Andi
komentáře u knih
Jeho království
Mika Waltari
Waltari umí poutavě psát, každopádně má román sestupnou tendenci. Ze začátku mě čtení bavilo, ale zhruba od poloviny to začalo být pomalu nudné. Historicky nevěrohodné, jde opravdu jen o pěkný román.
Pomocnice
Freida McFadden
Nuda, nuda, nuda. Knihu jsem odložila a nechápala, kde vzala tak vysoké hodnocení. Ale nedalo mi to, po přečtení nějakých komentářů zde, jsem tomu dala druhou šanci. Pořádně se to rozjede až od poloviny, a potom už jsem se nemohla od knížky odtrhnout, tak moc jsem chtěla vědět, jak to dopadne. No, zhruba do té půlky jsem měla pocit, že jsem tu knížku už četla, možná nějaký podobný námět? Skvělá pomocnice. Trefný název.
U řeky Piedra jsem usedla a plakala
Paulo Coelho
Byla jsem nadšená, že i Brida měla v knížce svůj štěk, velmi podstatný štěk. Nakonec byl příběh o něčem jiném, než jsem myslela. Jak nemám ráda v knihách náboženské kecy, tak tady to toleruji, protože opisem hledám význam mezi řádky. A to autor umí, napsat a, ale myslet přitom něco jiného. Takové Coelhovi příběhy zkrátka jsou. Přece jenom nejslabší knížka od něj, napsal i mnohem lepší.
Pohádky o čarodějích
Ivana Nováková
Skvěle napsané, velmi čtivé, smekám před autorčiným talentem. Akorát škoda, že to bylo tak krátké. Vše pak vyznělo osekaně, záměrně ukousnutě, a to mi bylo trochu líto. Jakoby si autorka vymyslela celý krásný fantasy svět a nakladatelství řeklo, že více znaků jí nevydá. Přeskakovalo se v postavách hrozně rychle, občas jsem se neorientovala, protože nic nešlo pozvolna, vše se najednou utlo, a už tu byl další příběh.
U Kostěje jsem se opravdu nasmála. Tamae je super jméno, fandila jsem Akirovi, ... ale rozhodně to není pohádka pro děti. No, možná pro trochu větší děti už třeba jo. A když už jsme u toho, proč automaticky předpokládáme, že, když přijde na pohádky, je to dílko pro děti? Definice pohádek je zhruba taková - vystupují tam nadpřirozené bytosti, a dobro zvítězí nad zlem. Hotovso, nemusejí být přece nutně pro děti.
Jak být ženou
Caitlin Moran
Skvěle mi sedla, líbily se mi autorčiny postřehy i témata, která probírala. Jo, a samozřejmě ten její specifický smysl pro humor. :) Sice všechny ty řečené celebrity a veřejně známé osobnosti neznám, ale ve výsledku to ničemu neuškodilo. Rozhodně se chystám na pokračování vydanou po deseti letech - Víc než žena.
Zahrada
Petra Dvořáková
Rozhodně hnus, kdybych tušila, kam se bude příběh ubírat a o čem knížka skutečně bude, rozhodně bych jí neotevřela. Do poloviny je všechno v pohodě, dokonce se zdá, že by mohlo jít i o tu zahradu, chyba lávky. Nakonec jsem byla moc zhnusená a v šoku na to, abych dokázala knihu dočíst.
Atlas mraků
David Mitchell
Obsáhlejší než film, poskládala jsem si tak ucelený obrázek o tomto díle. Jedna z mála knih, ke které film patří a doplňují se. Snad autor promine. Heh.
Brida
Paulo Coelho
Když se Coelhovy knihy čtou v pravou chvíli, vždy si z ní člověk něco odnese. Pochopila jsem tak u první jeho knihy, kterou jsem četla - Alchymista. Coelho nepíše příběhy jen tak do větru, ale nám čtenářům. Nám lidem.
Brida je jednoduchý příběh o hledání boha/sebe sama/universum.
