Bible diskuze
neznámý - neuveden
Český ekumenický překlad knihy knih - Bible. Tradice českého překladu biblického textu je velmi stará a v tomto ohledu se můžeme srovnávat s velkými kulturně vyspělými zeměmi. V době, kdy byla celá Bible přeložena do češtiny, mělo svůj překlad do mateřského jazyka jen pět zemí. První české překlady biblického textu vznikaly v klášterech a obsahovaly bohoslužebné texty – především žalmy a evangelia. K nejvýznamnějším českým překladům nepochybně patří Bible kralická (1579-1594) z protestantského prostředí a Bible svatováclavská (1677-1715) z prostředí katolického. Oba překlady byly velmi oblíbené a dlouho používané. Jejich jazyk však byl již pro čtenáře 20. století stále vzdálenější. Byly sice snahy o revizi kralického překladu, ale brzy se ukázalo, že tato cesta není možná. Počátky ekumenického překladu: V roce 1961 se shromáždila skupina 8 kazatelů ČCE kolem prof. M. Biče a začala s překladem Starého zákona. K této skupině brzy přistoupili zástupci dalších církví a tento tým byl pak opravdu ekumenický – 27 členů z šesti církví. Vedle této skupiny se kolem prof. J. B. Souška shromáždila ekumenická skupina překladatelů Nového zákona. Po jeho úmrtí (r. 1972) skupinu vedl prof. J. Mánek. Práci na překladu biblického textu předcházela práce na konkordanci, která vycházela tiskem v letech 1954-1967 a práce na slovníku. Práce překladatelských týmů: Obě skupiny překládaly z původních jazyků, ale překladatelé nepochybně přihlíželi i ke starým překladům, zvláště k Septuagintě a Vulgátě. Na začátku bylo nezbytné stanovit si pracovní zásady a zajistit potřebnou literaturu. Překladatelé se pravidelně scházeli a na tyto schůzky si připravovali překlad i výklad textu. Každý dostal na starost určitou kapitolu nebo část biblického textu. Tu pak přeložili, přepsali na stroji (pro každého) a ve společném zasedání se probíralo slovo za slovem a věta za větou. O sporných místech nehlasovali, ale s textem pracovali tak dlouho, až dosáhli jednomyslnosti. Starozákonní komise pracovala více konkordantněji, novozákonní komise převzala způsob překladu dynamické ekvivalence. Tzn. překládat podle smyslu, nikoliv slovo za slovem. Lze tedy do jistí míry říci, že sz komise vypracovala studijní překlad a nz komise překlad misijní. Určitým nedostatkem obou překladů je nejednotnost v překladu vlastních jmen. Pomoc překladatelům: Překladatelé se setkávali nejdříve jednou měsíčně v Praze, ale ukázalo se výhodnější setkávat se v některém sboru. V tomto ohledu byly sbory ČCE velmi vstřícné a překladatelé se tak mohli setkávat v Opatově, Libici, Lysé nad Labem, Poličce, Brně aj. Sbory poskytly prostředí i klid na práci. Potřebné výlohy si překladatelé nejdříve zajišťovali sami a dělili se rovným dílem. Později překladatele podporovala Synodní rada a Ekumenická rada církví. Velkou pomocí byla i podpora zahraničních církví. Zejména Porýnské evangelické církve a Skotské presbyterní církve. Pomocí byly i zkušenosti překladatelských poradců Spojených biblických společností. Vydávání jednotlivých svazků překladu: Prvním vydaným textem byla Genese, která vyšla v roce 1968. Ve stejném roce vyšel 14. svazek – dvanáct proroků. Postupně pak vycházely další svazky. Jednotlivé svazky s obsáhlým komentáře ke starozákonním knihám a poznámkami k novozákonním knihám vycházely v nakladatelství Kalich. Vycházely tak, jak byl překlad připravený k tisku, ne podle řazení v Bibli. Jako polední vyšel svazek 13. Ezechiel – Daniel v roce 1984. V roce 1985 byl pak ještě vydán svazek s deuterokanonickými knihami (Apokryfy). Tento svazek má úvody k jednotlivým knihám a poznámky. Komentář prof. M. Biče k těmto knihám vyšel v r. 1996. Samostatně byly znovu vydány výklady k překladu starozákonních knih. I. svazek (Genesis-Deuteronomium) vydal v r. 1991 Kalich; ostatní svazky postupně vydalo