Astonius

Příspěvky

SuchoSuchoJ. Harper

Každá kniha - najmě detektivka - obsahuje malé otazníky - místa, nad kterými člověk zvedá obočí, pochybuje nebo logicky nezapadají. Dobrý příběh sama za sebe poznám tak, že mi tyto malé otazníky nevadí a přecházím je. A to byl případ tohoto románu - tak moc mě to i přes malé nesrovnalosti bavilo! I když se hodně věcí dalo odhadnout, čtenář si může být celým vysvětlením jistý až na úplném konci knihy. Jde vlastně o dvě zápletky a obě pro mě byly stejně napínavé, nestávalo se, že bych se musela na některé části nutit do čtení. Styl autorky je to, co nápad pozdvihuje - celý příběh je psán velmi reálně, s hlavním hrdinou se čtenář vrací do rodného města a vrací se i ve vzpomínkách a přitom děj není zahlcen postavami. Druhá dějová linka je do příběhu včleňována plynule prostřednictvím rozhovorů a právě krátkých vzpomínek - celé to působí pak věrohodněji, než když člověk čte celou kapitolu věnovanou pouze minulosti a další o současnosti. V průběhu vyšetřování se odkrývají různé indicie, na základě kterých lze věci přijít na kloub. Musím říct, že rozuzlení příběhu ze současnosti mne mírně zklamalo, protože jsem čekala trochu větší bombu, peprnější motiv a pachatele, ale závěr autorky prostě respektuji. Vykreslované prostředí knihy mne drželo u jejích stránek a utíkala jsem k ní každou volnou chvíli - vřele doporučuji a závidím těm, kteří mají teprve před sebou :-)

04.11.2017


SlavíkSlavíkK. Hannah

Kniha popisuje válku z pohledu žen, jejichž muži od nich a svých dětí odešli bojovat a povětšinou se už nevrátili. Jsou zde vykresleny každodenní starosti, kterých postupem času samozřejmě přibývá a které jsou pro současného člověka již od počátku dost nepředstavitelné. Čtením si každý uvědomí, že máme blahobyt a nevážíme si ho - a každý musí poděkovat, že nezažil život ve válce. K přečtení knihy jsem se přemlouvala, protože se mi nechtělo jitřit nervy tragickým příběhem, ale pak jsem si řekla, že neuškodí, když člověk čas od času vezme do ruky vážnější dílo. Bylo to opravdu silné a pro mne neotřelé, mnohovrstevný román plný napětí a emocí, který se lehce čte a vykresluje perfektně atmosféru doby. Knihu není dobré kouskovat, četla jsem ji prakticky každou volnou chvíli během asi 4 dnů a tím příběhem jsem doslova žila, stále jsem nad ním přemýšlela. Jedno poslední tajemství se čtenáři vyjeví až v úplném závěru knihy. Opravdu doporučuji.

20.01.2018


Porodní bába od řeky HopePorodní bába od řeky HopeP. Harman

Každému je jasné, o čem bude v téhle knize číst. Čekala jsem historky z porodů a byla jsem trochu skeptická, jestli mě to bude bavit - ale - musím přiznat, že hned po přečtení úvodních stran mě tahle knížka lapila a já opravdu těžce nesla, když jsem musela se čtením přestat. Příběh je tak přirozeně líčen, že se asi musel opravdu stát a paní spisovatelka to prostě jen přenesla na papír, jinak nevím :-) Atmosféra doby a místa je vykreslena velmi věrohodně, že čtenář si připadá součástí děje. Lehká milostná linka, která lemuje celé vyprávění od začátku do konce, mi učarovala - bylo to tak reálné a dospělé, žádné laciné scény a klišoidní romantická dobrodružství - rozvíjející se vztah byl popsán od úplného počátku, od začínajících sympatií a v pomalém tempu postupoval dál a dál, nic nebylo uspěcháno a na všechno si hlavní hrdinové pěkně počkali. Musím říct, že bych opravdu ráda četla ještě dál a litovala jsem, že kniha nebyla obsáhlejší. Zcela určitě si přečtu i další díl, i když ten už zřejmě nebude pojednávat o Patience jako o hlavní postavě, což je škoda, ale i tak věřím, že díky příjemnému stylu vyprávění bude také bavit - doufám v to.... :-) Byla to tématicky tolik jiná kniha, než které čtu, že mi přišla velmi vhod. Moc doporučuji.

