Chloe.leknin komentáře u knih

Problematika židovství a holokaustu je v knize zpracovaná přiměřeně dětskému čtenáři, forma vyprávění babičky vnučce je poutavá. Nicméně chybné používání zájmen můj/svůj by se zvláště do knih pro děti a mládež dostat nemělo. Za to o hvězdičku méně.

08.10.2016

Výstižně to vyjádřila v doslovu Jiřina Šiklová: "Dočetla jsem Slečny a nechávám je v sobě doznít. Co jsem to vlastně četla? Skutečné příběhy, povídky ze života, nebo stylizovaný záznam rozhovorů? Je to literatura faktu, beletrie nebo orální historie?"

A já jen dodávám, že je to kniha, která nám dovolí nahlédnou do životů slečen, starých pannen, kdy příčiny tohoto stavu jsou tak různorodé, jak jen život může být.

1 23.07.2016

Je to více dokument než beletrie, důraz je více kladen na fakta - ať příjemná či nikoli, než na líbezný jazyk.

Témata, na která zde narazíte, jsou i dnes ještě ve společnosti tabu - sexuální život handicapovaných, sexuální zneužívání, soužití dvou žen, rakovina prsu, prostituce...nejsou ale vytrženy z kontextu, nemají v prvé řadě šokovat. Životy protagonistek sledujeme ještě před jejich narozením až do současnosti a vidíme, jak se jednotlivé zážitky a okolnosti navzájem prolínají a ovlivňují.

Sledujeme šestici českých žen. Každá z nich si nese svůj "kříž" a přesto nejsou zlomené. Ze závěrečného creda každé z nich sálá velká síla a vnitřní odhodlání se poprat se životem.

Příběhy doplňují fotoknihy a po nahlédnutí do nich si uvědomujeme, že to nejsou nějaké výstřední dámy, za kterými bychom se otočili na ulici. Naopak působí velmi civilně, běžně; mohly by být našimi kamarádkami, matkami, dcerami, sousedkami, učitelkami vašich dětí...a možná i jsou.

2 13.07.2016

"Žena bez dítěte je jako strom bez plodů. Osamělej a třeba silnej, ale k ničemu. Takovejch stromů jsou ve stepi sousty. Vyrůstaj z puklin skal, kroutěj se podle větru, ale žádná včela k nim, jak je rok dlouhej, nezaletí. Děsí mě tyhle stromy, děsí mě ženy bez dětí." s. 170-171

7 09.07.2016

Neskutečná kniha, prolnutí nekolika náboženství, několika zemí, několika osudů... Baťův Zlín, Indie, koncentrační tábor, fronta, Toronto...nikdy bych si nepomyslela, že se děj knihy může odehrávat na tak odlišných a různorodých místech a přirom tvořit tak kompaktní celek. Vzpomínky na Indii proložené aztéckými mýty a bájemi vám dovolí utéci do fantaskních dětských světů, o to tvrdší je kontrast deportace živelné Ráchel do koncentračního tábora. Ačkoli autorka upouští od útoku na city a vypravěčský styl je spíše věcný, v závěru knihy jsem se neubránila "vzpomínkám, které tečou po tváři"...

10 21.06.2016

Jak se liší dětství v Africe a v Americe? Jak tamní děti tráví volný čas, co jedí, o čem a jak mluví, do toho všeho vám dá tahle kniha nahlédnout dětskýma očima Miláčka. Problémy soudobé Afriky, občanských válek, neefektivní humanitární pomoci, znásilňování, AIDS a útěk mladé dívky za americkým snem, který není růžový a nadýchaný jako cukrová vata, jak si ho ta malá holka představovala, ale spíš studí a má šedobílý odstín....

1 06.06.2016

Dvanáct příběhů žen, napsané ženou a pro ženy. Nejsou to však jen ženy, ale také matky, milenky, podváděné a podvádějící manželky - mnoho životních rolí a osudy, které se více či méně proplétají. Přes roztomilou obálku, název i první kapitolu ale úplně oddechové čtení nečekejte.

6 07.05.2016

Zpočátku mi to přišlo vtipné, zhruba od poloviny se to ale točí stále dokola - stejný humor, stejné útrapy, děj se nikam neposouvá, ale lepí vedle sebe jednu vtipnou či "vtipnou" story za druhou. Knihu jsem dočetla, občas jsem se uchichtla, ale díky tomu, že se jedná o takový estrádní humor, jsem se při tom často nemohla ubránit studu...

