Hana
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324332/bmid_hana-VSx-324332.jpg
5
13530
13530
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Vše bylo řečeno...styl autorky perfektní, těším se na další knihy od ní, ale teď si musím dát pauzu, abych to všechno vstřebala :-)
Po knížce jsem sáhla ze zvědavosti, po všech pochvalách a vychvalování, tak trošku s averzí, že si to teda přečtu, ať vím, z čeho je to vlastně půl republiky paf!
Nebrečela jsem u čtení jako jiní, ale i tak musím říct, že je kniha hodně čtivá, styl psaní mi sedl hned. Je plná smutku i drobných radostí života, kterých je ovšem míň. Už chápu žloutkový věneček na přebalu knihy, nezapomenu na překvapení,když jsem zjistila, kdo je donesl. Opravdu Hana přežila, aby umírali jiní?
Shrnutí - na tuto knihu nezapomenu. Pět hvězd si zaslouží.
Tohle není vlastně o nic horší, než "Sophiina volba" od W. Styrona. Jedna z těch knih, které přečtete - a jste jiní, než jste byli předtím. Neříkám, že to musí být nutně příjemné, ale je to velmi, velmi potřebné.
Zvláštním řazením tohoto silného příběhu dosáhla podle mne autorka ještě většího účinku než při chronologickém vyprávění.Rovněž ich forma je zde na místě možná více než jinde. Takhle mnohem více vynikl strašný osud židovské obce v ČSR ztělesněný děsivým údělem titulní postavy. Trochu mne zarazilo, že všichni muži v románu jsou pod...ní slaboši nebo něco ještě horšího. Nebo se mýlím? Ale kniha je to určitě parádní a jistě k přečtení i pro muže a opakovat krásné věty z předchozích komentářů netřeba.
Kniha moc pěkným způsobem popisuje život židů před válkou a po válce. Jak k nim lidé přistupovali i to, jak se lidé z koncentračních táborů sžívali s životem po válce. Hodně novým tématem pro mě bylo nahlížení lidí na ohrožení, které se jich přeci netýkalo, dokud bylo za hranicem nebo "pouze" v Sudetech. Velmi povedeně napsaná kniha, která nenásilným způsobem přibližuje strašlivá témata a hrůzy doby.
Děsí mě, jak i malá rozhodnutí mohou fatálně změnit náš osud. Mistrovsky napsáno, při čtení poslední kapitoly jsem chvílemi ani neviděla na písmenka.. Děkuji Vám, paní Mornštajnová, za každé slovo!
Příběh o tom, jak židovský původ zničil život mladé slečně... Všechny tři části knihy jsou čtivé a velmi poutavě napsané.
Posledních asi třicet stran jsem četla tak pomalu, jakoby každé slovo vážilo tunu. A nakonec jsem se rozbrečela společně s Hanou.
Kniha je napsaná jiným stylem, než kterým jsou napsané ostatní s touto tématikou. Autorka spíše popisuje pocity postav. Je to smutné čtení, které jsem zhltla jedním dechem...
Číst tuhle knihu člověka až bolí. To co zažívali lidé během války je otřesné, nepochopitelné, ale bohužel skutečné. Už začátek v podání Miry byl tragický a smutný, ale když se do vyprávění pustila Hana, bylo to téměř k nedočtení.
Naprosto skvělá kniha a právem byla zvolena knihou roku 2017. Četla se jedním dechem, příběh má hlavu a patu a přestože knih o 2. světové válce bylo už napsáno nepřeberné množství, nepřišlo mi zde toto téma jako klišé, naopak, téma války je zpracováno zase z jiného pohledu a navíc ústředním motivem je stále příběh Hany. Kniha rozhodně stojí za přečtení a ani na chvíli ji nebudete chtít odložit ;)
Příběhy z období 2.sv.v. nedokážu číst často, ale u Hany jsem velmi ráda udělala výjimku. Je to rozhodně nejsilnější příběh, co jsem letos četla. Ne vždy se dokážu vžít do role hrdinky, tady to šlo jednoduše a srdce mě fakt bolelo.
Neuvěřitelně obdivuji autorku, kolik energie dala do rozklíčování reálných událostí a sestavení celého příběhu na skutečném základu. O to silnější zážitek jsem z knihy měla. Smekám a těším se na všechny další autorčiny knihy.
