Andi
komentáře u knih
Výlet do Španěl
Karel Čapek
Pěkný jednoduchý a povrchní popis některých míst v Andalusii a v Katalánsku. Krátké zážitky z cest.
Emma, faun a zapomenutá kniha
Mechthild Gläser
Love linka byla předvídatelná a zcela běžná, ostatně jako v každém románu, které jsou spíše pro holky. Když tuhle blbost odsuneme stranou šlo o bravurní počin, klidně mohl být i na více stran. Trochu to natáhnout. Jó, byly chvilky, kdy jsem napětím nedýchala. Jsme ráda, že jsem knihu četla, je z těch knih pro holky opravdu jedna z těch nejlepších vůbec. A krásná obálka k tomu. Ty barvy. Až na to, že ty stříbrné lístečky byly z papíru, nebyly to listy ze stromu.
Z cest E. St. Vráze
Enrique Stanko Vráz
Četla jsem pouze pasáže, které mě zaujaly, Venezuelu jsem nedočetla a cestu po Orinoku jsem přeskočila celou. Jo počkat, přeskočila jsem i černou Afriku. Mám prostě raději civilizovanou společnost. V té době na těch místech nic takového prostě nebylo. Jinak velmi čtivé.
Hledání těla
Michael Atamanov
Něco, co se čte samo. Jak jsem byla z prvního dílu nadšená, nejspíš způsobilo to, že se mi kvalita obsahu zdála sestupná a nakonec skončila na průměru. Možná to bylo jen tím, že se mi nelíbilo jak děj vyvrcholil. Kniha je promyšlená, nebo napsaná z patra. Nebo oboje? Protože se mi zdálo, že jde o oba případy. Ale dohromady to moc nefungovalo.
Škola pro ženy
Molière (p)
Ještě, že jsem si to nejdřív přečetla, než jsem se v sekci o autorovi na konci knihy dozvěděla, že byl možná pedofil. Pokud byl, pak se v knize naštěstí držel jakýs takýs společensky (morálně) přijatelných norem. Na knize se mi líbil ten překlad, nevím, jak drama vyzní v originále, ale psát v rýmech a navíc to tak čtivě probásnit bylo geniální.
Past na panovníka
Michael Atamanov
Myslela jsem, že mě Goblin už nepřekvapí ... no, lépe řečeno, autor. Pěkně to zkomplikoval. Měla jsem obličej nalepený skoro až na papíře, jak to bylo napínavé. Nečekané vyústění.
Stále ve střehu
Michael Atamanov
Navazující pokračování, tentokrát se přesuneme na moře. Je to fajná oddechovka, která se snadno čte. Děj nabírá na komplikovanosti a graduje. Těším se, až poznám další části toho jejich virtuálního světa. Škoda, že není pro nás čtenáře k dispozici mapa. No, události ve "skutečném" světě jsou přehnané, vlastně mi ta tendence postavě v obou světech všechno zařídit v její prospěch vadí. Pustím se do dalšího dílu, protože už ho mám půjčený, tak uvidíme, co dalšího Goblina čeká.
Ženský sněm
Aristofanés
Tak, dostala se mi do rukou přepracovaná verze - což jsem nevěděla - bez oněch řeckých jmen a postav ze starověku. Nevadí, stáhla jsem si jinou verzi, abych se podívala a verze porovnala. No a ono to snad i příběhu pomohlo, protože kdo má chuť při čtení dramatu neustále celou knihu obracet na konec, aby si ve vysvětlivkách, případně poznámkách, mohl přečíst význam slova, či kdo že ten pán/paní vlastně byli.
Královské spiknutí
Michael J. Sullivan
Kniha se mi líbila, vydání krásně voní. Postavy jsou ne úplně propracované, i příběh má mezery, je tam pár nepravděpodobných momentů, ale jako celek je to pěkný příběh se zajímavým dějem. Do dalších dílů se nechystám.
Bílé zlato. Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe
Giles Milton
Něco, co nám (h)iz-tori-je nedovolí se ve škole dozvědět, je psaná vítězi, je falešná, zavádějící a nespravedlivá. To by se Arabové z Afriky divili, kdyby zjistili, že mnoho z nich jsou potomky černých a bílých otroků rozmnožených násilím. Tedy Mulati.
Chvalozpěv na ženu-zahradu
René Depestre
Kopíruji svůj koment v pozměněné formě, pač jsem ho napsala už jinde.
