amejzlík
komentáře u knih
Ztracená duše
Olga Tokarczuk
Nádherný příběh, který člověku připomene, že je občas dobré se v každodenním shonu na chvíli zastavit. Během čtení jsem měla pocit, jako bych se propadala do těch kouzelných ilustrací. Tato kniha promlouvá ke čtenáři především obrazem.
Divá Bára
Božena Němcová
Povídka o Báře se mi moc líbila. Mám ráda příběhy ve kterých, vystupují silné ženy. Byla to jedna z těch lepších knih povinné četby.
Sloni mají paměť
Agatha Christie
Tahle detektivka byla opravdu perfektní. Vždycky když čtu Aghátu snažím se na rozřešení přijít spolu s Poirotem. Tady se mi povedlo přijít na něj po tři kapitoly dříve a mám radost že jsem tak šikovná.
Kniha lesů, vod a strání
Stanislav Kostka Neumann
Nádherná oslava přírody a české krajiny. Ráda chodím ven a naslouchám jejím zvukům. Úplně živě jsem si představovala všechna místa, která básník popisoval. Cítila vůni lesů, slyšela zurčení vody a šumění listí mohutných dubů. Pohlazení po duši pro ty, kteří se rádi toulají a umí naslouchat nejen lesům, vodám a stráním…
Slezské písně
Petr Bezruč (p)
Bydlím v Moravskoslezském kraji mnoho míst která, Petr Bezruč popisuje znám. Básně jsem si opravdu užívala. Bála jsem se že, to bude proletářská poezie a možná tam ty prvky jsou třeba báseň Ostrava. Pochybuju ovšem, že tohle autor zamýšlel. Líbil se mi jazyk díla a hlavně popis krajiny. Pobavil mě i slovníček nářečí, který jsem vpodstatě nepotřebovala. Spoustu pojmů doma používáme.
Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Snažila jsem se na vraha přijít spolu s Poirotem. Ze začátku se mi to dařilo, ale potom jsem se do faktů zamotala stejně jako kapitán Hastings.
Silmarillion
J. R. R. Tolkien
Na knihu jsem se nesmírně těšila a velmi mne bavila. Dověděla jsem se mnoho o historii a vzniku Středozemě. Tolkienův svět mě fascinuje a baví. Každý návrat do něj je pro mne ohromným zážitkem. Dějiny elfů, lidí a jiných bytostí ve Středozemi mne pohltily. Užívala jsem si každou stranu a měla pocit jako by mi o Středozemi vypravovala sama Paní Galadriel.
Pižďuchové
Václav Havel
Skvělá kniha, kterou bych tak úplně neřadila do kategorie: pro děti. Je třeba hodně číst mezi řádky a najít si v ní hloubku a podobnost mezi lidmi minulého režimu a vlastně i dnešních lidí ve vyšších i nižších společenských kruzích a Pižďuchy. Knihu jsem sháněla velmi dlouho a rozhodně to stálo za to, i ilustrace jsou moc krásné.
Odlévání do ztraceného vosku
Jan Skácel
Tvorba Jana Skácela se mi velmi líbí a hladila mi během čtení duši. Některé z básní jsem znala protože, jsou (dle mého skromného názoru) úžasně zhudebněny Hradišťanem Jiřího Pavlici. Konkrétně z této sbírky jsou to básně: Krátký popis léta, Modlitba za vodu a Píseň. (U Hradišťanu pod názvem: Šťovíky u cest.) Když jsem báseň dočetla, vždy jsem si pustila i její zhudebněnou verzi.
Dům v zahradě Páně
Zdeněk Orlita
Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých informací o historii kapucínského kláštera ve Fulneku. Autor odvedl skvělou badatelskou práci. Měla jsem i možnost prohlídky kláštera - nebo spíše ruin co z něj zbyly poté, co se povedlo komunistům klášter zlikvidovat a ukončit tak téměř tři století trvající duchovní éru města Fulnek. Byl to velmi silný zážitek.
