Brace komentáře u knih

Taktéž se připojuji k myšlence, že dílo bylo zbytečně dlouhé a místy nepřehledné natolik, kdy jsem se ztrácel v textu. O občasném mlácení prázdné slámy nemluvě. I když autorka hodně stavěla na lykantropii hlavních představitelů, osobně si myslím, že tato skutečnost byla naprosto zbytečná. Je vidět, že Petra taktéž podlehla současnému módnímu trendu vlkodlaci (upíři), což už upřímně vidím velice nerad. Některá jména osob v knize působila jako pěst na oko (Mouse, Behavior, apod.), do dalšího dílu bych určitě autorce poradil lépe nastudovat anglická jména viktoriánské doby. Dále, kdyby se v knize občas nepoužilo slovo Londýn, vůbec nepoznáte, že se v něm nacházíte. To klidně mohla zvolit matičku Prahu, aby se více přiblížila národnímu cítění čtenářů. Na druhou stranu vím, že se jedná o autorčinu románovou prvotinu, takže své výtky beru s rezervou. Našla se samozřejmě i světlá místa v knize. Určitě přečtu i připravovaný druhý díl, věřím, že bude vyzrálejší. Práce Brokolionu na knize opět skvělá, až mě trošku zaráží, že se pan Pilch nebál jít s debutantkou do pevné vazby.

2 25.04.2016

Po slaboučkém Fatal Virtual již loni Petr Heteša ukázal ve svých povídkách (Stavy nestavy, bytosti nebytosti), že psát rozhodně umí. Knihou Morphin Red to ukázkově potvrdil. Přesto u mě nedosáhl na absolutní metu. Proč? Úchylnosti (zejména detenčák) dosáhly už takové úrovně nechutnosti a četnosti, že mi vadila jejich uvěřitelnost. Uvěřím jednu zvrhlou bachařku, ale kompletně celý personál, který si libuje v prasárnách fetish porna? Pokud by se fáze detenčního zařízení vyřešila více dramaticky (až mrazivě) a ne jenom sexem, sexem a zase sexem, ohodnotil bych pěti hvězdami.
Jinak zpracování celé knihy, včetně vnitřních ilustrací (Kdo poznal Kalouska na druhém obrázku?) je na jedničku a na poli české sci-fi literatury nemá konkurenci. A já si z celého srdce přeji, aby nadcházející román Infico bylo Petrovo Opus Magnum, které se vyvaruje úchyláren a posbírá všech pět hvězdiček v mém soukromém hodnocení.

2 12.04.2016

Jedna z nejzábavnějších knih, kterou jsem za poslední léta četl. Sci-fi mám všeobecně rád, ale upřímně, nejsme z těch zelených mužíčků, telepatů, vesmírných lodí a světelných mečů už trošku unaveni? Andy Weir na to šel jinak, prostě vzal chlápka a zapomněl ho na Marsu - pro mě celkem uvěřitelná a hlavně geniální zápletka. Zbytek netřeba rozepisovat, nejspíš každý dobře ví, o co v knize jde, popřípadě viděli film (taktéž zábavný) s Mattem Damonem v hlavní roli. Nebudu dělat ramena, příběh obsahoval tuny odborných termínů, kterým jsem nerozuměl ani za mák, ale žral jsem je i s navijákem. Rozhodně to nebylo nic tak zásadního, co by příběhu házelo klacky pod nohy. Zajímavé je pozadí vzniku knihy a její prvotní distribuce do světa (jukněte na wikipedii). Myslím, že i sám autor je dosud překvapen, jak nečekaně přišel k milionům dolarů :-) Jsem zvědavý, co nám Andy předvede do budoucna, mám trošku obavu, že hned svou první publikovanou knihou si nastavil laťku tak zatraceně vysoko, že už by ji nikdy nemusel přeskočit. Ale to ukáže jedině čas.

14 07.04.2016

Smíchejte seriál Ztraceni, reality show Vyvolení, okořeňte béčkovými horory o kanibalismu a hle, máme tu příběh knihy 15 minus. Uznávám, že v české literatuře nevídaná novinka, ovšem úplně ne tolik zábavná, jak bych si osobně přál. Možná o 100 stran méně textu by knize pomohlo, takhle jsem občas trpěl nudou. Obzvlášť téma vesnice divochů mi moc nesedělo, knižně (filmově) je už příliš provařené. Přesto knihu jako celek hodnotím pozitivně a určitě zkusím i další romány Tomáše Zářeckého, i když jejich hodnocení oproti 15 minus mírně pokulhává. Třeba mi naopak sednou více, uvidíme.
P.S.: Pro podobně smýšlející - Rozhodně vyzkoušejte tématicky podobnou knihu Urban Games, myslím, že její četbou se pobavíte o chloupek více.

