Zámek

Zámek https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70303/bmid_zamek-65947909e16e6.jpg 4 1274 159

Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Situaci zpočátku příliš nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím různých více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Proč ten, kdo ho do vesnice povolal, mu najednou začíná házet klacky pod nohy? Absurdně groteskní Kafkův román patří mezi jeho vrcholná díla. Do dnešních dnů má tato kniha stovky, ne-li tisíce fascinujících výkladů a je naprosto jisté, že nenechá v klidu ani současného čtenáře, protože Kafka ve své rozporuplnosti - to je 20. století, kam všichni alespoň jednou nohou patříme.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Odeon
více info...

Přidat komentář

Lubomeer82
09.03.2024 5 z 5

Asi nejabsurdnější a zároveň nejméně přístupný Kafkův román, opět, bohužel, nedokončený. Tíha byrokracie je až hmatatelná a v lecčems podobná naší nedávné minulosti, ale i přítomnosti. Tíseň doléhá na čtenáře ovšem i do absolutního podrobna líčeného vyprávění jak hlavních, tak i vedlejších postav a z totální bezmoci cokoliv změnit. Zámek určitě není kniha pro každého, v budoucnu ji určitě přečtu znovu, protože na jedno čtení nelze všechno pobrat. Rovněž mě zajímá komiksové zpracování od Jaromíra 99 , které si popravdě po zkušenosti se Zámkem neumím dost dobře představit. Asi budu překvapen.

Jakub_Řehák
20.02.2024 5 z 5

Zámek je jedna z knih, které v sobě mají něco absolutního. V mém kánonu je to zkrátka něco jako Bible. Zámek by mohl mít 10 000 stran, oproti těm zhruba 400 stranám, které známe, a přesto by se četl stále stejně. V té knize obsažen celý život - ve velice zvláštním, podvojném mixu: každodenní i snový život jsou v Kafkovi neodlučitelné, což Zámku dodává velkou komplexnost. Jako bychom současně prožívali bdělý život i sen. Čtu Zámek už po několikáté, a vždycky vidím něco jiného: dřív jsem hlavně vnímal právě ten polobdělý stav, který je knize vlastní. Nyní, při dalším čtení si všímám, že jedno z hlavních témat je nestálost a těkavost lidské duše i psychiky: Klamm se jeví pokaždé jinak: když odjíždí ze vsi do zámku, je jiný když přijíždí. Sami obyvatelé vesnice to ale nepovažují za čarodějnictví, ale za svého druhu klam :-) Jeden z K.ových pomocníků je náhle starý muž, když mu chybí jeho druh Arthur. Hospodská je nejdřív vstřícná, ale pak dostane úplný záchvat pomstychtivosti, když K. nereaguje, jak by si přála. Atd. atd. Vím, že existují mnohé psychoanalytické interpretace, ale mně se zdá, že Kafka zkrátka viděl, co se v lidech odehrává. A jako Gurdžijev říkal, že v lidech není nic stálého, myslím, že to vnímal i Kafka. Viděl nás bez masky a krásně se u toho bavil. Čtu ve starém Eisnerově překladu. Líbí se mi teď nejvíc, protože Kafkovu strohou větu buduje v češtině jinak, neopisuje ten vysušený styl doslova, ale trochu jej prokrvuje. Líp se to ale čte: „Naší jedinou pokojovou výzdobou je tělocvičné nářadí, řekla smějíc se s námahou v slzách“ (s. 157). [...] „Koho jsme zapomněli, s tím se zas můžeme seznámit“ (s. 106). A do třetice: „Požehnání bylo nad vámi, ale lidé nedovedli způsobit, aby se sneslo dolů“ (s. 109).


