Zaja
přečtené 19
V melounovém cukru / In Watermelon Sugar
2007,
Richard Brautigan
Zpočátku mě přišla jako blbost, ale v průběhu čtení se to ukázalo jako zajímavá knížka :)
Zákeřná Ebola
1996,
Richard Preston
Četl jsem ji jedním dechem asi ve 12ti letech. Knížku si pak přečetla i mamka :)
Ranní červánky: myšlenky o morálních předsudcích
2004,
Friedrich Nietzsche
Brilantní knížka s neotřelými postřehy a pronikavým myšlením. Ještě se k ní vrátím.
Cizinec
2005,
Albert Camus
Výsledný pocit z této velmi dobré knížky můžu popsat jako tísnivý. Chladnost, citová oprostěnost mě zneklidňovala.
Zpověď dítěte svého věku
1957,
Alfred de Musset
Strhující, chvílemi zdlouhavé popisy. Obraz vztahu na pozadí francouzské restaurace bourbonů, období, kdy minulé už je zničeno a na obzoru se ještě nevynořilo nové.
Kmen Andromeda
2008,
Michael Crichton
V 15ti jsem knížku četl asi třikrát. Jestli bych ji ohodnotil pěti hvězdičkami i dnes, to nevím.
Den Trifidů
1972,
John Wyndham (p)
Vztah mezi Billem a Josellou mi přišel jak z filmu z 50.tých let, staromódní a zidealizovaný, hlavní hrdina byl příliš 'správňák'.
Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek
1979,
Marcel Proust
Proustovo dílo je obdobou historie mého života od Casanovy, neprávem opomíjeného. Přesto, že je o více než 100 let Proustovým předchůdcem, jeho počin působí mlaději. Proust sám je více filozofický, popisný, Casanova obsahuje spíše faktické události. Oboje čítají okolo 3000 stran a jsou sepsáním prožitého života dvou mimořádných osobností. Paralely pokračují dále: je nasnadě si povšimnout, že k prožití těchto životů by nebylo možní ztrácet čas prací. Proust zdědil bohatství a Casanova byl vydržován. Dokončení obou děl předchází úmrtí autorů a jsou vydávána posmrtně. V případě Casanovy je vydáno necenzurovaně až roku 1968 - kompletní český překlad z roku 1930 však pochází z německého a je to verze upravená. Století Proustovo bylo prudérní, symbolizuje ho Viktoriánská Anglie, kdežto Casanovův svět rokoka je hravý, živý, svůdný. Jde o popis tehdejších světů a vztahů, hlubokých a podnětných myšlenek nutících zamyslet se. Jde o náš jeden život a to co děláme a prožíváme bude ukončeno a tak mi povězte o náplni toho vašeho života? Monumentální dílo je reflexí nás samých a to byl cíl obou autorů, dát předlohu života, který se, jak zdůrazňuje Kundera, už opakovat nebude: hraje se poprvé a naostro!... celý text