11.09.2018


Ta přede mnouTa přede mnouJ. Delaney (pseudonym)

Za mě tedy zklamání. Zezačátku se vše jevilo dobře, příběh se rozehrál slibně a téma bylo neotřelé, kniha je velmi čtivá a rychle se střídají jednotlivé kapitoly, což tuto čtivost jen podporuje. Lehce za polovinou jsem však nějak ztratila o děj zájem a než abych ke knize chvátala, jsem spíš už vybírala, co dalšího po ní začnu. Problém u mě asi byl ten, že příběh je velmi přitažený za vlasy a nepravděpodobný a všechny hlavní postavy mi byly protivné, vůbec jsem neměla mezi nimi nikoho, s kým bych sympatizovala a proto mi bylo celkem jedno, co se komu stalo nebo stane. Vygradování děje bylo takové nemastné neslané, jako by se autor (či autorka) bál do toho "říznout" a trochu to napětí vystupňovat a udržet delší dobu. Podle mého názoru je to další kniha, jejíž kvalitu přesáhla masivní reklamní kampaň.

20.10.2017


Madona z horMadona z horE. Valmorbida

Nevím, nudilo mě to.... Nejvíce mě bavil úplný začátek, kdy hlavní hrdinka vyhlíží otce, který jí "našel" ženicha a následná část až do svatební noci. Kdyby se vše odvíjelo v tomto tempu, byla bych spokojená - těšila jsem se na obyčejný život těch dvou a na poznávání se, ale najednou se skočilo a já zjistila, že už mají dvě děti a že žijí už zaběhnutý obyčejný život s důrazem na praktičnost. Válečné téma, které je následně rozebíráno, bylo pro mne takové nijaké, člověk to už zná a asi se mi nechtělo číst stokrát předtím rozebírané útrapy. Navíc sloh autorky mi někdy přišel dost nečitelný, unikaly mi některé detaily, člověk neví chvílemi, co se děje opravdu a o čem hlavní hrdinka jen přemýšlí a když k tomu byl v další části odkaz, nedokázala jsem si vybavit podrobnosti. Část po konci války byla hrozně "ukecaná", musím se přiznat, že jsem už pak používala i rychločtení, protože mi to přišlo jako plácání o ničem a natahování stránek. Marie Vittoria mi byla nesympatická a její postoj vůči dceři jsem nechápala. Vše v jejím životě bylo zaměřeno jen na přetvářku a strach o to, co tomu řeknou lidi. Jsem ráda, že jsem měla pouze z knihovny.

06.07.2018


Eleanor se má vážně skvěleEleanor se má vážně skvěleG. Honeyman

Ta holka je trochu divná - na první pohled taková ta "jiná", ta, ze které si všichni ostatní dělají legraci a mají ji za blázna. Čtenář to pozná na prvních stranách knihy prostřednictvím sdělovaných informací a myšlenek hlavní hrdinky, když hodnotí reakce okolí a své názory a nutno říct, že se tím (spolu s ostatními jejími kolegy) také celkem baví. Zároveň je mu však jasné, že za vším něco bude, zřejmě nějaká velmi pohnutá minulost. A tato minulost je samozřejmě průběžně a velmi nenásilně poodkrývána. I když sledujeme její myšlenky, stejně Eleanor nezachází za určitou mez, pouze průběžně poodhalí o trochu víc a i když člověk už brzy tuší, co se stalo, úplnou pravdu se dozví v závěru. Bylo to velmi přitažlivé, nevšední a inteligentní čtení, které absolutně nemělo hluché místo a i když se ve skutečnosti nic mimořádného nedělo, musím říct, že mne to drželo v napětí - příběh mne neskutečně bavil, bylo to hlavně svou nepředvídatelností děje - vyloženě jsem se těšila, co dalšího Eleanor zažije, kam půjde a co ji kde čeká. A v úplném závěru je i jedno nečekané rozuzlení, které se nijak odhadnout nedá. Velmi doporučuji.

14. dubna


Světlo mezi oceánySvětlo mezi oceányM. L. Stedman

Zajímavý příběh - přinášející plno otázek, jak by se člověk ve stejné situaci zachoval sám. Chvíli před koncem, kdy jsem ještě neznala rozuzlení, jsem přemýšlela o tom, že lze pochopit všechny zúčastněné a všechny svým způsobem litovat a že správné východisko ze vzniklé situace prostě není...

24.12.2018


Čas odejítČas odejítJ. Picoult

Myslíte si, že vás čtení o slonech nebude bavit? Že je na vás prostředí, kde se děj knihy odehrává, moc exotické? Že to bude o ničem? Taky jsem si to myslela - a po přečtení říkám, že jsem se nemohla mýlit víc. Já to doslova hltala, stále jsem na příběh myslela a v každé volné chvíli jsem ke knize utíkala. A čtení o slonech? - na ty pasáže jsem se vyloženě těšila. Jak jsem se blížila konci, už jsem byla napjatá jak struna, chtěla jsem už zjistit, co se to vlastně stalo a jak vše dopadne. A pak přišla asi 40 stran před koncem ta bomba...... :-) A já si musela dát pauzu od čtení, abych se postupně v hlavě k celému ději zpátky vrátila a najednou jsem chápala všechny kousky té skládačky, které se mi zdály trochu povytažené, nezasunuté, i když úplně ne logiku vylučující. Jen budily některé malé otázky. A ty otázky tím vysvětlením všechny dokonale našly odpovědi. Tohle je jediná kniha, kterou si možná přečtu někdy ještě jednou - jinak to nedělám - právě už s vědomím, že všechno vím.... Nádherná kniha, velmi doporučuji :-)

