Amazonka72
komentáře u knih
Domek u jezera
Jasinda Wilder
Romantická kniha se vším všudy. Nebylo to špatné čtení a vzhledem k tomu, že jsem si ji záměrně vybrala (zkrátka někdy mám chuť si přečíst zamilovanou knihu... :-)), nebyla jsem zklamaná...
Při čtení mě napadaly různé myšlenky - jedna z nich dokonce padla i v knize samotné... pokud by oba dva hlavní protagonisté neměli dostatek financí, asi by těžko mohli opustit práci, domov a vydat se hledat sami sebe... Představa ženy, vdovy, které zesnulý manžel nezanechá pohádkové jmění, je úplně jiná - nemá čas truchlit, musí se velmi rychle postavit na vlastní nohy a postrat se sama o sebe. Je to zkrátka takový "americký sen".
Další věc, která mě v knize trochu obtěžovala - nemyslím si, že romantické knihy musí být knihami erotickými. Nemám nic proti erotickým scénám, ale čeho je moc... aby byl příběh romantický, není potřeba vše popisovat do detailů, naopak si myslím, že trocha "tajemství" je někdy mnohem větším přínosem než podrobně vylíčená milostná scéna. Je to v poslední době, bohužel, neřest i romantických filmů.
Kdo očekává příbeh plný opravdové lásky a chce se trochu zasnít, tak ať si knihu klidně otevře, nebude zklamaný. Je to hezká pohádka.
Dilema
B. A. Paris (p)
Příjemné čtení na dovolenou. Příběh byl velmi lehce odhadnutelný, od prvních stran jsem tušila, jak vše dopadne, takže nic překvapivého. Dle mého mohla být kniha i o 1/3 kratší, přiznám se, že mi přišlo zbytečné dopodrobna popisovat každý detail oslavy, někdy toho bylo již příliš... a vzhledem k tomu, že jsem tušila, jak vše dopadne, ve druhé polovině knihy jsem se doslova těšila, až vše "praskne".
Den
Michael Cunningham
Asi se budu opakovat jako v přechozím komentáři - po přečtení vlastně nevím, co napsat. Kniha rozhodně nebyla "veselá", byla hodně o pocitech, kterým jsem ale někdy nerozumněla. Podivná. Měla jsem trochu problém se některými částmi prokousat, žádný a aktérů mi neutkvěl v paměti a někdy mi připadalo, že se všichni chovali "tak nějak divně". Takže vlastně netuším, co si o ní mám myslet... Ale věřím, že si své příznivce mězi čtenáři najde, pro mě však, tak trochu, zklamání.
Nejhezčí dny našich životů
Claire Lombardo
Příběh rodiny Sorensových - o manželském páru a jejich 4 dcerách, z nichž každá si nese do života určité tajemství. Zdánlivě idilycké manželství rodičů, které, jak v knize zjistíme, během života procházelo také určitými fázemi.
Byla jsem knihou nadšena, líbilo se mi velmi citlivé líčení příběhu každé z dcer, které byly tak odlišné, ale přeci jenom je něco spojovalo. Líbilo se mi, že příběh byl napsán tak, jak život plyne - bez růžových brýlí - zkrátka někdy "je vše jak má být", a někdy se "hroutí jako domeček z karet". Jako záchranný člun však stále funguje rodina, která dokáže vše překonat a vždy drží členy posádky pohromadě. Je to příběh plný naděje.
Myšlenky za volantem 2
Marek Eben
Moc ráda jsem v knihkupectví sáhla po 2. díle Myšlenek za volantem, protože první díl se mi velmi líbil a jednotlivé sloupky jsem si opravdu užívala... Druhý díl byl trochu zklamáním. Ano, opět se zde najdou příběhy "ze života", nad kterými se mi obličej rozzářil do úsměvu. A kdy jsem si říkala: "ano, to je přesně ono, to znám!" (třeba příběh s "víčky"). Nemohla jsem se však zbavit pocitu, že některé příběhy už pan Eben (kterého si velmi vážím) trochu psal trochu z nutnosti něco dalšího napsat, aby kniha měla dostatek stránek a mohla tak ještě letos vyjít. Možná i v tomto případě platí zkušenost s 2. díly úspěšných filmových sérií či knih... je velmi těžké navázat na trhák, kterým 1. díl byl.
