beníček komentáře u knih

Místy jsou v knize nelogičnosti, někdy je kniha nepřehledná. Pomohl by soupis osob s jejich charakteristikou. Pan Štoček je nezlomný, když víceméně skoro sám případ vyšetřil a dovedl do konce. I když vzpomínky pana Havloviče by jistě bylo zajímavé si přečíst pro ucelený pohled na vyšetřování. Překvapilo mě také vylíčení účasti pana Mareše, která se redukovala jen na dvě epizodky u lovení a otevření sudu.

Autor přešel od strohého úřednického stylu k lehčímu podání. Prospělo to ke čtivosti, ale někdy to působí jako by si příběhy vyprávěli kamarádi v hospodě, takže bych uvítal právě na těchto místech styl uhlazenější. Případy jsou zajímavé. Ze všech tří dílů tento hodnotím jako nejlepší.

Pěkné, jenom mi tam chybí technické věci související s vytvářením ilustrací (popisy druhů, značek barev, papíru, způsob práce), i když něco lze odhadnout z fotografií.

Přehledná a záslužná kniha, která přibližuje celou edici.

Pěkné čtení o přátelství. O něco lepší než předcházející díl. Výtvarná stránka knihy příběh umně dotváří.

Kniha celkem čtivě přibližuje práci, vyšetřovací metody a postupy kriminalistického oddělení na přelomu 80. a 90. let. Přínosem je vylíčení situace uvnitř SNB a policie, k čemuž se ne každý odhodlá. Oceňuji, že autor nic nezastírá ani ze svého kádrového profilu. Za přečtení publikace určitě stojí.

Kniha mě zklamala, je hodně rozvleklá, přes vtipné momenty jí chybí ucelenější děj, jsou to epizody, někdy vysloveně přepálené do fantazie, vojna je prezentována jako flákárna, což se skutečnými pétépáky má velmi málo společného. Víceméně jako celek už to trošku zastaralo. Film je vynikající, z knihy si doporučuji vyzobat jen něco, od začátku do konce se to číst nedá.

Trochu manipulace s pojmy nacionální a nacionálně-socialistický, snaha někoho ukázat v lepším světle, zkrátka ješitnost přináší někdy lidem i problémy, lepší je tedy o minulosti hovořit a psát bez příkras.

Čtivé, napsané na úrovni, jazykově a stylisticky velmi dobré. Čtenáři se nabízí zasvěcený vhled do práce soudního lékaře.

Čtivě napsaná vzpomínková kniha. Oceňuji, že autor je nad minulost povznesen a křivdy nikomu nevrací. Je to přínos k dějinám čs. kinematografie.

Zajímavá kniha, jen se bohužel některá faktografie opakuje v jednotlivých kapitolách, což je způsobeno rozdílným autorstvím kapitol.

Graficky, obrazově velmi pěkné. Obsahově zajímavé, ale bohužel informace jsou často z druhé ruky, jedna paní povídala, nejsou ověřovány na základě písemných pramenů, některé interpretace jsou velmi laické, nepoučené a tím pádem zavádějící. K některým osobám se i v archivech dalo najít víc. Škoda.

Nudné, slabé čtení vysloveně přetrpěno až do konce. Pyramidy, ukrytá grota ve tvaru chřtánu, schovaný a poměrně nedostupný srub se starými zápisky nepůsobí v našich poměrech moc věrohodně. Rozuzlení v podobě hry naplánované dospělými se mi nelíbilo.

Kniha napsaná s láskou k problematice. Psaný text vhodně doplňují grafiky zpracované autorem, které dílu dopřávají jistou jedinečnost. Je to svědectví doby a faktografie tomu odpovídá. Dnes o téměř 40 let později je výzkum dále, takže knížka je již trochu zastaralá. Citelně jí schází místní rejstřík, takže při popisu 126 km toku Vltavy je při vyhledávání informací trošku nepřehledná. Mapičky také ne vždy zachycují oblast nynějšího zatopení pozdější přehradou, i když je to avizováno.

Sešito horkou jehlou, komentáře editora jsou stručné, nesvědčí o nějaké hluboké analýze scénářů a jejich výsledné kresebné podoby. Skutečnost, že se v průběhu let měnil text bublin je známá věc, nové skutečnosti veskrze žádné.

O něco lepší než první díl, přesto jazykově kniha opravdu nevyniká. Strohý přepis spisového materiálu, hovorová čeština, opakování vět a výrazů, nedůsledná redakční práce. Stačí půjčit v knihovně a odložit. Trvalá hodnota to určitě není.

Obsahově jistě zajímavá kniha, kterou trochu sráží způsob, jakým je napsána. V podstatě se jedná o přepis spisového materiálu k daným případům. Některá fakta, přestože se v textu objeví, nejsou v závěru ani vysvětlena a není tedy zřejmé, proč je autor uvádí. Lepší je Štočkova kniha, kde se jedná o spontánní vyprávění, logicky sevřené a kde jsou všechna fakta vysvětlena a dána do souvislostí. Tady tomu bohužel tak není. Knihu sráží také hovorová čeština, která je v přímé řeči užita.

Naprosto příšerný překlad. Překladatelka neumí pořádně česky.

Úsměv a nadhled nad nelehkým životním příběhem svým i svého syna a rodiny opět nabízí Ivanka Devátá. Bohužel řada situací se opakuje a už byla uvedena v předchozích knížkách.

Nepřesvědčivé bohužel, veškerá autorčina interpretace vůbec nebere v potaz Masarykův duševní stav, jeho depresivní onemocnění, závislost na narkotikách, pravděpodobný rozvoj psychózy, pokud něco v případu Masaryk chybí tak to jsou posudky psychiatrů a psychologů a ochota přijmout skutečnost, že jmenovaný byl nemocný člověk, který nebyl dobře léčen. Osoby tvrdící, že jej zabily, jen v rámci svých výpovědí sledovaly své cíle a není proto nikterak podivné, že jejich svědectví nebylo bráno při celkovém vyhodnocení případu vážně. Podstatný je závěr státního zastupitelství, který je v knize uveden a ten smetl argumentaci autorky zcela ze stolu.