Teď nedávno jsem četla takovou (díky bohu) tenkou knížku s názvem "Chvalozpěv na ženu-zahradu", těšila jsem se, protože název předvídal, že se (jakožto žena) budu tetelit a čepýřit pýchou .... chyba lávky. Šlo o červenou knihovnu. O obdiv stehen a zadků. Narazila jsem na zavádějící název, který tvrdí co tvrdí, ale opět se jen dočkáme popisu tělesných partií, ... ono by to bylo i k smíchu, kdyby to nebylo k pláči ... Že je žena taky člověk s charakterem, povahou, náladami a vším tím co dělá člověka člověkem ... je vedlejší, protože má kozy. Příště trochu úcty i k ženě samotné ... ne jen k tělu.
Bezvýznamná žena
Oscar Wilde
Jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. "Bezvýznamné ženě" jsem fandila. Ale jinak to byla nuda na entou. Ideální manžel je podle mě mnohem vtipnější.
Černá čarodějka
Laurie Forest
Když jsem se podívala na autorčinu podobiznu v zadní části knihy, bylo mi hned jasné, že "čarodějnictví" sama praktikuje a má velkou fantazii - mám se tedy při čtení na co těšit. Téma mezidruhového rasismu zde bylo přitažené za vlasy, každopádně nějaká ta paralela s naší realitou tam bude, že ... Vyznat se v množství ras pro mě bylo zpočátku obtížné, s takovou představivostí jsem se setkala už jen v Nekonečném příběhu, jinak nikde. Dále bych se chtěla zmínit o pro mě podivném střídání cílových skupin. Vyprávění střídaly pasáže pro 10-13 leté slečny - romantická linka mi byla vyloženě protivná - s pasážemi pro dospělé. Bravurní zápletky, jazykové machinace, to jsem netušila, že má čeština tolik slov a možností, jak něco vyjádřit. Krásná obálka.
Hovory s kočkou
Kate Solisti-Mattelon
Bylo to v mnoha směrech obohacující čtení, ale bohužel jsem nedostala odpovědi na všechny své otázky.
Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci
Stephan Orth
Vtipné a ještě jednou vtipné. Ten týpek fakt umí psát. Totiž, dokáže ulehčit těžkému tématu, vyprávění prokládá přirovnáními a co věta, to perla. Určitě se pustím i do Íránu, protože jeho knížky je radost číst. Poslední téma knihy - koncentráky pro muslimské Ujgury mě dostaly. Byla bych ráda, kdyby se tato skutečnost dostala mezi co největší počet lidí co nejdříve, vláda v regionu a celý ten režim se mi po přečtení knihy zdá strašný, jsem ráda, že tam nežiju.
Potíže se ženami
Jacky Fleming
Čekala jsem to delší. Nebylo to špatné, čekala jsem taky i trošku něco jiného. Vesměs jde o to, že se autorka vysmívá patriarchální společnosti, ve většině případů samozvaným géniům a vůbec mužům, kteří nedokázali pochopit, případně nevěřícně žasli nad tím, že žena má taky mozek ... Napsáno vtipnou formou.
Volání moře
Hector Malot
No, podle mě další kniha, která nemá v sekci pro děti a mláděž co dělat. Ok, pro mládež možná, ale pro děti rozhodně ne. Ani pro předčítání. Je to moc kruté a nemilosrdné. Spíš pro kluky a vlastně to ani nebylo nic moc. Myslím, že je to něco na způsob Olivera Twista. Holt, realismus. Aha? Koukám, že autor píše tedy hlavně o tomhle - o krutých osudech dětí, které se musely postarat samy o sebe. Je mi z toho trochu smutno.
Sanširó
Sóseki Nacume
Ještě že to nebylo tak dlouhé, dalo se to přelouskat. Některé postavy mě fakt štvaly. Nic, co by stálo za to si uchovat v paměti. Přečteno. Hotovo.
Svět klasické arabské literatury
Jaroslav Oliverius
Příjemné překvapení. Velmi čtivé a profesionální. Uvažovala jsem mezi 4* a 5*. Rozhodla jsme se jít do plných, protože autor si na knize dal velmi záležet. Jak to, že je tohle teprve první komentář jako?!
------------
Co mě zarazilo byla část věnovaná "Živý, syn Bdícího. Příběh filosofa samouka" od Ibn Tufajla. Zde se píše, že jde o čistě filozofické dílo, rozebráno literárně ... No, četla jsem to. Podlě mě to bylo spíše náboženské než filozofické, to si opravdu nedokážu představit, jak tedy potom čistě náboženské dílo vypadá ...
Sen v červeném domě II
Süe-čchin Cchao
Pěkné. Po roce další díl a příští rok snad přijde na řadu i ten závěrečný. Věřím tomu, že posledních 40 kapitol jsou skutečně nalezené přepisy a překlady originálu, který napsal Cchao. Těším se na to. Jinak tento díl byl zajímavější, postavy se vybarvily. Už nemám ráda ty co jsem měla a na oplátku si oblíbila jiné.