09.05.2018


Selský barokoSelský barokoJ. Hájíček

Za mě absolutně bez námitek :-) Kniha o opravdovém životě, lidských osudech, vesnických záležitostech, letním vedru, vhledu do mužské duše, odkrývání dávných křivd a životních tragédií, k zamyšlení nad vinou a trestem, o tom, co vše odvál čas a zda má ještě cenu staré nespravedlnosti vytahovat na povrch nebo o tom, že každý špatný čin člověka vždy dožene. Kniha vyvolává otázky a zamyšlení. Po počátečním zmatku, že se nevyznám v lidech, o kterých se mluví, jsem to přestala řešit a prostě jsem si řekla, že budu číst dál, jestli to půjde - a ono to šlo, člověk vplul s hlavním hrdinou do té neznámé vesnice a jejího okolí a poznával všechny sousedy a jejich minulost, dostala jsem se do děje natolik, že když jsem otevřela rozečtené, bylo to, jako bych pustila film a pokračovala v jeho sledování. Příběh obsahuje různé podoby lidského života, dotýká se i lásky, jemně - asi poprvé jsem četla o tom, jak hlavní hrdina - muž - vnímá nepatrné, ale očividné, známky svádění ženou :-) Kniha pohladí po duši a současně připomíná lidská neštěstí vyplývající z doby.

26.10.2017


Barva mlékaBarva mlékaN. Leyshon

Nic podobného jsem ještě nečetla. Prostým stylem líčený děj knihy a mnohdy velmi dramatické události vykreslují těžký život chudé dívky r. 1830 a 1831 coby dcery a sestry a posléze i služebné a příběh graduje ke svému konci. Za stále stejným těžkopádným stylem vyprávění hlavní hrdinky nebyly viditelné její emoce, líčila svůj osud syrovou formou někoho, kdo ještě psaní a čtení příliš neovládá. Její neohrabaná slova mnohdy vyvolávala husí kůži poté, kdy jejich význam čtenáři došel. Zajímavý a neotřelý příběh.

13. února


BestieBestieD. Dán

Co jsem si představovala, že naleznu u populárních severských autorů, jsem našla zde - příběh, u kterého jsem ani nedýchala. Pocit hrůzy, který kniha vyvolává, umocňuje skutečnost, že je psána podle skutečných událostí - a velice, velice věrně - z pasáží, ve kterých se čtenář dostane do pachatelovy hlavy a sleduje jeho zvrácené myšlení, až mrazí. Jak jsem se dočetla, napsal to zřejmě policista - a díky tomu je zde velmi reálně popsána detailní práce policie, která dává nahlédnout do obtížnosti a mravenčího snažení, které vede -
někdy i bohužel dlouhodobě - k vypátrání pachatele. Kniha na některých místech - hlavně ze začátku - vyvolává znechucení, které u mne až hraničilo s nutkáním ji odložit, ale současně jsem absolutně nemohla přestat číst. Příběh je velmi uvěřitelný a reálný, i když zvrácený, ale takové věci se bohužel také v životě dějí - velmi se mne dotkl a mohu jen zopakovat, že většina těch fantasmagorií, kterých jsou plné severské detektivky a které jsou tolik populární, této knize nesahají ani po kotníky. Určitě budu ve čtení tohoto autora pokračovat.

24.02.2018


Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?M. Lavay

Čtenář si při čtení připadá jako soudce, kterému se dostal do ruky spis dokumentující nevyjasněné úmrtí výpravy a je na jeho uvážení, ke kterému naznačovanému vyhodnocení se přikloní. Jak je v knize hned na začátku napsáno, návrhů na to, jak to mohlo být, je hodně, ale každý má své "ale". Záhada by to možná mohla být trochu méně záhadná, kdyby se to nestalo v SSSR - zde bohužel nelze věřit pomalu ničemu, co se tvrdí. Faktem jsou mrtví, ale jsou pochybnosti prakticky skoro ve všem ostatním, včetně míst nálezů, zajištěných důkazů a chybějících důkazů. Co nevykonal čas a zmíněná snaha o zatajování, to dokončila nedobrá práce vyšetřovacího týmu na místě. Kniha podává vyčerpávající obraz na vše okolo podivné smrti Djatlovovy výpravy a také asi všechny myslitelné možnosti, jak to mohlo být. Věřím, že skutečnost byla určitě realistická a postrádající mystiku, ale to se dnes už nikdo nedozví. Díky tomu máme na světě záhadu, při jejímž čtení mrazí v zádech. Kniha byla velmi čtivě a zajímavě zpracovaná, umocněná velkým počtem autentických fotografií. Některé pasáže s detaily byly pro mne však zbytečné nebo se zbytečně opakující, i když těch nebylo mnoho. Kniha mne velmi bavila, doporučuji.