DjLuko
30.01.2024 4 z 5

Mám zmiešané pocity. Zatiaľ som nečítal Ameriku, takže budem Zámok porovnávať skôr s Procesom a Premenou. Narozdiel od týchto Kafkových diel, K. nie je bezbrannou obeťou systému. Svoje útrapy iba mlčky neprijíma, ale im aj, podľa svojich neveľkých možností, vzdoruje ako len vie. Dielo sa tým akoby stáva menej "čisté", či menej "Kafkovské". Príbeh vo mne neustále zas a znova vytváral zmätok - čitateľova pozornosť je voľne rozdrobená na rozličných detailoch fungovania fiktívneho sveta a nie sme si istí, čo chce vlastne Kafka románom povedať, resp. čo ním sleduje, aký stav ním chce navodiť. Postava K. sa zamotáva do komplikovaných medziľudských interakcii naprieč celou dedinskou spoločnosťou a odnáša si z nich nesúrodé skúsenosti rôzneho charakteru. Na druhú stranu je však tým pádom dielo vrstevnatejšie a voľnejšie, otvorené interpretácii. Najmä je však stále skvelo napísané (a jeho postavy konečne aspoň vzdialene pripomínajú skutočných ľudí), dobre sa číta a stále si udržiava svojho jedinečného genia loci.

Šimpy
27.01.2024 5 z 5

Tak toto sa mi páčilo o veľa viac ako Proces. Asi tým že tu Kafka vyhnal absurditu ešte oveľa viac. Škoda ,že ku koncu kniha trochu stráca dych. A tak ako Jozef K. tak aj zememerač K. bude postava na ktorú asi dokonca života nezabudnem.

vslc66
10.09.2023 5 z 5

Absurdita nadovšetko. Pred tým, ako sa čitateľ pustí do tohto diela, odporúčal by som najskôr prečítať Kafkovo dielo "Amerika" - je to rýchlejšie a svižnejšie čítanie, na druhej strane Zámok sa môže zdať zo začiatku menej pútavý.

Pablo70
09.09.2023 3 z 5

Řeknu vám (bláznivej nápad): tohle tak dostat do rukou Cimrmani! Když už zparodovali Slezského barda, proč ne Franze? Je to fakt absurdní groteska, děje jsou popsány jednoduše až naivně, pomocníci sedí na nálevním pultě a pod nimi se v loužích piva muckají zeměměřič a ta holka Myslím, že Cimrmani dobře vystihli 19. století a nás baví ty staré časy sledovat, ale vidět v tom současnost (jako někteří čtenáři)? Je to neuvěřitelně statické a naivní.
Ale jak píše Roberto Calasso: Přání je totéž co neznámo Vládne a rozhoduje neznámo a ne ten, kdo si skrz ně něco přeje. (K.)
Tak to asi Kafka myslel. Depka se rychle šíří. Není dobré jí podlehnout. Zvlášť dnes ne. Jestli to vážně dokážete vydržet, tak si počtěte.

yousips
07.09.2023 4 z 5

Uf, náročná kniha. Každému doporučuji přečíst. Místy se může zdát zdlouhavá, jak někdo zmiňuje, ale mně to pomáhalo v udržování ponuré atmosféry. Doporučuji také přečíst i variaci začátku a fragmenty, které jsou na konci knihy. Mohou se zdát, jako takové "easter eggy", ale přečtení jich mi pomohlo k pochopení celé knihy, která je vlastně sama o sobě nepochopitelná. :)

Nelasp
03.09.2023 2 z 5

Omlouvám se všem, ale Kafku nemusím a toto jsem přelouskala jen abych si mohla odškrtnout políčko v povinné četbě k maturitě

KingNut123
16.08.2023 3 z 5

Dlouho jsem se rozmýšlel nad tím, zdali mám Zámek vůbec hodnotit. Myslím si, že to ani není možné. Tato Kafkova novela mi v mnohém připomíná díla Bohumila Hrabala. Neuvěřitelně dlouhá souvětí, kterým by nějaké to zkrácení neuškodilo. Celkově mám díla Franze Kafky rád. Vzhledem k tomu, že se jedná o Kafkovu poslední novelu, připomíná spíše prvotinu.