1 24.03.2016

Tématicky podobné knize Tomáše Zářeckého 15 minus, avšak autorsky lépe zvládnuté a více zábavnější. Určitě tomu prospěl menší počet stran, na nudu nebyl téměř čas, čemuž se 15 minus nedokázalo občas vyvarovat. Nějaké mušky by se i tady našly, již zmiňovaná splývavost jednotlivých postav, ale i naříklad motiv nepovinných úkolů mohl být rozvinut podrobněji. Ovšem nápad s křesly a lany byl geniální, tady dávám palec nahoru. Myslím, že tímto dílkem si autor udělal slušné jméno a mohl by se stát do budoucna vyhledávaným artiklem. Vůbec bych se nebál pustit do pokračování Urban games (na konci zmíněná druhá řada).

1 24.03.2016

Těžko říct, jak moc tohle dílo ovlivnil Karel Veverka, ale za mě je to čistá "hetešovka." Ukecané dialogy, šílené nápady - skutečně svým způsobem předchůdce světového kultu Matrix. Je s podivem, že na to v jakém roce bylo dílo napsáno, tak se na něm až tak moc zub času nepodepsal, většina technických parametrů by obstála i v dnešní době. Ovšem našlo by se i pár nedomyšleností a závěr (nechci spoilerovat) mě vyloženě zklamal, to jsem čekal větší bombu. Ale určitě stojí kniha za přečtení a doplnění sbírky Hetešových (Veverkových) děl.

22.03.2016

Ani druhá kniha Jacka Ketchuma, kterou jsem od něho četl, mě pořád nepřesvědčila, že držím v rukou autora světového formátu (jak se mi snaží namluvit reklamní kampaň). Rozhodně ale byla lepším čtivem než Po sezóně, kterou osobně považuji za těžce nudnou a zbytečně nadhodnocenou. Příběh Red byl zajímavý a čtivý, i když originalitou rozhodně nehýřil. Možná v době, kdy byl napsán, ale za těch 20 let se vyrojilo podobných knih a filmů několik. Obzvláště chválím délku knihy, žádné dlouhé ciráty a mlácení prázdné slámy (jako v autorově prvotině), zápletka s mrtvým psem se rozjede od prvních stránek a zastaví vás až tečka za poslední větou. Takže po této stránce spokojenost. Je si myslím, že z pohnuté minulosti hlavního představitele Ludlowa šlo vytěžit více. Autor nakousne strašlivou rodinnou tragédii (která navíc zní zatraceně atraktivně), ale odmítne s ní nadále pracovat, což je škoda.
Dvě výtky směřované k nakladatelství Maťa. Neúměrně vysoká cena knihy vzhledem k počtu stránek, ale hlavně: obálka! Obsah knihy je čisté drama, kdežto obrázek evokuje spíše dětskou knihu pro předškoláčky. Jukněte na google, jak vypadá zahraniční obálka knihy Red. Ležící tělo za mužem s brokovnicí, to je paráda. Stylově jednoduchá, ale křičí na čtenáře: "kup si mě!"
P.S.: Existuje taktéž i televizní film (Red, 2008), na kterém je zajímavé snad pouze to, jak striktně se drží scén knihy (a to včetně 99% dialogů).

05.03.2016

Vím, že jde o komickou knihu, ale snaha o to, aby každá věta zněla vtipně mi trošku vadila. Myšlenka ne moc inteligentního chlapíka, který zásadně ovlivnil světové dějiny, je skvělá a jistě si zaslouží pochvalu. Ale myslím, že kniha byla krapet delší než musela. Jasně si povšimnete toho, jak v poslední čtvrtině ztrácí dech a myšlenku. Takže ano, kniha byla fajn, ale takové haló, kolem které ní bylo (a je), tak to zase nee. Jo, a nekoukejte na film. Kdo četl knihu, bude znechucen množstvím nesmyslů, které se v knize neudály. A kdo jí nečetl, ten si bude klepat na čelo z množství nesmyslů, které se v knize neudály (jenže o tom nebude vědět).

