bílárůže komentáře u knih

Tak jsem se po roce konečně dostala k očekávanému dílu pana Shakespeara. Upřímně na tomto díle neshledávám nic tak přelomového, jak mnozí říkají, ale třeba jsem jen nečetla dost pozorně, nebo to bude mým jiným pohledem na literaturu. V každém případě musím uznat, že se jedná o vydařenou divadelní hru, komedii, u které jsem se ke konci jsem se i zasmála. Jistě by na divadelních prknech vyzněla lépe než jen v mé fantasii, na to si však ještě chvíli počkám. Nejvíce mne na knize zaráží její konec, jelikož tomu jsem úplně neporozuměla, snad se mi to podaří příště, při další četbě. Z postav mi nebyl sympatický snad nikdo. Moc se mi ale líbily verše jako takové. Díky nim se mi kniha četla rychleji a více mě bavila. Již teď jsem zvědavá na další díla od pana Shakespeara, která mám v plánu přečíst.

4 09.06.2020

Tuto knihu jsem již jednou před pár lety začala číst, ale z nějakého důvodu jsem ji odložila. Možná jsem jen potřebovala dozrát. Teď, když se mi podařilo ji přečíst, jsem velmi ráda, že jsem se se k ní znovu dostala. Za mě se jedná o velmi krásný příběh o ženě, která svůj život obětovala službě Bohu a svým bližním. I když to neměla vždy jednoduché, vytrvala a zemřela mučednickou smrtí. Příběh mne zasáhl a díky němu jsem zapřemýšlela i nad sebou samou. Velmi krásně napsáno, děkuji paní Holková.

4 12.04.2020

Upřímně jsem nečetla knihu celou, ale shlédla jsem film s Louis de Funès, který se mi velmi líbil, díky jeho komediálnímu talentu, avšak kniha jako taková mne nezaujala. Přečetla jsem prvních asi pět stránek a měla jsem dost. Harpagonovy samomluvy se mi ošklivily a filmové zpracování se mi prostě líbilo více, nehledě k tomu, že obsah tohoto díla se mi nelíbil. I přestože mám divadelní hry ráda, čtou se mi dobře a rychle, tak mé hodnocení není tak vysoké. Ale kdybych měla hodnotit knihu i film zároveň, tak dám o hvězdu více.

4 09.03.2020

Tuto knihu mi doporučil kamarád a mluvil o ní jako o velmi vydařeném díle. Já sama na ni mám poněkud zmatený názor. Její četba mi rychle utekla, kniha jako taková je velmi hezká jak vzhledově (alespoň mé vydání), zvlášť co se týče ilustrací, zřejmě mědirytin a též řádkování bylo velmi příjemné pro četbu, tak co se týče členění kapitol. Jediné, co mě na jejím konci dosti zamrzelo, byla otevřenost celého příběhu, pokud se to tak dá nazvat. Celkově nemusím zbytečného člověka v knihách, ale romantickou literaturu mám moc ráda, takže už jsem si zvykla na samolibost a hloupost hlavních hrdinů takovýchto knih, i tak mi byl ale Pečorin nepříjemný a nesympatický. Mám velmi ráda ruskou literaturu, a tak i proto dávám tak vysoké hodnocení a jistě doporučuji. Za mě jde o velmi příjemnou oddechovku, která potěší zvlášť čtenáře, kteří mají rádi historii, Rusko a také částečně akci.