Od Zámku jsem si sliboval hodně. Zaujalo mě prostředí a absurdní chování zdejších postav. Čím déle jsem trávil čas v okolí Zámku, tím více mě samotná kniha vyčerpávala. Děj se nikam nepoposunul, neustále stál na místě, a na něco čekal. Kapitola o Olze a historii její rodiny byla pro mě utrpením. Zbytečně dlouhá a nezajímavá. Co bylo pro mě ještě větším utrpením, byly nesmyslně dlouhé dialogy jednotlivých postav. K. ani není protagonistou, kterému bych chtěl fandit. V půlce knížky jsem zjistil, že mě jeho strasti absolutně nezajímají. Nejvíc mě vytáčela jeho dominantní povaha a povrchnost, se kterou se rád povyšuje nad ostatními a dělá, že všemu rozumí a jako jediný má ve všem pravdu.

V budoucnu se k Zámku určitě vrátím, ale na nějaký čas si dám od Franze zaslouženou pauzu.

murdoch
17.06.2023 3 z 5

Krásný popis ad absurdum rozbujelé byrokracie... Ale jinak z téhle knihy mám takový možná trochu zvláštní dojem. Chvílemi mi to to totiž skoro připadalo, jako by tam byla snaha napsat humoristický román a moc se mu to nepovedlo, všichni to pochopili jinak... Možná jsem divný, nevím. Ale je to tak. Patrně nemám ten správný filozofický náhled.

Vendula897
10.06.2023

Tato kniha se mi nedostala do rukou prvně...věděla jsem, že mě čeká ponurý až skličující pocit...přesto jsem po knize sáhla. Porovnáním života tehdy a nyní.... byrokracie žije a vzrůstá, ke slovu se nadále dostávají primitivové, co upřednostňují jen své JÁ ...a jdou přes své svědomí...a dav bojících se skloní hlavu...jen aby přežil...Skličující, depresivní a co nejhorší...pravdivé...vítejte v roce 2023, vždyť je to o nás ..o nás všech.

netopýr088
05.03.2023

poslednou dobou nie som schopný dočítať knihu...

Doubravka1975
18.01.2023 5 z 5

Když jsem asi před 3 lety navštívila Prahu a šli jsme klasika okruh Václavák, Staromák, Hrad... tak jsme zabloudili i k té točící a rozkládací hlavě Franze Kafky. Ze školy jsem si matně vzpomněla na Proměnu, ale řekla jsem si , že mrknu na jeho další díla....
Zámek - poslouchání jako audio , skoro celé se to jeví jako úplná blbost, trochu o ničem, jak zeměměřič K. chce na zámek a i když se nachází před zámkem nemá šanci se tam dostat .
I když mě to moc nebavilo, hodnotím plným počtem. Je to nadčasové dílo o marném boji s úřední byrokracií

helcavo
16.01.2023 2 z 5

Mně to asi nesedlo… Tahle kniha me moc neoslovila

nevermore3
17.11.2022 5 z 5

Děkuji zdejším čtenářům, kteří již vše podstatné pověděli. Já, milovník surrealismu, jsem v dobrém slova smyslu Zámkem rozložen. Je to prostě šílenost, absurdnost, bezvýchodnost, marast a skepse, stavěná (zdánlivě) zbytečnými větnými konstrukcemi, prázdnými kulisami a dalším nestabilním, avšak pevně hermeticky uzavřeným materiálem. Rozkuřovači páně Greye ale asi nebudou nadšení.
Viděl jsem Zámek v relativně dobré filmové adaptaci (http://www.csfd.cz/film/48381-zamek/), která se sice nedrží 100% fabule, ale prostředí a takový ten "feeling" se mi docela líbil (samozřejmě kniha je kniha - lepší) a pak v adaptaci dost hrozné, brněnského divadelního souboru V HaDivadle, která byla, laicky řečeno, "dost mimo".
Ze Zámku ještě zešílí spousta lidí.

