Cink262 komentáře u knih

Pomstychtivost, hrdost. Život – smrt.
Kniha se mi líbila, zajímavé bylo číst monology různých postav "stranou" což je podle mě skvělé vyřešení situace, když se něco mají dozvědět diváci, ale ne ostatní postavy nebo když chce daná postava nechat vyjevit své vlastní myšlenky. Kniha se četla rychle, jednak protože je krátká, ale také nepochybně kvůli tomu, že mě bavila a bylo zde skvělé vyvážení mezi dějem a myšlenkami. Zajímavé bylo taky, že se občas poezie měnila na prózu. Moc jsem si také oblíbil postavu Hamleta, který na veřejnosti působil sice jako šílenec, ale díky velkému množství monologů se prokázal také jako chytrý muž, který rozebíral různé zajímavé a působivé myšlenky a přemýšlel nad minulostí i budoucností, a neposledně také plánoval svou pomstu zlému strýci.

5 06.09.2017

Po přečtení Aeneidy a Iliady mohu říci, že je pravda co tvrdí velké množství kritiků – Aeneida se dělí na 12 zpěvů a prvních 6 je jako opsáno z Oddyseii a druhých 6 zase z Iliady. Místy se zde vyskytují i scény z těchto dvou Homérových eposů, které ději nic nepřidávají a nejsou tudíž potřeba (turnaj v dovednostech, jenž byl i v Iliadě nudný, se objevil i zde a zahrnul jeden celý zpěv). První polovina knížky pro mě byla velice čtivá a napínavá, bohužel pak se vše strhlo do válečné části a zas jsem četl znova, to co už jsem jednou číst musel a to, co mě vůbec nebavilo. Nudné a monotónní včetně stálého vyjmenovávání toho, kdo byl čí otec.

1 06.09.2017

Poučení: Jak lehko se může stát z dobře vypadající myšlenky něco hrozného.

Kniha po přečtení asi patří mezi mé nejoblíbenější, viděl jsem i film, ten mě ale v žádném případě tolik nezaujal. Kniha popisuje děj v SSSR sice na jednu stranu alegoricky, ale na stranu druhou až hrozivě podrobně, myslím, že tuto knihu by si měli přečíst všichni lidé, kteří důvěřují myšlenkám sovětského komunismu a lidem, kteří ho založili.
Občas mi bylo zbytku zvířat i líto, líto, kvůli tomu co museli vytrpět, ale i kvůli tomu, že oni nechápali co se děje a evidentně chytřejší prasata využili své inteligence ne k tomu, aby povznesli úroveň celé farmy, ale jen tu svou.
Toto nakonec zbylo ze všech 7 přikázání, které Napoleon zrušil:
VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ JSOU SI ROVNĚJŠÍ.

11 05.09.2017

Kniha mě trochu zklamala. Opravdu jsem se těšil na to, co bylo popisováno "ateistickou propagandou", ale ono to nebylo zas tak skvělé. Knihu jsem celou nepřečetl, protože mě už trochu nudila. Pořád je to to samé. Malé dítě, které neví, že je něčím zvláštní, má možnost zachránit svět ovládaný zlem, tak se vydá na dlouhou a strastiplnou cestu, která vede ke zničení zla a šance na úspěch jsou popisovány často jako velmi mizivé, ale dítě splní svůj úděl a nemožné se nakonec vždy stane možným. V tomto případě zlo znázorňovala církev, která zasahovala a ovládala snad všechny sféry lidské společnosti. Sám Pullman si dal za cíl veřejně podkopat a zhanobit všechno, co křesťanství představuje, ale místo toho v knize založil další "náboženský směr", založený na stejné morálce jako všechna abrahámovská náboženství a bojující přibližně za stejné hodnoty.
Samotný zlatý kompas jako přístroj k odhalování pravdy mi vzhledem k jeho malému množství obrázků přijde také dosti primitivní.
Možná se na konci této knihy přece jen ukáže nějaký vnitřní smysl, který položí křesťanskou víru na lopatky, ale vzhledem k první polovině knihy to neočekávám.
Zhodnocení knihy ve dvou slovech - ateistická Narnie.

05.09.2017

"Proto nikdy netvrďte,
že je šťastný člověk ten,
kdo svůj konec nepoznal."

