Franz Kafka

Na plátno kin zamíří další velká postava našich dějin. Během následujících týdnů ožije Franz Kafka. Příběh slavného německého spisovatele, jehož domovem bývala Praha, natáčí polská režisérka Agnieszka Hollandová. Jmenuje se Franz.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival, který se koná v květnu v Praze, samozřejmě neopomene ani tohoto významného spisovatele - zapojí se i do aktivit připomínajících 100. výročí jeho úmrtí.
Mottem aktuálního ročníku, které bude filozofickou linkou festivalu uvažující o účelu literatur a jak mění náš vnitřní život, je Kafkův citát „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás."
23. - 26.05. 2024 Výstaviště Holešovice

V roce stého výročí smrti FK je Centrum Franze Kafky v likvidaci a Společnost Franze Kafky, která vydala souborné vydání kafkových spisů, zdá se, nefunguje též. Jaký to paradox, jak české...

Dne 3. června 2024 uplyne sto let od úmrtí spisovatele a pražského rodáka Franze Kafky. Na mnoha místech a v řadě akcí, knih, blozích, podcstech, a dokonce i videohrách se na něj a jeho odkaz bude vzpomínat. Do ulic Prahy vyjede i speciální tramvaj, která bude toto výročí připomínat.

Letošní ročník Světa knihy provází citát Franze Kafky "Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás."
Odráží tak filozofickou linku festivalu, spojenou se 100 letým výročím úmrtí tohoto literárního velikána.

Kafkovo dílo a ústřední myšlenku bych charakterizoval následujícími body (Ty prvé jsou předstupně, teprve ten pátý vysvětluje pojem "kafkárna". Slovo "člověk" je možno chápat i v množném čísle "lidé", jelikož ale kafkárna se ve svých důsledcích týká jednoho každého člověka a nikoliv lidí ve smyslu lidstva, je vhodné následně zůstat u jednotného čísla. Šestý a sedmý bod jsou stručným poukázáním na "kafkárnu" v Kafkových stěžejních literárních dílech.):
1. Člověk si k usnadnění řešení svých nejrůznějších problémů vytvoří různé instituce, které mají tyto problémy hlídat a řešit. (To není kafkárna.)
2. Vytvořené instituce se osamostatní a začnou fungovat nezávisle na tom, zda řeší či neřeší problémy člověka. (Stále to není kafkárna.)
3. Činnost uvedených institucí se nejen osamostatní, ale ve své samostatnosti působí tak, že již jsou v rozporu s potřebami člověka. (Stále to ještě není kafkárna.)
4. Osamostatněné instituce začnou působit a působí vyloženě proti člověku. (Kupodivu ani toto ještě není kafkárna.)
5. Teprve nyní přichází konečně kafkárna. Člověk ubíjený a ničený osamostatněnými institucemi si těchto institucí váží a čím více ho ubíjejí, tím více je obhajuje, mluví a jedná v jejich prospěch.
6. Josef K. je jakési záhadné individuum, které si dovolí onu naprostou samozřejmost uvedenou v bodě 5. nechápat a dokonce se někdy dopouští té nehorázné nesmyslné činnosti, že se proti tomuto konglomerátu institucí a jimi ubíjených a zároveň je obdivujících lidí staví na odpor. V tomto postavení je téměř zoufale osamocen. V Zámku je Josef K. aktivní a kupodivu dopadne ještě dobře - instituce ho ignoruje a lidé si jen klepou na čelo co že to mezi ně vlezlo za podivína. V Procesu je to s Josefem K. zlé, tam je do této situace nuceně dotlačen a ať dělá co dělá, končí špatně. V povídce Proměna je Řehoř Samsa jakousi poměrně pasivní analogií Josefa K.. Osamocení jedince je zde dovedeno ad absurdum i jeho fyzickou proměnou.
7. Za asi nejkafkovštější literární výtvor bych uvedl povídku "V kárném táboře", kterou pokládám za to nejlepší, co Franz Kafka napsal. Návštěvník v ní představuje jakousi další, ale velmi slabou analogii Josefa K. - nestaví se na odpor, jen poslouchá, možná že se tiše diví. Stěžejní postavou je zde důstojník, v tomto případě jeden z těch lidí obdivujících instituce, jejichž protilidská nesmyslná činnost je zde dovedena do extrému, stejně jako osud dotyčného člověka (důstojníka). Čtěte, stojí to za to.

