babyboar komentáře u knih

Když je vám 15, tak vás příběhy tohoto typu nadchnou. Když je vám 15 už podruhé, je to o něco horší. Bohužel největší zklamání přinesla prostřední povídka od proslulého Johna Greena. Kdyby v knize nebyla, bylo by to lepší, neboť povídky, ač od tří autorů, mají společný rámec a postavy volně prostupují jednotlivými příběhy. Vánoce, sněhová bouře a zamilovaní dospívající, oddechové čtení pro mladé a mladší. :)

2 26.01.2016

Zajímavá kniha. Sama bych po ní asi do poličky nesahla, ale díky ocenění a propagaci jsem si ji nenechala ujít. Ač se jedná o filosofický román, rozhodně není nudný a autorovi se skutečně daří přinutit čtenáře filozofovat nejen o víře, ale především o víře v sebe sama, o vztazích k druhým lidem a o smyslu lidského života. Alegorie, které autor využívá, je velmi dobrý a povedený nápad.

2 21.12.2015

Souhlasím s ostatními čtenáři, že nejkvalitnější je první povídka od paní Körnerové. Bylo to pro mne první setkání s její tvorbou a musím říct, že bylo příjemné, přestože se jednalo o červenou knihovnu. Druhou povídku si do knihy protlačil majitel vydavatelství a je to na ní vidět. Na to jaké si zvolil téma, tak nepřinesl nic čtenářsky zajímavého. Navíc slovník, který by snad neužila ani blondýna stižená laktační psychózou. působí u muže středního věku velmi tragicky. Poslední povídka byla klasická ženská oddechovka, která se bude jistě líbit čtenářkám Kateřiny Petrusové.

Krásná nostalgie. "Drsnější" varianta želváků mi vyhovuje. Jen jsem byla z Egmontovské verze zvyklá kluky odlišovat podle barvy pásky na očích. Už se těším na další!

2 02.12.2015

Při čtení této knihy jsem musela zadržet několik záchvatů smíchu v prostředcích veřejné hromadné přepravy. To se nepovedlo ani Aristokratce, ani Analfabetce. Asi jsem opravdu jazykovědný úchyl. Neméně vtipné jsou i doplňující ilustrace. Kniha však však není snůžkou prosté srandy. Ba naopak, jde o krátké sloupky, někdy i fejetonky na zajímá jazykovědná témata. Některé jsem zastihla publikované na autorově facebookové stránce, ale takhle koncentrované v jedné knize jsou mnohem lepší. Mnohé by se daly využít i při výuce na různých stupních vzdělávání od zš až po bohemistické katedry vysokých škol.

2 12.11.2015

Musím říct, že na této sérii se ti dva švédští kluci pěkně vyblbli. Povedlo se jim držet čtenáře v napětí a donutit jej koupit si tři knihy, přestože by samotný příběh jistě vystačil na jediný svazek. Každá kniha v podstatě popřela tu předchozí a dařilo se jim čtenáře mást, ale taky i naštvat. U třetího dílu jsem prvních 100 stran zhltala, pak se mi zdálo, že už to chlapci jen natahují a kapku jsem klimbala. Bylo mi však jasné, že musí následovat peckovní konec. Pod stůl jsem z něj nespadla, ale v záplavě bizarností, jež série čtenáři předkládá, se jedná o zajímavé vyvrcholení, které by v první knize nikdo nečekal. Detektivka bez detektivního konce, spíše tedy sonda do temných zákoutí lidské mysli.

2 30.10.2015

Po této knize jsem sáhla náhodou a udělala jsem dobře. Přidávám se ke kladným recenzím. Pokud vás zajímá něco z historie Íránu, něco o tom, jaké to je emigrovat do USA, jaké to je přemýšlet o tom, kam patříte a zda-li vůbec někam, jaké to je, když vám matka mluví do života a taky toužíte po trošce napětí i závěrečné romantiky s hlučnou a kořením provoněnou íránskou svatbou, hledáte právě tuto knihu!

2 07.10.2015

Říká se, že bychom měli žít, jak kdyby byl každý den tím posledním. A jaké by to bylo vědět, že máme před sebou těch posledních dní 100? Umírání není veselé ani ve slunné Itálii, přesto se s ním hlavní hrdina vyrovnává a pere tak nějak, že neprobrečíme celou knihu. Knížka se čte sama, jedná se vlastně o deníkové záznamy odpočítávající protagononistův konec a pořád tak nějak čekáte, že třeba přijde ten happy end. Ale ne, tohle není pohádka ani sci-fi, tak to v životě prostě je.