5 28.02.2016

Spoustu trefných postřehů již napsali čtenáři pod mým příspěvkem, takže jen doplnění. Ke zmiňovaným filmům, které kniha připomíná bych možná ještě přihodil Vetřelce a Věc (zejména vizáž monster). Průběh příběhu nebyl nikterak originální, ale rozhodně čtivý a místy jsem byl napjatej jak kšandy. Ovšem vyvrcholení zápletky považuji za kudlu do zad. Takhle mizerné zakončení jsem rozhodně nečekal a mé dosavadní nadšení šlo rapidně dolů, takže nakonec nemůžu hodnotit jinak než za tři hvězdy. Nebýt toho, je z knihy Pavla Fritze výborný již tady zmiňovaný "survival horror", který mohl aspirovat na českou sci-fi roku 2015. Pro ty, kteří mají tento žánr v oblibě, již před 16ti lety přišel s podobnou knihou Leviatan Pavel Obluk, která mi přijde ještě o krapítek lepší.

1 24.02.2016

Podle mě se jedná o nejslabší knihu série s Lincolnem Rhymem. Tento můj osobní pocit zapříčinil příběh, který už byl spíše politického ražení. Prostě mám rád "rhymovky", kde je padouch zvrácený vrah, kterého žene kupředu jeho pokřivená mysl než politické motivy. Jinak samozřejmě stále kvalitní čtení, což není u Jefferyho Deavera nikterak neobvyklé. Uvidíme, zda si ztracené body vezme Deaver zpět následujícím Sběratelem kůží.

4 17.02.2016

Mé komentáře k předchozím dílům dostatečně vystihly pocity, které mám z dílu závěrečného. Opět nucení se do četby, opět zklamání z průběhu děje. Dále netřeba rozepisovat. Jak shrnul kolega Svářeč: Ambiciózní projekt, kde bohužel zůstalo jen u těch ambicí…

1 08.02.2016

Souhlas s předchozím komentářem. Do knihy jsem se pustil, aniž jsem tušil, že je spíše orientována na mládež. Prostě jsem se těšil na hororové počtení. Výsledkem je pocit, že se mnou někdo (autorka) těžce vyběhl. Vůbec nechápu nadšené komentáře okolo. První několik stran v pořádku: zmizení studentky a následně přítele hlavní hrdinky. Pak přijde rána na solar: dalších 80% příběhu čtete o tom, jak hlavní postava rovná předměty ve svém okolí, čutá míčem na plácku za barákem a vlhne z mexického přistěhovalce ze sousedství. A konec je úplně nej: dřevěná školní lavice přikáže hrdince, aby se sama pohřbila zaživa. To jako vážně? :-)

2 04.02.2016

Knihu Legionář jsem ohodnotil dvěma hvězdami, protože mi její zápletka přišla provařená a hloupoučká. Tudíž jsem byl mile překvapen, jaký skok kupředu autor udělal v tomto díle. Občas jsem měl při čtení některých kapitol rozpačitý pocit (ano, několikrát zde zmiňovaný milostný románek), ale jako celek je příběh prolínajících se časových rovin trefa do černého v čtenářově vkusu. Je pravda, že z různých časových rovin se dalo asi vytřískat více (a kniha by tak nabyla 600 stran), ale Roman Bureš se rozhodl, že chce, aby jeho příběh byl spíše akčnějšího rázu a já to plně respektuji. Po nedávných akčních slátaninách českých autorů známějších jmen (Žamboch, Kotleta, Šlechta) je to vizitka, že ještě není třeba českou akční sci-fi házet do hnoje. A přimlouvám se k pokračování příběhu, odehrávajícího se například v době, která ona časová prolnutí způsobila.

5 02.02.2016

Dát minimální hodnocení (viz. komentář pode mnou) si jiště pan Pratchett nezaslouží (četl jsem poslední dobou horší knihy), ale je fakt, že už to nebylo ono. První polovina knihy byla ještě celkem zajímavá, občas vykoukl nějaký ten fórek, kdy jste asi řekli: "Ano, to je ten Pratchett, kterého mám rád," ovšem v druhé polovině knihy šla kvalita příběhu rapidně dolů a vy jste si mohli jen říct: "To je ten Pratchett, kterého mám rád?" Ale celkově vzato: Pod parou je kniha, která rozhodně Zeměploše vaz nesrazila.

4 20.01.2016

Kniha legionář je veskrze průměrná. Obsahuje sice atraktivní prostředí římské říše, ovše je už neatraktivně napsána. Zápletka je strašně jednoduchá, neoriginální a omletá jak říční kámen. Láska mezi římským legionářem a germánskou barbarkou na pozadí temné doby. Jenže ta je tu ohlodána na samou kost, slouží pouze jako vedlejší kulisa a nedozvíte se téměř nic důležitého. Sama významná bitva v Teutoburském lese je tu odbyta na několika stranách. Ostudně nevyužitý potenciál dobového pozadí. Autor občas nadhodí nějaký ten dobový terminus technicus, který svědčí, že téma římské impérium by mohlo být jeho koníčkem, ovšem popisky výzbroje, lodí, hodností vojska,apod., to vše působí strašně googlovitě. Milostný příběh se navíc uzavře cca 70 stran před koncem, tudíž zbytek knihy (římská odplata germánům) považuji už za nadbytečný a neatraktivní.