iDnes.cz, 28.5.2021
Izraelská knihovna dala na web Kafkovo dílo, dokumenty zrestaurovala
https://www.idnes.cz/kultura/literatura/franz-kafka-dilo-izrael-knihovna-zverejneni.A210528_131314_literatura_bur?

originál BBC
Franz Kafka: Manuscripts, drawings and personal letters go online
https://www.bbc.com/news/in-pictures-57267874

Velmi zajímavý rozbor díla F. Kafky medičkou, která dává do souvislosti jeho tvorbu s jeho zdravotním i duševním stavem. Stojí za přečtení:
http://absolventi.gymcheb.cz/2006/bastarka/oktava.htm#uvod

Kafkovy povídky a některé novely online v AJ:
https://www.kafka-online.info/works.htm

Vzhledem k tomu, že v ČR se stále dokola objevuje tvrzení, že Franz Kafka byl Němec, považuji za vhodné uvést zde i jiná stanoviska, na která jsem narazil:

Z Rakouska: Narodil se v Rakousku-Uhersku, konkrétně v Předlitavsku=Rakousku, mluvil Německy, po první světové válce se po pár letech z Prahy odstěhoval do Rakouska, kde i zemřel. S Německem ho nic nepojí a je tedy nesmysl považovat ho za Němce.

Šlo by argumentovat i ve prospěch Kafky Čechoslováka: Byl Československým občanem, a navíc Československo umožňovalo Židům hlásit se k České, Slovenské nebo jiné národnosti a judaismus uvádět jen jako víru, nebo se hlásit přímo k Židovské národnosti. Údajně bylo první na světě, které přijalo židy jako součást národa (alespoň se to učí ve školách v jedné nejmenované zemi v Asii).

Osobně mám zato, že snažit se každého násilně zaškatulkovat do nějaké jedné národnosti je nesmysl, a u některých osob to při sebelepší snaze není možné. Jen jsem chtěl upozornit, že v ČR je dlouhodobý nešvar přesně dle extrémistického výkladu jistého A. Hitlera označovat každého německojazyčného člověka za Němce bez ohledu na to, že Němčina je oficiálním jazykem i řady jiných zemí, a v době Kafky byla rozšířena v celé další řadě států. ČR se v některých směrech nikdy neosvobodila od propagandy z doby Protektorátu.

I kdyby Kafka nenapsal nic víc než Proměnu, byl by jedním z největších prozaiků všech dob. Protože to je tak trefná věc, až z toho mrazí.

"Moudří kráčí vyrovnaným krokem a blázni kolem nich tančí dobové tance."

Jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Miluju způsob zachycování jeho myšlenek na papír. Nejvíc mě dostala jeho povídka Proměna, která je naprosto fenomenální ;)

Paixan- tak ono je to spekulativní. Je Kafka českým nebo německým spisovatelem? Narodil se v čechách, psal německy.
Je Kundera českým spisovatelem? narodil se v čechách a ted píše jen francouzsky...

a mnoho dalších...
nicméně... "nezáleží na tom umět zařazovat, ale na tom číst a chápat." (Pilátová Jana, v Hnízdě Grotowského, citace po paměti)

Proč je napsáno, že je český autor, jestliže je to německý Žid?

První dvě Kafkova díla, které jsem četl, se jmenovala Rozjímání a Ortel. Ta jsem, abych pravdu řekl, příliš nepochopil. Spíše mě zaujaly až knihy Proměna a Deníky z cest. Nedávno jsem ještě sáhl po povídce V kárném táboře. Mám-li hodnotit Kafkovo dílo, tak musím říct, že z něj skutečně vyzařuje pesimismus a marný boj člověka proti nástrahám života.

