YA-girl přečtené 296

Dívka, která si hrála s ohněm 2009, Stieg Larsson

Opět velice napínavé a čtivé, perfektně odvyprávěné - na to, jak je to dlouhé, tak mě to ani na chvilku neztratilo ;). Na rozdíl od prvního dílu už mi to přišlo drsnější a zfilmované bych to tedy vidět nechtěla ;). Konec mi přišel možná už malinko přehnaný, co se Lisbeth týče - ale budiž, asi bylo potřeba čtenáře nalákat na finále, tak proč ne... PS - jak psal níže Bingos, i mě rozčilovalo to neustále používané slovíčko "konstatovat" ;-D To u knih naštěstí nezažívám často, aby jeden výraz takhle "rval" do očí. Inu, stane se ;).... celý text

Dívka, která kopla do vosího hnízda 2010, Stieg Larsson

Parádní zakončení série, kromě už tradiční napínavosti a skvěle vykreslených hlavních hrdinů hodnotím pozitivně i to, že se vše pěkně uzavřelo, autor nezůstal čtenářům nic dlužný - ani žádné vysvětlení, ani lapení těch správných padouchů :) Za mě bych možná knihu zkrátila o celou vedlejší linku týkající se Eriky, přišlo mi to tam už zbytečné (kniha by byla imho dobrá i bez toho).... celý text

Pátá dohoda 2010, Don Miguel Ruiz (p)

Kniha přidává ke čtyřem základním dohodám dohodu pátou - a více se zde dovídáme také o několika "snech pozornosti". Je zde pojednáno o tom, že náš život je vlastně "virtuální realita", protože nic není skutečné; pravda je zakryta slovy, symboly, našimi myšlenkami a představami - i neskutečným počtem lží. Kniha mi přišla o něco méně srozumitelná než Čtyři dohody, předpokládá už asi "poučenějšího" čtenáře, ale pod všemi "symboly a slovy" se skrývá jakási základní myšlenka, pohled na svět, který je svým způsobem neuvěřitelně jednoduchý a osvobozující.... celý text

Atlantský svět 2015, A.G. Riddle

Třetí díl mě bavil nejméně z celé série; byl i takový zamotanější a míň napínavý než ty předchozí dva. Byly tam popisovány osudy příliš mnoha postav, které mě ve výsledku až tak nezaujaly, a na hlavní hrdiny tak zůstalo méně prostoru, což mi bylo zase naopak líto. Jako ukončení série to bylo fajn a jsem ráda i za to, že zde nezůstalo nic otevřeného, ale myslím, že z toho šlo vytřískat i víc, nebyla to taková pecka, v jakou jsem doufala ;).... celý text

Okamžiky štěstí 2016, Patrik Hartl

Příběh vyprávěný dvěma sourozenci se začne odvíjet v jednom konkrétním momentu. S novou situací se každý z nich vypořádává po svém, ale nikdy na to nejsou sami - vždycky mají jeden druhého a taky spoustu přátel a známých; a v záloze spoustu "šťastných náhod", díky kterým proplouvají životem s jakousi lehkostí nebo jak to říct... Z toho důvodu se mi celý ten román zdál méně uvěřitelný a nereálný, na druhou stranu ale, reality je všude kolem nás dost a po knihách saháme, abychom od ní utekli ;) Začala jsem Veronikou a jsem za to ráda - Jáchymův příběh šel dál a tedy byl překvapivější; přišlo mi, že se i dostal dál než jeho sestra, že víc vyspěl. Byla jsem zvědavá, jak moc se budou jejich příběhy lišit - a v podstatě si každý z nich vybral na popisování jiné události. Některé příběhy například Veronika načala a Jáchym už se k nim nevrátil, což mi přijde jako nevyužitá příležitost - bylo by zajímavé si přečíst (aspoň občas), jak stejnou událost pobere Jáchym chlapsky stroze a Veronika žensky rozjitřele ;). Ono ale celkově v tom románu moc emocí nebylo, spíš šlo o takové sušší, humorné, povrchnější, přesto ale zamyšleníhodné převyprávění dvou životních příběhů.... celý text