26.04.2018


Modlitba za mlčeníModlitba za mlčeníL. Castillo

I druhý díl je velmi čtivý a naprosto pohlcující. I když jsou tam líčeny brutální věci, čtenář to hltá a chce vědět víc, je to, jako by na místě činu sám procházel a věci, které "vidí", ho nutí číst dál a dál, aby se vysvětlilo, kdo a proč tohle udělal. Myslím, že jsou to spíše detektivky pro ženy, nejen pro vedlejší milostnou linku (velice okrajovou), ale i pro ženský pohled z pozice hlavní hrdinky. S ní mám menší problém, zdá se mi, že o ní nic moc nevíme, tedy z nějakého lidského hlediska - stále omílá trauma prožité v dětství a práci, nic víc. Při čtení myšlenek Tomasettiho o ní a o tom, jak se mu "vryla pod kůži" jsem si říkala - proč? Tyhle podrobnosti si má zřejmě čtenář jen domyslet, těmi se autorka nezabývala. Také ten alkohol mi k ní moc nejde - při představě, jak sedí sama v baru v uniformě a lije do sebe jednoho panáka za druhým, by zřejmě moc autority neměla... To jsou však jen taková "ale", která si člověk u každého příběhu najde a záleží na tom, jestli jich je moc a jsou proti logice nebo, jestli - jako v tomhle případě - nad nimi člověk mávne rukou :-) Doporučuji - napínavé a zajímavé čtení :-)

27. ledna


Volání netvoraVolání netvoraP. Ness

To děsivé a nervy drásající v této knize není netvor, ale "rodinná situace", která ho vyvolala.... Kniha je trochu o něčem jiném, než se tváří - a řeší trochu jiný druh strachu, než který jsem předpokládala. Dětem podle mého názoru moc určená není, protože i dospělý z ní je úplně rozhozený, natož dítě... Ten tísnivý pocit, který kniha vyvolává, je uvnitř, psychický - není to tak, že by se člověk pak bál o samotě potmě.... Krásné ilustrace celou atmosféru umocňují. Musím však říct, že kdybych předem věděla, o jakém konkrétním neštěstí bude kniha pojednávat, nečetla bych ji.

29.11.2016


Dívka v leduDívka v leduR. Bryndza

Dočetla jsem za polovinu a musela jsem bohužel odložit, absolutně mě to nebavilo. Problém byl, že jsem nenacházela jedinou sympatickou postavu a tak nějak všechno bylo v téhle detektivce špatně. Příběh nebyl více rozvrstven a nudil, hlavní vyšetřovatelka byla jako šéfka nesnesitelná, psychologie postav byla silně nedotažená, o kriminalistice se nedá hovořit. V okamžiku, kdy člověka vůbec nezajímá ani oběť ani vrah a nic ho ke knize netáhne, je načase s ní přestat :-)

15.02.2017


Dallas 63Dallas 63S. King

Velmi se mi líbilo, že kniha je tvořena několika postupnými příběhy, než začne vůbec to hlavní, na co čtenář čeká, neboť hlavní hrdina po objevu díry v čase vlastně nejdřív zkoumá, jak vše funguje. Tyto příběhy jsou ale i potom součástí celého námětu a jsou samy o sobě tak zajímavé, že se člověk stále těší, jak se vše povede nebo nepovede. Tyto samostatné děje byly výborným nápadem, jak plně využít celý motiv cestování časem - člověk nemusí číst tak dlouhý román jen v očekávání JFK na konci, kniha je díky tomu stále zajímavá a udržuje napětí. Jediná výhrada a zklamání u mne nastalo až těsně před koncem, kdy se mi zlomek děje zdál chvíli hodně přitažený za vlasy a dystopický, ale potom ten úplný závěr mne už nezklamal, s tím jsem byla spokojená. Během čtení, které mi trvalo dlouho hlavně z důvodu nedostatku času, jsem zhlédla též hodně dokumentů o atentátu na JFK, působí na mě teď jako magnet :-) A pozor - zjistila jsem, že existuje seriál - a podle prvního dílu, který jsem už viděla, se zdá, že se dost věrně drží knižní předlohy.... Takže chvilku ještě v Dallasu 63 zůstanu :-)

02.02.2017


KatalánecKatalánecN. Gordon

Tahle kniha je reklamou na přísloví "s poctivostí nejdál dojdeš" :-) Je to taková z těch knih, které člověka úplně pohltí a kdykoli ji otevře, je to, jako by v hlavě pustil pozastavený film. Děj je velmi uvěřitelný, jako by to byl příběh někoho známého, souseda, člověka, který mluví o tom, jaké měl vlastně v životě štěstí. Krásně se četla, čtenář se nenudil v žádné části nějakou nastavovanou kaší, příběh obsahoval hodně děje, doporučuji.