Franz Kafka je největší český spisovatel, realista, můj nejoblíbenější autor, nešťastný člověk, opravdový člověk... To je soubor tvrzení, která bych mohl přiřknout Kafkovi a zároveň bych je všechny mohl označit za nepravdivá. Strhl mě Proces, Proměna i Topič ( první kapitola Nezvěstného ) a zklamal Zámek a Ortel. Díla tohoto muže jsou stejně tak podivná a matoucí jako jeho život a já po dočtení většiny jeho dostupných děl ( vyjma dopisů, do kterých se zatím nechci pouštět) pořád nevím kdo to Kafka vlastně byl. Těžko říct jestli je přeceněn nebo nedoceněn, ale určitě by měl být čten, když pro nic jiného tak pro jinakost svých děl.

Ne! A ne a ne a ne, a ještě jednou ne! Nedočetl jsem Proces, nedočetl jsem Zámek. Nudné, nezajímavé, nic mě nenutilo u toho zůstat ani se nad tím zamýšlet. Kafka mi prostě unikl, nečetl jsem ho ve věku, kdy je asi nejpříhodnější ho číst, a teď už to nejspíš nedoženu. A tak mé názory na něho budou navždy oscilovat mezi tím, že je to poněkud přeceňovaný autor, a tím, že všichni, kteří ho tak opěvují, už jen statisticky vzato nemohou být samí snobští pseudointelektuálové, a že na něm tedy něco být musí. Ale já už to asi nepřijdu.

Věty z pera tohoto židovského spisovatele jsou živoucí a vždy budou, pro neuchopitelnou nadčasovost, kterou v sobě mají, také proto, že pozorovací talent, jímž F. Kafka vládl dokázal na papír přenést živě a natolik plasticky, že dokážeme téměř vidět svět jeho očima.
Těžko říci, zda by stál o slávu, jíž by byl dnes vystaven, ač mu uznání nebylo lhostejné. Stěží unesl svou existenci, pod bezbřehým obdivem by nejspíš padl, žonglér se slovy, Franz Kafka.

Jestliže člověku svět není lhostejný, přirozeně se o něj zajímá. Jestliže se o něj zajímá přirozeně, zajímá se o něj kontinuálně. V tu chvíli už je jenom otázka času, kdy narazí na kontext, parafrázi, narážku, vizuální, či zvukový podnět, který odkazuje na Franze Kafku. Odhalování člověku nových skutečností zároveň funguje v této době podivně fascinujícím způsobem. Nově zjištěná skutečnost se najednou začne vynořovat na různých místech, začne se podbízet, člověk na ni naráží podezřele často. V tu chvíli si možná uvědomí, jak moc informací kolem něj denně protéká, kolik jich musí každý den přehlédnout, nebo podvědomě, ale cíleně nechat proplavat kolem, snad také z důvodu zachování si vlastního duševního zdraví. Přesto na Kafku nutně musí narazit. Kafka je totiž celebrita im memoriam. V jeho případě je tomu určitě dobře, protože jak je patrné z jeho díla, byl člověkem, jež měl problém unést sám sebe, natož celosvětovou slávu, které se naštěstí nedožil.
Kafka se stal všudypřítomnou, ale nenápadnou součástí světa, který nás obklopuje a člověk nutně musí zapřemýšlet, proč tomu tak je? Podle mě Kafka bude vždy svými příběhy i myšlenkami, a významy, jež naleznete mezi jeho řádky, oslovovat takové lidi, jež jsou podobně jako on velmi sensitivní a kteří ne vlastní vinou pociťují tlak váhy celého složitého světa na svých bedrech. Do jisté míry k nim také patřím a možná právě proto se mi odkazy na Kafku vyjevují tak často. Kafkovo dílo v tu chvíli napomáhá tomu zásadnímu. K hlubšímu pochopení sebe sama.