Dívka ve vlaku 2015, Paula Hawkins

Ke knize jsem coby k bestselleru přistupovala skepticky, ale jsem příjemně překvapená! Děj je napínavý a rozplétaný velice pomalu, nedalo se odtrhnout a až do posledních stránek jsem netušila, kdo doopravdy za Meganino zmizení může. Navíc se mi velice líbil nápad (sledování rodinky z vlaku a vybájení si jejich životů; kapitoly rozdělené na "ráno" a "večer" podle toho, jestli Rachel jede do práce nebo z práce), zpracování (to, že děj vyprávějí na střídačku tři hlavní postavy, každá jindy) i vykreslení postav (všechny ženské v románu byly podané neskutečně nesympaticky, ale přitom reálně a velice uvěřitelně). Za mě plný počet :)... celý text

Co jsme si neřekli 2017, Rory Dunlop

Mírně nadprůměrně hodnotím ten nápad co do formy (deník vyprávěný mužem a komentovaný jeho ženou) i do obsahu (manžel vzpomíná na zásadní momenty jejich vztahu, načež manželka ho opravuje, neboť ze svého pohledu vše vnímala jinak). Jinak mi to ale přišlo takové... plytké, banální. Zápletka ani pointa nebyly bůhvíjaké, ba naopak si myslím, že příběh složený z podobných nedorozumění můžeme z vlastních zkušeností odvyprávět skoro všichni. A to nemluvím o tom, že hrdina byl psycholog a tedy bych od něj čekala, že projeví víc vhledu a nadhledu než "obyčejní" chlapi. Nebylo to ani podáno nějak humorně, že bych se u toho aspoň pobavila... a hrdinka mi taky nebyla nijak sympatická... Takže když to zprůměruju, vychází mi to tak na 2,5 - 3 hvězdičky.... celý text

Předtuchy smyslnosti 2014, Nalini Singh

Bohužel musím v podstatě úplně okopírovat to, jak jsem hodnotila první díl - protože mi přijde, že i celá tato kniha kopírovala první díl a nic nového nepřinesla. Opět hroutící se Psyka, opět vášnivý Měňavec - zachránce, zápletka o ničem, spíš hodně erotiky (přesto ale pořád ne dost na to, aby šlo vyloženě o erotickou romanci). O světě Psyů, který mě v prvním díle nejvíc nadchl, jsme se tu nic nového nedověděli. A za co ještě srážím hvězdičky - jak se hrdinové a hrdinky pořád navzájem dotýkají, objímají a pusinkují, tak moc, až se mi to úplně zprotivilo. Nic proti tomu, když si autor v knize hojí nějaké svoje komplexy, ale nemám ráda, když to na mě vyskakuje z každého odstavce. Takže za mě celkově spíš zklamání a na další díl už se nechystám.... celý text

Návrat domů 1990, John Bradshaw

Asi do jedné třetiny knihy se mi to četlo dobře, přišlo mi to poučné a hodně k přemýšlení a že je na tom hodně pravdy. Ale pak už se to všechno pořád opakovalo, "uzdravte své vnitřní nemluvně" a "uzdravte své vnitřní batole" a "uzdravte své dítě předškolního věku" atd. atd.; "vždy si sepište soupis, jak vám v tom konkrétním období bylo ublíženo, prožijte si to znovu, promeditujte to"... Neříkám, že to nemůže pomoct! Ale očividně to není pro každého :). Navíc, sám autor upozorňoval, že je to běh na několik měsíců, možná i let; a mně prostě v tuto chvíli přijde, že těch několik měsíců nebo let chci strávit jinak (= přítomností) než sepisováním a pitváním svých vnitřních zranění, která mi nevědomky způsobili dospělí (= v minulosti), kteří taky neměli vyřešený vztah se svým vnitřním dítětem... ;-)... celý text

