YA-girl přečtené 296

Otrokyně citů 2014, Nalini Singh

Pořádně nevím, kam knihu zařadit - vyloženě erotickou bych ji nenazvala, na to tam té erotiky nebylo bůhvíkolik a bůhvíjaké, ale "samostatná" fantasy to taky není, na to tam těch odběhů k erotice možná zase bylo až moc ;-D. Takže jsem netušila, co přesně mě v knize čeká, a jsem celkem příjemně překvapená tím propracovaným a promyšleným světem, ve kterém se děj odehrává. Hlavní hrdinové byli popsaní "uvěřitelně a živě", ten jejich svět i zápletka byly skvělé a pro mě tak akorát vyladěné - ani nedotažené, ani přehnané. K naprosté dokonalosti mi asi chybělo, aby té erotiky bylo přecejen méně a popisu toho "psyského mentálního světa" více, no a druhou hvězdičku ubírám za to, že když se v textu asi potřicáté objevilo, že hlavní hrdinka "se hroutí / už dlouho nevydrží a brzy se zhroutí / hroutí se její ochranné zdi" apod., tak už mi to trochu lezlo na nervy ;).... celý text

První konec 2016, Lauren James

Inu... bylo to krásně popsané, uvěřitelně, zajímavý námět... a i ta pointa byla ve výsledku celkem "hluboká", když čtenáři zahraje na tu správnou strunu... Ale něco tomu chybělo (třeba to dodá druhý díl). Různé časové roviny mám v knihách ráda, ale tyhlety z minulosti mě moc nebavily, byly na můj vkus zbytečně natahované. A když se v jednu chvíli vše jakoby "propletlo", tak se přiznám, že jsem to logicky prostě jaksi nepobrala (ačkoliv jsem ze sci-fi zvyklá na různé zvraty a běžně mi smysl dávají). Jinak vztah mezi Kate a Matthewem napříč časem byl vylíčený krásně, tu jejich lásku jsem jim věřila... jen mi někdy přišlo, že se autorka snažila z té Kate udělat AŽ MOC dokonalou, úžasnou a po všech stránkách obdivuhodnou ženu ;). Na druhý díl jsem každopádně zvědavá :).... celý text

Deset malých nadechnutí 2015, K. A. Tucker

Knihu hodnotím menším počtem hvězdiček hlavně kvůli 1) ne úplně sympatické hlavní hrdince (ano, měla k tomu důvody, ale přesto ve mně prostě tak, jak byla "podaná", nedokázala vzbudit kladné emoce, natož sympatie), 2) předvídatelnému ději, kdy v podstatě hned, sotva se hrdinka "jen tak mimochodem zmínila", jsem věděla, že "tohle je ta pointa". Škoda. Zachránil to ale vypravěčský styl, je to celé napsáno svižně a vtipně a i přes zmíněná negativa jsem knihu prostě právě díky tomu chytlavému stylu chtěla dočíst :). Na další díly se ale nechystám.... celý text

Anna a král 2000, Elizabeth Hand

Po prvních přečtených stránkách jsem si říkala, že jsem radši měla sáhnout po něčem jiném, po něčem, kde jsem předtím už neviděla film. Ale dala jsem knize ještě šanci a vyplatilo se - hodně mě zaujal a těšil styl vyprávění a taky popis Anniných emocí, které ve filmu nebyly pokaždé tak úplně patrné (ne tak do hloubky vyjádřené). Přijde mi, že kniha ten film skvěle doplňuje :).... celý text

Turnus 2015, Hugh Howey

Druhý díl hodnotím možná ještě lépe než první; došlo zde nejen k vysvětlení, jak a proč sila vznikla, ale děj se postupně začal proplétat s dějem prvního dílu a nakonec skončily tak nějak ve stejnou dobu... Opět to bylo napínavé čtení, vysoce hodnotím i originalitu a promyšlenost, a taky jakousi reálnost hlavních hrdinů. Mnoho věcí se vysvětlilo, ale spousta jich ještě zůstala nevyřešených a tak se nemůžu dočkat, jak to dopadne! :)... celý text

Všichni lidé bratry jsou 1998, Johannes Mario Simmel

Chtěla jsem to zkusit, ale není to můj šálek kávy; na mě to bylo moc historické a taky rozvleklé, ztrácela jsem se v souvislostech i v reáliích, protože o situaci v Německu po druhé světové toho zase tolik nevím. I přesto mě to bavilo číst a dočetla jsem; je poznat, že je to hooodně dobře promyšlené... jenom se k tomu už asi nikdy nevrátím. Ale autorovi dám ještě šanci u jiné knihy ;).... celý text

