Bible diskuze
neznámý - neuveden
Český ekumenický překlad knihy knih - Bible. Tradice českého překladu biblického textu je velmi stará a v tomto ohledu se můžeme srovnávat s velkými kulturně vyspělými zeměmi. V době, kdy byla celá Bible přeložena do češtiny, mělo svůj překlad do mateřského jazyka jen pět zemí. První české překlady biblického textu vznikaly v klášterech a obsahovaly bohoslužebné texty – především žalmy a evangelia. K nejvýznamnějším českým překladům nepochybně patří Bible kralická (1579-1594) z protestantského prostředí a Bible svatováclavská (1677-1715) z prostředí katolického. Oba překlady byly velmi oblíbené a dlouho používané. Jejich jazyk však byl již pro čtenáře 20. století stále vzdálenější. Byly sice snahy o revizi kralického překladu, ale brzy se ukázalo, že tato cesta není možná. Počátky ekumenického překladu: V roce 1961 se shromáždila skupina 8 kazatelů ČCE kolem prof. M. Biče a začala s překladem Starého zákona. K této skupině brzy přistoupili zástupci dalších církví a tento tým byl pak opravdu ekumenický – 27 členů z šesti církví. Vedle této skupiny se kolem prof. J. B. Souška shromáždila ekumenická skupina překladatelů Nového zákona. Po jeho úmrtí (r. 1972) skupinu vedl prof. J. Mánek. Práci na překladu biblického textu předcházela práce na konkordanci, která vycházela tiskem v letech 1954-1967 a práce na slovníku. Práce překladatelských týmů: Obě skupiny překládaly z původních jazyků, ale překladatelé nepochybně přihlíželi i ke starým překladům, zvláště k Septuagintě a Vulgátě. Na začátku bylo nezbytné stanovit si pracovní zásady a zajistit potřebnou literaturu. Překladatelé se pravidelně scházeli a na tyto schůzky si připravovali překlad i výklad textu. Každý dostal na starost určitou kapitolu nebo část biblického textu. Tu pak přeložili, přepsali na stroji (pro každého) a ve společném zasedání se probíralo slovo za slovem a věta za větou. O sporných místech nehlasovali, ale s textem pracovali tak dlouho, až dosáhli jednomyslnosti. Starozákonní komise pracovala více konkordantněji, novozákonní komise převzala způsob překladu dynamické ekvivalence. Tzn. překládat podle smyslu, nikoliv slovo za slovem. Lze tedy do jistí míry říci, že sz komise vypracovala studijní překlad a nz komise překlad misijní. Určitým nedostatkem obou překladů je nejednotnost v překladu vlastních jmen. Pomoc překladatelům: Překladatelé se setkávali nejdříve jednou měsíčně v Praze, ale ukázalo se výhodnější setkávat se v některém sboru. V tomto ohledu byly sbory ČCE velmi vstřícné a překladatelé se tak mohli setkávat v Opatově, Libici, Lysé nad Labem, Poličce, Brně aj. Sbory poskytly prostředí i klid na práci. Potřebné výlohy si překladatelé nejdříve zajišťovali sami a dělili se rovným dílem. Později překladatele podporovala Synodní rada a Ekumenická rada církví. Velkou pomocí byla i podpora zahraničních církví. Zejména Porýnské evangelické církve a Skotské presbyterní církve. Pomocí byly i zkušenosti překladatelských poradců Spojených biblických společností. Vydávání jednotlivých svazků překladu: Prvním vydaným textem byla Genese, která vyšla v roce 1968. Ve stejném roce vyšel 14. svazek – dvanáct proroků. Postupně pak vycházely další svazky. Jednotlivé svazky s obsáhlým komentáře ke starozákonním knihám a poznámkami k novozákonním knihám vycházely v nakladatelství Kalich. Vycházely tak, jak byl překlad připravený k tisku, ne podle řazení v Bibli. Jako polední vyšel svazek 13. Ezechiel – Daniel v roce 1984. V roce 1985 byl pak ještě vydán svazek s deuterokanonickými knihami (Apokryfy). Tento svazek má úvody k jednotlivým knihám a poznámky. Komentář prof. M. Biče k těmto knihám vyšel v r. 1996. Samostatně