4 09.03.2020

Pro mě osobně se jednalo o překvapení. Nečekala jsem od této kratičké knihy vlastně nic, půjčila jsem si ji ze zvědavosti. Některým veršům jsem asi neporozuměla zcela, ale i tak se mi mnoho z nich zalíbilo. Na první pohled mne zaujal název knihy a obálka, která je možná ne moc nápadná, ale vkusná. Poslední dobou mi vydání od knihovnicka.cz velmi vyhovuje jak nápaditými obálkami, tak zajímavými ilustracemi. Překvapila mě krátkost a výstižnost veršů. Čas od času se objevila slova, kterým jsem nerozuměla, jako třeba chiméra, ale právě to přidávalo veršům na dramatičnosti, kterou je Po nás ať přijde potopa plná. Již dříve jsem možná něco slyšela o tomto díle, ale netušila jsem, jakou náhodou se s ním jednou setkám. Není nad bezmyšlenkovité procházení knihovnou, které mne tak moc uklidňuje, často při něm naleznu něco, jako je tato krásná básnická sbírka. Jistě doporučuji nejen na četbu, ale i na zamyšlení se nad verši.

4 09.02.2020

Tuto knihu jsem četla v podstatě z přinucení a možná právě proto k ní nemám moc vřelý vztah. Měla jsem v plánu si ji přečíst, ale neustálé vnucování a vychvalování ve škole mi ji spíše zhnusilo. Jde o velmi dobře zpracované dílo, co se týče básnické hodnoty, ale dle mého názoru je velmi přeceňované, už jen protože se o něm neustále mluví. Jediné štěstí této knihy je, že je krátká. Příběh jako takový není zlý, ale na první přečtení a bez předešlého rozboru Máje ve škole, bych asi hned nepochopila smrt Jarmily. Na můj vkus je v knize až příliš velké množství lyrických popisů a možná i proto se mi kniha moc dobře nečetla. Jedna z mála věcí, co se mi na knize líbila, byla velmi vkusná a hezká obálka, za kterou bych dala plný počet hvězd, avšak o tu tu vlastně nejde. Za mě tedy Máj není nic zas tak úžasného, ale možná časem změním názor a zalíbí se mi, až mi ho nikdo nebude vnucovat a čas uzraje.

4 08.02.2020

Jak zhodnotit celé Bídníky? Myslím, že to jde jen velmi těžko a nepodaří se mi vystihnout vše, co cítím k této knize. Je to v první řadě dílo hodné čtení, nebo alespoň znalosti děje. V tomto plném vydání je jeho četba náročná, ale když jsem knihu odložila, byla jsem hrdá, že jsem dokázala přečíst tolik stránek, z větší části popisů. Byla to opravdu výzva. Jazyk byl pro mne lehce srozumitelný a styl psaní mi nevadil, byť mne mnoho lidí varovalo před úmorností Hugových textů. Do četby Chrámu Matky Boží v Paříži mě asi jen tak hned nikdo nedostane, ale i tak pana Huga obdivuji. Promyšlenost, s jakou psal Bídníky je obdivuhodná. Měl život každé postavy promyšlen do posledního detailu. Zvláště pak život Javertův je pro mě fascinující a konec záhadný. Byla jsem velmi naivní, takže mi nedocházely různé souvislosti a před odhalením jsem málokdy předvídala, že daná osoba je někdo jiný, ale o to víc jsem si knihu užila. Hodnotím nejvyšším možným počtem hvězd. Bídníci jsou unikát, na který se nesmí zapomenout.

4 31.12.2019

Tímto románovým zpracováním skutečné události jsem uchvácena. Velmi se mi líbil a vyhovoval způsob, jakým mi byly předkládány informace o dánském panovníkovi Kristiánovi sedmém, jeho manželce Karolině Matyldě a německém lékaři Johannu Friedrichu Struenseem. Již méně se mi líbilo filmové zpracování, jelikož změnili téměř všechny skutečnosti, které jsou popsány v knize. Nejvíce jsem byla pobouřena ztvárněním Kristiána sedmého, který byl velmi odlišný od knižního popisu. Téměř nikdy nečtu knihy vícekrát než jednou, ale u tohoto díla jsem si téměř jistá, že i kdybych si ho přečetla ještě čtyřikrát, pořád mě bude bavit. Podle mě je důležité, aby byla historie předkládána čtivou a zajímavou formou, což se panu Enquistovi podařilo, za což jsem velmi ráda. Za mě si tato kniha zaslouží co nejvřelejší doporučení těm, které alespoň trošku zajímají dějiny Dánska. Netuším, zdali i v tomto zpracování nejsou moc velké příkrasy, ale vzhledem k dostupnosti dobových materiálů jsem za možnost přečíst si tuto knihu velmi ráda.