Pro mne to byl zcela nový pohled na problematiku židovské otázky a koncentráků. Beletrie, kterou jsem doposud k tomuto tématu četla, byla z pohledu vězňů, pronásledovaných. Ukazovala zevnitř zavšivené baráky, bídu, hlad... zde jde o zcela nový pohled. Sledujeme životní příběh jednoho Němce, který dal zavraždit 2,5 milionu Židů, a přece jsem se v některých momentech přistihla, že s hlavním hrdinou v jistém smyslu soucítím, "sympatizuji" a snažím se ho pochopit. Jeho myšlenkové pochody a psychika jsou perfektně popsány a i mlčení je v jeho případě charakteristikou. Příběh muže, manžela,otce, vraha, Němce.... Silné čtení, které ovšem zhltnete jedním dechem.

7 02.04.2016

Stručný přehled nejvýznamějších žánrů a autorů na poli detektivek, ovšem napsáno velmi svěžím jazykem s mnoha osobitými postřehy a komentáři autorky. Zajímavý pohled zevnitř.

1 15.02.2016

Má to švih, jaký má komix mít. Napínavé, vtipné. Jen prosím nečekejte, že díky tomuto komixu poznáte Flauberta.

1 09.02.2016

Perfektně načrtnutá životní a tvůrčí osa života´a tvorby J.Topola. Stručné, přesto informačně hutné a okořeněné ukázkami. Tleskám!

1 03.01.2016

Výtečný a rozhodně chválihodný příběh, originální zpracování, ale bohužel obsahově chudé. Příběh mohl být více rozvitý, ocenila bych více dialogů, toto polokomixové pojetí mi nepřijde úplně vhodné a dostačující, místy působí až vulgárně. A vzhledem k tématu - nebylo by špatné zařadit obsáhlejší závěr nebo třeba tipy pro rodiče, jak na téma homosexuality s dětmi zavést řeč...

2 01.01.2016

Název knihy je perfektní a...tím to končí. Balast nesmyslných úvah hlavního hrdiny utíkajících daleko od linky děje. Už dlouho se mi nestalo, že by mi byly v knize všechny postavy protivné, včetně těch vedlejších, o kterých padne jen zmínka. V polovině knihy už jsem alkoholovými výpary linoucími se z knihy byla tak otrávená, že ji odkládám...

2 24.09.2015

Zatím nejslabší detektivka od Nesba, kterou jsem četla.

4 03.07.2015

Bylo to silné a hodně dojemné, možná místy až příliš a za to dávám o jednu hvězdu méně. Nicméně pozor - nejedná se ve většině případů o žádnou plitkou snahu zapůsobit na čtenáře a vyvolat v něm pocity sounáležitosti a dojetí. Příběh je dokonale obyčejný, střídají se v něm perspektivy jednotlivých postav a jejich prožívání reality, kde se hlavní hrdinka propadá do svého zapomenutého světa. Nechybí vtip (když si čtyřicetiletá žena myslí, že je jí zase 17), kniha se čte dobře a lehce. Jsou zde témata jako láska, rodičovství a rodinné vztahy. Pocity ženy, která zapomíná, kým je.
Nicméně konec knihy mi přišel, že patří spíše do mýdlového nebe....

1 13.06.2015

Velmi dobré shrnutí o přijetí Broučků v různých dekádách historického vývoje. Jsou zmíněny rozdílné výklady, vydání i ilustrace. Na 100 stranách malého formátu je maximum informací, jednoznačně doporučuji k přečtení všem, co milují Broučky, Jana Karafiáta nebo jim je blízká tvorba evangelického proudu.

1 09.06.2015

Už název knihy přesně vystihuje téma - puberťáci jsou nazí, zmítani emocemi, proměnami a city, se kterými si neví rady. Chovají se někdy zvláštně, zmatečně - a přesně tak je napsaná i tato kniha. Člověk při jejím čteni chtě nechtě vzpomíná, jak se v patnácti choval a jednal on.
Živočišná Sylva, která se svého svérázného vnímání světa tělem nevzdá ani v energickém Berlíně, mi přirostla k srdci.

1 06.06.2015

V knize jsou některé opravdu dobré momenty a nápady - knižní mor, závěreční rozuzlení, Hra apod., ovšem místy mi přišla plochá, bezvýrazná a přitažená za vlasy.
Žánrově kolísá mezi literaturou pro děti (obálka, jména postav i toponyma), detektivkou a beletrií, což mi jako čtenáři nebylo úplně příjemné. Asi bych se oprostila od mírně uměle působících erotických motivů a adresovala na místě autora knihu spíše mládeži.
Zároveň jsem si říkala, nakolik je kostrbatost způsobena překladem. Dávám ***, ale je to o fous.

2 05.06.2015

Divné, místy až vulgární, zesměšňující, přehnané... Čekala jsem od otce tak skvělé myšlenky, jako babyboxy bezesporu jsou, něco "vyššího".

1 12.03.2015