byly znovu vydány výklady k překladu starozákonních knih. I. svazek (Genesis-Deuteronomium) vydal v r. 1991 Kalich; ostatní svazky postupně vydalo Karmelitánské nakladatelství: II. (Jozue-Ester) 1996; III. (Jób-Píseň písní) 1998; IV. (Izajáš-Malachiáš) 1998; V. (knihy deuterokanonické) 1996. Nový zákon s výkladovými poznámkami vydala ČBS v roce 1991. Vydání celého překladu v jednom svazku: V jednom svazku vyšel celý překlad bez komentářů (bez deuterokanonických knih) k 400. výročí vydání prvního svazku Bible kralické v roce 1979 (vydalo Biblické dílo Ekumenické rady církví v ČSR). Vydání s deuterokanonickými knihami vydala v roce 1987 Charita (s vročením 1985). Tomuto vydání předcházela velká revize překladu. Druhou revizi překladu připravili překladatelé v letech 1998-2000. Této úpravě předcházela výzva ČBS k připomínkám textu překladu. Na tuto výzvu přišla celá řada připomínek, a každé z nich překladatelé věnovali pozornost. V této úpravě vychází text od r. 2001. Nakonec slova prof. M. Biče: Stáli jsme pod ochranou Nejvyššího. Jemu budiž čest a chvála, že nepřestával chránit naše ekumenické společenství a žehnal mu. Bez jeho ochrany a požehnání bychom své dílo nebyli zdárně dokončili.... celý text
Diskuze o knize (210)
Přidat komentář
Nejdříve bych chtěla reagovat na některé názory ostatních uživatelů: Bibli ABSOLUTNĚ nelze hodnotit jako všechny ostatní knížky, tedy hodnotit příběh, postavy a tak dále, protože kterákoliv kapitola, pasáž, verš či slovo má obrovskou spoustu významů. Některá slova "rozluštíte" až třeba s pomocí hebrejštiny a STEJNĚ to bude nepochopitelné, poněvadž se dá Bible číst jen s otevřeným srdcem.
Kdo chce chápat, pochopí. Poučení a úžasné pravdy v ní najde každý. Tomu věřte ;)
To Bible taky, ale daleko více Nový zákon než Starý zákon. Starozákonní Bůh mi přijde poněkud ješitný a mstivý. Nad Ježíšovým učením se dá alespoň zamyslet.
Fašisti mají Mein Kampf, komunisti mají Kapitál a křesťani mají Bibli.
Jsou to "Ideologické příručky" které mají jedno společné: jsou přežité.
Nicméně musím připustit, že Kapitál obsahuje i zajímavé myšlenky.
Je mi opravdu líto těch, kteří pořádně nechápou (a snad ani nemohou pochopit) Bibli.
Když jsem byla malá,předčítávala mi zní má babička.Děj celé bible se mi líbil ale nic mi nedal.Uznávám jinou víru.
Tuto knihu mám, ale číst ji nehodlám, kdyby někdo měl o ni zájem , tak se mi ozvěte.
Vydána byla v r. 1940
Kniha knih - znamená to, že je to ta "nej" kniha, nebo že v ní je mnoho knih? :-)
Nico, tak jsem to vskutku nemyslela. :)
Musím se opravit - tuto knihu jsem pročetla dvakrát za život, takže to "čtení" mi trvalo poprvé (v mých 17ti) cca dva roky, pak jsem po ní nesáhla možná 25 let, následně jsem ji pročítala průběžně cca 6 let.
Ovšem přiznám se, že to není kniha, která by mě provázela celým mým životem a nejspíš to ani tak nikdy nebude.
Jsem velmi svérázný člověk a svůj život žiji tak jak mi velí srdce, netahám za sebou na provázku žádné "modly", tudíž ani Bibli.
WEIL - "Těžko říct, kdo a proč právě tak bibli sestavil.." Bible v podobě jak ji známe dnes (tj. Starý a Nový zákon členěný na jednotlivé knihy) tvoří tzv. biblický kánon, který byl vytvořen z tehdy známých spisů v období mezi léty 360 -380 na několika synodech a na římské synodě r.382 za 37. papeže Damasa I. byl schválen konečný dokument Decretum Gelasianum (snad zpracovaný sv. Jeronýmem, který prováděl editaci překladů biblických textů), který stanoví, které texty (knihy) jsou součástí Bible, platící v podstatě dosud. Je třeba dodat, že se skladba Bible (tedy její obsah, knihy, které jsou do ní zahrnuty) i v současné době poněkud odlišují u různých jak křesťanských, tak i judaistické církve.