Každopádně - vše psáno s noblesou, s nadhledem, krásnou češtinou, takže jako odpočinkové čtení lze určitě doporučit.
Kočičí kavárna
Charlie Jonas
Komentář k této knize bude asi dosti kritický, přiznám se, že jsem ji nakonec ani nedočetla, i když jsem se velmi snažila. Měl to být dárek pro moji maminku k vánocům, protože je vášnivou milovnicí koček a o dvě kočičky se stará. Popis kočičí povahy byl snad to jediné, co lze v knize ocenit. Styl, jazyk, popis - zkrátka to, jak je příběh napsán a interpretován, to bylo jako číst slohovou práci žáka ZŠ (i když v dnešní době spíše SŠ). Vůbec nechápu, proč se takové knihy překládají do češtiny. Je však také možnost, že v originále má kniha větší úroveň, ale český překlad je mizerný. Říkala jsem si, že dnes již může napsat knihu opravdu každý. Příběh je velmi banální, ale to bych knize až tak nezazlívala, i banální příběhy s dobrým koncem (a láskou) občas potřebujeme.
Takže za mě - je to ztráta času, kniha ničím neobohatí, a to ani milovníky koček :-)
Zlatá země
Barbara Wood
Co se této knihy týče. Nejsem pravidelnou čtenářkou "historických románů", obvykle, co se pohledu do historie týče, začínám na konci 19. století... U této knihy jsem opět pochopila proč... asi mě nebaví, z pohledu ženy, to věčné čtení o šňerovačkách, krinolínách, společenských konvencí v dobách minulých. Takže jsem musela tyto popisy v knize jednodušše přetrpět. Každopádně knize nelze upřít jistou dávku feminismu, mnohdy až trochu přehnanou. Přeci jenom si nedovedu představit, jak samotná mladá žena v polovině 19. století, obstála tímto způsobem mezi muži. Navíc v daleké a právě kolonizované Austrálii. Hannah byla jistě na svoji dobu velmi emancipovaná, a věřím, že se jí i mohlo podařit ve světě medicíny a mužů nakonec obstát, její cesta k profesi lékařky bla však mnohdy těžko uvěřitelná. Ale fandila jsem jí, měla moje sympatie, to musím autorce přiznat.
Co se mi líbilo, byla část, která se odehrávala uprostřed Australského kontinentu. Setkání s domorodým kmenem, jejich život a putování, rituály, spojení s přírodou.
Dalajlamova kočka
David Michie
Velmi milá kniha a čtení... Poklidné zamyšlení nad smyslem života, nad obyčejnými starosti a problémy, které si vytváříme sami ve své mysli. Vše popisované z pohledu kočky, tedy tvora, který je veskrze náladový, vždy dělá pouze to, co sám chce a rozhodně se nenechá nikým omezovat. :-)
Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
V Římě jsem nikdy nebyla, ale podívat se do tohoto města je mým snem... Kniha pana Doerra byla příjemným nahlédnutím do atmosféry této evropské metropole... spíše o pocitech než o příběhu či turistickém průvodci.
Díky tomu, že jsem od knihy nečkala nic závratného, se mi nakonec docela líbila. Oceňuji velmi lyrické popisy místní přírody a architektury, obyčejných lidí a jejich příběhů, protože "prožít město" není o návštěvě turistických atrakcí a známých památek, ale spíše o vstřebávání místní atmosféry, kterou máme možnost procítit pouze ve chvíli, kdy vstoupíme do města jeho obyčejných obyvatel.