29.07.2018


Jen aby, řekla moje ženaJen aby, řekla moje ženaM. Třeštík

V téhle knížce buď čtenář ten humor vidí a pobaví se - nebo nevidí a kritizuje..... :-) Já patřím do té první skupiny a i když jsem si představovala, že si přečtu jen pár náhodně nalistovaných úryvků, četla jsem od začátku do konce. A bylo to bezva :-)

18.09.2018


PanenkaPanenkaH. Overton

Bohužel jsem dočetla lehce za polovinu a musela jsem odložit. Podtitul, že "útěkem to teprve začíná" evokoval napětí a dobrodružství, ale to jsem v knize nenašla - šlo o předvídatelný příběh vyprávějící, co se děje poté, kdy se oběť dostane ze zajetí - tedy popis lékařských vyšetření, zájmu policie a veřejnosti, jen povrchní povídání obsahující samozřejmě vzpomínky na celý čin, takže se čtenář dozvídá, jak to bylo. To je nutné v knize tohoto typu, ale vše bylo podané nudně a vlažně, tak, že to nevyvolalo žádné soucítění, chybí gradace děje. Nejlepší na knize byla první kapitola popisující právě útěk - ale jakmile Lili otevřela pusu po návratu domů, veškerá naděje na zajímavý příběh vzala za své. Celý problém toho příběhu je psychologie postav - velmi nevěrohodné chování takřka všech zúčastněných, až mi to přišlo, jako by knihu napsal někdo velmi mladý nebo někdo velmi nevyzrálý. Nebavilo mě to a absolutně jsem to neprožívala, příběhu jsem nijak nevěřila a hlavní oběť únosu, se kterou bych měla mít soucit, mi byla ze všech nejprotivnější. Dočtení by mi zabralo ještě asi dva večery, které jsem již nechtěla promarnit něčím takovým, proto odloženo.

24.11.2017


Hora mezi námiHora mezi námiC. Martin

Je to taková pohádka a člověk to tak musí při čtení brát. Až moc okolností hrálo ve prospěch dvou hlavních hrdinů, ale já za to byla ráda, měla jsem chuť číst zrovna něco takového. Dojem mi však kazily dvě věci. Jednak skutečnost, že o Benovi čtenář ví vše, ale o Ashley téměř nic - s ženskou hrdinkou jsem tak měla problém vnímat ji víc pozitivně - ráda bych také poznala její vnitřní svět, vzpomínky a názory na muže, který se o ni v jejich situaci stará. A další věc trochu srážela mužnost a lesk Benova "princovství" :-) - šlo o to až nezdravé zbožňování jeho ženy. Čím déle jsem to četla, tím více mi připadal jako "podpantoflák", který nemá vlastní názor. Nesedělo mi to s tím, že by mělo jít o vzdělaného člověka - ve svých úvahách o své ženě na mě dělal občas hloupý, někdy až nenormální dojem :-) No a ten konec - takový americký patos jsem z toho cítila... :-) Ale jinak celkově hodnotím velmi kladně, něco podobného jsem asi ještě nečetla a musím říct, že jsem ke knize utíkala každou volnou chvíli, bylo to napínavé, chtěla jsem vědět, jak to dopadne a na hlavní hrdiny a jejich nouzi např. o jídlo jsem si vzpomněla v běžném životě dost často :-)

Ukázka z textu:

"Znovu si lehla a zavřela oči. Obklopilo nás ticho a já jsem si uvědomil, jak jsem si zvykl na zvuk jejího hlasu. A poprvé mě to ticho přivedlo k myšlence, jestli se mi po tom hlase nebude stýskat, až přestane rozechvívat vzduch kolem mých uší."