4 05.08.2019

Byla jsem uchvácena...zcela pochopit tuto knihu není tak lehké a i mě se to zřejmě nepodařilo, avšak byla jsem k ní připoutána natolik, že ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu na některé verše...

Můj klid je ten tam,
mé srdce je mdlé,
už nedojdu míru,
už nikdy ne...

4 17.03.2019

Z této knihy jsem nadšena, aniž bych to čekala. Zvolila jsem si ji jako povinnou četbu do školy s tím, že pro mne představuje nejmenší zlo v rámci výběru, jelikož moc neholduji antické literatuře. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se do ní začetla a neměla jsem na ni moc času, ale čím dále jsem byla, tím hůře se mi odcházelo od rozečtené kapitoly. Sofiin svět patří mezi knihy, které mnohé mé spolužáky odrazují svou tloušťkou, ale mě osobně propojila většinu mých předmětů ve škole. Této knize dávám nejvyšší hodnocení, protože si podle mě zaslouží pozornost dalších čtenářů a čtenářek, kteří se nebojí přemýšlet.

4 23.11.2018

Dlouho očekávané zakončení Selekce předčilo má očekávání! Během četby posledního dílu jsem prožila snad všechny emoce, co je možné vložit do jedné knihy. Princ Maxon - America - Aspen, to je trojice, která mi začala dávat smysl až po dočtení poslední knihy trilogie. Stejně tak vztah Americy, jejího otce a dalších hrdinů. Vztahy mezi nimi byly tak opravdové, jako by je čtenář zažíval s nimi. Jedná se sice o literaturu pro dospívající, ale myslím, že jde i o dílo nadčasové, které čtenář/ka ocení i v pozdějším věku. Musím říct, že díky Selekci jsem si zvedla rekord v rychlosti četby a v přečtených stránkách za den. Mohu proto jen doporučit, protože jak je již napsáno v předešlém příspěvku, jedná se o dílo návykové, od kterého se jen tak neodtrhnete. Snad i vy ostatní čtenáři objevíte v Selekci sérii, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat, tak jako já.
P.S. V knihovničce se celá sága vyjímá opravdu skvěle. ;)

3 11.03.2021

Višňový sad, mé druhé setkání s panem Čechovem dopadlo stejně dobře jako to první prostřednictvím Racka. Atmosféra, kterou autor dovedl prostřednictvím několika málo stránek nabudit, byla skvělá. Za mě se jedná o skvělou oddechovku na sychravé odpoledne. Oproti Rackovi jsem se během četby alespoň jednou zasmála, ale lidská hloupost je mi spíše k pláči než k smíchu. To už je ale ruský humor. I tak hodnotím vysokým počtem hvězd, jelikož Višňový sad je prostě srdcovka o nenaplněných snech a láskách, stejně jako spousta dalších ruských děl.

3 17.07.2020

Již je to nějakou dobu, co jsem tuto knihu dočetla a mé dojmy se trošku uležely. Bezprostředně po přečtení jsem byla naprosto unesena, ale bylo to hlavně díky posledním povídkám. Některé povídky se mi líbily více a některé mi přišly spíše nicneříkající a nezajímavé. Jak bych také mohla pochopit vybrané povídky od člověka, který žil v jiném světě, který neznal nikdo jiný kromě jej. Zpětně je těžké říci, která povídka se mi líbila nejvíce, ale obzvlášť povídky s názvem jmen hlavních hrdinek se mi velmi líbily. Tato kniha mi doma ležela nejméně čtyři roky a již jednou jsem se pokusila se do ní začíst, až letos se mi to však podařilo. Jistě se k Jámě a kyvadlu, plus k dalším povídkám, v budoucnu vrátím, jelikož některé byly vskutku fantastické! Pan Poe byl zvláštní a svým způsobem obdivuhodný člověk. Jeho kratičký životopis na začátku knihy mi při čtení povídek v mnohém vysvětlil jeho myšlenkové pochody a osudy postav. Obal knihy mne zaujal už v knihkupectví, a tak trochu vystihuje obsah knihy, což je skvělé a velmi důležité. Jistě doporučuji dalším čtenářům, ale upozorňuji, že ne všechny povídky jsou úplně pochopitelné.