2 29.09.2015

Nemohu říct, že by mne kniha úplně emocionálně odrovnala, ale rozhodně jde o velmi čtivý román s velmi zvláštním příběhem. Přes všechny těžkosti, které se v knize odehrávají zůstává hlavním motivem dospívání protagonistky a její přerod z dítěte chráněného snovou realitou v mladou ženu chápající skutečný svět. Zasazení děje do 80. let je v poslední době poměrně populární a i zde autorka zvolila velmi dobře. Menší informovanost obyvatelstva nejen o nemoci AIDS, ale i absence moderních komunikačních technologií přidávají románu z pohledu čtenáře 21. století na atraktivitě. Kolikrát mi při čtení blesklo hlavou "kdyby tak měli internet/ mobil". Je pravda, že příběh je tak nacpán vztahy mezi všemi postavami, že jen velmi málo uvěřitelný, ale o to se autorka snad ani nepokoušela. Jeho poselství tkví v něčem jiném.

2 05.09.2015

Knížka nabitá nápady pro učitele českého jazyka, knihovníky čí lektory kurzů tvůrčího psaní pro děti a mládež. Určitě některé z nich využiji pro svou práci. Jednu hvězdičku dávám dolů za "slovníček" termínů, který není příliš odborně zvládnut.

2 24.08.2015

Nového Viewegha jsem si přečetla ze zvědavosti a taky z důvodu profesního zaměření. Po úvodních povídkách jsem měla dost, leč neumím knihy odkládat nedočtené. Ne všechny povídky jsou tak primitivní, v některých je i nápad, ovšem shrnout se to všechno dá do dvou slov: nářky a sex. Některé povídky čtenáře nutí přemýšlet o tom jaké to je, když "nemáte o čem přemýšlet", aneb jak se asi žije s amnézií. Z vlastní zkušenosti vím jak se žije s člověkem, který má problémy s pamětí a že to není žití snadné. Ovšem ty prasklé aorty a vzlyky mě už u MV začínají nudit. Ještě jsem to pochopila u předchozího dílka, kdy nám, svým čtenářům chtěl naznačit jak to s ním bylo, je a bude. Jenže tohle měl být návrat do hry. No, není. A pokud ano, čtenář při tom sedí na trestné lavici.

2 19.08.2015

Není to jednoduché čtení, čtenář se musí soustředit na postavy, uvědomit si, o které generaci je řeč a v jakém příbuzenském vztahu je popisovaná postava. Vyčerpávající sága o ženách tří generací zevrubně popisuje osudy i osob z jejich okolí a zároveň kolem nechává plynout dějiny ne nepodobné těm českým.

2 16.08.2015

Jednoslovné hodnocení: nadšení! Hlavní hrdina je velký sympaťák, ačkoli nejde o červenou knihovnu. Nejsem pravidelný čtenář scifi, ale s Marťanem mi bylo líto se rozloučit. Markovi jsem fandila, aby to všechno nakonec zvládnul, prožívala jsem vše, co se mu přihodilo. Četba této knihy mi krásně vyšla těsně po návštěvě výstavy Gateway to space, která mě naladila na vesmírné lety.Sice jsem spoustě věcí nerozuměla a nenapadlo by mne pátrat nad tím, co všechno je technicky možné a co ne, ale knihu jsem si užila až do posledního písmenka. Těším se na filmové zpracování a doufám, že z toho nebude obyčejný béčkový film.

2 11.06.2015

Na tuto knížku jsem narazila náhodou v práci, nejprve mne zaujala obálka a když jsem si přečetla anotaci, okamžitě jsem se pustila do čtení, neboť mne tato tématika velmi fascinuje. Zajímá mne dopad moderních komunikačních technologií na lidské chování a jednání ve společnosti. O něco více se mi na toto téma líbil Klub radostí všedního dne Petry Braunové, ale i příběh Charlese je velmi děsivý. Zaujalo mne, že síť ShowYou skutečně existuje, ačkoli snad nemá podmínky popisované v knize. Víceméně jsem si text převedla na v našich končinách rozšířený Facebook. Přestože ani ten nás nenutí přispívat soukromými videy či fotografiemi, mnozí z nás si ani neuvědomují, že vše, co síti či internetu obecně svěří se stává veřejnou záležitostí a může mít neblahý dopad nejen na naši pracovní kariéru (zaměstanavatelé uchazeče googlí o sto šest), ale i na osobní život. Moc se mi líbilo, že se kniha točila i kolem knih, jejich čtení a psaní jako protikladu od počítačové virtuální reality. Čtení knih jako underground, forma odporu...