A je otázkou, zda a v jaké míře budou do Bible zahrnuty tzv. apokryfy, tj. náboženské texty a evangelia, nalezené v posledních letech.
Ne, nebudu hodnotit Bibli, na to jsem moc malý pán, ovšem rýpnu si do toho, kdo přidával anotaci: ano, tento popis skutečně vystihuje, co Bible je! :D
nightly: ne že bych to nepochopil, ale vzal trochu s nadhledem :-) Proto jsem ani nic nepřesunoval.
paulhunter - to jsi asi nepochopil, to není komentář, není to ani diskuzní příspěvek. Na mne to působí jako interní sdělení. Uvedený uživatel nám s úpěnlivou naléhavostí sděluje, co že se to nachází v jeho lebeční dutině. Nebo se možná chlubí, co já vím. Konec konců každý se chlubí tím, co má k dispozici. Zajímavé je, že se v poslední době roztrhl s různými chlubily pytel a myslím si, že nejlepší reakcí je řídit se starým nomádským příslovím : Psi štěkají, karavana jde dál!
mutace: do diskuze se nepřesouvají jen příspěvky diskuzivního charakteru "páč" je tu ještě několik druhů, které do komentářů rozhodně nepatří: (např.)
- odkazy
- dotazy
- a v tomto konkrétním případě inzeráty nebo soukromé toaletní tužby.
Bible se nedá ani posuzovat, ale ani číst, jako běžná kniha. Protože to opravdu běžná kniha není. Je to kulturní dědictví, je to historie a taky moudré myšlenky. Pokud by ji někteří z čtenářů umístili pouze do nejmenší místnosti v bytě a použili k účelu, ke kterému místnost slouží, zajímalo by mne, proč se tento "brak" čte už dva tisíce let? Každý z nás, aniž si to uvědomuje, používá citátů z bible, nebo se určitým způsobem jejím obsahem řídí. A není to kniha jen pro křesťany, to opravdu ne! Mimochodem, nemyslíte, že kdybychom všichni dodržovali "Desatero božích přikázání", žilo by se nám o něco líp?
mariana - jsem nucen konstatovat, že i když jsi se zmínila ve svém komentáři o svém vysokoškolském vzdělání a nezapomněla nám obyčejným nedovzdělancům vysvětlit, co obnáší studium teologie a regilionistiky a tím zdůraznit jeho kvalifikovanost , mám z něj přesto poněkud smíšené pocity a dovolím si připojit několik poznámek a dotazů :
- toto je Databáze knih, vydaných v českém a slovenském jazyce, nikoliv pouze beletrie,
- který debil ti nakukal, že Bible je beletrie; pokud na přednáškách, požádej o vrácení školného,
- zmiňuješ se, že jsi ateistka, není mi jasné jestli se chlubíš, nebo si stěžuješ a už vůbec ve své omezenosti nechápu, co to má společného s hodnocením té knihy,
- srovnávat Bibli a Mein Kampf může jen člověk neobeznámený jak s ideami náboženství, tak i nacizmu a nebo naprostý idiot s IQ houpacího koně,
- budu rád, když nedoukovi mého typu vysvětlíš, na jakých ideových základech je vybudována euroatlantská civilizace, když ne antiky a na ni navazujícího křesťanství,
- a na oplátku ti poradím - čti jen texty, na které stačí tvá schopnost empatie, nebude ti pak vadit ani jejich složitost či komplikovanost, ani archaizmy etc. a navíc tě budou snad i bavit.
