných kultur. Neobvykle moc se tu píše o náboženství, které je monoteistické a jedním z témat je taky duchovní růst.
Jedna z věcí, které mi nesedly je určitá klišovitost a tím pádem i absence neočekávaného zvratu, který by zkrátka nezapadal do formátu knihy.
Rating odpovídá PG13.
Trochu mám výhrady k obálce, která evokuje perskou kulturu, zatímco kultury uvnitř knihy bych viděl jako klasické evropské. Ale jinak knížce sedne a především zaujme, což je hlavní účel obálky.
Chlapec ze Salských stepí
Igor Newerly
Vzpomínková (pochopitelně ne zcela přesně) kniha o osudu jednoho ruského doktora/vychovatele/hrdiny za období 2. světové války. Příjemné jsou velmi krátké kapitoly a rychlé rozvíjení děje bez složitých popisů.
Kdyby mi tohle vyprávěl děda, tak je to něco fantastického. Bez osobního pouta ale kniha poměrně rychle vyšumí z paměti. U mě tam zanechala jen touhu podívat se do Salských stepí.
Bílá nemoc
Karel Čapek
Nádherně prokreslené postavy. Galén, který si na první pohled vypadá jako že si nervózně přešlapuje na místě a váhá, ale přesto to je ten, který má moc a neoblomitelné svědomí. Dvorní rada - typ přesvědčivého člověka, který myslí jen na sebe a na svoji kliniku. Maršál, diktárorská mentalita, která věří ve své vyšší poslání. Nedokáže pochopit lidi jako Galén. Pak tu jsou pohledy zdola, obyčejných občanů. Tak realistické a uvěřitelné, napsané tím lehkým a jasným stylem. Vyjímečný počin v české literatuře.
Lesy Hrůzovlády
Emily Rodda (p)
Na sérii se mi nelíbí jeden technický detail - že má každá kniha stejný počet stran. Je to takové drobné omezení, kvůli kterého bylo potřeba někdy např. nějaký popis zkrátit, jindy prodloužit. Nemuselo to být. A ještě obálky mohly být propracovanější.
Jinak je to fajn fantasy, do kterého se rychle začtete.
Člověk jménem Napoleon
Louis Chardigny
Zdařilý životopis, psán stylem kapitola - téma. Na jednotlivé téma (např. Napoleon a Rodina) autor vypráví v co nejobjektivnější formě. Není to klasický chronologický životopis. Na začátku jsem se mezi jménami ztrácel - je dobré trochu o něm vědět (rodina, nejvýznamnější ministři) než se pustíte do četby.
Opravdu zajímavé (až na některé kapitoly ke konci), například se dozvíte:
Co Napoleon dělal s "hloupými romány", které četl na cestách, Proč za větu "Nemám rád citrónovou kůru" budete odsouzeni, Co ministři dělali, když na poradách usínal nebo jaký byl jeho názor na ženy.
Divergence
Veronica Roth
Je to jen obyčejný dívčí román, ale myslel jsem že to bude něco víc. Jednoduché, čtivé, ale připadám si jako okradený. Například mi chybí nějaký lepší popis prostředí nebo scén, nějaká ta epičnost. Velmi zjednodušené postavy, bez charakteru. Aspoň tento díl nemá žádné (historické) pozadí. Chyběla mi tu ta hlubší promyšlenost. Po jazykové stránce jsem také zvyklý na víc. Zmínka o "harddisku" je tu jediné technické slovo. Stačilo by, kdyby autorka navštívila nějaké datacentrum a hned by ona scéna byla na jiné úrovni. Autor, který cílí na širší publikum by to udělal. Hrdinku jsem si nedokázal oblíbit. Připadá mi jako by ta její bezohlednost byla idealizována, to bude asi můj největší problém s touto knihou. Nedoporučuju.
/.. Úsilí se kterým byla sestavena ilustrace na obálce jasně poukazuje na úsilí při psaní knihy.
Já, robot
Isaac Asimov
Z pohledu programátora mají některé z povídek velmi banální pointu. Nemohu uvěřit že problém nebyl odstraněn při testování - logicky by totiž k typům problémům docházelo daleko častěji než jen při ostrém provozu robota. Jiné povídky jsou ale chytré a ty se mi líbily.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Velice příjemný vypravěčský styl. Vtipné postavy (filozof Petr a student Jan), které prostě pobaví. Popisy jsou vskutku brutální, na 30 stranách za sebou je tam popsané jak vypadala paříž a chrám Matky boží v pozdním středověku. Pro pařížany to asi bude pochoutka, já bych se bez toho obešel.
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Příběh o tom, jak je těžké zpochybnit celý bláznivý systém a nestat se bláznem. O tom jak je lehké vládnout hlupákům.
Na počátku byla vražda - kriminální příběhy Bible
Bertram Salzmann
Samotný text knihy jsou asi ze 75 procent úryvky z bible, zbytek je komentář k těmto úryvkům. Osobně pro mě kniha byla přínosem, mnohé z příběhů jsem neznal. Zaujala mě jedna myšlenka: Smrt není přirozená, nebyl to původní Boží plán s lidmi.
Údolí ztracených
Emily Rodda (p)
Tento díl mě bavil nejvíc, hlavně díky hádanky. Na to co má v sobě Pýcha jsem přišel sám, u písmena O jsem předpokládal že tam někde bude. Další už jsem nerozluštil.
Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
Ani mi tak nesejde na tom, že jakákoliv aktualita je pryč např. že by se češi hlásili k nějaký ideálům věrnosti, lásky.
Nejvíc mi tu vadila omezenost: cizina - fuj, čeština - nejlepší, král - fuj, sedlák - nejlepší, dudákovo koktání v královské síni... Toto opravdu nesnáším. Svým způsobem to připomíná současný film Babovřesky, který určitým vyzněním taky oslavuje to, za co bychom se měli stydět.
Tři sestry
Anton Pavlovič Čechov
Drama o lidech kteří jsou, lidově řečeno, v hajzlu. Sní, filozofují, při rozhovoru nejsou schopni držet se tématu, život je podle všeho nebaví. Prostě typické Čechovo drama.