Město schodů 2015, Robert Jackson Bennett

Kniha se mi dobře četla především díky vypravěčskému stylu, ten mě bavil moc. Ovšem co se týče děje - prvních několik desítek stránek jsem byla nadšená, ale pak se to vydalo směrem, který jsem nečekala a který mě až tak nezaujal. Na to, jak byl román rozsáhlý, mi nepřišlo, že by se tam toho zase až tak moc dělo, a po dočtení jsem trochu zklamaná - myslím, že se z toho nápadu dalo vytěžit víc. Chtěla jsem připsat, že na druhý díl se tím pádem nechystám - ale hodně čtenářů píše, že je dvojka lepší než jednička, tak to zkusím :).... celý text

Atlantský gen 2015, A.G. Riddle

Začátek i konec byl dost napínavý, jen uprostřed mě kniha málem ztratila, protože napětí se na chvíli jaksi vytratilo... ale vytrvala jsem a nelituju. Zajímavý námět i závěr, díky kterému se těším na další díl... Možná ke konci zbytečně moc zašmodrchané, co se týče toho odhalování "kdo je kdo", ale víc k vytknutí nemám :).... celý text

Syn Londýna 2014, Tom Pollock

Moje první setkání s "urban fantasy", takže nedokážu posoudit, jak moc "vybočuje z řady", jak tu někteří psali. Líbilo se mi to ale moc, bylo to neskutečně originální a čtivé a těším se na další díly :). MOŽNÁ SPOILER - Za co ubírám hvězdičku, je takové to už trochu klišé, kde se z obyčejné holky opět stala v podstatě "supergirl", které kdyby nebylo, tak nikdo z ostatních hrdinů nevyhraje asi ani jedinou bitvu - a to i přesto, že prvních pár kapitol vyprávěl sám Syn Londýna, takže jsem měla dojem, že to tentokrát bude o něčem jiném... :)... celý text

Víš, že tě miluju? 2017, Estelle Maskame

Achich, to jsem ale trapně naletěla! Prý "série se ve světě stala fenoménem"... jako... opravdu? Nesympatické, ploché, jednoduché hlavní postavy, jednající tak jaksi nelogicky (nebyla tam ani logika přiměřená jejich věku!), hloupě, trapně... Nebylo to ani vtipné, ani záživné, ani zajímavé, ani napínavé, ani jiskřivě zamilované... ani něčím neobyčejné, ani aspoň obyčejně čtivé... bylo to prostě nijaké... Nebavilo to dokonce ani překladatelku, protože tolik překlepů, to se hned tak nevidí... A další hvězdičku uberu za tu nechutně přehnanou reklamu na obálce i v každém eshopu, prý "mezi nejlepšími pěti YA všech dob v Británii"... jestli je to pravda, tak britské čtenářky lituju :(. Ale tak koukám, že i tady se to některým čtenářkám líbí, tak asi holt vyzkoušejte a uvidíte sami. Za mě ovšem nedoporučuju, ztráta několika hodin života (a to jsem od strany 150 najela na rychločtení a uječené pasáže hlavní hrdinky a jejích kamarádek jsem rovnou přeskakovala).... celý text

Všechno, úplně všechno 2015, Nicola Yoon

Krása :) Citlivě napsané, neměla jsem problém se do života vypravěčky vžít, kladně hodnotím i krátké kapitoly vyměněné občas za obrázek ;), děj díky nim svižněji odsýpal. Vtipné pasáže se střídaly s úvahami o smyslu žití / života / živoření, takže kdo chtěl, mohl si i zapřemýšlet sám nad sebou... Závěrečnou pointu jsem nečekala, myslela jsem, že to skončí úplně jinak - takže i za to dávám další hvězdičku, protože mě vždycky potěší, když mě knížka překvapí :). Jediná malinká výtka - konec mohl být malinko rozvedenější, čtenář (tedy až po odhalení pointy) s čímsi počítá a na cosi se těší a pak se toho tak úplně nedočká ;-).... celý text

Ještě než umřu 2010, Jenny Downham

Film se mi nelíbil (nesympatická hlavní hrdinka), ale přesto jsem dala šanci i knize a jsem za to moc ráda! Kniha celé téma totiž pojímá mnohem citlivěji a čtenář díky tomu může pochopit, proč se vlastně hrdinka chová chvílema tak... nesympaticky... Vnímavější čtenář si z knihy neodnese jenom "prožitek hrdinčina příběhu", ale taky jakýsi šťouchanec ohledně vlastního života: vždyť ta nemocná šestnáctiletá holka toho za pár týdnů dokázala zažít, procítit a naučit se víc, než spousta z nás za dvacet let... Všichni v podstatě umíráme, ale přitom vůbec nežijeme naplno... A zajímavé bylo i číst si o tom, jak Tess vnímá a jak si váží obyčejných, běžných věcí, kteří my "nesmrtelní" dennodenně přehlížíme a opomíjíme. Prostě... já jsem si v knize pro sebe našla nečekaný další rozměr :)... celý text