Bábovky 2016, Radka Třeštíková

Přiznám se, že knihu jsem si přečetla spíš "z donucení" a nakonec jsem byla celkem příjemně překvapená. Dávám ale jen tři hvězdičky, protože mi přišlo, že autorka zbytečně všechny svoje nejlepší nápady vyplýtvala do jediné knihy a vznikl tak zbytečný guláš. Dala bych přednost tomu, kdyby bylo postav méně, ale byly popsány víc do hloubky a jejich příběhy se víc (a s pointou) propojily, a/nebo když už bylo postav tolik, tak aby aspoň byly nějak vzájemně odlišitelné, např. aby každá měla odlišný styl vyprávění a byla díky tomu víc zapamatovatelná. Celkově - jako nápad mi to přišlo dobré a četlo se to příjemně, ale myslím, že z toho šlo vytřískat (= pro čtenáře) ještě mnohem víc. No a půl hvězdičky taky srážím za to, že to bylo až moc "depresivní" na můj vkus; člověk měl po dočtení pocit, že žít v dnešní době ve šťastném, spokojeném a funkčním vztahu je v podstatě utopie... a pod to se prostě podepsat nemůžu ;).... celý text

Atlantský mor 2015, A.G. Riddle

Zatímco první díl byl především uprostřed trochu nudnější, zde už nudné pasáže chyběly, děj byl velice napínavý a zajímavý. "Originální" ale napsat nemůžu, protože "překvapivé závěry" o Atlantiďanech pro mě až tak překvapivé nejsou ;). Na konci románu se vše podstatné vysvětlilo - děj zůstal otevřený jen malinko, aby navnadil na třetí díl, ale zároveň aby uspokojil i ty, kdo se už do pokračování pouštět nechtějí :).... celý text

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Kniha byla opravdu neuvěřitelně napínavá, napětí se stupňovalo... hrdinové byli vykresleni sympaticky, člověk jim držel pěsti... závěr byl nečekaný... a přitom to nebylo ani nijak extra drsné, za což jsem ráda. Ale možná na můj vkus tam bylo až moc jmen - v rozsáhlém rodokmenu Vangerových jsem se (hlavně kvůli stejnému příjmení) absolutně nedokázala zorientovat, neustále jsem se musela v knize vracet, abych si ujasnila, kdo je kdo.... celý text

Čtyři dohody 2012, Don Miguel Ruiz (p)

Moudré, pravdivé, osvobozující. Nádherné. Kniha popisuje čtyři staré moudrosti, čtyři "myšlenky", které jsou jednoduché, ale přitom silné; které dokážou velice snadno změnit náš život. Při prvním čtení se možná občas nezdá všechno tak jasně pochopitelné, ale při druhém přečtení je vše srozumitelnější a zapadá to do sebe. A při třetím a nebo možná pátém čtení (kdo to má počítat ;)) zjistíte, že se vám tyto "Dohody" pomalu, ale jistě dostaly pod kůži a že se jimi vlastně už řídíte... :-)... celý text

Skleněná republika 2015, Tom Pollock

Druhý díl už mi nepřišel tak záživný jako první: člověk už věděl, co může čekat - a to taky dostal. Chvílemi už to bylo kvůli snaze o originalitu a "důvtipnou nápaditost" až moc "přitažené za vlasy" a prostě až moc fantasy ;). A chyběl mi tam hlavní hrdina, navzdory prvnímu dílu to tady bylo zase jen o samých holkách.... celý text

Dalajlamova kočka a umění příst 2014, David Michie

Říkala jsem si, že druhá kniha na toto téma už zřejmě nepřinese nic moc nového, ale byla ÚŽASNÁ... Opět zde bylo plno hlubokých pravd, které na čtenáře vyskakovaly jen tak mimochodem, s lehkostí... rozhodně jsem neměla pocit, že by mě autor do něčeho "tlačil"... Ani tuto knihu nedoporučuji číst na veřejnosti, často jsem brečela jako želva - prostě jen díky síle těch příběhů, resp. toho poučení, tak jednoduchého a přitom tak působivého, které z nich plynulo... :-)... celý text

Vůně posečené trávy 2005, Ivanka Devátá

Tato kniha se mi dostala do rukou spíš nechtíc - a jsem za to moc vděčná! Tak příjemné, pohodové, uklidňující počteníčko, to se člověku málokdy poštěstí. Autorka zde sice "jen" vzpomíná na své dětství - ale s jakým humorem to umí podat! A přitom nebyly vtipné ani tak ty historky jako takové, jako spíš ten "styl", v jakém je autorka popsala. Moc se mi líbily ty slovní obraty, které běžný člověk prostě jen tak nepoužívá. S čímž souvisí, že další hvězdičku přidávám za naprosto nádhernou češtinu. "Áhiž!" ;-) Už se těším na další autorčiny literární počiny :).... celý text