3 14.07.2020

Když jsem přečetla knihu Strakonický dudák, již jsem neměla pražádnou chuť číst i knihu tuto, ale nakonec jsem se k tomu "dokopala" a jsem za to ráda. Naši furianti byla pro mne kniha více zajímavá a líbila se mi mnohem více než příběh dudáka Švandy. Jazyk, kterým je hra psaná, se mi líbil, četba utíkala a ani jsem se nenadála a byla jsem na konci. Za mě se jedná o jedno z povedenějších děl tohoto období v českých zemích. Jistě doporučuji dalším čtenářům. Je to krátké dílo a velmi hezky popisuje tehdejší poměry a zvyklosti.

3 12.04.2020

K této knize mne vábil už její název, jelikož se mi jméno Kolja velmi líbí. Kniha jako taková mě překvapila, byť jsem film již několikrát viděla. Nechybí humorné pasáže, ale i vážné a velmi smutné. Celkově je příběh velmi dojemný. Během četby jsem si vypěstovala velikou nenávist vůči Naděždě a její samolibosti na úkor okolí a také soucit s malým Koljou a Loukou. Myslím, že tato povídka se jejím tvůrcům velmi povedla a i film si zasloužil tak vysoké hodnocení a ocenění. Za mě se jedná o jednu z nejpovedenějších povídek, které mi ukrátily odpoledne a přiblížily dobu, ve které se příběh odehrává. Jediné co mi trošku vadilo, je použitý jazyk, ale na druhou stranu se mi opravdu velmi líbí obálka knihy, která je nápaditá a roztomilá díky Andreji Chalimonovi, herci Kolji. Jistě doporučuji jako příjemnou oddechovku.

3 08.03.2020

Kniha pro mne byla jednou velkou neznámou. Nevěděla jsem co čekat, ale bylo to příjemné čtení. Celou knihu jsem obdivovala Vojtu a jeho velikou trpělivost a nenáviděla Boučkovou a Karlu. Zvláště ke konci jsem chtěla vědět, jak vše dopadne, nemohla jsem se proto od knihy odtrhnout. Díky doslovu, který jsem si kupodivu též přečetla, jsem zjistila, že v původní verzi je konec vyřešen jinak, což mne dost zaujalo. Škoda jen, že obálka knihy je tak zvláštní a svým způsobem nelichotivá. Kdybych knihu neměla v povinné četbě a nezaujal mne název, asi těžko bych po ní sáhla v knihovně jen tak, ale je to čistě subjektivní názor. Z hlediska jazykového mě kniha kupodivu až tak moc nenadchla. Bylo použito nářečí a v zadní části knihy byl též slovník, avšak i některá slova, která nebyla ve slovníku, jsem nepochopila, díky čemuž jsem ubrala na hodnocení, což je mi líto. Stylistika mi vyhovovala, jen mi přišlo trochu zvláštní dělení textu na kapitoly. Popisy krajiny byly sice hezké, ale ke konci už mne unavovaly a nejraději bych je přeskočila. Za mne se tedy jedná o knihu, která je sice zajímavá a líbila se mi, ale nejde o nic extra. Takže když ji člověk nepřečte, o nic nepřijde, ale i přes to jsem ráda učinila tuto zkušenost.

