Milan Kundera

česká, 1929 - 2023

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Unesený Západ

Unesený Západ - Milan Kundera

Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v... detail knihy

Populární knihy

/ všech 36 knih
Nesnesitelná lehkost bytí
Nesnesitelná lehkost bytí
Žert
Žert
Směšné lásky
Směšné lásky
Nesmrtelnost
Nesmrtelnost

Nové komentáře u autorových knih

Nesmrtelnost Nesmrtelnost

„Byla to láska, když mi bylo 16, je to láska i teď. Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.“
— Karammela

Směšné lásky Směšné lásky

„Povídky skvěle vystihují svou dobu a jsou úžasně napsané. Když jsem je četla, připadala jsem si, že jsem součástí té doby a měla jsem i trochu chuť se do ní vrátit. Samozřejmě byla v mnoha ohledech podstatně horší a nesvobodnější než doba současná, ale v některých ohledech se mi (alespoň v této knize) hodně zalíbila a vnímala jsem ji tak nějak nostalgicky, i přes fakt, že jsem ji nezažila. Hlavním tématem jsou ženy a (ne)zdary mužů v jejich přístupu a jejich lásce k nim. A přesto nás po celou dobu četby nikdy neopouští zcela spisovný jazyk, na tu dobu bych řekla až velmi vyspělý, a dokonce (překvapivě pro mě) obohacen o některé anglicismy, které v té době podle mě nebyly ani tak známé. Taktéž nelze nepřehlédnout autorův obrovský všeobecný přehled a vzdělanost, která se v knize projevuje v mnoha ohledech, například hodněkrát zmiňuje všemožné filozofy, jejich životy a podobná fakta (ale také třeba již zmíněná nejrůznější cizí slova, v té době ne tak bežná). Styl psaní mi neuvěřitelně seděl, i přesto, že byl vlastně až striktně spisovný a květnatý. Nečekala jsem, že se mi kniha bude tak dobře číst. Neustále jsem potřebovala vědět, co se s danou postavou v povídce, kterou jsem zrovna četla, stane dál, ať už to byla kterákoliv z nich. Autor umí všechno perfektně vylíčit, i kdyby to byla zcela nezajímavá a všední událost. Dokazuje to, že slangový jazyk je k zajímavému příběhu a sugestivním postavám netřeba. I skrz spisovný jazyk se dá vyjádřit všechno potřebné. Postavy k vám přilnou, ať už je povídka v ich formě, nebo ne. Ať už je postava sympatická, nebo svým chováním protivná a nepochopitelná. Vždycky nějakým způsobem doufáte, že to pro ně dopadně lépe, než kam to směřuje. Příbehy jsou napsány s komickou zápletkou, ale zároveň tak nějak melancholicky, že když povídku dočtete, máte potřebu se do ní vrátit a číst, co se postavě v jejím životě ještě odehraje (v tom mě třeba bavily povídky o doktoru Havlovi). Jsem opravdu spokojená a určitě to nebyla poslední kniha, kterou jsem od Kundery četla.“... celý text
— DancerJaneBooks

Nesnesitelná lehkost bytí Nesnesitelná lehkost bytí

„Těžko popsat knihu, kde je popsáno tolik myšlenek, směrů a idejí. Příběh o Tomášovi, Sabině, Franzovi a Tereze tvoří jen jakousi kostru, na které nám autor popisuje význam lidského chování a uvažování a teorii vysvětlení proč tak činíme. Nevšední, avšak do hloubky vykreslená obhajoba lidské osobnosti. Kundera je nadčasový.“... celý text
— david6273

Nevědění Nevědění

„Trochu lehčí počtení, dobrá reflexe návratů z emigrace, kdyby to napsal někdo jiný než Kundera, asi by to bylo na pět. Kundera má romány, jako je Žert, nebo Život je jinde nasazenou laťku dost vysoko, ty knihy jsou opravdu jinde. Trochu mě zklamal závěr, tam se to trochu podle mě rozplizlo.“... celý text
— engelmar

Unesený Západ Unesený Západ

„O identitě a postavení Střední Evropy, o jejím kulturním dědictví, které je vtlačené mezi ramena Východu a Západu se svými nesjednocenými národy. Je vždycky zvláštní číst starší texty o Rusku a zejména kritice jeho imperialistických záměrů, jeho mentality. Rusko sice svým vlastním vývojem do zdejšího zasahuje, ale jeho duše a záměr jsou zcela jinde. Více než centrální myšlenku jsem si užíval ty drobná malá fakta, že dříve drželo Evropu pohromadě její náboženství, že dnes nemá nikdo oblíbeného malíře (nemáme umělce, který svým jménem přesahuje politický vliv jako svébytná entita): "Stačí si přečíst největší středoevropské romány: v Náměsíčnících Hermanna Brocha se dějiny jeví jako proces degradace hodnot, Musilův Muž bez vlastností líčí euforickou společnost, která neví, že zítra zanikne; v Haškově Dobrém vojáku Švejkovi je předstírání, že jste blb, poslední možností, jak si uchovat svobodu; Kafkovy románové vize k nám hovoří o světě bez paměti, o světě po historickém čase. Všechna velká středoevropská díla v tomto století až do dneška by mohla být chápána jako dlouhá meditace o možném konci evropského lidství."“... celý text
— JP

Přejít na knížky autora