Definitivně zajímavá drobnokresba postav, respektive jedné rodiny okolo druhé světové války. Asi nejvíc se mi líbilo to tarantinovské nechronologické zacyklení příběhu (pro lidi, co se s tím nesetkali, určitě velký zjevení). Lehce chápu, proč se to tady vyšvihlo na numero uno, přičemž zároveň vrtím hlavou, protože tak dobrá ta kniha není. 'Hana' mě irituje v tom, že je to literární orgie všech těch ženskejch ze střední třídy a výš, co rády čtou, zosobnění všech těchhle jogurtovejch pohodovejch zaopatřenejch domácností, který si jednou za čas něco přečtou (ale až po ranním cvičení) a vždycky je to dlouhý romantický (případně i historický) drama. Takže se tahle čtenářská skupina najednou zničehonic hrozně identifikuje s příběhem židovky během holocaustu, zatímco pokrytecky odsuzujou další nejmenovaný skupiny (true statement). 'Hana' je napsána řemeslně a přesně, až učebnicově, šablonovitě. A ženský mají tohle lehký čtení rády... je to pro lidi, co preferujou sypanej čaj místo kávy. Skoro tomu nemáte co vytknout, jak byste vůbec mohli? A to je taky špatně. Tohle je přesně ten druh literatury, která by neměla být v pozici, kde je. Ale když sleduju, že zbytek topky okupuje Harry Potta, tak si říkám, proč se tu vlastně vůbec namáhám. Definitivně jsem rád, že to mám za sebou a vydržel a nekoupil si knihu, protože jsem správně, jako ohař, větřil, že když bude něco takhle oblíbený, nebude to vlastně tak dobrý. Jak tak koukám, stejně jako v knize je to tu samej lidovej mudrc - jakej je život, jaký je to a ono, jak mě postava přiměla k tomu (panebože). Zkuste třeba Varlama Šalamova (velkej bonus, on to dokonce zažil). Což je jedna z věcí, mám tendenci upřednostnit autory, kteří píšou o zkušenosti a svém životě, svých emocích, případně jejich absenci, než o sečtělé umělé literatuře. Je třeba aby tam byl rámec osobní zkušenosti, ta dodává jakémukoliv psaní ryzí a pravé unikum. Trošku nafouknutej lehkej nadprůměr, okolo kterýho se strhnul zbytečnej humbuk. Téma druhé světové a komunismu je jediným vděčným tématem a sázkou na jistotu pro české spisovatele i filmaře už mnoho let. Asi proto, že naše novodobé dějiny, jakožto česká mentalita, je bez potenciálu a bez páteře. Formálně i obsahově tu jsou desítky knih, co jsou lepší. 7/10.
(mic drop)
Moc moc pěkná knížka!:) Nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože je tak napínavá...:) Děj skvěle zapadá do tehdejší doby a zdá se, jakoby se to vše doopravdy stalo. Doporučuji!
Až se to tady bojím napsat, ale kniha se mi nelíbila. Samozřejmě před hrůzami války a utrpením lidí nelze zavírat oči. Jenže to všechno známe z mnoha válečných filmů. Tato kniha byla jen vyprávěním o té době. Charaktery postav nejdou do hloubky, takže s nimi nemůžu soucítit.
Osobně čtu raději knížky, jejichž četba potěší a zanechá hezké vzpomínky. Tahle má na každé stránce smutek a smrt.
Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Příběh, který prostě a bez zbytečného patosu ukazuje nejen všeobecně známou hrůzu šoa, ale hlavně to, jaké to tehdy bylo. A co se mi hodně líbilo. Příběh ukazoval i to, o čem se už tolik nemluví. A to opět bez přehnané hořkosti. To, že se Židé mnohdy neměli kam vracet. V jejich rodných městech byli jakousi přeživší výčitkou. Místní o ně nestáli, protože mnohým připomínali jen svou přítomností v tom lepším případě vlastní a pochopitelný strach o vlastní rodinu, bezmoc, lhostejnost a v horším případě i zradu. Líbilo se mi vzájemné porozumění Miry a Hany, které se odehrálo vlastně beze slov. Nádherná a skvěle napsaná kniha.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Hana
Ufff....... Já nemám slov.... Je to napsáno tak, že mám pocit, že jsem se postav mohl dotýkat, být tam s nimi, viděl jsem domy, obchod, hodinářství...
Přečetl jsem o holokaustu hodně knih, tahle je JINÁ a jsem rád, že jsem vydržel čekat v pořadníku knihovny.
Děkuji, paní Mornštajnová :)