Coelho pochází z Brazílie, v této zemi je vírou křesťanství. Já těm náboženským kecům také moc neholduji, jen tuším, že Coelho používá křesťanskou terminologii čistě účelově. Citát chrámu Apollona v Delfách zněl "Poznej sám sebe, a poznáš boha", jež pochází z doby předkřesťanské. V každé době jde o to samé, liší se jen názvosloví.
Odpočet
Michael Atamanov
Paráda. Zpočátku jsem se nemohla začíst a nebavilo mě to. Bála jsem se, že to tak zůstane až do konce. Navíc mi to přišlo stejné jako Bylinkář, hlavní postavě vždy všechno vychází a má obrovské štěstí. Nakonec jsem se smířila s tím, že takto Atamanov zkrátka píše a rozhodla se si čtení užít. Nebylo to jen fantasy, tentokrát se pustil do military sci-fi a byla to trefa do černého. Nový nápad, .... dobrý nápad. :-)
Třináctá komnata
Vladimír Neff
Měla jsem při čtení pocit, jako bych tu knížku už někdy předtím četla. V půlce knížky mi došlo, že jsem ji kdysi letem světem prolistovala, četla jedním uchem tam, druhým ven, protože mě nebavila. Tentokrát jsem při čtení dávala pozor a soustředila se. Jó, je to sice dobře napsané, ale zbytečně zdlouhavé. Dočetla jsem to, uff a mám hotovo.
Zaklínač a jeho svět
Marcin Batylda
No alespoň jsem se dozvěděla, jak to bylo dál ve hře. Četla jsem ságu, ale hry jsem nehrála. Vývojáři vymysleli zajímavé rozuzlení.
Kosmické proudy
Isaac Asimov
Jo, pořád si to drží vysokou laťku, a jelikož to čtu chronologicky, čeká mě ještě poslední díl - Oblázek, který tu má nejvyšší hodnocení, a tak se na něj moc těším. Zajímavé je, že se mi Hvězdy jako prach líbily více než tento díl, i přesto, že tento byl co se týče historie Univerza Nadace podstatnější.
Děvčátko Momo a ukradený čas
Michael Ende
Nejvíce mě zaujal závěr - onen doslov autora o tom, jak k příběhu přišel. To potkal opravdového cestovatele časem, který mu o Momo pověděl jako první. Měla jsem při čtení takový pocit, že jsem knížku už někdy předtím četla. Tedy skvělé osvěžení. Bravo pane Ende.
Putování k Mongolům
neznámý - neuveden
První dva cestopisy byly fajn, ale u toho třetího jsem přeskakovala, protože obsah byl očividně napsán na zakázku, zkresleně, spíš mi to připadalo, že čtu vymyšlený román, sprostý brak, rozhodně ne věrohodné historické údaje. Ruy Gonzales de Clavijo pohořel.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Útlá knížečka, která se přeceňuje. Přesto na téma iracionality a hlouposti lidského konání patří k těm lepším. Jiná díla autorova se týkají létajících strojů a pilotů - Při srovnání děl mi připadalo, že Malého prince snad Exupéry ani nemohl napsat, tak moc byl způsob psaní rozdílný. Nebo to bylo ztraceno v překladu.
Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354
Abú Abdallah ibn Battúta
No, četlo se mi to s obtížemi, protože islám je neskutečná žumpa a hnus, tady se mi to jen zase potvrdilo. Jsem ráda, že už to mám za sebou. A další věc, která mi na takových dílech vadí je, že už dávno prošly cenzurou a miliónem přepisů .... tedy výpovědní hodnota?, skoro nulová.
Kde se les dotýká hvězd
Glendy Vanderah
Nakonec se z toho vyklubal běžný klišé román, každopádně dávám hvězdičky za nápad a za čtivost. Děkuji, oddechovka (tedy, až na jednu pasáž), a nádherná obálka.
Červený stan
Anita Diamant
Málokdy se stane, že jsou filmy lepší než kniha. Tohle je ten případ, každopádně jsem za knihu i za její zajímavý příběh ráda. Do filmu některé věci nedali a to je škoda.
Román o Růži
Guillaume de Lorris
Nejkrásnější verše, jaké jsem v životě četla. Obrovská konkurence Kytici.
