babicka_amalka
komentáře u knih
Puč ve Vatikanu
Norbert Göttler
četlo se mi dobře, ale nevybočuje nijak zvlášť z knih s obdobným námětem; přesto to nebyla ztráta času;
Vlámské tajemství
Federico Andahazi
no - rozhodně se při rozhodování, jestli číst nebo ne, neřiďte doslova výše uvedenou charakteristikou knížky či doslovem Mariany Houskové přímo v knize;
ačkoli mám tento druh literatury velmi ráda - spojení historie, umění, napětí - tohle pro mě bylo dost zklamání; jediné, s čím mohu beze zbytku souhlasit, že "závěr byl nečekaný" ;-))
Železná brána
Richard Herman
četlo se mi líp než ohnivá c!ona - méně leteckých soubojů, víc děje; zajímavé prostředí, stejně jako historie búrů a charakteristika poměrů v JAR po nástupu Mandelovy vlády;
Rubíny z pekla
Jitka Světničková
právě jsem dočetla; upřímně, na základě i zdejších recenzí jsem čekala poněkud víc; slušné, ale nijak zvlášť z průměru nevybočující čtení; autorka "semlela" nejrůznější již jinde publikované náměty - ale budiž; to by mi celkem nevadilo - zas až tak špatně se to nečte;
co mi ale vadilo velmi, bylo až nadstandardní množství pravopisných a gramatických chyb; samozřejmě tím nemám na mysli hovorový jazyk, ten k řeči vystupujících postav patří (nedovedla bych si dokonce ani představit, že by spisovně mluvily), ale skutečné (a mnohdy školácké) hrubky;
jen namátkou: vyjímka namísto výjimka, dtto vyjímečný namísto výjimečný, standart namísto standard, dtto standartní x standardní, zčesaný namísto sčesaný, oddůvodnění namísto odůvodnění, dejavu namísto déjà vu, nerozumněla namísto nerozuměla, nejtiššeji namísto nejtišeji, o chybném použití mě/mně či čárek ve větách ani nemluvě; předpokládala bych, že spisovatel by měl rodný jazyk ovládat dobře, živí-li ho (tím spíše, že většina lidí dnes při psaní používá PC a každý textový editor v sobě zabudovanou kontrolu pravopisu a gramatiky má); škoda – dost to autorčin obraz snižuje (i když stejně tak je to nepříliš dobrá vizitka nakladatele a jeho korektora – pokud tedy vůbec nějakého má); a hlavně: kniha je určena zřejmě zejména mladým čtenářům, kteří si takhle fixují chyby v domnění, že "je-li tak psáno v knize, bude to správně";
Umění zabíjet
Daniel Silva
kdysi jsem od Silvy už něco četla, teď jsem se k němu vrátila; rozhodně nezklamal ani tentokrát;
Výjimeční lidé
Peter May
není to vůbec špatné, ale na Hebridskou trilogii to přeci jen nemá; je vidět, že na Hebridách je "víc doma", proto jsou příběhy odtud mnohem uvěřitelnější; ale to je jen můj pocit, rozhodně ho nechci nikomu vnucovat;
Pravda o zkáze Sodomy
Ivan Kříž
vynikající kniha - téměř jako zjevení jsem ji četla v 60. letech, hned jak ji ČS vydal - tenkrát jsme na ni (a mnohé další) stáli fronty - po mladé asi už úsměvné či nepochopitelné ;-)
Čtyřicet dnů
Franz Werfel
četla jsem už v 80. letech (Odeonské vydání) a dodnes mi běhá mráz po zádech; skvěle napsaná kniha, bohužel trochu opomíjená; doporučuji všem!
Chlapci z Pavelské ulice
Ferenc Molnár
četla jsem kdysi jako dítě (jak už je to dávno!) - a moc se mi to líbilo; doufám, že se to bude líbit i dnešním dětem a mladým;
Stopy v krvi
Steve Robinson
skvělé, čte se jedním dechem; a pro mě jako "anglofila" ještě příjemnější o známé reálie;
Zbožný zloděj
William Ryan
o detektivku ani tak nejde; ale měla by to být skoro povinná četba pro všechny milovníky starého režimu; ještě teď mi běhá mráz po zádech: co je to za národ? udávali se všichni a kvůli všemu, pořád; a příliš se tam toho nezměnilo, i ty komunální byty pořád existují;
Jerúldelger
Ian Manook (p)
velmi zvláštní, o Mongolsku jsem toho moc nevěděla - z toho hlediska obohacující;
Lev v údolí
Elizabeth Peters (p)
Peabodyová s Emersonem a Ramsesem jsou prima a jejich příběhy psané půvabně "zastaralým" jazykem, odpovídajícím době příběhů, jsou půvabné
Konec kruhu
Tom Egeland
kromě toho, že mě čtení bavilo, byly pro mě velmi zajímavé i informace o Norsku a norských dějinách - ty přeci jen nejsou tak známé jako středoevropských či západoevropských národů;
za mě plus;
Čtvrtý jezdec Apokalypsy
Hana Parkánová-Whitton
vysloveně oddychové čtení, dobré na cesty; bavila jsem se, i když to není žádný literární skvost;
Poslední pokušení
Val McDermid
nějak mi v poslední době knihy McDermidové nesednou; nevím, rozpačitý dojem;