"Řím viděl, jak přichází a odchází taková spousta umělců, a zanechal na nich všemožné stopy, že já nestojím ani za zmínku, nejsem ani stéblo trávy. To Řím samotný a jeho pojem přetrvá, přežije všechny jedince, kteří jim projdou. Lidé se mu na chvíli věnují a pak je obíhající ruce ročních období smetou pryč. Řím je neosobní, téměř nehmotný. Řím je to, co existuje mezi domy, pod trávníky, ukládá návštěvníkům povinnost rozpoznat, co je skryté."
Život po francouzsku
Jean-Paul Dubois
Velmi zajímavá kniha, určitě literární lahůdka, co se týče stylu psaní, jazyka, formy... Život hlavního hrdiny Paula Blicka zasazený do francouzských dějin 2. poloviny 20. století. Náročné pro nás, kteří tyto dějiny nemáme "v malíčku" a pouze si matně vzpomínáme, jak jsme jména francouzských prezidentů slýcháváli ve sdělovacích prostředcích. Mnoho reálií, odkazů na slavné osobnosti. Bez podrobného rejstříku na konci knihy pro mnohé z nás "ne úplně srozumitelné čtení". Jde o to, že právě díky jazyku a stylu psaní byly "jemné niance" ve smyslu odkazů na různé reálie, pro dokreslení příběhu velmi důležité. Za mě celkem náročné čtení, ne však ztráta času!
Pavouk
Lars Kepler
Další z Keplerovek... jsou to knihy, které nikdy nezklamou. Vždy plné napětí a nečekaných zvratů. Těžko říci proč, ale pro mě zatím asi nejslabší díl. Každopádně téma opět nezklamalo, celý příběh mě drželo v napětí, kdopak ty záhadné figurky posílá... a kdy se podaří tento řetězec prolomit.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Další zajímavá kniha od R. Sepetys do mé sbírky. Musím se však přiznat, že u této knihy mně asi nejdéle trvalo ponořit se do děje... Těžko říct, možná to bylo prostředím, ve kterém se kniha odehrává.
Každopádně, opět velmi zajímavé čtení, citlivě napsaný příběh Josie, která nemá vstup do světa dospělých zrovna jednoduchý. Nefunkční matka, ale fungující komunita zdánlivě bizarních postav, které Josie rodinu nahrazují. Sen o studiu na univerzitě, který se rozplývá v nedohlednu. Jak težké je vymanit se z marastu čtvrti, ve které jsme se narodili a ve které žijeme... a která nám jako jediná nabízí "domov".
Knihu určitě doporučuji jako dalš střípek do mozaiky Rut Sepetys.
První den mého života
Paolo Genovese
Zajímavé téma, jak již bylo uvedeno v předchozích komentářích. Dát lidem možnost podívat se na svůj život z jiné perspektivy, ve chvíli, kdy jste opravdu "na dně". Je ukončení života vždy tím nejlepším a jediným řešením? Pokud bychom měli ve chvíli "padnutí na úplné dno možnost vzít si několik dní na rozmyšlenou, rozhodli bychom se stejně?
V knize bylo patrné, že autorem je především filmový scénárista. Ač beletrie, tak jsem místy měla pocit, jako kdybych četla scénář k filmu. Jsem zvědavá, zda film podle této knihy skutečně vznikne, mohl by to být zajímavý biják... otázkou je, zda se podaří tento příběh citlivě natočit.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Příjemné čtení na dovolenou. Splnilo přesně moje očekávání, kniha je napínavá, čte se velmi lehce, čtenář je určitě zvědavý, jak všechno dopadne...