05.12.2017


Spřízněné dušeSpřízněné dušeJ. Marrs

Bohužel, za sebe musím říct, že to bylo velmi slabé. Naivní zápletky tvářící se jako velké životní osudy, z nichž jsem cítila takové nějaké "morální ponaučení pro děti" na mnoho témat (kriminalita, homosexualita, umírání, popularita atd.). Styl mne též moc neuchvátil, nevím, jestli spisovatel vydal ve své domovině víc knih, ale bylo to psané tak nějak bez emocí, četla jsem prostě popisy situací, aniž bych je víc prožívala - takový ten dar zajímavého podání, to, co dělá spisovatele spisovatelem, mi tam chyběl. V tomto směru si myslím, že je to dané též tím, že čtenář sleduje 5 příběhů, což je docela dost a když jsem to na začátku čtení zjistila, dost mne to rozladilo. Je však také pravda, že se to pak už člověku nijak neplete a po druhém "kole" jednotlivých kapitol už se orientuje bez problémů. Na mě to pojímalo velké množství témat, která chtěl zřejmě autor zpracovat a propojit, v důsledku čehož jsem žádný příběh nesledovala dostatečně do hloubky, aby se mne víc dotkl. No a některé zápletky (ne-li všechny) byly stupňované do absurdna, že jim bylo těžké uvěřit (nejvíce uhozený mi přišel "kriminální případ"). Absolutně nefungovala psychologie jednotlivých postav, což je pro mne základní věc, abych příběh brala vážně - ti lidé se v daných situacích a v daných postaveních chovali naprosto nelogicky, někdy až jakoby z dětských představ, takže můj celkový dojem z vyprávěných příběhů je takový, že to byla pro mne zbytečná kniha, podprůměr.

09.03.2018


SmrtkaSmrtkaN. Shusterman

Kromě zajímavého námětu, pro který jsem si samozřejmě knihu vybrala, mne v textu velmi příjemně překvapily zejména zvraty a nečekaná překvapení, které byly většinou neodhadnutelné a dá se říci i šokující. Čekala jsem totiž, že když jde o literaturu "pro děti a mládež", bude na zajímavý námět napsán příběh plný klišé a bude se držet "výchovných" principů - zlí budou zlí a hodní budou hodní.... Ve stěžejních okamžicích, kdy se hlavní hrdina či hrdinka měli k něčemu rozhodnout, jsem tedy už automaticky očekávala, že to bude ta "správná" - a nudná - cesta, ale musím říct, že jsem byla vždy velmi mile překvapena, protože tomu bylo buď právě naopak nebo se situace vyřešila úplně jinak - způsobem, který mne i vůbec nenapadl. Pokud jde o osoby smrtek, ty byly vykreslené tak, až z nich mrazilo - čtenář úplně cítil, jak by lidem asi bylo, kdyby se poblíž někdo podobný objevil. Ráda bych knihu viděla zfilmovanou, ale tak nějak temně, neamericky.... Drobné vady na kráse to samozřejmě mělo, děj byl velmi jednoduchý, prakticky se držel jedné dějové linky a jedna z hlavních zápletek se vyřešila tak nějak divně a rychle, což se však tomuto typu literatury nedá nijak vytýkat. Patřím již mezi starší dospělé čtenáře a přesto jsem se velmi bavila a rozhodně budu zvědavá na pokračování. Knihu doporučuji.

21.06.2018


ŠelmaŠelmaA. Mayne

Tak tenhle příběh byl skutečně neuvěřitelný - a tím myslím, že se mu nedalo uvěřit.... Slátanina hrozná, když už to tak musím napsat :-) Nevím, ale myslím si, že když už se autor rozhodne napsat detektivku, měl by mít trochu povědomost o policii, jejích metodách a možnostech vyšetřování, přístupech k věcem apod. Kromě vyzdvihované neschopnosti policie, která je zde vykreslena snad nejhůř, co jsem zatím kde četla, je kniha od úplného počátku prošpikována značnými nelogičnostmi, kterých je tolik a jsou tak stěžejní, že kniha byla zralá na odložení už po pár stránkách. Příběh tím začne a už se to k normálu nevrátí, dál se vrství jedna blbost na druhou. Jestli jsem se nad tím zpočátku rozčilovala, tak poté, kdy jsem zjistila, že lepší už to nebude, spíš naopak, jsem už prostě četla a jen kroutila hlavou, co ještě profesora potká a co dalšího neuvěřitelného ještě vymyslí a přežije. Člověk by si tak nějak myslel, že když už spisovatel chce vydat knihu, je to dost zásadní věc a příběh by měl mít promyšlený a sám sobě pokládat logické otázky, zda je to, co napsal, alespoň zčásti možné. Člověk přece nemusí být odborník na kriminalistiku, aby zdravým selským rozumem ty chyby nacházel. A ona se ta kniha bez problémů takhle vydá a navíc ještě označí superlativy. Tohle byla pro mne asi poslední kapka co se týče nakupování novinek - opět jsem se dala zlákat a koupila knihu za cenu, které opravdu nedosahuje.... ----- SPOILER ----- Tento příběh obsahuje snad nejneuvěřitelnější fintu, s jakou jsem se setkala - to když hlavní hrdina potřebuje nafingovat vlastní smrt a rozhodne se pro tento účel ukrást mrtvolu - už jen takový nápad je jak z dětských představ, člověk by čekal, že hlavní hrdina (profesor) se nad tou představou zasměje a bude to tam vloženo jako vtípek, ale autor to myslí vážně a dohraje až do konce. Čtenář pak tedy čte pohádku o tom, jak našemu hrdinovi dokonce pomáhá uniformovaný policista s nakládáním a následně Theo zemřelého různými vědecko-medicínskými prostředky upraví tak, aby mrtvý nevypadal tolik mrtvý, následně mu ustřelí obličej...... No, jak říkám - neuvěřitelné..... :-) Jedna hvězda navíc za čtivost - ubíhalo to rychle.... :-)

