ave55 komentáře u knih
Ze začátku příběhu jsem si říkala, jaká je to koza ta Susan, ale pak jsem jí "přišla na chuť". A postupně s dějem jsem jí víc a víc fandila. Nakonec za 4.
Čím je toto vydání unikátní? Protože zde nejsou cyklotrasy i z Moravy a Slezska? Tam cyklotrasy nevedou? :-( Tak jsem se zase nechala nachytat.
Trochu mi to připomnělo knihu Vila na Sadové. Také jedna neřízená střela.
Shodou okolností zrovna dnes, kdy jsem knihu přečetla, navštívil papež František Dublin. Označil zde zneužívání kněží za "odporný zločin" a chce pomoci obětem zajistit spravedlnost a pomoci při řešení těchto případů. Není to trochu pozdě? A není těch obětí poslední dobou nějak moc? Nevěřím, že se v této oblasti papežovi podaří sjednat pořádek. Dle mého názoru je celkově v katolické církvi nechuť něco takového řešit. Bylo, je a bude.
Nechápu, jak někdo může tak krásné téma proměnit na takový humus. Spisovatelka se marně snažila o nějaký tzv. americký slang asi, který ovšem vyzněl jako blábol malého děcka. A její čeština, pokud se vůbec dá o češtině mluvit, mě urážela. Takový amatérismus jsem už dlouho nezažila. Nakladatelství Nová Forma? Aha, tak to je asi nová forma. Ty dvě hvězdy dávám opravdu jen za námět.
Udělala jsem chybu, že jsem si předem řádně prostudovala nádhernou publikaci "Vila Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe". Takže jsem stále srovnávala. Nesrovnatelné. Navíc mně nebyl příjemný styl psaní.
Neurazilo. Nejvíce jsem si početla v kapitole "Poděkování". Děkovalo se snad všem obyvatelům Irska. Chyběl snad jen vynálezce toaletního papíru.
5* dávám Michelle Knight za odvahu sdělit svůj příběh celému světu. Dalších 5* dávám za skvělé knižní zpracování.
Co k tomuto příběhu ještě mimo již napsaného dodat? Snad jen to, že primitivní bolševický Rus jím navždy zůstane.
Pěkně popsaný příběh malých chlapců-migrantů. Příběh není zbytečně natahován. Jen mi vadila chybná čeština. I když kniha byla vydána nízkým nákladem, přesto si myslím, že by se to stát nemělo.
Jsem rodilá Ostravačka, křtěná špinavou Odrou. Tak jak Ostravaci maju kratke zobaky a su hrdi na staru ostravštinu, tak Brňáci na svůj hantec. Mnohá slova jsem si v uvedeném slovníku našla jako podobná, hlavně slova pocházející z němčiny. A tady asi podobnost končí. Děkuji milému autorovi za tuto knihu. Už jsem stačila vyzkoušet některé vtipné recepty. Budu se ke knize vracet.
Nádherně udělaná kniha. Zaslouží si víc než 5*. Nemohla jsem se odtrhnout od prohlížení, kniha kolovala po celé rodině a známých. Přece jen se k těm fotografiím normálně nedostaneme. Díky, autoři.
Zajímavě psáno, celkem vtipně, připomínalo mi to malého poseroutku. Ale jako příběh nic moc.
Nádherně napsaný příběh. Dojemný. Napínavý. Krásně popsaná příroda a život správců majáku. Určitě jedna z knih, která ve mně dlouho zůstane.
Ach, ta čeština. To je Nakladatelství Brána tak chudobné, že si nemůže dovolit kvalitní redaktory ke kontrole pravopisu? No, ale hodnotíme knihy.
Příběh z dnešní doby čtivý, ale velmi naivní a přeslazený. Příběh z minulosti krutý, nepředstavitelný a surový. Dech beroucí. K zamyšlení. Celkově hodnotím knihu jako pěkně napsanou a těším se na další díl.
Příběh není špatný. Děvčica pracovitá, ale trochu naivní. Jen ta duchařina mi občas vadila. Ale zase jsem se dozvěděla něco nového o vinicích a víně.
Děkuji Vám, paní Mornštajnová. Připomenutí do dnešní doby, kdy si to ani neumíme představit. Čtěte o tom lidé a nezapomínejme na útrapy za 2. světové války, které se děly našim rodičům a prarodičům.
Drsné jako Ostrava sama. Nářečí mě jako rodilého Ostravaka pohladilo po duši, to pan Sklář umí. Zase něco jiného než "vokno, milej, blbej atd.". Ovšem příběh surový, syrový a přehnaně neskutečný. Ale vzhledem ke krátkým kapitolám a umění vyprávět se to dobře četlo.