Všechny malé zázraky 2015, Jennifer Niven

První půlka mě nebavila - takový spíš podprůměrný dívčí román; podprůměrný proto, že jsem měla problém vžít se do hlavní hrdinky nebo se zamilovat do hlavního hrdiny ;), což se mi u dobrých YA romancí daří. Ale někde za půlkou to vzalo pro mě nečekaný spád a přiznávám, že to dopadlo úplně jinak, než jsem si od začátku myslela. Nějakým způsobem mě to nakonec někde uvnitř mě přecejen zasáhlo a docela dlouho mi to ještě leželo v hlavě, takže díky "pointě" a tomu, jak se s tím vypravěčka vypořádala, dávám o hvězdičku víc, než jsem původně chtěla...... celý text

Prach 2016, Hugh Howey

Pět hvězdiček za třetí díl i za celou sérii :). Jediné malinké zklamání u mě pramení z toho, že jsem tušila, jak to celé dopadne - a doufala jsem, že budu přecejen překvapená nějakým nečekaným zvratem, což se tedy nestalo. Ale to nevadí, i tak to byl silný příběh. Vysvětlení a rozuzlení mi dávalo smysl, hlavní hrdinové jednali uvěřitelně, děj měl spád... A z příběhu jako takového navíc křičí na čtenáře varování: nedovolme, aby se tato sci-fi stala jednou realitou... už dnes jsou kolem nás lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší než my a že můžou dělat rozhodnutí "ve jménu lidstva"... ale právě tato rozhodnutí "pro dobro všech" můžou vést k podobným katastrofám. Mám ráda, když kniha donutí čtenáře i trochu popřemýšlet, porovnat autorův fiktivní svět s tím naším reálným - a když pak toto porovnání způsobí zamrazení v zádech... :)... celý text

Poslední hvězda 2016, Rick Yancey

Třetí díl sám o sobě by si možná zasloužil "jen" čtyři hvězdy... ale za celou sérii musím dát pět. Bylo to promyšlené, mělo to spád, bavilo mě to, hrdinové mi přišli sympatičtí, inteligentní a "lidští", uvěřitelní... a konec mě dojal. Celkově ve mně ta trilogie zanechala silný dojem a spoustu témat k promýšlení ;). Proč bych dala třetímu dílu jen čtyři hvězdičky? Za prvé proto, že mi to chvílema přišlo trochu natahované, některé boje byly jakoby zbytečné a nepřinášely nic nového do příběhu (jak to skvěle vystihla cori o pár komentářů níže: "hrdina se nechá kvůli bezpečí ostatních zajmout, ale zbytek týmu neváhá a jde ho osvobodit" :-D), a za druhé proto, že ten důvod, proč mimozemšťané vytvořili takový šílený plán na zničení lidstva, mi přišel ne úplně srozumitelně podaný.... celý text

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson

Svěží příběh podaný s vtipem - bavilo mě to moc a hodně často jsem se uchichtávala nahlas :). Ale přiznám se, že kdyby měla kniha o sto stránek méně, nevadilo by mi to - ke konci už mi to přišlo jakoby "pořád dokola". I tak ale hodnotím vysoce - zase tak často se mi nepoštěstilo číst knihu, kdy jsem po celou dobu, stránku za stránkou, měla pusu od ucha k uchu! ;) Navíc se mi moc líbilo, jak byl příběh správně zamotaný, ale jak se vždy vše vyřešilo ke spokojenosti "naší party na útěku" ;). S tím souvisí to poselství, které příběhem prostupovalo: "je tak, jak je, a bude tak, jak bude" - často když necháme vše tak, jak to je, a přistupujeme k tomu s tímto pozitivním náhledem, tak ono se to opravdu samo k naší spokojenosti vyřeší ;). A ještě se mi líbilo, jak tam byla jemně a s vtipem popsána nesmyslnost politiky a válek atd. Když nad tím tak přemýšlím, tak kniha byla nejenom zábavná a humorná, ale svým způsobem vlastně i docela poučná ;).... celý text