20. ledna


Nejsem mrtváNejsem mrtváA. Frasier (pseudonym)

Je to radost, když člověk zjistí, že kniha, kterou si vzal na čtení, má to, co očekával... Oceňovala jsem především způsob, jakým byl příběh uchopen - bylo to inteligentní a dospělé čtení zaměřené hlavně na psychologii hlavní postavy, která se vyrovnává s těžkým životním traumatem. Na mnoha místech jsem si říkala, že by z toho šlo udělat takové to klišé, které mají rychlokvašky, které vznikají jak na běžícím pásu - situace, kdy hrdinu někdo nepochopí nebo někdo něco nedořekne a vzniká z toho nedorozumění na 50 stran, nad kterým čtenář jen kroutí očima.... :-) Autorka to v tomhle směru ale ustála a podržela si takovou tu logickou linku chování postav - hlavní hrdinka byla velmi uvěřitelně napsaná, jako by to byl opravdu člověk z masa a kostí. Velmi mě bavila především první polovina - rozebírané téma a popisované myšlenky oběti únosu a její postupné začleňování do života mne ke knize doslova přikovaly. Závěr už nebyl moc nápaditý, detektivní linka se vyřešila tak nějak rychle a nejjednodušší cestou, člověk už hodně tušil, jak vše dopadne. Po dočtení jsem si říkala, že bych tu kriminální zápletku netýkající se přímo Jude v knize mít ani nemusela a stačil by mi jen psychologický román z rozehrané první poloviny doplněný o nějaké hlubší vztahy. Kniha by si zasloužila lepší anotaci a nápaditější obálku, takhle mi přijde, že mezi množstvím thrillerů, které vycházejí, lehce zapadne a to je škoda.

25. dubna


OutsiderOutsiderS. King

První polovina knihy byla tak super detektivka, že jsem od ní nemohla vůbec odejít - a říkala jsem si, že jestli tuhle zápletku King vysvětlí, bude lepší, než Agatha Christie.... :-) Vysvětlil...... Ale po svém, po Kingovsku - což se dalo předpokládat :-) Říkám si, jak skvělý je to spisovatel a jak velmi dobře umí své řemeslo, protože kdokoli jiný, kdo by se pokusil zpracovat témata tak, jak je vymyslel on, by si na nich nutně vylámal zuby. King má dar i z naprosto praštěných a ujetých věcí udělat texty, při kterých čtenář ani nedýchá. ***** SPOILER ****** Bohužel konec mi to trochu pokazil, vše se vyřešilo tak nějak moc "obyčejně", nenásilně a idylicky, na to, s jakým zlem měli naši hrdinové tu čest - i úplný závěr týkající se očištění jména Terryho Maitlanda mi hodně skřípal, takže jsem za to shodila jednu hvězdu dolů. Ale i tak perfektní knížka, na kterou jsem myslela ve dne v noci.... :-)

28. května


Temná věž 1: Zrození pistolníkaTemná věž 1: Zrození pistolníkaS. King

Myslím, že kniha je určena těm, kteří celý příběh pistolníka nejprve přečetli - tito čtenáři komiksové zpracování ocení nejvíce, protože je to lahůdka, která je zanese zpět do toho čarovného světa a do doby Rolandova mládí a první lásky. Pokud by však chtěl někdo komiksem začít, např. z důvodu, že první díl této série ho nezaujal nebo se mu rozsah knih zdá příliš velký, já osobně bych to nedoporučovala, protože věci, které díla znalého člověka nadchnou, mohou takového "laika" spíš naopak odradit. Komiksové zpracování knihy je trochu jako filmové - důležitých věcí se jen dotýká a zobrazuje prakticky jen kostru příběhu, ale člověk, který to četl, má všechnu tu "omáčku" v hlavě, takže pochopí daleko víc. Pro mě bylo pořízení této komiksové knihy naprostá nutnost a po grafické stránce to byla dokonalost. S velkou chutí jsem si znovu příběh pistolníka připomněla.

