terimila přečtené 935
Záhada hlavolamu
2003,
Jaroslav Foglar
Jedna z nejúžasnějších knih dětství. Hodnotím tehdejším, nadšeným dětským pohledem... Je tady vše. Dobrodružství, odhalování starého a děsivého tajemství, honba za pokladem, dětské přátelství, tajemné uličky... Milovala jsem to. Coby dítě z nudné vesnice, věčně nemocné a nesmějící dělat to-či-ono jsem do foglarovek utíkala a touhu po dobrodružství si plnila s těmi kluky. A Záhada hlavolamu tomu vévodila. Dneska bych už celého Foglara viděla jinak. Tehdy mě ale ještě neuráželo, že Foglar musel mít obrovský problém s dívkami a ženami, jinak by je v dílech tak okázale neignoroval, a že postavy jsou naprosto nevěrohodné a extrémně černobílé. Ale tehdy to byla nádhera.... celý text
Pětka na tajemných blatech
1995,
Enid Blyton
Jako malá holka na prvním stupni jsem příběhy Správné pětky naprosto zbožňovala. Když jsme se pak s bratránky a sestřenkami sjížděli u babičky v nedaleké vesnici, děsně jsem snila o podobně velkém dobrodružství, o nálezu pokladu někde v lese, o sledování podivných lidí a odhalování nekalostí... jo! Jejda, jak já těmhle dětem záviděla. A úplně nejlepší byla samozřejmě George. Takovéhle holky-kluci byly vždycky můj vzor. :)... celý text
Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna
1970,
Mark Twain (p)
Četla jsem několikrát jako malá. Vždycky jsem měla radši Toma Sawyera, přece jen mi byl bližší společensky a jeho příběhy mi byly jaksi přijatelnější, uchopitelnější, víc jsem se do nich uměla vžít. U Hucka jsem prostě ve své dětské hlavičce nedokázala pobrat, že nějaké dítě může žít takhle zvlčile a rodiče ho nechají... Nu, takže radši Tom. Vrcholem byla příhoda, kdy se s Becky ztratili v jeskyni... tam se mi tajil dech, byla jsem napjatá jako struna a spoustu motivů si dodnes pamatuju nesmírně živě. Kousek perníku, o který se Tom hrdinsky dělil s Becky, i když měl sám hlad... tápání potmě bez svíčky... a pak záchrana a nález Joe Indiána, který v jeskyni zůstal a zoufale se snažil vytěžit alespoň kapku vody tím, že zachytával kapky kapající ze stropu jeskyně. Prostě... tohle byla skvělá kniha. Musím si ji odstěhovat na chatu a na takové to večerní povalování u krbu bude skvělá. :)... celý text
Divy světa
1991,
Giovanni Caselli
Jako děcko jsem tuhle knížku měla moc, moc ráda. Krásná, přehledná, seznamovala pěknou a přitažlivou formou s nejdůležitějšími památkami lidských dějin. A jak to tehdy člověku všecko nádherně lezlo do hlavičky... Jo, dodnes si spoustu obratů a obrázků z té knihy pamatuju. :)... celý text