andrea5495
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Kniha je napsaná opravdu čtivě, děj odsýpá - nenudila jsem se.
Otázkou ale je, zda celá zápletka nebyla jasná už v půlce knížky a zda už nebylo knih o holocaustu napsáno více, než je zdrávo. Sama se musím připojit k názoru některých, že o tomto tématu by měli psát zejména ti, co si podobným peklem prošli.
Před Hanou jsem dočetla Mengeleho děvče a Mornštajnové jsem pasáž o koncentračním táboře nějak nevěřila. Nakonec je asi dobře, že se o této kapitole života Hany až tak moc nerozepisovala a soustředila se hlavně na důsledky takového nelidského zacházení.
Za mě přesto fajn čtení. Doporučuju.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Panebože.. konečně jsem to dočetla! Začátek velice svižný, čtivý - člověk pořád čeká, kdy se to pokazí… a pak to přijde. Nekonečná nuda a místy zmatek v tom, kdo to vlastně mluví?
Značnou část knihy zabírají pasáže z Perné, kdy se vlastně vůbec nic nestane - toto mě opravdu ničilo. Nelze odhlédnout ani od očí bijících geografických nepřesností (proč autorka do té Perné alespoň nezajela?).
Konec byl podle mě vyloženě odfláklý… Co se vlastně stalo s ostatními postavami, jejichž psychologický profil byl v knize mnohokrát servírován??
Ano, poválečný odsun Němců (ať už s jakýmkoliv vztahem k nacismu) a německých Čechů (ať už s jakýmkoliv vztahem k nacismu) je důležité a často opomíjené téma. Velmi si cením, že autorka do této “třaskavé” problematiky zabrousila. Nicméně, nemít tuto knihu na dovolené, asi bych ji odložila a přešla k jiné. Hvězdu dávám jen za shora zmiňovanou “válečnou část”.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Dlouho se mi nestalo, že bych nějaké knížce tak propadla. Líbí se mi, jak je celá kniha rozdělena do kapitol - někdy kratších, někdy delších. Děj potom příjemně odsýpá a čtenář má neustálé povědomí o tom, v jakém roce se momentálně nachází.
Děj jde pěkně chronologicky za sebou, žádné matoucí přeskakování tam a zpět. Autorka navíc občas šikovně upozorní na osoby či situace, které si máme zapamatovat, které budou důležité pro pozdější děj. Velmi si také cením doprovodných fotografií, které se nacházejí různě v knize. Najednou ty postavy a místa dostanou reálné tváře a kontury.
Je pravdou, že kniha je drsná a možná ne každý ji zvládne - mám na mysli zejména maminky s malými dětmi. Popisy některých Mengeleho pokusů na dětech jsou prostě šílené. Myslím ale, že právě toto syrové svědectví paní Fischerové, by si mělo najít místo u každého doma na poličce. Přece jen, některé činy, byť sebekrutejší, nesmějí být zapomenuty.
Je pravdou, že sama autorka moc pokusů nezažila, název knihy je proto trošku zavádějící. Ale i tak... Hodnotím 10 z 10 a doporučuji přečíst všem - i když možná, až odrostou děti. :-)
Řetěz
Adrian McKinty
Za mě super knížka, která je složená z krátkých a čtivých kapitol. Děj je svižný, dynamický... Ke konci už je celkem zřejmé, jakým směrem se bude děj ubírat a kdo je vlastně padouch... Ale v celkovém důsledku mi to vůbec nevadilo. Knížku doporučuji na cesty nebo na dovolenou.
Advokátova dcera
Anthony Franze
Tak tato kniha mě nadchla. Nejen zajímavým příběhem, překvapivým koncem, nenuceným humorem, ale hlavně tím, jak čtivě je napsaná. Žádné zbytečné popisy a umělé natahování děje. Kapitoly jsou krátké a úderné, takže má čtenář pořád pocit, že se něco děje. Knihu doporučuji všemi deseti. Bravo!
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
Tuto knihu jsem si nekoupila ani tak proto, že bych byla skalní fanoušek Chandlera nebo seriálu Přátelé obecně. Jasně, vždycky se ráda mrknu, ale že bych viděla každý díl 10x, to ne.
Knížku jsem si pořídila zejména proto, že mě zajímal životopis někoho, kdo na první pohled vypadá jako bezstarostný super klaun, který má vše, na co si vzpomene - ale to vše bohužel zahrnuje i démony uvnitř sebe sama, o kterých se prostě (ve slušné společnosti) nemluví.
Nemůžu říct, že by mě kniha pana Perryho zklamala - občas jsem při čtení soucitně zakývala hlavou, nějaké moudro si zapamatovala a sem tam jsem se i pousmála. Nicméně, že by to bylo čtení, od kterého bych se nemohla odtrhnout, to ne.
Pan Perry na mě v průběhu čtení knihy působil dvojím dojmem - jednak jako boháč z nejslavnějšího seriálu všech dob (což zdůraznil asi 150x), a pak jako chudák, který se nemůže vykopat z hnoje, které si sám nadělal. Občas jsem přemýšlela nad smyslem celého díla (došly mu peníze, tak musel s kůží na trh?). Nevím.