Netrpělivost srdce
Stefan Zweig
(SPOILER) Skvěle vykreslená psychologie postav. Edita mi byla hodně nesympatická. Nedivím se jí, že nesnesla soucit. Její citové výlevy ale byly až příliš hysterické. Byla hodně zhýčkaná, manipulativní a vydírala lidi kolem sebe, kteří se jí snažili potěšit a ulehčit jí život. Nelíbilo se mi, že Editě lhali myslím, že především milosrdné lži ji dohnaly k tak nešťasnému řešení.
Bouře mečů
George R. R. Martin
Skvostná jízda plná úkladů, intrik a pletich. Linky některých hráčů mne bavily více, než jiné. Pár postav ztratilo můj obdiv. Nějaké si ho naopak získaly. Martin píše úžasně. Akce jsou nečekané. Lecco mě zaskočilo. Zkrátka je nejlepší si opravdu žádnou z postav neoblíbit, protože si nikdy nejste jisti co Vám s ní autor udělá...
Clayův most
Markus Zusak
Neuvěřitelně silný příběh o proplétání lidských osudů. O životě, přátelství, lidskosti, lásce a smrti. Několikrát jsem si poplakala a někdy mi už ani mé slzy nestačily. S autorem mám zkušenost a tušila jsem že to bude úžasný čtenářský zážitek.
Královna stínů
Sarah J. Maas
Opět senzační čtenářský zážitek. Všechny linky mne opět fascinovaly a velmi bavily. Skvěle nové postavy a bombastický závěr. Není co dodat.
Klaun si povídá s Bohem
Jiří Suchý
Velmi obohacující dílko. Suchého úvahy mě vedly k mým vlastním. V mnohém jsem překvapivě s jeho postoji shodla. Nesouhlasila jsem se vším. To co mi nesedlo jsem si tak nějak sama přebrala a zodpověděla po svém. Oceňuji nádhernou práci s jazykem a nezaměnitelný humor Jiřího Suchého, u knihy jsem se i smála přestože, rozebírá vcelku vážná témata. Moc se těším na pokračování.
Proměna
Franz Kafka
(SPOILER) Nechápala jsem proč se proměna udála. Myslím, že by v knize měl být uveden nějaký důvod. Taky mi nešlo na rozum, že Řehoř po proměně řeší to, že musí do práce a vůbec ho vpodstatě neznervózňuje skutečnost, že je brouk. Bylo od začátku jasné, že knížka nemůže skončit dobře. Hodně mě skličovala postupná odtažitost rodiny od Řehoře a závěr byl hodně nelidský. Všem z rodiny bych, za to jak se k Řehořovi chovali, přála tu proměnu taky.
Starý kraj
Dörte Hansen
Je to ideální knížka na dlouhé večery pro trpělivého čtenáře. Líný, melancholický příběh starého statku a dvou žen s podobně smutnými osudy.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Dlouho jsem nečetla knihu kde by mi všechny postavy byly tak nesympatické a přesto měla tak moc zajímavý příběh. Nevšední a děsivý. Děj byl pomalý a rozvleklý ale, psychologie hlavního hrdiny Heathcliffa byla nesmírně zajímavá. Jsem velmi šťastná že jsem na knihu narazila.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Povinná četba na SŠ. Ani s jednou z hlavních postav jsem nesympatyzovala. ( krom Sybyly) Dorian si svůj trest opravdu zasluhoval. Velmi mne mrzelo že, nebyl potrestán také Henry jež měl na Dorianově zkaženosti snad větší podíl než Dorian samotný. Na druhou stranu v této knize shledávám velké poučení a myslím že je to jedna z knih které, jsou velmi nadčasové a nezapomenutelné.
Místo, na němž stojíš, je posvátná země
Marek Vácha
V téhle knize si Marek Vácha pokládá různé vědecké otázky a dokazuje, že víra a věda se nevylučují. Odpovídá i na mnoho etických otázek. Některé otázky mi připadaly velmi složité a překvapilo mě jak srozumitelně a logicky dokáže Marek Vácha argumentovat. S jeho názory se v mnohém shoduji a velmi se mi jeho postoj k životu a víře líbí. To s čím tak úplně nesouhlasím si přeberu po svém.