Janča1532
17.10.2022 2 z 5

Knihu sem četla poprvé,ale budu si ji muset přečíst znova abych pochopila celý děj.

konicekbily
23.08.2022 5 z 5

Temný a těžký román deptající hlavního hrdinu a navozující v čtenáři pocit bezmocnosti. Kavkův svět v tomto románu je zúžen na malou vesnici a přesto mám pocit, že jeho vesnice je náš současný svět. Tolik pokynů, nařízení a problémů - včetně mediálního humbuku přináší obyčejnému současnému smrtelníkovi tolik překážek k pohodlnému žití - pokud si to nechá líbit - že si svůj život může přirovnat k životu pana K. A asi tehdy před sto lety si to autor vzal k srdci a vyjádřil stísněnost své duše.

mirektrubak
15.08.2022 4 z 5

Nedávno poslouchaná rozhlasová inscenace Zámku ukázala, že mám z tohoto díla velmi podobné pocity, jako když jsem román četl někdy před dvaceti lety. (To zase není taková samozřejmost: mám zrovna rozečteného Idiota a připadám si, jako by to byl úplně jiný příběh než při mém prvním, „náctiletém“ čtení).
Asi to není nejvíc zásadní téma, ale na mě v Zámku nejmocněji působil pocit ztráty možnosti intimity, prolomení hranic mezi soukromým a veřejným. Byla to nejen otázka vnější, prostorová (K. neměl kam se schovat, nikde nebyl sám, nikde se nemohl cítit v bezpečí – nejsilněji tohle bylo patrné ve scéně v tělocvičně, kde byla v jeden moment ložnice „novomanželů“, útulek pomocníků i začínající výuka), ale i mentální (různí lidé vědí o K. věci, které si nepřeje sdílet a různí lidé také neustále intervenují do osobních vztahů, které K. vytváří). Zdálo se mi, že právě tahle absence bezpečného místa nutí K. k trvalému neuroticky neklidnému pohybu, vnitřnímu i vnějšímu.
Je to zvláštní paradox: K. je plný vyčerpávající aktivity, neustále se o něco pokouší, zkouší různé cesty a metody ... a přitom se nehne z místa, nepřibližuje se k Zámku ani o krok. V tomto je Zámek odlišný od Procesu (se kterým má jinak mnoho prvků společných), tam je hrdina bezvládně posouván dějem jako list v pádícím dravém proudu potoka, není sice pánem nad událostmi, ale události se dějí. V Zámku je spíš jako klacek pod splavem, který se motá a mele, ale přitom se nehne z místa. Jako myš v běhacím kole...

Z mého pohledu není zásadní hádankou příběhu identita zámku, ale identita zeměměřiče. Netoužil jsem zdaleka tolik, dozvědět se, co je zač zámek, ale dozvědět se, kdo je zač K. A zejména: jaké jsou jeho motivace? Celou dobu se totiž v jeho vztahu k zámku řeší „jak?“, ale moje otázka zní „proč?“. Proč je pro něj zámek tak důležitý, v čem je síla a kouzlo přitažlivosti zámku? Přitom nejde o to, jestli čtenáři vědí, co je zámek. Klíčové je, jestli to ví K.? Protože se zdá, že ne. A taky není jisté, jestli vůbec ví, kdo je on sám (ani to jeho zeměměřičství ho nijak nedefinuje). A to možná bude podstata jeho tragédie, ne? Tragédie člověka, který nemá oporu ve vědomí vlastní identity a zoufale se tedy upíná k nějaké externí autoritě, o které ale nic netuší, a tak logicky neví, jak k ní najít cestu. V tomto smyslu by Zámek mohl být náboženským podobenstvím (v takové její nezdravé, církevně identitární podobě) nebo alegorií na touhu po moci a rozplynutí vlastní osobnosti ve skupinové identitě mocenského soukolí.
Co K. jistě nedefinuje, je jeho lidství. Zámek rozhodně nenabízí obvyklý model „sympatický statečný jedinec vs. odlidštěná krutá byrokracie“. Se zeměměřičem je totiž možné soucítit, ale nezdá se mi možné s ním nějak sympatizovat, protože je to člověk neempatický a bezohledně sebestředný, který ve své touze po dosažení zámku ztrácí vnímavost pro kohokoli jiného. Lidé ve vesnici pro něj nejsou bytosti s vlastní hodnotou, ale stávají se pouze prostředky k dosažení jeho cíle, které bez váhání bezostyšně používá. (Ne že by teda zrovna podzámečtí vesničané byli nějak zvlášť láskyhodní, no, nalézt v celém románu nějakou aspoň trochu sympatickou postavu by byl docela oříšek)