1 11.01.2016

Souhlasím s předchozím komentářem. Z vyhlídky na blížící se katastrofu šlo asi vytřískat víc, ale vsadím boty, že to nás teprve čeká v dalších dílech. Hlavní postava je sympaťák, detektivní příběh dokázal obstát v konkurenci "seriózních" detektivek a samotné pozadí kataklyzmatu (konečně jsem mohl někde použít tohle slovo:-)) je originální. I překlad se mi zdál celkem v pořádku, tímto směrem žádná výtka (reakce na komentář někde vespod diskuze). Kniha mile překvapila, netrpělivě očekávám další část.

11.12.2015

Osobně mám trošku pocit, že jsem skočil na špek nadšeným komentářům a vysokému hodnocení, když jsem se rozhodl si knihu přečíst. Děj je jednoduchý jak bramborový salát, první polovina knihy je mlácení prázdné slámy, a popisovaná nadměrná brutalita již v dnešní době na zadek nikoho neposadí. Jediný plus vidím v počtu stránek, kdy kniha padla za dva dny. Ještě zkusím nedávno vyšlý román Dívka od vedle, abych se přesvědčil, zda je Jack Ketchum skutečně mistr moderního hororu.

3 05.12.2015

Gettysburg - nádherný čtyřhodinový filmový epos, který jsem viděl již asi třikrát, a klidně mohu prohlásit, že je to můj nejoblíbenější válečný film. Až teprve nedávno jsem objevil knižní předlohu v knihovně (v dnešní době je totiž těžko zakoupitelná). Z knihy, která se ovšem jmenuje Andělé smrti, jsem měl trošku obavy. Ano - dostala Pulitzerovu cenu, ale není to jenom nafouknutá bublina? Či protekce kvůli tématu, který se silně dotýká americké historie? Po přečtení románu se všechny pochyby rozptýlí a vy si uvědomíte, že v rukou skutečně držíte skvost světové literatury. Nemá cenu tu popisovat příběh, myslím, že každý trošku historie znalý člověk ví, že u Gettysburgu (který zeměpisně nikdy neznamenal nic významného) se zlomil průběh dosud vyrovnané americké občanské války ve prospěch Severu. Takže verdikt: kultovní dílo, které vás chytí za srdce a nepustí. Pro umocnění pocitů z napsaného příběhu doporučuji zhlédnout i již zmiňovaný film.

3 27.11.2015

U této knihy se opětovně potvrdilo otřepané pravidlo, že jak moc se těšíte, tak moc budete zklamáni. Ostatně to potvrzuje i nižší celkové hodnocení než u předchozích dvou dílů. Příběh je příliš komplikovaný, odehrává se v několika časových osách, které se vysvětlí až na konci knihy, a aspoň pro mě ne tolik záživný jako tomu bylo v minulosti. Taktéž co si budeme říkat, Afrika není Londýn, tudíž prostředí příběhu vás tolik nevtáhne. Obávám se ale, že v následujícím čtvtém díle bude tento trend pokračovat (mnohé napověděl závěr knihy) a Mark Hodder by pomalu mohl ztrácet popularitu u čtenářů.

1 18.11.2015

C. D. Payne již nikdy nepřekoná laťku svého kultovního díla Mládí v hajzlu (zejména původní trilogii). Když s touto myšlenkou budete přistupovat k jeho ostatním příběhům, myslím, že si je dokážete užít mnohem více. Mě osobně Nestydaté plavky potěšily, i když příběh se točil pouze kolem toho, koho si Colm nakonec vybere pro cestu životem. Prostředí 50. let byl rozhodně dobrý nápad, a zejména komentáře ke kinematografii tehdejší době mě pobavily. Občas přišel i nějaký fórek, kdy jsem se nahlas zasmál a upřímně, to se mi děje snad pouze u knih tohoto autora. Stávalo se mi to v roce 1995, kdy jsem byl přesně v letech Nicka Twispa, a po 20ti letech to stále funguje. Doufejme, že budu to samé moct říct i u dalšího autorova příběhu v roce 2025.
Z posledních děl pana Payna určitě doporučuji i Helenu a Brendu.

1 24.10.2015