Karmelitánské nakladatelství: II. (Jozue-Ester) 1996; III. (Jób-Píseň písní) 1998; IV. (Izajáš-Malachiáš) 1998; V. (knihy deuterokanonické) 1996. Nový zákon s výkladovými poznámkami vydala ČBS v roce 1991. Vydání celého překladu v jednom svazku: V jednom svazku vyšel celý překlad bez komentářů (bez deuterokanonických knih) k 400. výročí vydání prvního svazku Bible kralické v roce 1979 (vydalo Biblické dílo Ekumenické rady církví v ČSR). Vydání s deuterokanonickými knihami vydala v roce 1987 Charita (s vročením 1985). Tomuto vydání předcházela velká revize překladu. Druhou revizi překladu připravili překladatelé v letech 1998-2000. Této úpravě předcházela výzva ČBS k připomínkám textu překladu. Na tuto výzvu přišla celá řada připomínek, a každé z nich překladatelé věnovali pozornost. V této úpravě vychází text od r. 2001. Nakonec slova prof. M. Biče: Stáli jsme pod ochranou Nejvyššího. Jemu budiž čest a chvála, že nepřestával chránit naše ekumenické společenství a žehnal mu. Bez jeho ochrany a požehnání bychom své dílo nebyli zdárně dokončili.... celý text
Diskuze o knize (210)
Přidat komentář
Možná by vás lépe zabavilo luštění křížovek, procvičíte si mozek, nebo Hvězdicové sudoku. hih
V diskuzi vám samozřejmě nikdo nebrání, jen musíte holt počítat s tím, že pokud budete prezentovat názory nezakládající se na ničem, budou tyto názory nevyhnutelně označeny za iracionální a právem ignorovány. Pokud jste s tímto smířena, nemám dalších námitek =)
Někdo se spokojí s tím, že řekne, že je život tajemství. Někdo jiný by třeba to tajemství rád rozluštil. Já už jsem takový, že bych rád viděl náš živočišný druh přežít co nejdéle a náboženství v tomto nejen nepomáhá, ale aktivně nás brzdí. Proto proti němu brojím.
Tak nevím, jak začít, víte, nemyslím si, že bych měla povinnost cokoli komukoli vysvětlovat. Snad na jednom se shodneme, život je sakra tajemství. A na tom bychom se opravdu shodnout mohli, ať věřící, či ateisté. Jsem ráda, že žiju v zemi a době, kdy mohu o svých názorech diskutovat. Nebo, ne? Jsem ráda, že mohu být tím, čím jsem. Toť vše. Ahoj
Šebory:
To je sice hezké a poetické, ale netuším, co to znamená =) A myslím, že jste trefil/a hřebíček na hlavičku: člověk nemá rád, když něco neví. A víte co v takové chvíli poctivý a rozumný člověk udělá? Řekne: "Já nevím." Co mi vadí na ezoterice včetně náboženství je, že tito lidé nejsou intelektuálně poctiví a odmítají přiznat, že něco nevědí. Místo toho si odpověď prostě vymyslí jen tak, aby nějakou měli. To je k ničemu, je to rozhození rukama a vzdání se hledání skutečné odpovědi. "Proč bychom hledali lék na rakovinu/snažili se vyřešit konflikty/pomáhali chudým? On to má pánbu nějak vymyšlené, tak se v tom nebudeme hrabat, on už si to přebere."
Říci: "Bůh je Bytí samo o sobě," je pohodlné, což? Nemusíte vysvětlovat, co to znamená, nemusíte vysvětlovat, jak jste k takovému prohlášení dosp— ne, moment, musíte =)
Jestliže Bůh = Bytí, proč máte pro jednu věc dvě slova? Už máte slovo Bytí, takže Bůh je nadbytečný termín, který nic neznamená.
Anebo věříte v křesťanského Boha, který ovšem =/= Bytí? Alespoň tedy podle Bible je Bůh fyzická či duchovní bytost s konkrétními vlastnostmi.
Jaký je váš Bůh a jak to víte? A má cenu toto slovo vůbec používat? V čem je to užitečné?
No, vlastně se do toho nechci pouštět, hlavně ne tedy vyvolávat rozepře. Ale někde jste psali, že člověk je nejtvořivější tvor. Máme mj. potřebu tvořivě vysvětlovat svůj život. Bohužel, a to je podle mne kámen úrazu, je lidské chtít mít pravdu. Ale kolik hlav, tolik názorů. Nezlobte se, ale cítím z vašich příspěvků jistou nesnášenlivost, stejnou, kterou vytýkáte věřícím. Ale vlastně je to dobrý, internetové kolbiště je v poho. Tak ještě si dovolím osobní vsuvku, klidně to smeťte na smetiště dějin: Jsem, který jsem: Bůh je to, co je. Je to Bytí samo o sobě.