3 28.01.2020

Noc na Karlštejně je už prostě klasika. Kdo nezná filmové zpracování od Zdeňka Podskalského, jako by nežil, ale už jen málokdo ví, jak se liší předloha od filmu. Je zde více drobných nesrovnalostí, ale základ je stejný. Doporučuji tedy všem, kteří by se rádi dozvěděli, v jakém duchu byla napsána předloha k tomuto impozantnímu filmu s legendárním Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou. Obálka knihy mne zaujala již v knihovně, tak jsem si řekla, proč si ji nepřečíst. Děj byl svižný, ale číst něco, co jsem již dříve nejednou shlédla, nebylo zas tak příjemné a nemám to ráda. Raději dříve čtu, než se dívám, více mi to vyhovuje. Sice potom často povyšuji knihu nad film, ale většinou byla kniha dříve než film. Po jazykové stránce jsem byla též velmi spokojena. Nedělá mi problém číst téměř jakoukoli češtinu. Vizuálně mi toto vydání také vyhovovalo. Kniha mi zpříjemnila a zkrátila odpoledne.

3 19.01.2020

Tak toto pro mne bylo velké zklamání. Těšila jsem se, že se aspoň pobavím, když se jedná o komedii, avšak postav mi bylo spíše líto kvůli jejich hlouposti a naivnosti. Kdybych šla na divadelní inscenaci místo četby, asi bych byla více nadšena. Na tuto knihu mě nalákal hlavně trailer Divadla na Vinohradech v hlavní roli s Ondřejem Brouskem, je mi proto velmi líto, že kniha se mi až tak moc nelíbila. Vydání jako takové se mi líbilo, mám ráda nakladatelství Artur a ráda od něj čtu divadelní hry. Design knihy je nenápadný a jednoduchý, což se mi též zamlouvá. Použitý jazyk mi vyhovoval, dobře a rychle se mi kniha četla. Dle mého názoru se jedná o dobrou ideu a pan Gogol ji též velmi dobře zpracoval, avšak bych toto dílo nenazývala komedií, jelikož mi krutá realita, v něm nastíněná, příliš vtipná nepřijde a nepřišla. Knize nedávám až tak vysoké hodnocení, ale úplně ji nezavrhuji. Mám ruskou literaturu velmi ráda, a tak mne v její četbě nezastaví jedna kniha, která se mi nějak moc nelíbila. Někdy příště pane Gogole, třeba u četby Ženitby.

3 03.01.2020

(SPOILER) Díky studiu německého jazyka jsem se dostala také k této kratičké povídce od hraběnky Marie von Ebner-Eschenbach. Musím uznat, že v češtině mi řádky utíkaly rychleji, ale ani v němčině povídce nescházel šmrnc. Příběh je znám hlavně pro svého hlavního hrdinu Krambambuliho, proto občas bývá zapomínáno na ostatní postavy, které jsou sice nenápadné, ale též mají mnoho co říci, například Hoppova manželka. Hoppovo manželství, neschopnost šlechty darovat chudým poddaným alespoň lipový květ jsou další skrytá poselství, která tato povídka nese. Krambambuli věděl, že ho předešlý pán vyměnil za alkohol, ale ani tak ho neopustil v poslední chvíli. Kéž by i lidé dovedli být tak věrní, jako on. Velmi se mi líbil styl, jakým je povídka napsána, zvláště pak autorčin smysl pro detail. Krátké, poutavé a dojemné čtení, proto dávám 4/5.

2 09.04.2021

Jelikož jsem již dříve viděla divadelní inscenaci Dámský krejčí, byla pro mě četba tohoto svazku jen připomenutím skvělých hereckých výkonů Ondřeje Sokola, Radka Holuba, Mahuleny Bočanové, Antonie Talackové a dalších. Lži, do kterých se hlavní hrdina zamotával, byly místy tak hloupé, až byla celá situace uvěřitelná, což mne velmi bavilo. Všemu dodávala korunu tchyně. Ne nadarmo se říká: kam čert nemůže, nastrčí ženskou. Vřele tuto kratičkou oddechovku doporučuji dalším čtenářům, kteří hledají divadelní hru pro zasmání.

2 09.04.2021