Pokoj smrti

Velmi čtivá kniha, má až neuvěřitelný děj, neustálý spád a zvrat. Klasika. Příběhy Lincolna Rhyma jsou vždy zárukou dobrého čtení, dopředu nikdy není možné zjistit, kdo za vraždou stojí.

31. července

Na tuhle knihu jsem se chystala už dlouho, ale jaksi jsem pořád dávala přednost něčemu jinému. Kniha se četla dobře díky krátkým kapitolám, ale i tak někdy bylo zbytečně moc omáčky :-) každopádně Jeffery Deaver je klasika po které člověk rád sáhne! :-)

10. června

Pan Deaver umí psát. Vždycky sáhnu po jeho knize, když se chci začíst. Většinou jako oddychovku mezi těžkým čtivem. A sázka na Rhyma je prostě jasná. Kniha je dobrá, dobře se čte, a jako vždy spravedlnost vítězí. Jako vždy, nezapomene na žádnou osobu, a otevře si další konexe. Na této knize mě zarazilo, že pan Deaver si troškku zpropagoval recepty, které napsal, a zakomponoval je do knihy - vrahova největší záliba je kulinářské vaření.

3 03. června

Deaver za to nemůže ale den poté co jsem začala číst vyšla nejnovější Dallasová a já už pak nemyslela na nic jiného než co nejrychleji dočíst abych se mohla ponořit do New Yorku roku 2061. Ještě navíc je tento díl obzvlášť zdlouhavý, a taky mě nebaví jak se v každém díle neustále dokola vysvětluje rošt, šlapákova dcera, Lincolnovo zranění, Améliina modelkovská kariéra, střelecké umění, auta...Pro toho kdo čte jednotlivé díly popořadě je to neustálé omílání minulosti otravné. Co mi naopak vyhovovalo byly kratičké kapitoly. Díky za Rona protože bez něj by další díly nebyly!

22. března

65% - byla jsem varována, že tohle je zřejmě zatím nejslabší díl série o Sachsové a Rhymovi, takže jsem od toho mnoho nečekala. Zápletka je navázaná na americkou tajnou službu, která bezpilotními letouny na dálku likviduje protiamerické živly, a to přesto, že zpravodajské informace jak o závadnosti těchto živlů, tak i o jejich konkrétní situaci vhodné či nevhodné k likvidaci s ohledem na vedlejší ztráty, mohou být dost často mylné či rovnou zmanipulované. Úplně mi to nesedlo, půlku knihy mi trvalo se do příběhu ponořit, a to i s ohledem na to, že Rhyme se motal kdesi po Bahamách, zatímco Sachsová zůstala vyšetřovat v New Yorku a pár věcí dokonce i nedomyslela, díky čemuž zemřel nevinný člověk (a ona to až na krátké zamyšlení celkem v pohodě přešla). Záporné postavy byly tentokrát takové nemastné neslané (a zejména neprokreslené), jako by Deaverovi už docházela na padouchy inspirace, a tak jednoho aspoň nechal vařit podle svých vlastních receptů. A trochu únavné bylo to jeho obvyklé - "ukončím kapitolu s tím, že se někomu hodnému přihodí něco hrozného" - ovšem hned vzápětí to otočil a vyklubalo se z toho něco jiného - on tenhle postup používá samozřejmě ve všech knihách, ale tady to na mě vyskakovalo vážně snad v každé kapitole, a to s dost předvídatelnou následující otočkou o 180° - až jsem se při závěrečné scéně, když zcela záměrně ve čtenáři budil dojem, kdo že to jde na operaci, a pak tam šel (jak jinak) ten druhý musela smát, protože už to působilo trapně. Ale na detektivku je to pořád nadstandard, to jen že od Deavera čekám víc. Takže snad příště...

08. března

Pro mne zatím nejslabší díl Deavera. Do cca str. 150 mě kniha vyloženě nebavila, Než sáhnu po dalším díle Deavera, přečtu si asi jijiný žánr =)

16. února

Lincoln Rhyme je záruka ako vždycky. Super čítanie, zaujímavý príbeh. Môžem len odporučiť.