29.11.2016


Manželé odvedleManželé odvedleS. Lapena

S ohledem na konečné rozuzlení jsem se rozhodla dát nakonec za tři, tedy lepší průměr, i když ta čtvrtá hvězda se mi dlouho ukazovala před očima :-) Kniha se četla skvěle a alespoň zpočátku neměla hluchá místa - vylíčená záhada nutí čtenáře číst dál a dál a postupně se rozkrývají další a další stopy. V tomto směru bylo dobře použité i vyšetřování policie, která odváděla standardní práci co se týče zjišťování důkazů, se kterými čtenář mohl "pracovat". Další věcí, se kterou jsem se asi ještě nesetkala, je zvláštní použití myšlenek zúčastněných osob - např. během čteného rozhovoru se člověk několikrát "ocitne" v hlavě diskutujících, takže již v průběhu konverzace je možné utvořit si obrázek, co si o probírané věci myslí např. manželka, manžel a policista. Bohužel jak už to tak bývá u takových knih - autor vymyslí skvělou zápletku, na jejíž rozluštění se čtenář klepe, ale pak ta bublina praskne a vysvětlení do sebe sice zapadne, ale je tak nepravděpodobné, že si nakonec člověk řekne jen, že to byla pěkná kravina :-) Což jsem si tedy pomyslela i zde. V poslední třetině děj stagnuje, zřejmě došly nápady a omílá se stále dokola to samé, že mne to chvílemi už i nudilo. A neodpustím si SPOILER: Myslím, že Marco z toho vyvázl až moc snadno, když se vezmou v potaz všechny jeho prohřešky - a to jak po stránce trestní, tak po stránce rodinné a partnerské....

08.02.2018


Deník japonské manželkyDeník japonské manželkyV. Ageiwa

Po přečtení knížky mohu odpovědně napsat, že bych v Japonsku bydlet nechtěla ani nemohla.... :-) Upřímně hlavní hrdinku obdivuji - nejen za její nadšení, odvahu a houževnatost, ale také za to, že jim vztah s manželem vydržel. Možná to z textu nebylo tolik cítit - snad se autorka zaměřovala především na život v Japonsku a jeho odlišnosti a kuriozity pro českého čtenáře, než aby dala prostor i síle citu, který ji tam "zavál" a držel, ale zdálo se mi, že její muž pro ni zas tak mnoho pochopení neměl a navíc byl stále pracovně zaneprázdněn, takže ona na vše byla po většinu doby sama. Čtenáři bylo několikrát vysvětleno, že japonští muži nejsou tolik vedeni ke galantnosti vůči ženám, tak to možná bylo i tím, ale v krizových situacích by se mě tak málo pochopení a tak malý zájem ze strany manžela velmi dotkl. Četlo se krásně, děj byl vylíčen s nadhledem a humorem, velmi mě bavilo.

03. března


Dvojitý křížDvojitý křížC. Carter

Ze všech stran jsem slyšela chválu na Chrise Cartera, až jsem ho tedy také vyzkoušela a je to pravda, je dobrej :-) Bylo to čtivé, zápletka celkem uvěřitelná, padoucha jsem předem neodhadla a celé konečné vysvětlení v rámci příběhu reálné. Své mouchy to samozřejmě také mělo - způsob vyšetřování byl trochu jednoduchý, hlavní hrdinové pořád tápali, tápali a pak se to najednou rozseklo během jednoho pohnutí mysli. Také bych ocenila bližší seznámení s Hunterem a Garciou, více detailů z jejich soukromí, ale to předpokládám přijde s dalšími díly. Občas jsem se pozastavila nad slohovými těžkopádnostmi v podobě nevhodně zvolených obratů, ale to mohlo vzniknout i překladem a nebylo toho v textu mnoho. Brutální scény, kterých jsem se především bála, se daly zvládnout - zřejmě je pro mě horší to sledovat v televizi, než o tom "jen" číst. Celá série má velmi vysoké hodnocení, tak se zřejmě mám na co těšit - rozhodně budu ve čtení pokračovat, s touhle knihou bylo o zábavu postaráno :-)

19. května


Hospoda JamajkaHospoda JamajkaD. d. Maurier

Dobrodružný příběh hlavní hrdinky Mary si mě omotal kolem prstu hlavně asi pro svou temnou atmosféru nevlídné samoty hospody Jamajka a té doby a vůbec celkovým pojetím a způsobem podání celé knihy. Styl autorky je samozřejmě jiný, než kterým se píší současné romány, ale vůbec mi nedělal problémy, spíš naopak, text pro mne byl osvěžujícím a zajímavým prvkem a velmi mě bavil. Hlavní hrdinka byla s ohledem na okolnosti a podmínky, ve kterých se ocitla, velmi statečná a nebála se - způsob, jakým byla vykreslena její povaha, byl velmi civilní a uvěřitelný, nebylo to nějak emancipačně přehnané. ***** SPOILER***** Romantické zpracování příběhu hlavní hrdinky už od začátku napovídalo, jakým směrem se příběh ponese a s tím i souvisela předtucha konce, což způsobovalo, že jsem se o Mary ve vypjatých chvílích příliš nebála.... :-) Ale to mi vůbec nevadilo, občas si člověk také chce přečíst takové to klasické vyprávění, kde zlo dojde potrestání a dobro zvítězí... Knihu doporučuji :-)

10. června


1 2 3