Tak pardon, omlouvám se, na mě to tak působilo. Prosím nebít =)
Máte pravdu, "chytrost" a "vzdělání" jsou dvě různé věci. Konečně, kolik je na světě třeba vystudovaných doktorů, kteří provozují homeopatii, že =) Dawkins je bezesporu významná osobnost a historický přínos ateismu mu nikdo neodpáře, ale i s ním se dá v jistých bodech nesouhlasit (jedna perlička: moje sestra studuje evoluční biologii a vyprávěla mi, že na jedné přednášce jim říkali, že v Británii je jeden takovej, jmenuje se Dawkins, ale že jeho názory, co se týče evoluce, jsou takové okrajové a v oboru ne moc přijímané). Prostě ať je to, kdo je to, autorita se nikdy nemá poslouchat absolutně.
Jak jsem zmínil ty Svědky — tuhle jsem se zastavil u jejich stánku a povídal si s nimi. Přečetl jsem tu knížečku, co tam rozdávali a vzpomněl jsem si na slova Arona Ra: "Ptají se mně, proč nejsem věřící. A já na to: 'Protože nemám rád, když mi někdo lže!'"
A pod to bych se podepsal =)
Vždyť jsem se k tomu vyjadřoval doslova v minulém příspěvku: "Takže koncovým viníkem je vlastně stará známá lidská blbost. Skončí všechno utrpení, když lusknu prsty a náboženství kouzlem zmizí ze světa? Ne. Ale byl by to zatraceně dobrý začátek." =)
Náboženství je podmnožinou blbosti. A blbost se musí vymýtit vzděláním. A vzdělání rozhodně nepomáhá, když se ve společnosti stále ještě prosazuje jakési výsadní postavení pro pánbíčkáře. Když se mluví o náboženství, najednou všichni zvážní, začnou mluvit o tom, že je musíme repektovat atd. Já se ptám: "Proč?" Zacházejte s nimi jako s každou hypotézou o tom, jak to ve vesmíru chodí: "Cože? Bůh/Astrologie/Feng-šui? Dokaž to. Nemůžeš? Nazdar, těšilo mě, hotovo, další." To je celý rozsah, který by diskuze o těchto věcech v moderní společnosti měla mít. Nemají co mluvit do politiky, do legislativy, do výchovy, do ničeho.
Nezlobte se, ale z vašich příspěvků čtu jistou beznaděj typu: "Nemá cenu s tím nic dělat, najdou se jiní a problém nezmizí." To mi přijde poraženecké. Mám pocit, že ač z nás dvou jsem já ten, kdo v této diskuzi hudruje, nakonec jste to vy, kdo je tu za pesimistku =) Vzdělání lze zlepšit, informovanost lidí lze zvýšit. Náboženství využívá stejné triky a fígle, jako každá jiná ezoterická disciplína. Když se lidé naučí lépe přemýšlet, imunizuje je to proti všem naráz.
Jenom tak nadhazuju: právě jsem četl o projektu Archy v Americe. Za 73 milionů dolarů (17,8 miliardy korun) postavili repliku Noemovy archy, aby propagovali vyvrácený mýtus starověkých primitivů coby historickou pravdu. Je ode mě příliš idealistické, když řeknu: "Co kdyby ty peníze dali na výzkum nových léků? Na pomoc chudým? Na vzdělání?"
Náboženství nemusí lidem škodit přímo. Stačí vykrádat zdroje ostatním, nekonečně užitečnějším iniciativám a škod je habaděj. A to všechno kvůli čemu? Něco k zamyšlení.
Sam Harris vždycky v takových situacích vytáhne z rukávu jainismus. To je náboženství, které jako centrální pilíř hlásá nenásilí. Ať jste jakkoli fanatická jainka, jste méně a méně násilná. Ti hardcoroví nosí látku přes ústa, aby náhodou nevdechli mouchu a zametají před sebou cestu, aby nešlápli na brouka. Dá se něco takového říci o křesťanech či muslimech? Sebevražední atentátníci nám stále dokola opakují, proč dělají to, co dělají. Co křičí, když se vyhazují do vzduchu, spolu s bezpočtem nevinných civilistů? Křičí snad: "Zatracená ekonomická situace!!!" nebo: "To máte za Coca-Colu!!!"?
Ne, křičí: "Bůh je veliký!!!" Z jakého důvodu jim nevěříte, že to myslí upřímně?
Kniha může činy inspirovat, pokud jí nedostatečně kriticky smýšlející člověk přikládá přílišnou váhu. Slovem kniha tady myslím náboženství. Takže koncovým viníkem je vlastně stará známá lidská blbost.