Každopádně, žádná "dokonale promyšlená" zápletka to rozhodně není. Přiznám se, že jsem již před polovinou knihy tušila, jak vše dopadne. Myslím si, že velmi mnoho prostoru bylo věnováno všem těm příhodám, kdy Cass zapomíná, nebo si myslí, že zapomíná... všeho moc škodí. Zkrátka už toho bylo opravdu moc. Na druhou stranu je nutné podotknout, že tento motiv je hlavní náplní děje knihy, takže pokud by tyto situace z příběhu zmizely, nebylo by vlastně v polovině knihy už o čem psát.
Ale protože se mi příběh četl dobře a u knihy jsem si opravdu letně odpočinula, dávám mu 4*.
Pařížská knihovna
Janet Skeslien Charles
Není to žádná velká literatura, každopádně velmi oceňuji námět příběhu. Byla jsem velmi potěšena, když jsem na konci knihy zjistila, že je opravdu založen na skutečných událostech a osobách, které v době války v knihovně pracovaly.
Hlavním tématem jsou pak knihy - je zde tolik krásných vět řečených o knihách. A opět si při čtení člověk uvědomí, jak jsou knihy důležité. A to i v době UI, elektronických čteček apod. Možná o to více! Každý totalitní režim se jako první věc snaží zničit "kulturu"... knihy nevyjímaje..., potřebuje lidi ovládat. Knihy nám dávají moudrost, ale i nadhled, učí nás vnímat život z více perspekvit, být ohleduplnější, přemýšlet nad naším jednáním a jednáním ostatních.
Za mě 4 * pro zajímavý příběh opírající se o skutečné události.
Běžkyně
Peter May
Neznám žádné další příběhy Petera Maye, nečetla jsem ani jednu předchozí knihu z čínské série. Po knize jsem sáhla z důvodu jejího názvu, a také mě zaujalo téma - prostředí sportu a dopingu.
Nijak zvlášť mě nezaujala, příjemné oddychové čtení, zajímavé prostředí komunistické Číny a sportu.
Určitě nelze přehlédnout dvojí tvář Pekingu - tu, ve které se odvíjí život obyčejných lidí a bublinu, ve které žijí ti "vyvolení".
Autor ani kniha mě však nepřesvědčili k tomu, abych si další díl z dané série přečetla, či abych v brzké době sáhla o nějaké další knize P. Maye.
Co se týče trillerů, mám asi oblíbenější autory...
Anatomie rodu
Simon Mawer
Zajímavá kniha mého oblíbeného autora. Trochu netradiční pojetí rodinné historie. Občas trochu obtížné čtení, především pasáže z Krymské války v polovině 19. století. Ale na druhou stranu musím uznat, že i popis zákopové války v děsivých podmínkách byly velmi sugestivní a zajímavé. Prostředí, které si vůbec nedovedeme představit. Útrapy obyčejných vojáků, námořníků před 150-ti lety, ale i jejich manželek, které zanechali doma, ve viktoriánské Anglii. Síla žen, které musely v této drsné době vychovávat své děti, mnohdy bez finančních prostředků a bez svých manželů, věčně těhotných, protože pojem plánované rodičovství byl ještě dlouho neznámým. Opovržení ze strany společnosti ovlivněné církví a sešněrované vírou.
Velmi zajímavé pojetí rodokmenu postavené na smyšlených příbězích postavených na zápisech z matrik, úmrtních knih, dobových záznamech, historek, které se dětí v každé rodině z generace na generaci.
Určitě stojí za přečtení.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Na třetí díl jsem netrpělivě čekala dlouhé tři roky... a dočkala jsem se. Nevím, jak vyjádřit poděkování paní Lednické za tak úžasný literární počin. Četla jsem najednou spolu s druhým dílem (ten již podruhé), abych si příběhy připomněla, mám za sebou více jak 1200 stránek strhující četby. Myslím si, že obyvatelé Karviné a celého Ostravsko-Karvinského revíru jí musí být vděční za tak neotřelou propagaci jejich kraje! Při čtení tohoto posledního dílu a posledních stránek jsem si uvědomila, jak moc byl tento kraj a "život horníků" za období komunismu zprofanovaný, na úkor nadprůměrných platů a zdánlivých výhod se stal tento kraj "bezútěšným obrazem naší společnosti". Já jsem horník - kdo je víc... ale kdo by tam chtěl žít?