2 02.02.2015

Napínavé, sžíravé, tíživé... pařížské! Chvílemi jsem myslela na můj oblíbený film 48 hodin v Paříži.

2 06.11.2014

Knihy z tohoto žánru si nevybírám příliš často, přesto se jako knihovnice snažím mít povědomí o žádaných novinkách na našem trhu. Kostičas je kniha, o které se v současnosti mezi knihomoly mluví, a tak jsem neodolala. Moc se mi líbí obálka a vůbec celá vazba knihy, která působí krásně tajmně. Byla jsem připravená na náročný příběh s velkým množstvím postav, ale kupodivu orientace v knize nebyla příliš složitá. Místy se jednalo i o velice napínavé čtení, ale chyběl mi u toho větší prožitek, děj mne nijak nepohltil, četla jsem tak, abych to už konečně dočetla. Trochu mne překvapily prvky červené knihovny v tomto typu literatury. Druhý díl nakonec bude až příští rok, tak uvidíme, zdali mezitím na Paige nezapomenu a přečtu si jak to s ní bude dál.

2 14.10.2014

To bylo tak prdlé až se mi po té bláznivé partičce bude stýskat. Staříka jsem ještě nečetla, tudíž nemohu srovnávat obě autorova díla, ale už se na něj těším. Možná mi je Nombeko sympatická právě proto, že se jedná o ženskou hrdinku. Za absolutně bezkonkurenční ovšem považuji Číňanky! Trochu mě na analfabetce mrzí, že přestane být analfabetkou už během několika stránek a to ještě tak nějak samovolně.

Ne každá erotická kniha je romantická. Ne každá erotická kniha je brak. K této knížce jsem se dostala náhodně v době, kdy byla nominována na Magnesii literu a nyní jsem se dostala k její četbě. Pět povídek, každá na 50 stránek, s nimiž jsem strávila cestování do práce. I přes to nelichotivé téma a trochu slabší první povídku, jsem knihou nadšena. Oceňuji vytříbený jazykový i autorský styl. Chvílemi mi četba připomínala Kunderův Žert a chvílemi zase beatniky.

2 18.08.2014

Kniha, o které kolegyně loni prohlásila, že ji četl každý komu je více než 13 let. Zastyděla jsem se a ponořila se do tohoto tlustopisu. Zprvu jsem Sinuheta proklínala. Za prvé, že se nechal obloudit ženskou natolik, že to stálo život i jeho rodiče. A za druhé právě pro formát knihy. Většinu knih přečtu v MHD, ovšem toto není zrovna kabelkový formát (a to mám kabelku velkou). I stalo se mi, že jsem knihu zapomněla jednou na poště, podruhé v obchodě... naštěstí se vždy našla, jenže nevydržela jsem. Věnovala jsem se jiným aktivitám a přečetla několik jiných knih. Když jsem konečně měla zase více času na čtení, vzpomněla jsem si, že máme na pobočce vydání ze šedesátých let, jehož výhodou je, že je dvoudílné a formát vkutku kabelkový. Pak už jsem si vše vychutnávala plnými doušky a s čistým svědomím dávám pět hvězd!

2 18.07.2014

Vtipná knížka pro čtenáře, kteří nebrali stínovou trilogii až příliš vážně a také pro čtenářky, které by snad uvěřily na pohádky a dokonalé pány Greye. Realita je jiná, ale není zase tak tragická, jak by se mohlo zdát. Náš "Adam" má spousty chyb, ale právě proto je život s ním tak pestrý. Za sebe musím říct, že jsem se musela v průběhu čtení smát, protože podobné glosy mne napadaly v průběhu čtení Odstínů. Každopádně nepochybuji, že v průběhu času knížka zapadne, stejně jako její předloha.

2 04.11.2013