Daleko od hlučícího davu 1981, Thomas Hardy

Vysoké ohodnocení této knihy mě nutilo číst až do strany 60, pořád jsem doufala, že "to" přijde, ale bohužel... asi to není můj šálek kávy :). Přišlo mi to až moc jednoduché a plytké, hlavní ženská postava dokonale nesympatická už od první chvíle, kdy se dostala na scénu, uvažování a především rozmluvy hrdinů naivní až hloupé... a děj mě prostě nevtáhl už proto, že mi přišlo, že tam žádný děj ani není. Ty dvě hvězdičky dávám za nádherný jazyk a vypravěčský styl, to tedy bylo potěšeníčko - číst ty slovní obraty a barvité popisy, opravdu nádhera... ale nedokázalo mě to u knihy udržet.... celý text

Pátá vlna 2013, Rick Yancey

I když jsem nejdřív viděla film, nezapamatovala jsem si z něj tolik, aby mě nebavilo číst knihu. Bavilo mě to moc, bylo to napínavé, líbil se mi i styl vyprávění, kdy se vypravěči střídali. Je vidět, že autor má vše promyšlené, nenarazila jsem na žádná "odfláknutá" místa :). Občas mě zasáhly i některé "hluboké myšlenky", které ze sebe hrdinové chrlili... takové ty úvahy o lidství, o životě a podobně - nepřišlo mi to přehnané nebo třeba že by se to vzhledem k věku hrdinů nehodilo. Celkově to, jak všichni jednali, mi přišlo dokonale uvěřitelné... prostě z mého pohledu skvělá YA sci-fi :).... celý text

Nekonečné moře 2015, Rick Yancey

Líbilo se mi to možná o něco víc než jednička (jak už tu někdo psal, tak asi hlavně proto, že u jedničky jsem viděla nejdřív film a tak už mě kniha AŽ TAK nepřekvapila). Tady bylo těch překvapivých zvratů spoustu, jeden střídal druhý, ale kupodivu mi to nepřišlo "přes čáru" nebo "to už je moc". Možná jsem příliš naivní, ale věřím tomu, že přesně takhle nějak by se to odehrávalo doopravdy; že něco silného v nás lidech být musí, co nás drží při životě i v nepředstavitelně drsných podmínkách a situacích - jinak bychom tu prostě už dávno nebyli... :) Odkrylo se tu i něco víc ohledně záměru mimozemšťanů, ale pořád to není ono, pořád "něco" chybí, takže doufám, že třetí díl nezklame a vše se tam uspokojivě vysvětlí :).... celý text

Kruh 2015, Dave Eggers

Za mě jednoznačně jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četla. Především námětem a poselstvím, ale i zpracováním - pořád jsem se při čtení vyloženě ošívala, jak nepříjemně mi z toho "smajlíkovsky přesocializovaného" života v Circlu bylo... Nesouhlasím s komentáři níže, dle kterých byla hrdinka nesympatická a hloupá: mně právě přišlo, že tu bylo nádherně ukázáno, že i inteligentní, "normální" (= průměrné) ženě umí šikovný manipulátor vymýt mozek... a to pomalu, plíživě, aniž by to ona vůbec zaregistrovala... A to všechno lze dokázat skrz dobře promyšlená mocná hesla, díky vyladěné "firemní politice" a samozřejmě především díky neustále sílícímu přesvědčení, že "takhle uděláme svět lepším"... Těmto zmanipulovaným, "poblblým" lidem pak přišlo, že "život na síti" (tj. život tvořený neustálou komunikací přes devět monitorů, dva náramky a přes jakési sítnicové rozhraní), s všudypřítomnými kamerami, čipy a bez soukromí je ten jediný správný, a na lidi s jiným názorem znepokojeně pohlíželi jako na nemocné, kterým je potřeba pomoct a "socializovat" je... Celým románem prostupovala strašně tenká linka mezi tím, co ještě je/mohlo by být dobré a prospěšné, a tím, co už je zvrácené a nepřijatelné... Mercerovy a případně Kaldenovy postřehy ohledně nebezpečí a vlastně i nezajímavosti tohoto moderního života by podle mě měly zářit na přihlašovacích stránkách všech těch facebooků, instagramů a podobně, aby se lidi aspoň trochu zamysleli... No, snad v reálu nikdy těch posledních pár kroků, které nás dělí od "uzavření kruhu", nepřekročíme :). P.S.: Viděla jsem poté i film - ztráta času, bohužel! Knihy bývají lepší než filmy, ale v tomhle případě je ten rozdíl opravdu nechutně velký. Z celého potenciálu knihy, z toho, co mělo z děje vyznít a co si měl čtenář/divák odnést, zůstalo ve filmu snad 5 %... zbytek předělali tak, aby to bylo asi vizuálně zajímavější... a aby hlavní hrdinka byla víc za hrdinku a míň za blbku... Podle mě ten, kdo viděl jenom film, nemá nejmenší šanci pochopit, proč tolik čtenářů ještě dlooouho po dočtení nepříjemně mrazilo v zádech...... celý text