Příběh města Karvinná po dobu 80-ti let. Bouřlivá doba první poloviny 20. století. Obě dvě světové války, vznik Československa, boj o území s Polskem a neustále národnostní rozepře, následný nástup komunismu. To vše vyprávěné prostřednictvím života "obyčejných lidí", kteří měli své plány, sny, ale život jim většinou nalajnoval úplně jiný život.
Moje nejbližší osoby byla Julka Zebroková a Ženka, k těm jsem měla blízko, tak moc jsem ji oběma rozumněla, nechce se mi s nimi loučit.
Život obyčejných havířů, jejich zapálení pro práci, hrdost, ale i prosté kamarádství - na šachtě a v ďuře zkrátka panují naprosto rovné lidské vztahy, všichni táhnou za jeden provaz.
Třetí díl - nejsmutnější čtení, snad proto, že je mi toto období již známé, ač jsem narozena až v letech 70., dovedu se již vžít do tíživé atmosféry nastolení komunismu a podivně pokroucené doby. Velkým přínosem tohoto dílu je zastoupení osudů skutečných lidí (včetně jejich životopisů v závěru knihy), kteří byli komunistickým režimem poznamenáni. Příběh získal na vážnosti, najednou nejde jen o "smyšlený příběh jedné rodiny", ale o skutečné osudy a příběhy.
Ještě jednou velké díky, paní Lednická, česká literatura získala román, který určitě neskončí na smetišti dějin.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Rut Sepetys je pro mě neskutečný objev. Další kniha, jejíž příběh vznikl na podkladě skutečných událostí. Díky ní se nám opět rozkrývá historická událost, která je, tak trochu, opomíjena, a o které se v učebnicích dějepisu nepíše.
Příběh z konce 2. světové války, kdy zubožení lidé utíkají na břeh Baltského moře, aby se, s trochou štěstí, nalodili na jednu z výletních lodí a dostali se tak do Německa. Hrůzné na tom je, že prchají před Stalinem a postupujícími sovětskými vojsky... Bez ohledu na národnost, stáří, pohlaví... každý se svým osudem.
Velmi emotivní příběh nesourodé skupinky, která v závěru knihy bojuje o svůj holý život.
Příběh plný naděje... ale také odhodlání.
Doporučuji všem, kteří se rádi seznamují s dějinami 20. století prostřednictvím příběhů obyčejných lidí.
Naše ztracená srdce
Celeste Ng
Knihy Celeste Ng není vůbec snadné číst. Jsou o emocích, pocitech, které si nosíme hluboko ve svých nitrech.
Naše ztracená srdce byla moje třetí kniha od této autorky, zatím jsem zvládla přečíst všechny. Do této knihy bylo asi nejobtížnější se začíst, nešlo to tak hladce, jako u těch předchozích. Autorka nás zavedla do situace, která může velmi snadno nastat v každém společenském zřízení - po letech krize a chaosu přichází vysvobození - jakýsi PAKT, který kousek po kousku bere lidem možnost se svobodně rozhodnout a svobocně žít... Je to tak prosté, v zájmu zachování klidu a dostatku. Třicet pět let po nastolení demokratického režimu v naší zemi si stále musíme uvědomovat, jak jednoduché je o demokracii přežít. Musíme bojovat a chránit ji... protože pak se mohou odehrávat takové příběhy, jako je tento - příběh "ptáčka" a jeho maminky básnířky Margaret Miu. Každý totalitní režim první po čem sáhne, je vzdělanost. Protože vzdělaní lidé jsou pro diktátory nebezpeční. Mizí knihy, někteří autoři, některá témata. Opravdu z této knihy až "mrazí".