1 05.09.2017

Kniha byla napínavá a v Zeyerově úpravě i lehko a rychle čitelná, vše velmi dobře a výstižně popisovala a přitom nijak více nezacházela do jiných dějů a témat. V knize bylo mnoho zajímavých postav a zdálo se mi, že mnoho z nich bylo jaksi protikladných, černobílých – poukazovali na to, že ten je dobrý a ten zlý (křesťan – pohan; věrný rytíř – zrádce). Když jsem si o této knize hledal více zaujalo mě také to, že doopravdy nebojoval Roland proti saracénům, ale proti Baskům (křesťanům), kterým Karel vypálil a vyplenil jejich město a to jen proto, že z dlouhého obléhání Zaragozy nemělo jeho vojsko dostatek potravin. Dopad knihy bylo asi hlavně upevnění moci pozdějších vládců Francie, ale vedla i k větší nenávisti křesťanů vůči muslimům.

1 05.09.2017

Skvělá kniha, která se konečně trochu vyprostila z přehnaně moralistického konceptu fantasy, který se objevuje třeba u Narnie. Dokonce je tu na fantasy až podivně málo lidí, kteří chtějí zachránit svět a kolem nichž se motá celý děj. Chápu, že se tolika lidem líbí, a to i těm co fantasy literaturu často nevyhledávají.
Kniha má oproti seriálu mnoho výhod, jednou z největších je měnění vypravěčů příběhu, které v seriálu tolik nevynikne. Změna vypravěčů mi také často pomáhala stále číst a číst a těšit se na další děj, i když už jsem měl čas na čtení pro daný den vyčerpán. Jediné, čeho u této knihy lituji, je spíš mojí vlastní chybou - nepřišel jsem dříve ke knize, než k seriálu.

5 05.09.2017

Kniha má více témat, takže se nevěnuje jenom vývoji druhů přírodním výběrem. Kniha se mi velmi líbila, ale jak už to bývá, tak některé příklady mi pomohly pochopit Darwinovu teorii více než jiné. I přestože se Darwin sám snažil vyřešit největší obtíže teorie, tak mi často jeho výklad přišel nejistý. Díky své teorii vysvětluje i úkazy jako například kladení kukaččích vajíček do cizích hnízd nebo otrokářský pud u některých mravenců.
Škoda, že svět za časů Darwina nedosáhl většího rozvoje genetiky, aby mohl Darwin svoji teorii ještě zdokonalit. Ještě větší škoda je ale to, že svět tehdy nebyl více otevřený Darwinovým názorům a většinou se jeho teorii a samotnému Darwinovi pouze vysmál. Darwin sám brzy po uveřejnění této zlomové knihy onemocněl a stáhl se do ústraní.
Význam této knihy nehledám jen v biologii, ale paradoxně hlavně ve filozofii a společenských vědách. Lidstvo zjistilo, že není nadřazené zvířatům způsobem jaký popisuje např. Aristoteles nebo Bible a že vlastně vzniklo náhodnými změnami v boji o život, což bylo pro tehdejší společnost bohužel naprosto nepřijatelné. Věřím, že uvědomění si skutečnosti, že lidé nejsou nadřazenými bytostmi, které vládnou a starají se o přírodu, ale naopak, že jsou její vyvíjející se součástí, může lidstvu pomoci přírodu více chránit. Člověk - vládce se o podřadné bytosti stará tak, aby mu to bylo co nejvíce k jeho vlastnímu prospěchu, zatímco člověku - součásti přírody, příroda nepatří, proto si s ní nemůže dělat, co chce. Příroda by se tak mohla stát přítelem lidstva. Může ale vůbec koncept člověka - součásti přírody fungovat? Nebo chce člověk vždy a bezpodmínečně vládnout a proto se nemůže nikdy stát součástí?

3 05.09.2017

Voltaire se v této knize ukázal jako pravý deista, ale i odpůrce organizovaných náboženstvích. Candide (což znamená francouzsky "prosťáček") procestoval mnoho částí světa, kde se shledával s absurditou tehdejší doby. Jediné místo, kde se měli lidé dobře bylo v tajemném Eldoradu, kde čirou náhodou fungoval koncept náboženství bez církve a bylo mnohem bohatší než jiné části světa plné zabíjení ze zábavy a nesnášenlivosti vůči jiným náboženstvím a kulturám. Možná i Voltaire doufal, že takový koncept uspořádání světa by byl lepší než tehdejší.

1 05.09.2017