Skončí všechno utrpení, když lusknu prsty a náboženství kouzlem zmizí ze světa? Ne. Ale byl by to zatraceně dobrý začátek.
P.S.: O hinduistických vdovách nic nevím, kdyžtak mě vzdělejte =)
Montezuma, myslela jsem celou dobu, že jste ženská, než jste napsala, že ráno míříte do práce. To čumim
Ačkoliv jsem ji přečetl již před dvaceti lety, nenapadlo mě, že bych ji mohl zařadit mezi běžné knihy. A přitom to běžná kniha je. Hodnotím ji jako historickou. Příspěvek ke křesťanské kultuře a historii. Některé pasáže jsou hrozné, některé dobré. Každopádně je dobré knih přečíst. Lépe se pak orientujete v další literatuře a všeobecně kultuře jako celku. Ať se jedná o stavby, sochy, obrazy či hudební díla. Lépe se pak chápou jednotlivá umělecká díla.
Mimochodem jde o nejpřekládanější knihu všech dob - krom brněnského hantece a černé řeči Mordoru byla již přeložena do všech jazyků.
Jako křesťan mám (na dnešní dobu) asi méně obvyklý pohled.
Starý zákon nehodnotím, přestože ho čtu taky, ale ti Židé mě štvou, že jsou takoví blázni do válčení.
Nový zákon má jedinou vadu, která je pro mě i paradoxním argumentem, proč jí věřit. I v překladu kvalitních jazykovědců je znát, že originály evangelií atp. psali celkem nevzdělaní rybáři, kteří o stylistice neměli moc povědomí. Některá Ježíšova slova na sebe vzájemně příliš nenavazují - zřejmě si je apoštolé zhruba zapamatovali, ale ve vzpomínkách se jim občas přeházela - proto se těžko věří, že někdo jako evangelisté by byl schopen si vymyslet všechna ta podobenství a zázraky. Prostě to museli vidět (a na mnohých místech i sami přiznávají, že prostě nepochopili, co to ten Ježíš chtěl říct - a od toho to rozebírají chytřejší teologové).
Bible je kniha u základu západní civilizace a všeho, co je v ní dobré.
Jestli někdo napíše že bible je jediná hodnotná kniha, tak by měl s prominutím, jít do háje.
Bible - jediná hodnotná a cenná kniha. Jediná kniha, která popisuje skutečné věci, pravdu, a Pravého dobrého Boha.
Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!
Prorok Jeremiáš to říká v zajímavém kontextu - spíš jako výčitku než vyznání lásky. Ale aby mohl vyčítat, musel cítit závazek, omezení ve své svobodě.
A to je jeden z možných přístupů k Bibli. Vnímání, že tohle slovo zavazuje. Že s ním nelze libovolně nakládat, manipulovat, nelze je "používat", nelze je vlastnit.
Something I don't dare to ignore.
(Pro pořádek - toto není obhajoba fundamentalismu, ale zcela osobní vyznání závažnosti :o))
Zdravím všechny uživatele,
Pro všechny koho, jako mě, zajímá jak je to s překlady doporučuju Waltera Veitha a jeho sérii "Total Onslaught", který se tím prokousal už před náma:
https://www.youtube.com/watch?v=wC_XasCRKY4
Po ovoci poznáte je...
Která kniha měla na morálku lidí tak velký pozitivní vliv jako Bible? Očekávám standardní odpověď zdůrazňující nejprve negativa. Při komunikaci o křesťanství se začíná vždy negativy.
Liší. Já třeba čtu překlad 21. století, který jsem si stáhla jako pdf a dala do čtečky. A jsem spokojená. Doporučuju všem, které odrazuje složitost textu, bible je zajímá víc z kulturního hlediska než z náboženského, apd. Je to srozumitelný překlad. Ale... prý je hodně nepřesný. Takže pro někoho, kdo se chystá podle bible žít a studovat ji do detailu asi není. Asi by tedy měl vyhledat spíš výtisk Bible kralické. Nebo jiné věřícími preferované bible. Nějaké názory na to, které vydání je nejlepší, jsou v komentářích.
Hodnocení Bible? To dokáže ten, kdo žije křesťanským životem, pokud možno dlouhodobě. Hodnocení auta se kterým jsem nikdy nejezdil? Asi těžko. Není nad osobní zkušenost. Víra se nevěřícímu dá vysvětlit, ale pokud nemá osobní zkušenost nepochopí to. Tak to chodí s některými knihami. Čtenářům Bibli JEN doporučuji.
„Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ (J 1,1)
Mluvíme tu o "bestselleru" v tom absolutním slova smyslu ... souboru knih kolektivu autorů.
Za posledních 2000 let asi neexistuje kniha jejíchž výtisků by se prodalo více, a podle křesťanů si Bůh sám vybral autory žijící na zemi a "pomohl" jim k sepsání těchto textů.
Církev věří, že celý text Bible je věrný, neomylný a pravdivý ... nechci tu psát o historické ani autorské autentičnosti ... protože daleko důležitější je, že tu mluvíme o textu, o kterém lze říci že... (a tohle jsem zaslechla v jedné písni): "... kdo chce, tak (o něm) může přemýšlet, ... ne každého však jeho obsah chytí ... je to návod praktický ... a asi platí navždycky ... rozhodně má širší využití ..." ... a takhle nějak to asi cítím ...
... text, který můžete číst celý život a asi nikdy mu zcela neporozumíte ... a přesto stojí za to se o to stále znovu a znovu pokoušet :-).
Komentáře netřeba. Někdo kdysi řekl nebo napsal, že Bible obsahuje všechny příběhy a všechny možné základní vzorce lidského chování a mezilidských vztahů. Takže co bych měl komentovat? Život? Ten je každej den jinej a pořád stojí za to v něm pokračovat.
Pro yenda1:
Nejsem si zcela jist, zda-li přirovnání k nenarozeným plodům je dost objektivní, vhodnější mi přijde rozhovor dvou kaprů, kdy se jeden ptá druhého: věříš na život po Vánocích?
Možná si řeknete, že si z toho dělám srandu, ale ono to jinak ani nejde. Brát to jen vážně, plakal bych pro z dob starověku přetrvávající naivitu lidstva, neshopnost samostatně přemýšlet a hroznou vlastnost člověka cokoli si upravit (a chápat) ve svůj prospěch. Například vzít bibli nebo korán a bezostyšně ho využívat jako nezvratitelný argument pro vraždění, mučení, znásilňování, zabírání majetku a teror všech úrovní, a nemusíme se nutně bavit o dobách minulých, tenhle fanatismus retardovaných je stále aktuální, jen se už nekonají křížové výpravy, kde se "ve jménu boha" šířilo křesťanství ve stylu: "přijmi víru nebo zdechni s mečem v pajšlu", ale dnes to je neutuchající, stále více aktuální snaha o islamizaci světa, která neprobíhá o nic poklidněji. Nechápu stále tak velký počet věřících, to neznáte historii?
Nebo jinak, zeptám se z druhé strany, protože výchova je polovina člověka, kdo z Vás "silně" věřících má "silně" věřící rodiče?
Těžko tak významnou knihu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Když si člověk uvědomí, kolik autorů její obsah rozvíjí a kolik biblických motivů se použilo v různých sférách naší kultury, tak je vliv Bible ohromující.
Bavit se o Bibli, hodnotit Bibli, plivat na ni jedové sliny či ji nekriticky chválit, znamená vydat se na velmi tenký led.
Proto vždy, když se Bible probírá, nemůžu nevzpomenout klasickou metaforu, kterou všichni dobře známe.
Scéna: Matčino lůno. V něm dva zárodky, které si povídají:
- No tak já už se teda moc těším až bude po porodu. Budeme volně dýchat, budeme se moci rozeběhnout do světa po těch našich nožičkách, jíst budeme pusou......
(ten druhý už to nemůže vydržet a skočí mu do řeči)
-Prosím tě co to tady vykládáš za blbosti? Jaký nožičky? Jaký dýchání? A co ta pusa? To nevidíš že na jídlo máme pupeční šňůru? Porodem všechno končí kamaráde. Nic po tom není, nikdo se odtamtud nevrátil. Porod je konec a tečka.
-Víš já nevím přesně jak to bude, ale vím jistě, že se o nás Máma postará.
-Máma? Ty věříš na Mámu? Je to nesmysl, tomu přece nemůže nikdo věřit. Ty naivko Mámu nikdy nikdo neviděl.
-No víš to je pravda neviděl, ale vždyť přeci Máma je tady všude, v ní a díky ní žijeme a když se trochu ztišíš, tak můžeš zaslechnout, jak zpívá.....
Štítky knihy
Židé křesťanství náboženství Bůh, Hospodin Ježíš Kristus víra Bůh a člověk judaismus Bible
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Možná byste se mohla vyjádřit jasně? Tohle je internet, nepoznám odsud, jestli a jakým způsobem si děláte legraci =)