Je celkem pochopitelné, že překlad historických textu z archaických a mnohdy mrtvých jazyků má mnohá úskalí – tady ale nejde ani tak o lingvistický problém, jako spíš o záležitost obsahovou. Líbilo se mi, jak to pregnantně vyjádřil ve svém komentáři k Bibli ZLOVLK a dovolím si kousek ocitovat :
„ … se Bible nedá dost dobře pojímat dogmaticky (i když nelze popřít, že se o to mnozí pokoušeli). Neřekne se v ní: "Je to tak a tak." Spíše se, pokud jsme poctiví čtenáři, dozvíme, že: "Může to být tak, může to být onak a nebo tak ještě úplně jinak." Příklad budiž otázka původu zla - pochází zlo od Boha, od Nepřítele, nebo od lidí? Ke každému tvrzení najdete podpůrné citáty.“
Tato obsahová nejednotnost a různorodost ostatně umožňuje existenci mnoha křesťanských církví, náboženských sdružení a sekt a na druhé straně znemožňuje čtení Bible stylem začátek – konec. Snaha o takové čtení by mi připadala asi tak logická jako čtení telefonního seznamu nebo logaritmických tabulek a úmyslně neříkám, co bych si o podobném člověku myslel (abych tady nebyl za hulváta).
A jak tady koukám na tu řadu vydání Biblí – od Bible pro 21. století po Bibli do nepohody, cítím naléhavé nutkání přidat k nim i svoji Bibli – jen tak pro zpestření.
Dell - není třeba lovit v paměti, tu Bibli, o které jsem mluvil, mám pořád na čestném místě v knihovně (pokud o tom jako pohan a nekřtěnec mohu takto mluvit). Bylo to vydání podle (na knize psáno podlé) Kralické Bible. Souhlasím s tebou jak co se týče srozumitelnosti, jinou možnost jsem v té době neměl, tak co se týká jednoznačnosti vzhledem k časovému odstupu. Nakonec důkazem je historie, a to, co vše se dalo v Bibli "najít" a přizpůsobit potřebám různých církví i vlád.
Alper, já jsem tu otázku směřovala jinam, chtěla jsem se zeptat S-readera, o kterém českém překladu byla řeč.
Osobně mám ekumenický překlad Bible nejradši, nová verze (nbk - překlad 21. století) mě zklamala, i když jsem od ní nečekala zázraky. Kralická Bible je pro mě zajímavá z hlediska jazykové historie, ale rozhodně si nemyslím, že by byla vhodná pro toho, kdo si chce Bibli "jen" přečíst.
především je nutno si uvědomit, že máme k dizpozici většinou jen překlad starého zákona z kodexu lenigradiensis- ten je z roku 1008 n.l. jde o hebrejštinu ale ale -paradoxně -je lepší překlad z řečtiny-Septuaginta,Rukopisy jsoz z 5 st. n.l. a jde sice už o překlad z hebrejštiny do řečtiny.Jde však o joný ,původnější hebrejský text.
Pro mě jsou komentáře právě často zdrojem nových pohledů na věc, a tedy i nových otázek. Třeba:
S-readere, myslíš, že ještě vylovíš z paměti, který překlad to byl? Zajímalo by mě to kvůli poznámce o dvojsmyslnosti. Z jazyků, v nichž je původní text napsán, mám zkušenost pouze ze starořečtinou a musím říct, že jednoznačný překlad není možný. Nejen kvůli časovému odstupu, ale hlavně kvůli významové šíři některých výrazů, která je v řečtině oproti češtině často odlišná. A vybrat ten z významů, kterým právě ono slovo nejlépe přeložit, toť opravdu tvrdý oříšek.
Já bych komentáře komentářů úplně nepodceňoval. Diskuse nad výroky zdejších kolegů je zároveň diskusí o recepci toho kterého dílka. A pokud například neexistuje nějaké sdílené povědomí o tom, jak vlastně knihu typu Bible číst a co od ní očekávat, je nezbytné ho začít právě v takové diskusi utvářet.
Prvním krokem pak může být vypořádání se s postojem neuctivým, jalovým a vulgárním, který nikomu žádné kvality Bible (či čehokoli) nepřiblíží. Konec konců veřejný prostor je i od toho, abychom reagovali též na sebe navzájem. Byť uznávám, že útoky osobní jsou prostředek smysluplný jen v opravdu krajních případech.