Pana Perryho každopádně lze jen obdivovat za tak otevřenou a košatou zpověď (místy jsem si říkala, zda by nestačila jen půlka stránek :)), která je sondou do jeho nitra a ne vždy příjemných vzpomínek.
Za mě je to lepší průměr, za přečtení určitě stojí, akorát ze zákulisí seriálu Přátelé se toho moc nedozvíte. Jo a v textu je fakt hodně gramatických chyb - možná je lepší si knihu přečíst v originále, kdy i všechny hlášky vyzní lépe!
Hračkář
Andrew Mayne
Knihu jsem si koupila zejména kvůli zajímavému námětu a také líbivému obalu. Po dočtení tohoto díla však nemůžu říct, že bych byla nadšená. Začátek knihy, kdy autor v podstatě prozrazuje závěr předchozího dílu a popisuje docela nezajímavou práci Thea v protiteroristické jednotce, mě doslova nudil. Dokonce jsem některé stránky úplně přeskočila. Děj začal být zajímavý ve chvíli, kdy do knihy vstoupil bezradný otec ztraceného chlapce, avšak tato dějová linka nebyla nikterak dokončena. Když pominu některé zdlouhavé pasáže, popisující rádoby vědecké metody, tak se kniha velmi dobře čte. Nicméně, konec mě velmi zklamal, skoro mi připadalo, že autorovi se blíží deadline a musel to tak nějak ukončit. V hlavě tak zůstalo spousta nezodpovězených otázek a člověk se prostě nemůže zbavit dojmu, že kniha není šokující kvůli místy drastickému obsahu, ale spíš kvůli zbytečně "odfláklému" konci. Škoda.
Richard Ramirez: Night Stalker
Philip Carlo
Upřímně jsem vůbec nečekala, že se mi knížku podaří celou dočíst – přece jen, 576 stran je docela dost. Moc jsem si ani nedokázala představit, co vše lze o jednom člověku, který nebyl ve světovém měříku nějak extra významný, napsat. Ale on významný byl, a to právě strachem a šílenou brutalitou, jimiž se mu podařilo paralyzovat celé Los Angeles. Je až neuvěřitelné, jak je celý jeho příběh obskurní. Na jednu stranu vrah, který se nebál zabít a znásilnit nemohoucí stařenky, na druhou stranu „Romeo z cely smrti“, po kterém prahly tisíce žen. Zkrátka, jeho život a „dílo“ vyvolává diskuze a kontroverze i několik let po jeho smrti.
Kniha je dobře napsaná, přehledně rozdělená a čte se opravdu sama. Jediné, co mě ke konci trochu nudilo, bylo řízení před soudem. Autor zde zacházel hodně do detailů, což bylo místy matoucí a utahané… Na druhou stranu je ale soudní řízení podstatná část celého příběhu, která nesmí chybět.
Každopádně jde vidět obrovský kus práce autora, který celou knihu postavil na několikaleté rešerší, sérii rozhovorů a vlastním bádání. Ramireze se nesnaží vykreslit ani jako satanistickou bestii, ani jej nechce přehnaně adorovat. Tento přístup se mi líbí – čtenář se prostě musí rozhodnout sám, zda bude s vrahem soucítit, či nikoliv.
Co mi trošičku chybí je závěr Ramirezova života, aby se celý kruh uzavřel. Ale jak jsem se dívala, autor bohužel zemřel dříve než Ramirez, knihu tedy aktualizovat nemohl.
Summa summarum, knihu mohu určitě doporučit. Většího rozsahu se nebojte, čte se to opravdu dobře (pokud si tedy odmyslíme občasnou úzkost nad tím, jaký smutek a trauma za sebou Ramirez zanechal).
Tanec na hrobech
Mika Waltari
Po úplném nadšení z knihy Egypťan Sinuhet jsem sáhla i po této knize. Nemůžu ale říct, že by se dostavil podobný pocit nadšení.
Teď po dočtení mám vlastně pocit, že se v knížce nic moc neděje. Nejdříve nás nechá autor "nahlédnout" na bojiště, kde v naprostém zmaru živoří finští vojáci, kteří se marně snaží vybojovat svobodu pro Finsko. Zbytek knížky je v ostrém kontrastu proti popsané scéně.
Opulentní ples; car - coby ztělesnění božstva na zemi; milostné vzplanutí s finskou dívkou, která mu vydržela vzdorovat asi 15 minut :). V knize jsou hodně dlouhé popisy všech příprav na sněm, na ples, na návštěvu cara na panství Möllersvärdových, což mě osobně moc nebavilo. V knize jsou také detailně popsány myšlenky, vnitřní pochyby a celkové rozpoložení hlavních postav, jako je Car, Ulla, což je pro děj knihy určitě důležité, avšak já jsem měla pocit, že se ve čtení moc nikam neposunuji.
Lidově řečeno, tato knížka mě "nevystřelila z cviček na Mars", ale ztráta času to určitě nebyla. Těším se na další díla tohoto autora, která budou snad (pro mě) zajímavější.