Etikoterapie - záhada života a smrti 1995, Ctibor Bezděk

Na knize není vůbec poznat, že poprvé vyšla už před nějakými sedmdesáti lety (ba dokonce je zde obsaženo mnoho citací od ještě starších autorů); myšlenky a úvahy zde obsažené jsou nadčasové. Autor se zabývá především tím, že původ VŠECH nemocí a tělesných chorob je vždy v "duchovním prvku" našeho Já; přesněji řečeno v rozkolu mezi duší / naším nejvyšším Já / Bohem - a tím, co doopravdy děláme (tj. že se ve svém každodenním životě podřizujeme spíše svému nižšímu Já, když se ženeme za materiálnem, podléháme různým chtíčům, žijeme nepoctivě a nemorálně). Několik kapitol je dále věnováno anatomii lidského těla (ty pro mě byly trochu oříškem, ale prokousala jsem se jimi ;)), dále je zde rozebírán Bůh, víra, náboženství, smrt... a nebo třeba požadavky na moderního lékaře, na jeho osobnost a na to, jakým způsobem má lidem pomáhat. Celou knihou prostupuje uklidňující dojem, že všechno souvisí se vším, všechno je dokonale sladěné... a že není potřeba se ničeho bát :).... celý text

Silo 2014, Hugh Howey

Nemohla jsem se odtrhnout... Bylo to napínavé, ale ne takovým tím typickým způsobem "jestli se do minuty něco nestihne, TAK...". Spíš jsem se nemohla dočkat, co se dozvím dalšího o konstrukci Sila, o tom, jak tam lidé žijí, jak to mají vymyšlené a zařízené, proč to tak je... Prostě takový perfektně promyšlený "jiný svět", jiný způsob života. Na konci pak přišla sice tušená, přesto ale skvělá pointa... a už tak by mi to stačilo ke spokojenosti, ale prý existují ještě další díly, takže moje radost nezná mezí :-). Doporučuji!... celý text

Let 305 2016, A.G. Riddle

Tak za sebe musím říct, že jsem spíš zklamaná... Čekala jsem napínavou sci-fi, a i když námět byl super, přišlo mi, že nebyl pořádně využitý. Hlavním hrdinům (vypravěčům) jsem jakoby nevěřila; všechno vstřebali až moc snadno a lehce, se vším se rychle smířili, což pro mě ubralo příběhu na důvěryhodnosti (mám radši takové ty normální lidi, kteří bývají třeba i v šoku, když se dozví něco takového... nebo kteří občas udělají i chybu ;)...). Celkově to vyprávění bylo takové nenapínavé - šlo o životy a já přitom otáčela stránky jenom vlažně a málem bez zájmu (což se mi teda stane málokdy). A když už jsem se začala v poslední čtvrtině i mírně ztrácet v ději a v tom, o co se vlastně teda hrdinové snaží, tak nemůžu než dát jen dvě hvězdičky - za ten nápad jako takový, a za to, jak hlavní hrdinka milovala své tvůrčí psaní ;).... celý text

Dalajlamova kočka 2013, David Michie

Vůbec jsem nečekala, že se mi to bude až tak líbit a že to na mě tak zapůsobí. "Životní moudra", místy tak hluboká, až vlastně obyčejná a důvěrně známá, tu byla podávána jen tak mimochodem, s lehkostí, mezi řádky; i přesto mě ale někdy ten smysl, který z daného příběhu vyplynul, dokázal zasáhnout s překvapivou silou... A mimochodem, pasáže, ve kterých Jeska popisovala svůj čas trávený vedle Dalajlámy, ve mně i takhle "na dálku" dokázaly vyvolat jakýsi zvláštní vnitřní klid, jaký si představuju, že vyzařuje z něj... A to jsem se od buddhismus nikdy nezajímala a ani to (zatím?) nemám v plánu. Ta kniha ve mně ale "cosi" zanechala.... celý text