Kliknu, otevře se okno označené diskuze o knize a co vidím - diskuze není ani tak o knize, jako o duševní úrovni pár jednotlivců. Já vím, ono to svádí, otitulovat je hezky řízně . Myslím si ale, že je to zbytečné. Jak už tady bylo řečeno, komentář ke knize ve většině případů nevypovídá ani tak o knize jako spíš o duševní úrovni komentujícího. A navíc je třeba vzít v úvahu, co o tomto virtuálním světě někde v diskuzi řekl zlovlk - zcela nepochybně mezi námi existuje množina jedinců, kteří se stylizují do různých rolí a využívaje nebo spíš zneužívaje anonymity internetu se předvádějí jako mistři světa a intelektuální kingové nebo naopak ve snaze upoutat na svou zapšklou malost a duševní prázdnotu se tady předvádějí a pitvoří, aby si jich někdo vůbec povšiml. Osobně je mi těch lidiček líto, musí to být příšerný pocit, být si vědom toho, že jsem naprostý pablb a hňup, který nikoho nezajímá a který mimo negace všeho kolem a svých duševních zvratků nemá co nabídnout. A tak si řekněme s biblí :Blahoslavení chudí duchem.... a ponechme je v senkrubně, ze které se snaží vystrčit hlavu a provokovat a ignorujme je - na druhou stranu se stačí podívat, jak se za těch pár dní, co se tady vyskytují, projevili ... a myslím, že není co řešit.
Asi si to někdo představoval nějak takto:
Dobrodružný akční příběh z počátků lidstva. První hypertextový text v dějinách. (Odkazy však nejsou klikací, proto poměrně nepřehledné). Na počátku knihy tvoří Bůh nebe a zemi, neúnavně pokračuje světlem, tmou, oblohou a vodou. Už na první stránce Bůh tvoří trávu. Po ptácích tvoří velryby, ale také hovada. Brzy poté přichází na scénu člověk. S člověkem se v příběhu objeví krádež jablka, vyhnanství a objev ošacení a tím i konec naturismu hlavních aktérů.
Kniha obsahuje četné pasáže nevhodné do 15 let (organizované násilí...).
Též souhlasím.
Nechápu, proč lidé, jejich duševní úroveň se zrcadlí ve větách typu "hodí se i k vytření prdele", vůbec Bibli otevírají.
Čtenáři, pokud čekáte, že Bible je akční fantasy, která vás na pár dnů pobaví, tak jste na špatné adrese.
Z komentářů k Bibli se člověk dozví především o inteligenci a úrovni uživatelů, kteří komentáře psali.
Nejsem rozhodně ortodoxní ani konzervativní, ale některé urážlivé komentáře se mě skoro až osobně dotýkají. Ne proto, že napadají náboženskou knihu, ale proto, že musím vrtět hlavou nad kulturním vhledem některých spoluobčanů.
Možná by stálo za to poučit se trošku o tom, jak Bibli číst. Není to kniha určená k přečtení na jeden zátah od začátku do konce. A především to není jedna kniha, ale soubor mnoha knih. Každá kniha má jiný význam a jiné určení. Některé pasáže (třeba předpisy a seznamy rodů) nemají rpo běžného čtenáře význam. Ale vždycky jsem si myslela, že si v tomto díle může každý najít aspoň něco.
Závěr: číst celé sakum prásk je pro většinu lidí totální nesmysl a bohužel je tady vidět, že tímto totálním nesmyslem se mnozí řídí. A podle reakcí mám dojem, že většina takto postupujících moc daleko nedošla, čímž se nesmyslnost tohoto postupu potvrzuje.
Štítky knihy
Židé křesťanství náboženství Bůh, Hospodin Ježíš Kristus víra Bůh a člověk judaismus Bible
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Bibli chápu jako knihu, která se nám snaží říci, že v člověku je temnota, ale že máme naději, že pomine. Tato temnota spočívá v tendenci být jako Bůh (příběh Adama a Evy), vyrůst až do nebe (Babylonská věž) a mít všechno bohatství světa (např vzpomeneme-li si, co ďábel nabízí Ježíšovi, když se mu pokloní). V tomto světě se musíme mít před temnotou, potažmo před sebou samými na pozoru. Ale dobrá zpráva je, že máme naději, že temnota pomine, až staneme tváří v tvář věčnému Světlu.