Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Sbírka povídek s tématem sebevraždy. Život se někdy zastaví. Ať už je to vědomí smrti, osobní selhání, ztracené iluze, nebo prostý strach, nevyhnutelně s nimi přicházejí také úzkosti, pochyby a otázky. Jsou to okamžiky, které nutí promýšlet vlastní bytí v jasném světle, jehož svit často nepřeje společenským konvencím a tomu „být jako ostatní“. A to, čemu přeje, se zdá být tak děsivé, uhrančivé a lákavé zároveň… Prozaička Viktorie Hanišová po třech románech ohledává subtilnější a sevřenější prostor povídky. Tematicky propojené svižné texty jsou jako dobře míněné facky: zabolí, ale proberou. Stejně jako protagonisté povídek z Dlouhé tratě se i čtenář musí nejednou zastavit a sám sebe se ptát: Jaký má tohle všechno smysl? Možná to není příjemné pomyšlení, ale kdo jednou začne, už nemůže zpět. A to samé se dá říct i o Dlouhé trati. Možná to není nic líbivého — ale číst přestat nelze.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku bych chtěla upozornit na úplně překrásnou obálku! A teď ke knize... všechny povídky se mi moc líbily. Jen si myslím, že asi poslední tři povídky chtěly trochu víc dotáhnout, ale zároveň se mi líbí, že si konec můžeme trochu domyslet. Rozhodovala jsem se mezi 4⭐️ a 5⭐️ a nakonec jsem se rozhodla takhle, protože mi tam něco málo chybělo, ale zároveň se mi to moc líbilo. Doporučuji přečíst!
Smutné a místy až depresivní povídky ze života, napsané tak, že vás chytnou za srdce a vyvolají rozporuplné emoce a nálady. Skvělé, doporučuji.
Moc se mi líbila, otevření tématu sebevraždy je kontroverzní už samo o sobě...ovšem povídka s tématem člověka postiženého a sužovaného chorobami, který své matce vyčítá, že nešla na potrat, ačkoli věděla o tom, že ho čeká život plný trápení....ta se teprve pustila až na dřeň. Vynikající!
Ne všechny povídky v souboru bych označila za skvělé, některé byly slabší než jiné, ale tak to zkrátka obvykle bývá. Čtivost jim ale upřít nelze. Rozhodně bych nedoporučovala číst knihu, pokud jste špatně naladění, protože by vám náladu moc nezlepšila, ba naopak. Dlouhá trať osloví zejména příznivce kvalitní české literatury, která nabízí určitý přesah.
Velmi dobře napsaná kniha povídek s velmi smutným společným tématem, kterým je sebevražda. VH patří mezi mé oblíbené autorky a i tentokrát se mi kniha moc líbila.
Příběhy o lidech s bolavou duší, bolavým srdcem, bolavou existencí ... Kdo to zná, chápe a soucítí, kdo to nezná, má možnost nahlédnout.
Skvostně vykreslená atmosféra a pocity trpících duší. Protože duše může být nemocná stejně jako tělo, jen jsme se ještě stále jako společnost nedostali do bodu, kdy bychom byli ochotni tuhle skutečnost vidět a věřit ji.
Kdo má rád depresivní knížky a povídky k tomu můžu jen doporučit. Depresivní atmosféra je opravdu bravurně vykreslená. Je to strašlivě pravdivé, uvěřitelné až bolestně. Jen si říkám je to i jinak, jsou i lidé kteří se dokáží poprat s velmi těžkým životním údělem. Je dobré vědět, že svět není černobílý.
Skvostně napsané velmi bolestivé příběhy. To není nic pro mě.. já si radši přečtu ten nejsladší brak na trhu :D. Je to opravdu smutná kniha, která mi připomněla pár událostí a to se mi zrovna teď nepozdává.
"Je lepší žádnou naději nemít než o ni přijít".
Povídkové knihy, upřímně, moc nemusím, ale paní Hanišovou mám ráda, tudíž byla volba jasná. A bez nadsázky jde o nejlepší knihu povídek, jakou jsem dosud četla.
Ano, není snadná, téma je hodně hutné a jde až na dřeň každého z nás. Ale o to více v člověku po dočtení zůstane..
Kniha povídek ze života bohužel na smutné téma. Čte se ale dobře nemohla jsem se odtrhnout, přestože je opravdu dost depresivní.
Asi nejsem ten správný člověk na hodnocení povídek. Není to zrovna můj šálek čaje, z toho asi pramení i mé nejisté pocity. První povídku jsem nepochopila, to mne napadlo, co jsem si to zase pořídila! Z celé knihy stojí za zmínku pouze povídka Vrátíš se? a Zbytečný člověk. A to je bohužel z celé knihy moc málo. Za mne tedy vcelku zklamání.
(SPOILER)
Tak tahle kniha je super depresivní. Až na dřeň. Přečtená na jeden zátah. Ale teď teda něco pohodového. Určitě nedoporučuju číst někomu kdo není momentálně úplně v pohodě nebo má jen drobné starosti. Kdo má trochu nějaké problémy a depky, tak tahle kniha ho dostane do ještě větších sraček. Promiňte mi ten výraz.
Všechny povídky jsou o smrti, o smrti kdy už Vám přijde, že nic jiného není možné a taky o hlubokých výčitkách. Ale napsáno čtivě, to zase jo, autorka psát umí. Uf. Těžká kniha, jen co je pravda.
Štítky knihy
sebevražda povídky česká literatura
Část díla
- Běžkyně na dlouhou trať 2020
- Brácho 2020
- Díra 2020
- Manažerka 2020
- Pozůstalost 2020
Autorovy další knížky
2018 | Houbařka |
2015 | Anežka |
2019 | Rekonstrukce |
2020 | Dlouhá trať |
2022 | Neděle odpoledne |
Kniha Dlouhá trať je v
Právě čtených | 8x |
Přečtených | 1 339x |
Čtenářské výzvě | 448x |
Doporučených | 61x |
Knihotéce | 271x |
Chystám se číst | 444x |
Chci si koupit | 104x |
dalších seznamech | 4x |
Obvykle si povídky dávkuju po jednotlivých dnech. Ale tentokrát to nešlo jinak než skoro na jeden zátah. Slupla jsem je jako malinu, a ještě teď si olizuju čtenářské prsty.