Afilada komentáře u knih
Skvělá hutná kniha. Na plný počet hvězd ale musí čtenář splňovat několik předpokladů - musí milovat Exupéryho, musí se zajímat o počátky a rozvoj letectví, musí mít nějaký vztah k Latinské Americe.
Jsem trochu rozpačitý, jistě, lidová slovesnost je jiná, než dílo profesionálního spisovatele, ale v češtině je to však hrůza číst, v ruštině to vychází snad lépe. Možná je problém v překladu. Obsah beru.
Laskavá moudra dávných paraguayských indiánů jsou překvapivě aktuální.
Celkem průměrný román, žádný skandál, takřka žádná erotika. Moc nechápu, jak a proč někdo tuto knihu kdysi zakazoval.
Úžasně a pro mne zcela nové pohledy z Pruska na Krkonoše. Nádherná kniha.
Osobní výpověď o vztahu k otci, matce, sourozenci, milenci, manželovi atd. Rozhodně stojí za strávený čas. Kratičké, nic není navíc.
Ještěs mě převedl
přes málo potoků
ještěs mě neviděl
nahou brečet
ještěs mě nefackoval
když jsem měla
hysterický záchvat
ještěs mě nechtěl
i když sis myslel
že jo
že do masa jo
ještěs
mě nemiloval
A dobře děláš
HROB NEZNÁMÉHO VOJÁKA
V boji za nesmyslnou věc
ve kterou nikdo nevěřil
a která byla už beztak prohraná
ztratil na tomto místě
zbytečně život
Úplná minimalizace, pár veršů je proti haiku epos. Autor nás ve 158 haiku provede úsekem svého životem, včetně partnerského rozchodu.
červené víno
a višně v čokoládě
polibek na rty
(127)
po procitnutí
rychle mizí ty ženy
co mívám ve snech
(136)
ještě po letech
jeden její tmavý vlas
na dně šatníku
(144)
odzbrojí mne tma
špička tvého jazyka
hroty tvých ňader
(146)
Vyspělá spisovatelka, je to na dřeň. Geniální práce s časovou osou, pohrávání si s postavami i se čtenářem. Napadání této knihy z vulgarity odmítám, jde o velmi přesnou sondu do myšlení/očekávání/chování dnešního člověka.
Děsivé chování sovětských okupantů na uchvácených územích (Besarábie, Polsko, Bukovina, Litva, Lotyšsko, Estonsko) mne nepřestává šokovat a zároveň vysvětluje, proč tamní obyvatelé později (mylně) vítali nacisty jako osvoboditele.
Na to, že autor pobyl v Praze cca 3 měsíce a neumí česky, tak jde o velmi slušné dílo. A děkuji Radce Návarové za úžasný překlad.
Rozhodně stojí za pozornost, hřbitovy o nás mnoho vypovídají.
Upřímně, kvalit "Ze soudních síní a předsíní" tato knížečka sice nedosahuje, ale i tak díky za ni.
"Nechť básně nečte ten,
v kom puritánství dřímá....."
Aby se vaše oči smály.
Autorka je zároveň ilustrátorkou (intimní fotografie ženského těla), nezapře lesbickou orientaci, ale touto poesií jsou obšťastněni i muži.
Omlouvám občasnou jazykovou neobratnost a moc děkuji.
Dvojice Burian / Dědeček byla fenoménem své doby, když v Trabantu objížděli Československo a vystupovali kde se jak dalo. Pan Burian je podle mého názoru hudebně nadanější než Elton John a pan Dědeček je rovněž úplná špička, tentokrát literární, šéfování českému Pen klubu si rozhodně zaslouží. Motto: "Rozkroky, rozkroky, rozkroky, všichni jsme vašimi poskoky....."
Moc jsem si početl, jazyk je úsporný, nic není navíc. Muži zde tahají za kratší konec, jsou podvedeni či opuštěni. Dávám max. počet hvězd. Nedůležitá poznámka pro puntíčkáře: Povídka "Zamilovaný Samsa" se odehrává v Praze, ale tady nemáme kulaté dveřní kliky, ty mají na celém americkém kontinentu a v Japonsku, to panu Murakami nedošlo.
Jemná poezie, drobná tetelící se krása, nic není navíc. Nutno vyzdvihnout i ilustrace Lucie Hochmanové.
(Zármutek)
Z okapů crčí déšť
a kdesi daleko umírají
neznámé sladké ženy
bez rozloučení
se mnou.
K přečtení mne přiměl film se Sofií Loren. Kniha je ještě lepší, než film.
Milé, vtipné, poetické, výstižné. Životní pravdy v pár slovech, podáno hladivou formou. Občas (výjimečně) příliš socialisticky staromilné, takže jsem ubral jednu hvězdičku. Jinak (i díky Bornovi) má tato kniha potenciál na max. ocenění.