Podivná knihovna
Haruki Murakami
Murakami/Menschik série
< 2. díl >
Chodíte si půjčovat knihy do knihovny? Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2014 , OdeonOriginální název:
Fušigina tošokan / 不思議な 図書館 , 2005
více info...
Přidat komentář
už jsem to jednou konstatoval, pořizovat si Murakamiho dílo po takovýchto kousíčkách je velice nákladné hobby. nicméně rád jsem si početl a rád jsem za knížku vysolil nekřesťanské peníze, páč je velmi hezky udělaná. a obsah taky není k zahození. jako vždycky, když se pustíte do Murakamiho – najednou nevíte, co je dnes a tady a co bude jednou a kdesi jinde a jestli se vlastně ještě pohybujete ve stejném vesmíru.
Je to moje první kniha od tohoto autora. Čekala jsem něco malého a nic moc říkajícího a dostala jsem sice opravdu malý příběh se spoustou kreseb, ale zajímavý. Musím si to ještě chvilku rozležet celé v hlavě, ale můžu říct, že na to, že to nespadá do toho co normálně čtu, nešlo se od toho odtrhnout.
Přečteno také díky výzvě, během ranního kafe. Zvláštní, snové, asi mi chvíli bude vrtat v hlavě....:o)
Kniha mě bavila velmi. Jediná škoda je, že kniha je tak krátká. Výborně napsáno. Nikde děj nestál, úplně mě to pohltilo. A doprovázené těmi krásnými ilustracemi. Taková jednohubka.
Je to příšerný zlý sen, ve kterém jste prožili prožili samotu a ztrátu, a připravil vás tak vlastně na to, až vás ztráta a samota potká ve skutečném světě.
Jak příběh plynul, stále víc jsem myslela na mladé psychiatrické pacienty, kteří se ztrácí pod povrchem sebe samých, kde se stírá rozdíl mezi strachem, přáním a realitou...a pro něž je únik do vlastního nesrozumitelna přijatelnější než tíživost života a samoty.
Výborně napsáno.
Tohle me bavi... vlastne to je jen kratka povidka v samostatne vazbe s doprovodnou ilustraci...jednu hvezdu ubiram pouze kvuli tomu, jak kratke to je...
Je to totiz jednohubka....doslova a do pismene. Vyborna, ale proste nestaci.
Přečteno kvůli Čtenářské výzvě. Trochu mi to připomínalo některé Kingovy povídky. Docela fajn, krátká knížka. Moc se mi líbily ilustrace.
Tohle mám rád. A bez výzvy by to asi prošlo kolem mne a byl bych ochuzen, aniž bych to tušil.
Přečteno ve vlaku a první dojem po dočtení = "eee, co to bylo?". Druhý dojem "ale nebylo to špatné"... Snad jen trochu zvláštní? Každopádně mě to láká přečíst si jeho další knížky, to ano :). A co bylo úžasné, jsou ilustrace, to se mi v knize líbilo hodně a krásně to k ní sedlo. Jako, asi spokojenost, i když pořád s lehkým "e?"...
Krátká kafkovsky laděná povídka, která potěší každého milovníka mysteriózních příběhů s temnou atmosférou a nejednoznačným koncem. Podivné postavy, nevysvětlitelné úkazy, pocit bezmoci, strach, všeobjímající pocit tísně a beznaděje... A k tomu úžasné kresby Kat Menschikové. Prostě lahůdka!
Po knížce sem sáhla díky výzvě na databázi knih a upřímně sem tomu ráda. To byl takový bizar, až to bylo super. A ty kresby, ty byly nádherný.
Příběh je velmi zvláštní. Tajuplný až děsivý, ale jsem ráda, že měl jen tak málo stran, protože se obavám, že kdyby příběh byl delší, ztratil by na temné a ponuré atmosféře, kterou chtěl autor ve čtenáři zanechat.
Určitě sáhnu po jeho dalších knížkách.
Po knížce jsem sáhla díky čtenářské výzvě a dojmy jsou rozporuplné. Trochu to na mě působilo jako něco od Kafky. Zajímavé zpracování s hororovými prvky, ale úplně nevím, co byl autorův záměr.
Kam až jsme schopni zajít v rámci zdvořilosti, vychování a naprogramování? Čistíme si zuby, zavíráme dveře a nechceme si nikoho pohněvat. A nakonec děláme, že se vlastně nic nestalo. Děkuji Kat za smutnou krásu a své malé ovci za to, že je drzá...
Krátký příběh, který jsem přečetla v rámci výzvy. I přesto, že je místy drsný je i moc milý. Vlastně ano... japonský autor... Cena Franze Kafky... příběh k zamyšlení... prostě kombinace, která přesně sedí. A jako bonus krásně kresby.
Byl to jenom sen, nebo se to doopravdy stalo ? Může se to stát ? Mozek naplněný informacemi, který chce někdo vysát ...co mi to připomíná ? Aha, tak trochu Perníková chaloupka , ale bez štastného konce..
Štítky knihy
tajemno japonská literatura obrazové publikace thrillery magický realismus knihovny o knihách
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Podivná knihovna je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 2 260x |
Čtenářské výzvě | 914x |
Doporučených | 28x |
Knihotéce | 370x |
Chystám se číst | 320x |
Chci si koupit | 90x |
dalších seznamech | 6x |
'S novoluním se změní náš osud.'
S Murakamim jsem se díky této povídce setkala poprvé. Narazila jsem na ni jednoho prosincového večera a za hodinku ji přečetla. Jde o pár stránek, ale dojem na mě udělaly tak velký, jako by to byl celý román.
Pár slovy dokonale popsaná atmosféra, do které se čtenář ponoří po prvních přečtených slovech. Cítí vůni starých knih v městské knihovně a cítí strach a zároveň touhu zjistit spolu s hlavním hrdinou, co se skrývá pod ní.
Je to příběh, který začíná jako barvitá pohádka na dobrou noc, pokračuje jako napínavý příběh jednoho kluka, který se zapletl do potíží a končí téměř na pokraji jemného černobílého hororu. Zároveň nabízí několik zajímavých myšlenek a bezesporu zanechá obrovský dojem. Nenápadná, lehce hororová pohádka doplněná působivými ilustracemi a dechberoucí atmosférou. Zážitek tohle číst!
'Nový měsíc od nás ledacos odejme.'