Právě nejasná motivace K. a absence informací o zámku mi zpochybňuje ten obvyklý výklad, tedy že se jedná o metaforu byrokracie – protože v obvyklých konfrontacích mezi jedincem a byrokracií jde o to, že se člověk pokouší žít po svém svůj vlastní život a byrokratický aparát mu v tom brání. To ale není situace v Zámku popsaná, ne? K. se nepokouší si na zámku něco vybojovat, touží ho dosáhnout, splynout s ním. On proti zámku nebojuje, on se snaží zámkem stát, zdá se mi.
Ze stejného důvodu (naše neznalost motivace aktérů) nesedí ani přirovnání k 1984. Srovnávat tyhle dva romány je strašná hloupost, protože Orwell dělá přece pravý opak toho, co Kafka: věnuje mimořádné úsilí tomu, abychom my čtenáři velmi přesně věděli, proč se totalitní moc chová jak se chová, proč na to Winston musí reagovat tak, jak na to reaguje, a proč to nemůže dopadnout jinak, než jak to dopadlo - v tomto smyslu je Orwell autor vyloženě anti-kafkovský.
Ale je to těžké říct, no, s tou interpretací. Vzhledem k tomu, jak málo srozumitelných indicií nám Kafka poskytuje, výklad může být prakticky libovolný (já bych nakonec nejspíš váhavě hlasoval pro to, že jde o boj člověka o domovské právo v cizím prostředí). A výrazně lepší vyhlídky na nezpochybnitelné rozklíčování bychom nejspíš neměli ani kdyby byl román dokončen, vždyť Proces dopsán byl a jednoznačný výklad stejně nenabízí.
Ale to nevadí! Kouzlo Zámku (a Kafkovy tvorby obecně) je v tom, že provokuje k přemýšlení, to je vždycky dobře! A navíc je jeho styl psaní nějak neodolatelně přitažlivý. Ta temně mysteriózní atmosféra, kterou se mu daří vyvolávat; ty pocity, které ve čtenáři ještě dlouho po dočtení zůstávají...

Kopta
10.08.2022

Asi bych neřekl, že knihu dávám stranou, ale dávám. Po skoro třetině mi přijde, že se tam na mě dějí až moc velké nahodilosti. A jasně, to je Kafka. Beru, ale nic moc s tím za sebe neudělá. V něčem mě kniha poutala a proto věřím, že se k ní někdy vrátím, ale teď na to není bohužel tolik času. Navíc beru, že zde byl i docela rušivý element přímé řeči, který se moc neřešil jako přímá řeč.

Legens
06.06.2022

Viz můj komentář k Franzi Kafkovi jako autorovi.

Štítky knihy

zfilmováno byrokracie psychologické romány absurdno středoevropská literatura

Autorovy další knížky

Franz Kafka
rakousko-uherská, 1883 - 1924
2007  77%Proměna
2005  81%Proces
1989  82%Zámek
2001  86%Dopisy Mileně
1990  87%Povídky

Kniha Zámek je v

Právě čtených36x
Přečtených1 954x
Čtenářské výzvě84x
Doporučených111x
Knihotéce750x
Chystám se číst401x
Chci si koupit62x
dalších seznamech15x